V rámci programu vyhlášeného MŠMT ČR Informační infrastruktura pro výzkum a vývoj získala česká odborná veřejnost skvělou příležitost využívat elektronický informační zdroj Web of Science, produkt ISI - Institute for Scientific Information©, Philadelphia, Penna. Přijatý projekt nese název Velkoplošná multilicence na přístup do databáze Web of Science, časové rozpětí finančního zabezpečení je od r. 2000 do r. 2003. Článek si klade za cíl stručně informovat o jednom z největších projektů přijatých v rámci programů MŠMT ČR, o struktuře a obsahu nového databázového zdroje pro výzkum a vývoj v ČR, o účastnících projektu a průběhu jeho řešení.

Web of Science u nás v České republice dosud nebyl přístupný, ačkoliv jeho využívání je ve světě dlouhodobě běžné a nezastupitelné. Nově koncipovaný hromadný nákup umožní snížení ceny pro naše poměry jinak nedostupné. Jde o retrospektivu 1980-1999 a následné 4 roky a při navrhovaném řešení kombinace prostředků programu MŠMT ČR spolu s finanční spoluúčastí řešitele a spoluřešitelů se pro českou akademickou obec přístup do databáze stal nástrojem umožňujícím bezprostřední přístup k aktuálním výsledkům výzkumu a vývoje ve světě. Cílem projektu je tedy získání velkoplošné multilicence na přístup k Web of Science a pokrytí prakticky celé akademické sítě dostupností. Důležitým faktem je nákup licence (nikoliv pronájem), to znamená, že v případě nepokračování v dalším nákupu zůstávají dosud získaná data nadále vlastnictvím "konzorcia" - nositele a spolunositelů. Protože náš právní systém pojem konzorcia nezná, zastupuje tento subjekt CESNET, zájmové sdružení právnických osob. Účastníci projektu jsou buď členy nebo zákazníky Cesnetu, v tomto sdružení mají své vlastní zastoupení a tudíž kontrolu nad činností.

Finanční podpora z grantových prostředků i zdroje ze spoluúčasti nositele a spolunositelů projektu v rámci ročních etap řešení projektu podléhají oponentnímu řízení, vyúčtování je předkládáno zadavateli - MŠMT ČR a revidováno Radou programu. Podíl účastníků na financování činí ve zmíněném časovém období v průměru 29 %.

Obsahovou hodnotu tohoto elektronického informačního zdroje lze posoudit ve dvou rovinách:

Prvou rovinou je využití databáze pro sledování posledního stavu poznání ve světové produkci výzkumu a vývoje. Web of Science je webovským vstupem do tří databází obsahujících bibliografické údaje včetně abstraktů a citace prací z celého světa vzniklých v oblasti výzkumu a vývoje (Záznamy se rozumí většinou s abstrakty).

Science Citation Index Expanded, Social Science Citation Index a Arts and Humanities Index. Web of Science sleduje 8 440 titulů hodnotných (peer-reviewed) časopisů s týdenní aktualizací v následující skladbě:

1. Science Citation Index Expanded: sleduje 5 600 časopisů, každý týden dodává 16 000 nových záznamů

2. Social Sciences Citation Index: sleduje 1 700 časopisů a je aktualizován týdně 2 900 záznamů

3. Arts & Humanities Citation Index: sleduje 1 140 časopisů s aktualizací 2 700 nových záznamů týdně.

Dosud bylo v naší republice zavedenou zvyklostí využívání dvou základních bibliografických zdrojů, a sice Current Contents a Science Citation Index, obojí od klasické papírové podoby po zdroje na disketách nebo na CD-ROM. Rozptýlení těchto informačních zdrojů jako monouživatelských nebo s multiuživatelskou licencí v ústavech Akademie věd ČR a na univerzitách a vysokých školách se jeví ve svých důsledcích jako řešení - při současném stavu a možnostech akademické sítě - neekonomické a neefektivní, po obsahové stránce již nedostačující.

Velkým pokrokem bylo vytvoření konzorcia pro využívání Current Contents Connect, v době, kdy byl zahájen provoz, však nebylo ještě příliš široké pole zájmu o netradiční zdroj informací, byť to bylo v souladu se světovými trendy.

Oproti Current Contents Connect je u Web of Sciences počítáno s retrospektivou od roku 1980, což je zásadní změna oproti současným možnostem. Producent dat ISI zásadně povoluje "unlimited access", neměly by tedy nastat problémy s nedostupností dat v případě většího počtu současně pracujících uživatelů. Je to princip vysoce demokratický, který neupřednostňuje ani neznevýhodňuje instituce podle velikosti nebo geografického umístění. Umožnění bezprostředního přístupu k Web of Science přímo z uživatelských míst musí nutně vést ke zvýšení efektivity vědecké práce.

Druhou rovinou posouzení je možnost využití databáze pro management výzkumu a vývoje k hodnocení výsledků. Opět, Web of Science je zdrojem, ze kterého lze zjistit citovanost autorů publikujících v renomovaných světových periodikách, stejně jako citovanost pracovních nebo řešitelských týmů, pracovišť či institucí. Tato data představují jeden ze základních údajů pro hodnocení vědecké práce.

Účastníky projektu v terminologii zadání programu jsou: zadavatel - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR; nositel grantu, tj. Knihovna Akademie věd ČR a dále rovnocenní partneři - spolunositelé (podle abecedy): CESNET, z.s.p.o. (Consorcium Administrator), Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické, Jihočeská univerzita České Budějovice, Masarykova univerzita, Brno, Moravská zemská knihovna, Národní knihovna České republiky, Národní lékařská knihovna, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě, Státní technická knihovna, Státní vědecká knihovna v Olomouci, Státní vědecká knihovna v Ostravě, Státní vědecká knihovna v Plzni, Technická univerzita Liberec, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L., Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Pardubice, Úřad rady vlády ČR pro výzkum a vývoj, Ústav hematologie a krevní transfúze v Praze, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Vysoká škola ekonomická, Vysoká škola chemicko-technologická, Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové, Vysoké učení technické v Brně, Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně a Západočeská univerzita v Plzni.

Uživateli jsou pracovníci a studenti univerzit, pracovníci ústavů Akademie věd ČR a registrovaní uživatelé uvedených knihoven. V souladu se smlouvou s producentem se předpokládá nekomerční využívání dat a důsledné citování zdroje získaných informací.

K zahájení provozu byli sezváni všichni zástupci spolunositelů, kterým byl zdroj dat odborně prezentován. Přítomní získali manuál k databázi a byli vyzváni, aby stejnou prezentaci realizovali ve svém domácím prostředí. V Akademii věd byla následně prezentace pro zástupce všech ústavů AV. Souběžně vznikla z dobrovolné iniciativy webovská prezentace dr. Bartoška z Masarykovy univerzity (www.ics.muni.cz/mba/wos/), dále prezentace pro pracovníky AV ČR z rešeršního oddělení Knihovny AV ČR (www.lib.cas.cz/www/wos/wos.htm ). Ing. Jaroslav Šilhánek z VŠCHT v Praze napsal velmi podrobnou českou příručku pro uživatele databáze WoS, ta je v současné době v tisku a bude avizována všem účastníkům projektu. (Jaroslav Šilhánek: Science Citation Index, Web of Science, Verze 4.1., Vydavatelství VŠCHT Praha, 2000, ISBN 80-7080-390-8, Jaroslav.Silhanek@vscht.cz ).

V současné době běží projekt v experimentální fázi s přístupem on-line přímo do Filadelfie. V jednání je instalace celé retrospektivy na server umístěný v České republice a zpřístupně ní zrcadla s týdenní aktualizací. Otevření přístupu do rutinního provozu na českém serveru je otázkou několika málo týdnů.

Co je na tomto projektu zásadním přínosem, kromě obsahu samého?

1. že ze státních prostředků byla vyčleněna částka cílená na informační zdroje pro výzkum a vývoj,

2. že se u nás dokázalo domluvit 29 institucí a získat zdroj, na který by sám o sobě nikdo z účastníků neměl dost finančních prostředků,

3. že nastal kvalitativní posun v přístupu k tak důležitým informačním zdrojům.

Další dobrou zprávou je zpřístupnění plnotextových článků v elektronické podobě v dalších projektech - o tom lze získat informace kupříkladu na adrese Knihovny AV ČR (http://lib.cas.cz), Národní knihovny v Praze (http://nkp.cz) a ve většině odborných knihoven, neboť licence k přístupu jsou vskutku velkoplošné a knihovny mají tyto informace uvedeny na svých webových stránkách. Tato možnost je pro konečného uživatele výtečná a zvyšuje mimo jiné hodnotu výsledků získaných z WoS.

Ivana Kadlecová

Můj táta, který se od studií v 50. letech zabýval uplatněním moderních technik a výpočetní techniky ve zpracování informací, míval svého času v kanceláři nad svojí židlí heslo:

"Zatímco sníme o počítačích čtvrté generace,

na počítačích generace třetí

řešíme úlohy druhé generace

metodikou generace prvé".

Jaký je pohled naprosto neinformovaného amatéra na zpracování bibliografických informací "pro veřejnost" u nás? K tomu trochu odbočím. V jedné pokročilé zemi mají, podle mé zkušenosti, neboť jsem dělal manuální rešerši asi v 10 různých knihovnách Arizony, v knihách podivná čísla. Tato podivná čísla jsou i na kartotéčních lístcích a hloubavý čtenář záhy zjistí, že mají prostinký význam. Pokud je tam například 3G278/IV najdeme v každé z těch knihoven, které přijaly příslušný systém danou knihu na polici 3G v pozici 278/IV, a je to.

Doba pokročila k těm počítačům. Řada šťastných je připojena na on-line služby, někteří dokonce na bájný Web of Science a řada používá již dlouho pro zpracování bibliografických údajů program Reference Manager, který se "dožil" verze 9.5. U toho bych se ve své odbočce chtěl zastavit. Tento drobný prográmek, poté co ISI RS získala do vlastnictví produkt EndNote, se stal prakticky jediným významným programem pro "amatéry" a svým postavením na trhu si vydobyl pozici světového standardu. Proč světového standardu? Jde o program, který dokáže pracovat s literárními údaji v databázovém tvaru. Umí se "zabydlet" i v prostředí MS Wordu jako jedna z jeho nástrojových lišt, vytvářet OLE objekty a webové linky. Pomocí připojení k internetu dokáže prohledat databáze PubMed a přes 300 internetových knihoven z kolekce "Z39.50 sites", stovek předpřipravených serverů (http://www.refman.com/capture/capture.html) včetně Derwentu, Data-Star, ISI, STN, a dokáže pracovat s celou řadou textových vstupů, které sám rozluští a upozorní na možnost duplikátu s nastavením tuhosti stanovení duplicity. Nověji spolupracuje s Web of Science, Current Contents Connect a Discovery Agent. Přídavný nástroj Reference Web Poster dokáže databázi zpracovanou v Reference Manager, ProCite a EndNote zpřístupnit kolegům na intranetu či veřejnosti na webu. RefMan poskytuje výstupy ve tvaru požadovaném redakcemi většiny významných časopisů a nakladatelství. Bylo by nošením sov do Athén (přečtěte si url www.refman.com) psát dále. RefMan novějších verzí je ochoten psát i výrazy jako "řeřišníček", a podobně, což je ostrý zkušební kámen použití znakových sad v cizích programech (i když to trochu záleží na znakových sadách).

Doba pokročila a naše knihovny stále používají starý dobrý ASEP, jehož ovládání je metlou i pro zkušené a jehož výstupy jsou pro neproškolené osoby téměř nepoužitelné a jehož obsah se každý rok opravuje a opravuje a opravuje... Žádná z našich knihoven ani redakcí neposkytuje interaktivní webový přístup do RefManu či podobné databázové služby, i když některé na webu publikují např. katalogy tak báze ASEP dokonce s vyhledávacím strojem Excalibur. Ten ale, na rozdíl od slavného meče, nepozná autora od editora a není prolinkován na žádné rozumné internetové další zdroje informací natož na články, nebo abstrakta (pokud by směl), samozřejmě kromě vlastní ASEPové citace.

Zdá se mi, že mocí vysokých úrovní petrifikujeme systém, který v okamžiku, kdy jej kolega Vítek nebo kdokoliv dopracuje do soudobé podoby, bude slepou kolejí, na které nás nenajde pomocí svého wapu z mobilního telefonu ani babička z Böhmerwaldu (babičky Šumavské na zvláštní žádost vlády vybaví společnost Monotel úpravou jejich mobilního telefonu pro ASEP - s náklady rovnajícími se přibližně nákupu 37,6 výrazně podzvukových stíhaček). Nicméně i zde skýtá jiskřička naděje. Autorovi tohoto článku přislíbili klíčoví aktéři zpoza ASEPU, že udělají vše pro to, aby příští verze Excaliburu měla možnost exportu do Reference Manageru min. 9.5.

Protože se chemie již staletí chlubí svojí rozvinutou informatikou, proč na stránkách tohoto časopisu nerozvinout diskusi, která by z duše uživatelů poskytla úředníkům ministerským, grandům z komisí grantových a koryfejům naší informatiky sedícím v komisích na vládní (a proslýchá se, že i bruselské) úrovni, hlas lidu, který by možná ohnul výhybku dějin zpracovávání citací v Čechách tak, aby mohly být dosažitelné a použitelné jak pro nás, tak pro "svět" a to ve formátu, který bude snadno zpracovatelný a pochopitelný? Mohli bychom se pak doufám dostat do stavu, kdy každý, koho to bude zajímat uvidí, že kvalitní článek kolegy Barka v Chemických listech je citován stejně úctyhodně často jako jeho dílo v Critical Reviews in Analytical Chemistry, či že ten (a zde již nejmenuji), kdo se uchází o funkci či titul, je ve světové literatuře (nebo alespoň české v malém přiblížení) citován za svých 21 sdělení celkem 33×, z čehož 16× v Přírodovědných rozhledech z Podblanicka. Uviděl by pak, kolik grantů pan docent Barek vyřešil a s kým má zahraniční spolupráci. Mohly by tam být jednou pro vždy všechny kódy a tajná kabalistická hesla, kterými je ASEP ověnčen. JEDNOU PRO VŽDY, DOSTUPNÝ VŠEM. Odpadl by ponižující pocit, kdy mnoho z nás v jakémsi hrůzném snu o kokosové vědě a technice každý rok (ba i několikrát za rok) sepisuje tytéž seznamy grantů, publikací, kódů, prostě potravy pro jiné z nás, kteří, opět každoročně, takové seznamy utřídí, převáží stužkou a založí - to zakládání je totiž pravý prazáklad badatelství pro ty, kteří poslouchají lahodnou hudbu z hezky opracovaných polovin kokosové skořápky. Nikdo se k těm seznamům již nikdy nevrátí, protože jim ani sám nevěří, pokud podle nich své kolegy ovšem nechce občas hezky od podlahy "proklepnout".

Dáreček navíc, abych byl pozitivní, na stránkách www.refman.com je k dispozici ZDARMA upgrade na verzi RefMan 9.5, která umí číst citace z WOS a načte do databáze i URL abstraktů s aktivními linky na použité a citující články. To je zase badatelství an sich.

Pište a posílejte, redakce slibuje aktivní spolupráci, neb výsledek i jí ušetří nakonec práci a peníze.

Pavel Drašar

Autor v tomto případě veřejně přiznává osobní vztahy jak ke společnosti ISI, tak programu RefMan, knihovně AV ČR, dr. Antonínu Vítkovi, doc. Jiřímu Barkovi, Sdružení kosové vědy a dalším; nicméně podobnost s čímkoli reálným i imaginárním však odmítá, jako náhodnou shodu názvů a okolností.

RSC Library and Information Centre

Hovoříme-li o přístupnosti literatury, nelze se opakovaně nezmínit o kolektivním členství ČSCH v LIC Královské chemické společnosti. Ta, mimo jiné, nabízí členům ČSCH, neb ČSCH je "corporate member", 2 000 periodik (700 současných) a 25 000 knih o chemii a přidružených oblastech. Databáze periodik LIC je přístupná on-line na http://www.rsc.org/CFLIC/. Téměř cokoliv může člen ČSCH v kopii či faxem objednat prostřednictvím sekretariátu ČSCH. Sekretariát zaplatí službu předplacenými vouchery a žadateli poskytne fakturu. Členové ČSCH mají do LIS, které je na Piccadilly v Londýně v domě Burlington House, volný přístup na předložení členské legitimace a upozorněním na "LIC corporate membership of CCS".

pad

Současný stav a problémy českého chemického názvosloví

Úvodem je třeba se zmínit o ne vždy zcela jasném rozdílu mezi názvoslovím (nomenklaturou) a pojmoslovím (terminologií) v přírodních vědách. Zatímco terminologie pojmenovává pojmy, jevy a vlastnosti a používá tedy obecná jména (v chemii např. destilace, chiralita, mechanismus, oxidace), nomenklatura se zabývá názvy jedinců - entit (aceton, kyselina sírová, poly(methyl-methakrylát)). Dnes dáváme přednost slovu názvosloví před nomenklaturou, snad kvůli asociacím s nedávnou totalitní minulostí. Slovo pojmosloví pak je archaické, a zřejmě proto se užívá jen terminologie. Někdy se však výraz názvosloví užívá v širším smyslu a pak zahrnuje obojí.

Chemie jako vědní a technická disciplina má dva znaky, kterými vyniká mezi ostatními: má snad nejrozsáhlejší a nejdokonalejší názvosloví (nomenklaturu) a jeden z největších a nejlépe organizovaných referátových časopisů - Chemical Abstracts. Perfektní nomenklaturní systém je naprostou nezbytností při existenci dnešních asi 15 milionů chemických látek se známou strukturou registrovaných v Chemical Abstracts, jejichž počet však stále vzrůstá: jen v roce 1998 asi o 1 milion. Pomyšlení, že nějaký nomenklaturní systém může pojmenovat taková množství látek, ba co víc, že je schopen vytvořit názvy pro ještě daleko větší počet dosud neznámých a třeba vůbec neexistujících látek, je fascinující. Na obě uvedené skutečnosti by měli být chemici patřičně hrdi.

Na rozdíl od biologického nebo lékařského názvosloví, která používají latinu, české chemické názvosloví zůstává součástí českého jazyka, což se projevuje kupříkladu v názvech organických sloučenin jejich skloňováním, výslovností a jedním jediným českým slovem (kyselina) spolu s jednou českou příponou (-ová). Tím však příslušnost k českému jazyku končí. Chemické názvosloví je svébytný umělý jazyk, který má vlastní morfémy (kořeny, předpony, přípony, infixy, afixy), vlastní gramatiku, vlastní syntax i interpunkci. Používá prostředků, které nemají obdoby v přirozených jazycích. Kombinuje podle přesných pravidel latinská a řecká písmena, různé druhy písma, číslice arabské i římské, a používá hierarchii závorek. Vytváří neobvykle dlouhé názvy (jednořádkové názvy jsou v organické chemii zcela běžné). Není divu; bez těchto mimořádných prostředků by tento metajazyk nebyl schopen pojmenovat desítky milionů látek, pro které potřebuje mnohem více slov, než má kterýkoli přirozený jazyk. Přitom chemické názvosloví je ve své podstatě mezinárodní. Jeho morfémy pocházejí z latiny a řečtiny a všechny jazyky vyspělých společností používající latinky je přejímají, často s původním pravopisem. V tom však existují výjimky, zvláště v slovanských jazycích, např. ve slovenštině a polštině.

Vůbec porozumět, natožpak ovládnout chemické názvosloví v celé šíři od anorganické přes organickou chemii a biochemii je velmi obtížné a pro laiky nemožné. Ve vyspělých zemích existují názvoslovní experti (v anglicky mluvících jsou to tzv. nomenclaturists), jejichž služeb jako konzultantů využívají především legislativa, státní úřady, patentové úřady a soudy. Firmy považují za věc cti a dobrého jména firmy a druh reklamy, že pro své výrobky používají správné názvy.

A jaká je situace v českých luzích a hájích? Tu lze nejmírněji charakterizovat jako tristní.

Několik postřehů ze současnosti: Číst české legislativní dokumenty (produkty ministerstev ČR), které obsahují chemické názvy, je pro chemika nejednou hororem. České patentové spisy s chemickou tematikou vydávané Úřadem průmyslového vlastnictví se hemží chybnými názvy. Učebnice chemie pro všechny stupně škol často obsahují názvy zastaralé a chybné. Rovněž v odborných chemických knižních publikacích a časopisech jsou chyby v názvech velmi časté. Ještě horší je situace v chemických názvech v nechemických oborech. O komerčních chemických názvech raději pomlčet.

Proč je tomu tak? Příčin je jako obvykle víc. Hlavní je všeobecná neznalost a podceňování správných chemických názvů mezi chemiky. Správnému názvosloví se nezřídka neučí ani na chemických vysokých školách a není žádnou vzácností, že je neznají ani vyučující - specialisté v chemických oborech. Odtud ta všeobecná tolerance k nesprávným názvům, která panuje mezi chemiky.

Zato paradoxně i nechemici znají z chemického názvosloví našich osm přípon pro anorganické oxidy a soli. Jsme na ně snad i hrdi a nemalá část populace je zná do vysokého věku, ač jinak nezná z chemie nic jiného. Přitom ty přípony jsou jen českým folklorem s nepatrným významem, který v obrozenských dobách pomáhal léčit naše pocity méněcennosti ukázkou výjimečných schopností českého jazyka.

Velmi rozšířená až úporná je domněnka laické veřejnosti, že každý chemik zná chemické názvy. Bohužel i většina chemiků a dokonce i vysokoškolských pedagogů - chemiků se mylně domnívá, že ovládají chemické názvosloví. Jen pro ilustraci: nemálo organických chemiků si dosud myslí, že používají ženevské názvosloví. Jiný příklad: již sedm let platí nová pravidla názvosloví organické chemie podle IUPAC. Nejenže je nevzaly na vědomí učebnice, odborné knihy a časopisy, legislativa, patentový úřad a pedagogové; neví o nich ani většina chemiků.

Je-li chemické názvosloví tak těžko uchopitelné a působí tolik potíží, vyvstává přirozená otázka: potřebujeme vůbec toto názvosloví v jeho dnešní podobě a pokud ano, proč nejsou názvy generovány a prověřovány počítačovými programy. Na první otázku zní odpověď rozhodně ano, a to z mnoha důvodů, které snad ani není nutno rozvádět. Pokud jde o druhou otázku, dnes již skutečně existují komerčně dostupné programy, které podle strukturních vzorců vytvoří anglické názvy, eventuálně k názvům nakreslí vzorce organických sloučenin. Neopraví ovšem chybný název. Mají však i řadu jiných nedostatků: některé typy sloučenin správně pojmenovat neumějí a mohou vytvořit i názvy chybné. To ovšem nepřekvapuje, neboť kvalita programu závisí na schopnostech programátora a názvoslovného experta. V neposlední řadě takový program není právě levnou záležitostí.

Nedosti na tom, že se hojně vyskytují věcně nesprávné názvy. Českou zvláštností jsou problémy s pravopisem, zejména organických názvů. Dosud tradiční mezinárodní pravopis chemických názvů zreformovali naši jazykovědci na fonetický. A tak jsou nejen noviny, ale i učebnice, populárně vědecké, odborné a vědecké texty zamořeny "názvy" jako glukóza, metylalkohol, etylén, tiopurín a podobnými nestvůrami. Jazykovědci se brání výtkám chemiků, že přece připouštějí i klasický pravopis, jak je jen částečně, zcela marginálně a nepříliš srozumitelně zmíněno v předmluvě k Akademickému slovníku cizích slov. To je však opravdu málo platné, jsou-li v lexikální části všechny chemické názvy uvedeny fonetickým pravopisem. Bohužel velmi často se stává, že odborná redaktorka, nemajíc ponětí o organickém názvosloví, o to tvrdohlavěji trvá na fonetickém pravopise s poukazem na zmíněný slovník. A tak věty jako "glukosidy vznikají z glukózy", "pyrrolin je dehydroderivát pyrolidínu", "thienyl je radikál odvozený od tiofenu", "thionylchlorid nepatří mezi tiosloučeniny" a "reakcí s etanolem se získá ethoxyderivát" jsou vlastně zcela v pořádku, protože některé z těchto názvů mají smůlu, že jsou uvedeny ve Slovníku, kdežto jiné tam prostě nejsou.

Akademický slovník prokázal a stále prokazuje českému chemickému názvosloví službu vpravdě medvědí. Příklad čerstvý, který se skutečně stal. Opět paní redaktorka po poradě se Slovníkem nepřipustila odpor a změnila všechny předpony thio v názvech na tio. Takto "vylepšené" populárně-vědecké knihy čtou tisíce většinou mladých čtenářů, kteří si zvykají a přijímají tento pravopisný úzus (littera scripta manet!). Takto podobné paní redaktorky de facto kodifikují dosud prakticky neznámý pravopis (ani Večerní Praha by ještě donedávna nenapsala tio). Již dnes je ale zřejmé, že díky Slovníku se tio stane co nevidět normou.

Ve svém fonetizačním tažení proti chemickému názvosloví však postupovali autoři Slovníku krajně nedůsledně a nevyzpytatelně. Tak máme psát pyridín, hydrazín, anilín a stejně mnoho jiných, ale amin, pyrazin, protein. Podobně všechny th byly v organických názvech nemilosrdně vymýceny ve prospěch pouhého t, ale na milost byly vzaty thallium (dokonce ponechána dvě l), thorium a thulium. Podobně glukóza, galaktóza, fruktóza, laktóza a sacharóza se podle Slovníku mají psát s ó a se z, ale jak psát ostatní cukry, kterých je mnohem více a všechny mají podle názvoslovných pravidel příponu -osa? Totéž platí pro enzymy s jednotnou příponou -asa.

Jaké důvody vedly autory Slovníku k těmto logicky nepochopitelným diskriminacím, které musí nevyhnutelně vést ke zmatkům? Při pátrání po racionálním zdůvodnění, proč je preferován fonetický pravopis, jsem v předmluvě ke Slovníku zjistil, že takto striktní je politika Pravidel českého pravopisu vydání 1993. Dále jsem se dozvěděl, že naštěstí naše osvícené ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy milostivě povolilo v jakémsi dodatku k školním (!) Pravidlům užívání s místo z v přejatých slovech, ale na druhé straně povolilo i dlouhé přípony -én a -ín (acetylén, pyridín). Chvíli jsem váhal, zda mám být uvedenému ministerstvu vděčen (vždyť díky němu můžu psát předponu iso-, ale nebude mi to nic platné, protože každá redaktorka ji v souladu se Slovníkem opraví na izo-) nebo se mám na něj zlobit kvůli -énům a -ínům. Ale nakonec ve mně převládly pocity zcela negativní a opozičnické: jakým právem mi určuje právě toto ministerstvo, jak psát chemické názvy?

Ještě kritickou poznámku jiného druhu k chemickým názvům ve Slovníku. Jelikož Slovník má vyšší ambice než pouhá pravidla pravopisu, chce totiž být též výkladovým slovníkem, měli by jeho autoři věnovat větší péči výkladu chemických hesel, byť sebestručnějšímu. Na mnoha místech jsou vysvětlení nesprávná, neúplná nebo zavádějící. Pomíjím hrubé pravopisné chyby v heslech (jako například pirimidín), které lze při dobré vůli považovat za tiskové chyby.

Ačkoliv je předmětem tohoto článku chemická nomenklatura, nelze zcela pominout chemickou terminologii. Česká chemická terminologie přináší méně problémů než nomenklatura; přece však je záhodno se o jednom zmínit a tím je často nadměrná a přitom zbytečná anglikanizace českých termínů. Ta sice nedosahuje takových rozměrů jako v počítačové oblasti nebo molekulární biologii, přesto však působí diskomfort chemikům s vyvinutým jazykovým citem. I v chemii se v českých chemických textech množí anglické termíny, a co hůře, v české transkripci, které působí obzvlášť odpudivě. Přitom je lze nezřídka nahradit vhodným českým výrazem. Anglické výrazy jsou často věcí módy a snobizmu anebo je jejich uživatelé považují za příznak vysoké odbornosti. Bohužel tyto anglicizmy nenarazily na odpor našich jazykovědců. Typickým chemickým příkladem této blahovůle je slovo pík, které se užívá i ve spisovném jazyce snad už dvě desítky let, ač existují české ekvivalenty.

Rád bych při této příležitosti apeloval na naše lingvisty, aby se ve své jistě záslužné práci zabývali též odbornou terminologií a nomenklaturou, přitom spolupracovali s odborníky - chemiky a s názvoslovnými experty, aby konečně akceptovali specifickou a výsadní pozici chemické nomenklatury mezi jinými přejatými slovy a nahlédli, že některými svými zásahy názvosloví škodí. Nemyslím, že by tím utrpěla jejich prestiž, spíše naopak.

Péči o české chemické názvosloví dostaly kdysi do vínku názvoslovné komise řízené tehdejší ČSAV. Některé z těchto komisí úspěšně pracovaly po dlouhá léta, např. komise pro nomenklaturu organické chemie (předseda Karel Bláha), komise pro názvosloví anorganické  chemie (předseda Jiří Klikorka) a komise pro nomenklaturu makromolekulární chemie (předseda Julius Pouchlý). Produktem jejich činnosti byly překlady - převody názvoslovných pravidel IUPAC do češtiny vycházející knižně v nakladatelství Academia nebo v Chemických Listech. Zvláště bych zde chtěl vyzdvihnout osobnost zesnulého doc. Karla Bláhy, dlouholetého předsedy první z uvedených komisí, který se velmi zasloužil o české chemické názvosloví, především organické chemie. Po roce 1989 činnost těchto komisí ochabla; jednou z příčin, i když ne hlavní, byla nevyjasněnost jejich statutu. Přesto však několik nadšenců i nadále pokračovalo v překládání a publikaci názvoslovných dokumentů v Chemických listech a letos dokonce vyšel v nakladatelství Academia obzvláště významný Průvodce  názvoslovím organických sloučenin podle IUPAC.

Jakkoli záslužná byla a je práce názvoslovných komisí při kodifikaci českého chemického názvosloví v jednotlivých chemických oborech, dosud chybí v ČR instituce, která by pečovala o chemické názvosloví komplexně, tedy o tvorbu českého chemického názvosloví v souladu s pravidly IUPAC, jeho rozšiřování, prosazování a popularizaci, která by dbala na jeho správné užívání a eventuálně poskytovala i konzultace. Jistou činnost v tomto směru vyvíjí Národní centrum IUPAC pro ČR a Český komitét pro chemii, ale jen v omezené míře a nikoliv systematicky. Přitom poptávka po takových službách je značná (jak může z vlastní zkušenosti potvrdit autor těchto řádků) a o jejich potřebnosti není pochyb. Zdá se však, že se blýská na lepší časy: péči o české chemické názvosloví přejímá konečně Česká společnost chemická, kam bezpochyby patří, jako je tomu v zahraničních chemických společnostech.

Česká společnost chemická, resp. její komise pro chemické názvosloví, hodlá v první řadě vytáhnout do boje s věcně nebo pravopisně nesprávnými názvy. Především v nových zákonech a přidružených předpisech, které vstupují v platnost v souvislosti s přijetím ČR do Evropské unie, nelze připustit nesprávné názvy, ať již vznikají nekvalifikovaností či neznalostí překladatelů, nebo chybami při přepisu. Je nutno přesvědčit příslušné vládní orgány i jednotlivá ministerstva ČR (zvláště životního prostředí, průmyslu a obchodu a zdravotnictví), že české chemické názvy musí být jak věcně správné, tak v souladu s posledními pravidly IUPAC.

Tyto vysoké požadavky na chemické názvy je třeba klást i na jiné dokumenty vydávané státními institucemi, například Úřadem průmyslového vlastnictví a Českým normalizačním institutem. Námitky, že nesprávné názvy jsou i v cizojazyčných podkladech, ovšem neobstojí; dokument v českém jazyce vydaný příslušnou českou státní institucí, je autentický, má právní platnost a při případných soudních sporech nelze poukazovat na chybné názvy v cizích patentových spisech a normách.

Druhou oblastí, kde je nutné vymycovat nesprávné názvy, jsou učebnice všeho druhu, populárně-vědecké publikace a časopisy, encyklopedie a chemické tabulky. Tato zdánlivě okrajová literatura totiž zasahuje nejširší a nejmladší okruh čtenářů. Mnozí z nich se takto poprvé (a třeba i naposled) setkávají s informací takového druhu. Dostává-li se jim informace falešné, nemusí již mít příležitost si ji opravit. ČSCH hodlá monitorovat a posuzovat tyto publikace z názvoslovného hlediska, ale i oslovovat vydavatele a nabízet jim pomoc.

Třetí oblastí, kam chce ČSCH napřít své úsilí, je odborná a vědecká literatura, jak knižní, tak časopisecká. Samozřejmě, chemická literatura by měla jít příkladem správného chemického názvosloví. A aby nebyla pod svícnem tma, musí i Chemické listy, jediný český chemický časopis, zvýšit laťku, pokud jde o chemické názvy. Je však třeba, aby i chemické názvy v nechemických publikacích byly v pořádku, zvláště pak v lékařských, farmaceutických, biologických a technických. I zde se hodlá ČSCH obracet na vydavatele, redaktory a redakce, upozorňovat na chyby, ale hlavně jim předcházet.

ČSCH chce při svém tažení za správné chemické názvy oslovit co nejširší okruh uživatelů chemického názvosloví: od chemiků přes lékaře, farmaceuty až k fyzikům a biologům, učitele i studenty středních a vysokých škol, autory učebnic, redaktory, novináře, státní úředníky i podnikatele. Přitom chce postupovat aktivně, asertivně a důsledně. Přejme si, aby se České chemické společnosti se širokou podporou všech zainteresovaných podařilo zavést pořádek do českého chemického názvosloví.

Zájemci o činnost v oblasti chemického názvosloví se mohou přihlásit u autora.

Jaroslav Kahovec
Ústav makromolekulární chemie AV ČR

Koncem května při zahájení Kalorimetrického semináře 2000 ve Zvíkovském Podhradí slavnostně převzal Ing. Vladimír Pekárek, CSc. z rukou místopředsedy České společnosti chemické dr. Drašara Hanušovu medaili, která mu byla na návrh Odborné skupiny chemické termodynamiky udělena za dlouholetou tvůrčí činnost v oboru kalorimetrie a za přínosnou práci v ČSCH. Prostředí Kalorimetrického semináře bylo pro tuto slavnostní příležitost vybráno zcela záměrně; vždyť na zrodu tradice těchto každoročních setkání "kalorimetristů" se Vladimír Pekárek bezprostředně podílel a naprosto převážnou část z celé šňůry těchto seminářů sám organizačně zabezpečil a zaštítil (letos to byl již dvacátý druhý ročník(!)). Nesmazatelně se tak zapsal do povědomí nejširší kalorimetrické odborné veřejnosti.

Ing. Vladimír Pekárek, CSc. začal svou dlouholetou vědeckou práci v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, kde nastoupil roku 1955 po dvouletém působení ve sklárnách v Řetenicích. Těžištěm jeho výzkumné činnosti se tehdy stalo využití anorganických iontoměničů na bázi zirkoniumfosfátu pro separaci radioaktivních alkalických kovů, uranu a plutonia. V roce 1959 mu byla za nový postup separace uranu z horninových suspenzí udělena zvláštní cena Prezidia Akademie věd ČSR. Ve druhé polovině šedesátých let se jeho zájem začíná soustřeďovat na termodynamický popis procesu sorpce na těchto anorganických matricích, přičemž jako hlavní experimentální metodu aplikuje kalorimetrii. Rozvoj jeho vědecké dráhy byl však v roce 1969 násilně přerušen propuštěním z ústavu pro politické důvody; práci našel až jako dělník při výstavbě pražského metra. Později byl přijat do Ústavu anorganické chemie ČSAV, ale pouze jako technický pracovník bez jakýchkoliv ambicí další vědecké graduace. Dostal za úkol vybudovat pracoviště kalorimetrie, což se mu díky mimořádným organizačním schopnostem a manuální zručnosti brzy podařilo. Zanedbané sklepní místnosti v činžovním domě na Vinohradech přeměnil v dokonale fungující, plně klimatizovanou laboratoř, zcela vyhovující pro náročná kalorimetrická měření. Komerčně získaný kalorimetr Calvet zdokonalil zavedením důmyslného systému míchání. Především však, ve spojení s dílnami ústavu, vyvinul a zkonstruoval originální zdvojený kalorimetr řízený počítačem, který se plně osvědčil zejména pro sledování v experimentálně náročné oblasti koncentrovaných roztoků. Naměřil velmi mnoho spolehlivých kalorimetrických dat kvantifikujících krystalizační a rozpouštěcí entalpie či kinetiku krystalizace. Tvůrčí činnost výzkumného týmu krystalizace, jehož nepostradatelným členem byl i Ing. Pekárek, byla v roce 1990 oceněna Vyznamenáním Akademie věd ČR.

Když bylo v roce 1992 rozhodnuto, v důsledku redukce Akademie, o zrušení odloučeného pracoviště na Vinohradech a zániku kalorimetrické laboratoře, odchází Ing. Pekárek z ústavu do důchodu. Záhy se však začíná zabývat, jako pracovník Ústavu chemických procesů AV ČR, problematikou spalování obtížně likvidovatelných odpadů. Jeho nový vědecký zájem se soustředí zejména na mechanismus tvorby polychlorovaných dioxinů a dibenzofuranů při spalovacích procesech a možnosti degradace těchto perzistentních zplodin. I v této nové oblasti již dosáhl řady teoreticky a aplikačně cenných výsledků, o čemž svědčí mimo jiné i vyžádání publikace do sborníku vybraných prací prezentovaných na prestižní, celosvětové konferenci o dioxinech v Benátkách v roce 1999.

Ve všech badatelských problematikách, jimiž se Ing. Pekárek během svého života zabýval, dosáhl významných, původních výsledků. Je autorem či spoluautorem více než stovky prací uveřejněných v mezinárodních periodikách a jistě stojí za pozornost, že dvěma nejcitovanějšími (publikovanými spolu s V. Veselým) se zařadil mezi všeobecně uznávané citační klasiky (222 resp. 110 citací podle SCI).

Vláďa je ovšem nejen odbornou autoritou, ale i vzácným, veskrze pozitivním člověkem ryzího charakteru, který se nedokáže jinak než úplně ponořit do problému, ať už se jedná o problém vědecký, organizační či "jenom" lidský. Nakažlivý optimismus, skromnost a vnímavost k problémům jiných jsou pak zřejmě těmi stránkami jeho povahy, pro které je tolik oblíben u svých kolegů a přátel. V závěru předávacího aktu ve Zvíkovském Podhradí bylo poukázáno, že Hanušova medaile se takto dostává do rukou mimořádné osobnosti právě v tomto "neobyčejném", magickém roce 2000. A tak jen dodáváme přání, aby Vladimír v plné tvůrčí síle ukrojil ještě řadu let z nového tisíciletí.

Boleslav Taraba a Jaroslav Matouš

Sedm let na webu

Bulletin ČSCH a později Asociace je již sedmý rok vystaven na webu (http://www.csch.cz/journ.htm). Dík patří kolegovi Radkovi Liboskovi z ÚOCHB.

pad

Hodně se mluví o ochraně osobních dat v databázích a jiných seznamech, zejména v souvislosti se Zákonem 101 o ochraně osobních údajů. ČSCH přijala již v roce 1993 usnesení, že seznam členů je neprodejný a je vnitřní záležitostí Společnosti, proto upustila od praxe zveřejňování seznamů členů v ročenkách. Vzhledem k tomu, že Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů, stanovilo vedení ČSCH přechodnou dobu půl roku na to, aby zvážili, zda budou souhlasit s vedením svých dat v členské databázi. Pokud se rozhodnou, že nesouhlasí, požádají sekretariát ČSCH o zrušení členství a výmaz dat z databáze. Pokud Společnost nedostane toto zamítavé stanovisko, bude mít za to, že člen s vedením dat souhlasí. Protože, dále, smí Společnost zpracovávat pouze pravdivé a přesné osobní údaje, které získala v souladu se zákonem je povinna tudíž ověřovat, zda jsou osobní údaje pravdivé a přesné. Mezi povinnosti člena je tudíž zakotvena nutnost oznámit sekretariátu ČSCH změny vzdělání, titulů, osobních údajů a případně i vznik okolností, které mohou být překážkou v jeho členství v ČSCH. "Ochráncem" osobních dat je ve struktuře Společnosti Hlavní výbor, který rozhodne, která data a jakým způsobem budou zpracována. Obecně jde o data obsažená v členské přihlášce, získaná změnami nahlášenými členy a data o placení členských příspěvků. Zvláštní evidenci vede Společnost o zaměstnancích společnosti a osobách pracujících "na smlouvu".

Sekretariát Společnosti umožní každému členu, po dohodě a na základě předložení platného dokladu totožnosti, nahlédnout do jeho dat v členské evidenci a případně uvést evidovaná data na pravou míru.

ASEE

Po dohodě ČSCH s Americkou společností pro vzdělání v inženýringu mají členové ČSCH nárok na zlevněné příspěvky do této instituce, založené r. 1893 a mající více než 12 tisíc členů. Nárok vzniká proto, že se ČSCH stala jednou z ASEE International Partnership Societies. Vice informací lze najít na  její webovské adrese http://www.asee.org/.

Slíbili jsme dr. Baderovi propagovat jeho stipendia. Aniž máme informace o jejich obsazení na příští období, myslíme si, že tato možnost se nevyužívá na 100 %. Baderova stipendia v oboru chemie napomáhají mladým českým studentům získat možnost doktorandských studií na Harvard University, Columbia University, Imperial College of London a University of Pennsylvania. Stipendia poskytuji tříletou finanční podporu a pokrývají cestovní výlohy (zpáteční letenku). Kandidáti jsou vybíráni na základě jejich akademických výsledků a doporučujících dopisů. Informace o požadavcích jednotlivých univerzit jsou uvedeny níže. Stipendia jsou poskytována dr. Alfredem Baderem, zakladatelem Aldrich Chemicals, která je jednou z význačných firem na trhu s čistými chemikáliemi.

Harvard University

Stipendia se poskytuji každoročně na studia organické a bioorganické chemie. Tato stipendia plně hradí školné a kapesné na dva roky studii. Uchazeč musí předložit výsledky jazykového testu TOEFL a zkoušky GRE z oboru chemie.

Materiály pro uchazeče lze získat na adrese: Chairman of the Admissions Committee, Graduate Admissions Office, Harvard University, Department of Chemistry and Chemical Biology, 12 Oxford Street, Cambridge MA 02138 USA. Zřetelně vyznačte, že máte zájem o Baderovo stipendium.

Imperial College of London

Tříletá stipendia v oboru organické chemie se poskytují na programy začínající v září 2001, v září 2004 a každý další třetí rok. Stipendista obdrží roční stipendium ve výši 5 190 liber a dále kapesné na pokrytí základních životních potřeb, školních poplatků a výdajů na výzkumy. Při výběru kandidátů hraje důležitou úlohu vynikající ústní i písemná znalost angličtiny. Přihlášky se odevzdávají do 1. června roku, v němž studijní program začíná. Materiály pro uchazeče lze získat na adrese: Mr. A. J. Wilcox, Registry Division, Room 314, Shertield Building, Imperial College of Science, Technology and Medicine, South Kensington, London, England SW7 2AY, United Kingdom. Zřetelné vyznačte, že máte zájem o Baderovo stipendium.

University of Pennsylvania

Tříletá stipendia v oboru organické chemie se poskytují na programy začínající v září 2001, v září 2004 a každý další třetí rok. Stipendista obdrží roční stipendium ve výši 16 000 USD; školné a poplatky na laboratorní výzkumy platí University of Pennsylvania. Stipendista se musí zúčastnit anglického jazykového kurzu a pedagogického školení na University of Pennsylvania před začátkem školního roku. Při výběru Baderových stipendistů hraje velice důležitou úlohu ústní i písemná znalost angličtiny. Přihlášky se odevzdávají do 1. února roku, v němž studijní program začíná. Materiály pro uchazeče lze získat na adrese: Ms. Margaret Holman, Graduate Admissions, Department of Chemistry, University of Pennsylvania, Philadelphia, PA 19104-6323 USA. Zřetelně vyznačte, že máte zájem o Baderovo stipendium.

Columbia University

Tříletá stipendia v oboru organické chemie se poskytují na programy začínající v září 2003 a každý další třetí rok. Stipendista obdrží roční stipendium ve výši 16 250 USD; školné a poplatky za laboratorní výzkumy platí Columbia University a stipendistův sponzor pro doktorandský výzkum. Uchazeči musí předložit výsledky jazykového testu TOEFL a zkoušky GRE z oboru chemie. Přihlášky se odevzdávají do začátku ledna roku, v němž studijní program začíná. Materiály pro uchazeče lze získat na adrese: Department of Chemistry, Columbia University, 3000 Broadway, M.C. 3173, New York, NY 10027, USA. e-mail: gradapp@chem.columbia.edu. Informace o katedře chemie jsou dostupné na  http://www.columbia.edu/cu/chemistry gradapp@chem.columbia.edu. Zřetelně vyznačte, že máte zájem o Baderovo stipendium.

S dalšími dotazy ohledně studijních programů a přihlášek se obracejte přímo na jednotlivé univerzity. Uchazeči o Baderova stipendia neplatí při podání žádosti administrativní poplatek.

Společnost ACD vyhlašuje již opakovaně soutěž pro mladé chemiky s atraktivními cenami. Podívejte se sami na její vyhlášení http://www.acdlabs.co.uk/educators/rules.html .

32. Mezinárodní chemická olympiáda

Po několikaletém hostování ve vzdálených zemích (Thajsko, Australie, Kanada, Rusko, Čína) se MCHO letos vrátila do blízké Evropy. Milým hostitelem zástupců 53 zemí (o 3 více než loni) se v době od 2. do 11. července stala Kodaň. Počet soutěžících se poprvé přehoupl přes dvě stovky a pořadatelé se navíc museli postarat o přibližně 160 doprovázejících dospělých - vedoucích, pozorovatelů a hostů. Rovněž poprvé byla pořadatelem MChO organizace učitelů - Dánská společnost učitelů chemie, kteří se svého úkolu zhostili bezesporu s velkým úspěchem. Je pozoruhodné, že předsedou mezinárodní poroty, organizačního výboru i vědecké rady (autoři úloh) tentokrát byli středoškolští učitelé. Na práci těchto kolektivů se samozřejmě podíleli také zástupci řady vysokých škol.

Čtenáře Bulletinu již v minulém čísle seznámil se jmény soutěžících z České republiky doc. K. Ventura ve svém článku o průběhu 36. ročníku české CHO. Pedagogický doprovod tentokrát obstarali doc. dr. J. Sejbal a dr. F. Zemánek z Přírodovědecké fakulty UK v Praze. S potěšením můžeme kladně odpovědět na otázku, kterou si autor v článku položil: naši olympionici obstáli velmi dobře a každý z nich získal medaili. První tři získali stříbrné medaile: Jiří Kysilka, G Nový Bydžov (74,764), Pavel Augustinský, G Havířov (74,745), Tomáš Šmejkal, G Třebíč (73,605) a čtvrtý Ondřej Vaněk, G Benešov (69,325) bronzovou medaili. Čísla v závorce, bodový zisk ze sta možných, napovídají, že výkony byly velmi vyrovnané. Několik údajů pro srovnání: vítěz soutěže, reprezentant Spojených států David Kurz získal 94,460 bodů. Poslední nositel zlaté medaile, kterých bylo rozdáno 43, měl 80,313 bodů. Na poslední z 24 stříbrných medailí "stačilo" 71,914 bodů. Bronzových medailí bylo uděleno 66. Ruští studenti získali 4 zlaté, čínští 3 zlaté; maďarští, rakouští, slovenští, tchaiwanští a studenti z USA po dvou zlatých medailích. Jednu zlatou má Argentina, Bělorusko, Bulharsko, Iran, Korea, Turecko a Vietnam. Gratulujeme slovenským kolegům, kteří vedle dvou zlatých mají také stříbrnou a bronzovou medaili, ke skvělému výsledku. Oficiální pořadí zemí není vyhlašováno, po loňském nezdaru jsme se však jistě vrátili mezi ty úspěšné a doufáme, že na tomto místě vytrváme. (Úplné bodové výsledky, jakož i zadání a řešení soutěžních úloh je možné získat na adrese: http://www. icho2000. gymfag.dk, kde jsou dostupné i další údaje o průběhu olympiády.)

Praktickou část tvořily dvě úlohy, jednak příprava hydrátu tris(oxalato)manganitanu draselného spojená s analýzou (jodometrie, manganometrie) vzorků téže sloučeniny, které soutěžící dostali, jednak syntéza hydrochloridu methylesteru serinu. Zvládnutí těchto úloh v časovém limitu pěti hodin vyžadovalo značnou sběhlost v laboratorní práci, včetně pro studenty neběžné mikrofiltrace v injekční stříkačce, která však byla předem demonstrována.

Šest teoretických úloh opět představovalo průřez hlavními chemickými obory, první se zabývala strukturou a syntézou přírodního produktu shikoninu, druhá byla motivována otevřením mostu spojujícího Dánsko se Švédskem a zahrnovala reakce a rovnováhy související s výrobou a stárnutím železobetonu. Třetí byla věnována bioorganické chemii a jejími ústředními pojmy byly diamindichloroplatnatý komplex a transferrin. Čtvrtá se vrátila k přírodním produktům a vyžadovala jistou znalost hmotnostní spektrometrie a spektroskopie NMR, tedy značně vybočovala ze středoškolské látky. Je však nutno konstatovat, že všechny úlohy dobře navazovaly na přípravné příklady, které pořadatelé včas rozeslali. Při řešení páté úlohy soutěžící uplatnili své znalosti o struktuře bílkovin a DNA a narazili i na radioaktivní značení látek. Poslední teoretická úloha se jmenovala Tvrdá voda a vycházela z půdních poměrů v Dánsku. Analyzovala rovnováhy v systému voda, oxid uhličitý a uhličitan vápenatý. Úlohy je ve srovnání s jinými ročníky možno hodnotit jako náročné, i když ne přehnaně, o čemž svědčí např. skutečnost, že 43 stříbrných medailí se muselo stěsnat do bodového rozmezí osm a půl bodu. Získání zlata však vyžadovalo skutečně vynikající znalosti.

Program byl uměřený s dobře vyváženou odbornou a společenskou částí. Pestrý studentský program obsahoval např. v Kodani planetarium Tychona de Brahe, park Tivoli, projíždku po kanálech, a také mimo město Kodaň historické centrum Roskilde, středisko archeologických výzkumů Lejre, orientační závod atd. Pedagogové byli za úmorné noční překládání odměněni výletem k moři, návštěvou rodiště H. C. Andersena a několika odbornými exkursemi. Vyvrcholením společenského programu byl celodenní společný výlet po zámcích severního Sealandu (ostrov, na němž leží Kodaň), který končil ve slavném Elsinoru. Volba pořadatele se odrazila také v tom, že sekretariát 32. MCHO byl umístěn v gymnáziu městské části Kodaně Frederigsberg, kde se odehrávaly také porady a porovnávání výsledků mezi autory úloh a doprovodem jednotlivých delegací. Konečné úpravy úloh a jejich překládání probíhalo ve městě Vejle vzdáleném asi 200 km od Kodaně na Jutském poloostrově, s využitím počítačové sítě místního gymnázia. Vlastní soutěž se konala na Dánské technické univerzitě v Kodani, pro důstojné zahájení poskytla aulu Kodaňská univerzita, rozdílení medailí a závěr hostila radnice Frederigsberg a nebyla to jediná radnice, kde jsme se setkali s velice vlídným přijetím. Stalo se již tradicí, že během olympiády vychází časopis Catalyzer, obsahující doplnění programu, informace o navštívených místech, zajímavé články o chemii a chemicích pořádající země, příspěvky účastníků a samozřejmě výsledky, alespoň částečné. (Všechna čísla letošního Catalyzeru jsou rovněž přístupná na uvedené webové stránce. Další informace o MCHO jsou dostupné na www.icho.sk.

Nelze zamlčet, že jsme do Kodaně odlétali s nepříjemným mrazením v zádech vzhledem k nejasnostem spojeným s pořádáním 33. MCHO, která se měla konat v Hradci Králové. Připomeňme alespoň základní fakta. Na jubilejní 30. MCHO v Melbourne bylo s povděkem přijato pozvání MŠMT České republiky ke konání MCHO v roce 2001 v Hradci Králové. Ministerstvo potom iniciovalo ustavení občanského sdružení Komitét MCHO 2001, jehož členem bylo samo ministerstvo, město Hradec Králové, Lékařská fakulta UK a Farmaceutická fakulta UK obě se sídlem v Hradci, s úkolem přípravy a organizace 33. MCHO. Hlavním garantem olympiády byla ministerstvem jmenována dr. J. Benešová, která se stala prezidentkou sdružení. Činnost sdružení neprobíhala uspokojivě, což se např. projevilo neúčastí jeho zástupců na loňské olympiádě v Thajsku, kde se mělo pořadatelství České republiky potvrdit. Svoji činnost ve sdružení postupně přerušily obě fakulty,a nakonec 29. 2. 2000 i ministerstvo, i když jejich členství právně trvá. K vyjasnění situace přispěl i realistický postoj České společnosti chemické, která nabízené členství v Komitétu na začátku roku 2000 odmítla. V dopise ze dne 16. 3. 2000 adresovaném dr. M. Kerschbaumerovi, předsedovi Řidícího výboru MCHO, se MŠMT omluvilo a oznámilo, že Česká republika odstupuje od pořádání 33. MCHO. Téměř zároveň ministerstvo zrušilo pověření dr. J. Benešové. Po našem příletu do Kodaně nás čekalo opakované nepříjemné až trapné vysvětlování proč se olympiáda u nás nemůže konat, i když se k nám dlouholetí kolegové chovali přátelsky a naprosto korektně. Jako přijatelný argument se ukázal nedostatek financí. S velkou úlevou jsme na posledním zasedání poroty, stejně jako ostatní, přijali nabídku Indie, která je ochotna olympiádu příští rok uspořádat, ovšem s tou výhradou, že pořadatelé budou mít dostatek finančních prostředků, což je však jisté pouze z poloviny. Jako alternativu navrhovaly některé země uspořádání oblastních olympiád, např. německy mluvících zemí. Druhá otázka, kterou si položil pisatel již dříve zmíněného článku, tedy zůstává nezodpovězena. Dosud nevíme, zda Jiří Kysilka, který by se po úspěšném absolvování 37. ročníku České chemické olympiády mohl zúčastnit MCHO, bude mít kde soutěžit.

František Zemánek (zemanek@natur.cuni.cz)

Dr. Milan Zaoral ve Who´s Who

Dr. Milan Zaoral, Praha, bude zařazen do biografické publikace zvěřejňované vydavatelstvím Marquis Who´s Who, ve svazku 2001, který vyjde v prosinci. Marquis Who´s Who je vedoucí vydavatel životopisných údajů nejúspěšnějších světových osobností.

Od roku 1899, kdy A. N. Marquis vytiskl první vydání, zaznamenává tato publikace životopisné údaje špičkových pracovníků a vynálezců ze všech významných oblastí - politiky, obchodu, lékařství, práva, školství, umění, náboženství a zábavy. Současný Who´s Who je hlavním bibliografickým zdrojem pro tisíce výzkumných pracovníků, žurnalistů, knihovníků a rešeršních firem po celém světě.

mza

Na základě diskusí, které proběhly na konferenci ECTN v Krakově, o tom, že se v ČR (a vůbec v Evropě) nepoužívají učebnice organické chemie s přílohou CD s živými programy pro chemické výpočty přinášíme náhodný seznam knih, které takové "přílohy" používají. Jde jednak o cvičebnice k samotným programům (nikoli uživatelské manuály, ale spíše návody k praktickým cvičením):

L. Craig Steffen, Using ChemOffice with Brown, 1st Edition, Saunders College Publishing

David Collard & Howard Deutsch, Molecular Modeling Using ChemOffice Ltd., 1st Edition, Jones & Bartlett Publishing

Mary L. Caffery, Paul A. Dobosh, Diane M. Richardson, Laboratory Excercises Using Hyperchem, Tutorials for Molecular Modelling, Hypercube Inc. Educational Publications

James B. Foresman, Aeleen Frisch, Exploring Chemistry with Electronic Structure Methods (with Gaussian), 2nd Edition, Gaussian Inc.

William Brown & Christopher Foote, Organic Chemistry, 2nd Edition Saunders College Publishing, používá ChemOffice Ltd., Stereoglasses, PowerPoint Slide Set,Study Guide & Solutions, Text Bank, Saunders Organic Chemistry Website

William Brown, Introduction to Organic Chemistry, 2nd Edition Saunders College Publishing, používá ChemOffice Web, Stereoglasses, Transparencies & Electronic Images,Study Guide & Solutions, Text Bank, Saunders Organic Chemistry Website

Seyhan Ege, Organic Chemistry: Structure & Reactivity, 4th Edition, Houghton Mifflin, používá ChemOffice Ltd., Study Guide & Solutions, Lab Manual, Transparencies, Instructor Resource Manual, Computerized Testing on Disk

H. Hart, L. Craine & D. Hart, Organic Chemistry 10th Edition, Houghton Mifflin, používá ChemOffice Ltd., Study Guide, Test Bank, Instructor's ManualTransparencies, One Small Step Web Site

L. G. Wade, Jr., Organic Chemistry, 4th Edition Prentice Hall, používá ChemOffice Ltd., Study Guide & Solutions, ChemCentral WebsiteTest Bank, Transparencies, Web Companion Website

G. Solomons & C. Fryhle, Organic Chemistry 7th Edition John Wiley & Sons, používá ChemOffice Ltd., Study Guide, Test Bank, Modeling Kit, Take Note! Resource Manager, Transparencies, Interactive Web Site

Francis Carey, Organic Chemistry, 3rd Edition WCB McGraw-Hill Company, používá ChemOffice Ltd., Study Guide & Solutions, Prepared SlidesTransparencies & Electronic Overheads, Test Bank

Maitland Jones, Jr., Organic Chemistry, 2nd Edition, W.W. Norton & Company, používá ChemOffice Ltd., Study Guide & Solutions,Instructor's Manual, Transparencies, Organic Reaction Animations CD

John McMurry, Organic Chemistry, 5th Edition, Brooks/Cole Publishing, používá ChemOffice Ltd., InfoTrac, ChemLink, Study Guide & Solutions Manual

Marye Anne Fox & James Whitesell, Organic Chemistry, 2nd Edition Jones & Bartlett Publishing, používá ChemOffice Ltd.,Study Guide, Test Bank,Lecture Success, Chem TV CD-ROM

ChemOffice Ltd. prodává v ČR společnost SciTech s.r.o. Lze objednat prostřednictvím sekretariátu ČSCH s členskou slevou.

pad

Profesor Koštíř zemřel 26. srpna 2000 ve věku 93 let. Smuteční obřad se konal 4. 9. 2000 ve Velké obřadní síni krematoria v Praze Strašnicích za přítomnosti rodiny, významných biochemiků a přátel prof. Koštíře, jak z českých zemí tak ze Slovenska. Z nich promluvili i někteří vynikající řečníci.

Profesor Koštíř se narodil 25. 3. 1907 v Hroněticích u Nymburka. Jeho životní osudy popisovali již mnozí jeho spolupracovníci více k tomu kompetentní, než já. Dovolím si citovat např. Chemické listy 71, 668 (1977), 76, 441 (1982), 81, 886 (1987), Bulletin 25 (1), 17 (1997). Chtěl bych jen uvést, že snad jeho nejplodnějším obdobím života bylo, když začal po válce působit nejprve jako asistent a pak jako docent na Ústavu organické chemie přírodovědecké fakulty Karlovy University, začal přednášet biochemii, měl velké množství doktorandů, vedl oddělení n.p. Spofa, redigoval Chemické listy. V r. 1952 založil první katedru biochemie na přírodovědecké fakultě Karlovy University a stal se prvním profesorem biochemie u nás. Katedru vedl až do r. 1971. Svým nadšením pro biochemii, rozhledem, vědomostmi a stylem práce dovedl kolem sebe vytvořit velmi schopný kolektiv pracovníků katedry.

Profesor Koštíř je autorem i spoluautorem celé řady publikací, z knižních jsou významné učebnice biochemie a dále, jak on sám uváděl, "neučebnice" biochemie, velmi úspěšné popularizační příručky "Chemie a fysika živých soustav" (1965) a "Biochemie známá i neznámá" (1980). Tyto knížky jsou psány "pro každého, kdo se zajímá o živou přírodu a příslušné zákonitosti, kterým živé bytosti podléhají". Těmito příručkami zapůsobil velmi nejen na studenty, ale i na pracovníky, přírodovědce, z nejrůznějších oborů. Lze říci, že z našich biochemiků učinil prof. Koštíř pro popularizaci biochemie více než kdokoliv jiný.

Pro všechny své spolupracovníky i studenty byl osobností vysoce kvalifikovaného vysokoškolského učitele a dobrým příkladem pro jejich samostatnou odbornou práci. Ve vedení katedry uplatňoval vždy demokratické přístupy, byl velmi velkorysý a tolerantní, ponechával svým spolupracovníkům a nakonec i svým studentům vždy dostatek prostoru pro samostatnou práci. Jeho životním darem byla schopnost rychle rozlišovat věci podstatné od nepodstatných, nezabývat se malichernostmi a nezatěžovat jimi život svůj i jiných. Možná, že je to i jistý důvod, proč se dožil tak vysokého věku. Škoda jen, že takový přístup se lze jen obtížně naučit.

Snad mohu mluvit za všechny jeho studenty a spolupracovníky v tom smyslu, že prof. Koštíř je nejen učil biochemii jako takovou, ale dokázal biochemické jevy začlenit do širších souvislostí, naznačit filozofický přístup k popisovaným jevům a ukázat, se šarmem jemu vlastním, i souvislosti s praktickým životem. Domnívám se, že pro všechny své studenty se stal nezapomenutelným.

Gustav Entlicher

Profesor Koštíř a Chemické listy

Dnes již málokdo pamatuje, že pan profesor Koštíř byl i jedním ze čtrnácti vedoucích redaktorů dosavadní historie časopisu. Byl touto funkcí pověřen v dosti složité době. Vlivem válečné situace nemohly Chemické listy od listopadu 1944 vycházet a než mohlo být vydávání obnoveno, dosavadní vedoucí redaktor dr. Webr se vzdal své funkce. Profesoru Koštířovi se podařilo časopis z tohoto přerušení - jediného v jeho dosavadním životě - vzkřísit, a již v srpnu 1945 vydat opět další číslo. Ve vydávání pokračoval pak další čtyři roky a byl v historii časopisu i posledním redaktorem, který vykonával celou práci sám bez redakčních spolupracovníků.

Rozrůstající se časopis převzali později další, ale profesor Koštíř s ním neztratil kontakt. Se zájmem a aktivitou se zúčastňoval v delších intervalech svolávaných redakčních rad, ale hlavně se stal nenahraditelným autorem pamětníkem. V článcích, připomínajících "Hledání ztraceného času", psal o historii, které byl sám přímým účastníkem, o učitelích svého mládí, o způsobech výuky té doby, o dnes již téměř mýtických výzkumech, jakými bylo třeba tajné válečné řešení české obdoby penicilinu, a mnoho dalších.

V tom nám, pane profesore, budete chybět, v tom na Vás nezapomeneme.

Jiří Gut

Za profesorem Mlezivou

Česká chemie ztratila významného odborníka v oboru technologie makromolekulárních látek. Dne 23. června 2000 ve věku nedožitých 77 let nečekaně a tragicky zemřel prof. Ing. Dr. Josef Mleziva, DrSc., který byl vysokoškolským pedagogem s rozsáhlými znalostmi a zkušenostmi z průmyslové praxe a průmyslového výzkumu. Po ukončení inženýrských studií na chemicko-inženýrské fakultě ČVUT v roce 1948 a obhajobě doktorské disertační práce v roce 1949 začal pracovat jako výzkumný chemik ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, kde se podílel na rozvoji výroby lakařských pryskyřic. V roce 1955 přešel do Výzkumného ústavu syntetických pryskyřic a laků v Pardubicích, kde ve funkci vedoucího výzkumu působil až do roku 1967. V této funkci organizoval a vedl výzkumné kolektivy, které realizovaly výrobu velkého počtu technických a lakařských pryskyřic a na základě jeho vlastních výzkumů byly zavedeny některé speciální typy především polyesterových pryskyřic. Mezitím v roce 1962 obhájil kandidátskou disertační práci, v roce 1966 se habilitoval v oboru makromolekulární chemie. Já sám jsem v tomto roce nastoupil do výzkumného ústavu jako vědecký aspirant a on jako můj školitel mě zasvěcoval do problematiky vědecké práce a technologického výzkumu. Uvědomuji si dnes, že tehdy ve funkci vedoucího výzkumu výzkumného ústavu významně ovlivňoval rozvoj oboru syntetických pryskyřic a mimo jiné inicioval i zahájení výzkumu syntézy a aplikací vodných polymerních disperzí v tehdejším VÚSPL Pardubice (SYNPO), což následně vedlo k rychlému rozvoji tohoto oboru u nás, jenž nakonec vyústil až ve vybudování dnešního komplexu akrylové chemie v Chemických závodech Sokolov.

V roce 1967 prof. Mleziva odchází na Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích, kde se stává vedoucím katedry technologie makromolekulárních látek. V roce 1968 získává vědeckou hodnost doktora věd a v roce 1973 je jmenován profesorem pro obor chemie a technologie makromolekulárních látek. Na vysokoškolském pracovišti s novým kolektivem pokračoval ve vědecké a výzkumné práci v oboru syntetických pryskyřic. Technologická řešení zavedená v praxi byla vždy podložena důkladnou vědeckou prací, jejíž výsledky prof. Mleziva uveřejnil v mnoha desítkách vědeckých publikací především v zahraničních odborných časopisech a na mnoha tuzemských i zahraničních vědeckých konferencích a tato řešení byla většinou též chráněna patenty a autorskými osvědčeními. Prof. Mleziva je znám jako autor řady knižních publikací. Jsou to především monografie Polyestery, která vyšla ve dvou vydáních a několika překladech, celostátní vysokoškolská učebnice Základy makromolekulární chemie, monografie Polymery a větší počet vysokoškolských skript a učebních textů. Jako přední odborník a vysokoškolský pedagog byl prof. Mleziva členem řady vědeckých rad vysokých škol a výzkumných ústavů, členem komisí pro obhajoby kandidátských i doktorských disertačních prací, členem různých hodnotitelských komisí, členem redakční rady mezinárodního časopisu Progress in Organic Coatings. Po mnoho let zastával funkci předsedy odborné skupiny pro nátěrové hmoty, pryskyřice a pigmenty ČSCH a s jeho jménem byly spojeny každoroční semináře o nátěrových hmotách s více než třicetiletou historií, které dnes přerostly do podoby celostátních a v podstatě mezinárodních konferencí s více než 250 účastníky. Po odchodu do důchodu prof. Mleziva jako emeritní profesor i nadále až do současné doby spolupracoval s katedrou polymerů a nynějším ústavem polymerních materiálů FCHT a jeho odchod proto pociťujeme jako velikou a nenahraditelnou ztrátu. Jako vedoucí výzkumu výzkumného ústavu i jako vysokoškolský pedagog vedl a vychoval celou řadu odborníků, kteří dnes pracují v různých firmách, chemických závodech, ústavech a vysokých školách. Z jeho monografií a učebních textů studovalo a i v budoucnu bude studovat mnoho studentů a pracovníků oboru makromolekulární chemie a polymerních materiálů. Prof. Mleziva se tak nesmazatelně zapsal do jejich vědomí i do historie rozvoje oboru syntetických pryskyřic u nás.

Jaromír Šňupárek

Třičtvrtě století

významného fyzikálního chemika silikátníka prof. Dr. Ing. Zdeňka Šaumana, DrSc. Narodil se 1. 10. 1925 Rozdrojovicích u Brna. Za války byl nasazen na nucené práce v Berlíně. Po návratu se zařadil do odbojové činnosti. V roce 1944 maturoval na Vyšší průmyslové škole v Brně. Poté byl zaměstnán při experimentální těžbě nafty nedaleko Brna. Po osvobození se zapsal na chemickou fakultu brněnské techniky.V letech 1946-1947 nastoupil při studiu na místo výpomocného chemika u profesora Kallaunera ve Státním výzkumném ústavu silikátovém v Brně. Studium na technice ukončil v roce 1948, ale již v období 1949-1952 studoval speciální předměty z oboru chemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1950 dosáhl na Vysoké škole technické v Brně hodnosti doktora technických věd. To již v roce 1951 se stal vědeckým pracovníkem, od roku 1954 vedoucím oddělení fyzikální chemie a v roce 1965 vedoucím odboru základního výzkumu na Výzkumném ústavu stavebních hmot v Brně, kde setrval až do roku 1980. Mezitím se v roce 1962 habilitoval na stavební fakultě Vysokého učení technického v Brně, v roce 1974 obhájil vědeckou hodnost DrSc. na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Poté v roce 1979 byl jmenován řádným profesorem na VUT v Brně. Obrat nastal počátkem roku 1981, kdy přešel na katedru technologie stavebních hmot FAST VUT. Zde působil jako vedoucí až do odchodu do důchodu 1.9.1991. Ve vědecké a výzkumné činnosti v rámci resortu stavebnictví i v rámci ČSAV a SAV se specializoval především na chemismus anorganických pojiv. Dále se podílel na řešení mnoha projektů grantové agentury ČR v řadě vědeckých institucí. V průběhu své dlouholeté činnosti publikoval doma i v zahraničí a také se stal členem redakční rady časopisu Cement and Concrete Research v USA. Výsledky činnosti jsou ve více než 200 původních vědeckých prací,včetně výzkumných zpráv, skript a patentů, které jsou trvale využívány při řešení úkolů aplikovaného výzkumu i přímo ve výrobní praxi, ale i při řešení speciálních technologií.

Aktivně se účastnil celé řady významných mezinárodních kongresů v oboru chemie cementu a autoklávovaných stavebních materiálů. V průběhu svého zaměstnání ve V(SH absolvoval řadu zahraničních cest (USA, Japonsko, SSSR, ČLR, Indie, Anglie, Kanada, Kuba, Jugoslávie, Maďarsko, Francie, Švédsko, Holandsko, Dánsko a jiné). V letech 1983 až 1991 byl předsedou komise pro obhajobu doktorských disertačních prací, člen vědecké rady FAST a vědecké rady VUT.

Za svou mnohaletou úspěšnou odbornou a pedagogickou činnost obdržel prof. Šauman řadu ocenění. Na jaře roku 2000 byl jmenován čestným členem vědecké rady CHF VUT v Brně.

Zařadil se do řady vysokoškolských profesorů vychovaných profesorem Kallaunerem, kteří se řídili snahou spojovat a rozvíjet spolupráci vysokých škol,výzkumných ústavů průmyslové praxe a vědeckých společností. Je tomu právě čtvrt století, co se stal aktivním členem české společnosti chemické.

Milý Zdeňku, spolužáku, příteli, při životním výročí za všechny Tobě upřímné přání, ať jsi zdráv až stoletý, se štěstím jak před léty.

Adolf Gustav Pokorný

Za doc. Ing. Jiřím Michálkem, CSc.

Dne 22. června 2000 zemřel ve věku 65 let doc. ing. Jiří Michálek, CSc., člen Správní rady Vysoké školy chemicko-technologické, bývalý vedoucí Ústavu anorganické technologie Fakulty chemické technologie VŠCHT v Praze.

Doc. Ing. J. Michálek, CSc. se narodil 16. 10. 1934 v Sedlově, okr. Kolín. Absolvoval Vyšší průmyslovou školu chemickou v Kolíně (1954) a VŠCHT v Praze (1959). Po svém nástupu na Katedře anorganické technologie, tehdy vedené prof. Ing. dr. A. Regnerem, DrSc., se věnoval kinetice katalytické oxidace SO₂ a na toto téma obhájil kandidátskou disertační práci (1966). Jeho další odborné směřování k navrhování a projektování chemických výrob bylo formováno studijními pobyty v Chemoprojektu Praha, Technologickém Institutu Petrohrad (dříve LTI) a stálou spoluprací s řadou českých chemických průmyslových podniků. Doc. Ing. J. Michálek, CSc. se mohl habilitovat v oboru anorganická technologie až v roce 1990, kdy pro posouzení způsobilosti uchazeče o vědecko-pedagogickou hodnost začala platit obvyklá pravidla. V letech 1994-1997 vedl Ústav anorganické technologie VŠCHT.

Jako pedagog měl doc. Ing. Jiří Michálek, CSc. významný vliv na výchovu generací odborníků, kteří působí v mnoha oborech našeho chemického průmyslu a s mnohými z nich udržoval dlouhodobé pracovní a přátelské kontakty. Plně se věnoval pedagogické práci, zavedl do výuky oboru anorganické technologie předmět Zařizování chemických závodů, přednášel řadu předmětů z oblasti chemické technologie pro studenty VŠCHT všech ročníků, byl autorem a spoluautorem několika učebních textů a jedné monografie. Studenti ho měli rádi nejen pro jeho přístup k výkladu látky, ale i kvůli jeho životní moudrosti a lidskosti, kterou jim předával.

Publikační činnost doc. Ing. Jiřího Michálka, CSc. zahrnuje několik desítek původních prací a patentů, pravidelně přednášel na odborných setkáních a konferencích, řadu let působil aktivně ve Vědecko-technické společnosti na VŠCHT. Jeho přístup k řešení technologických problémů byl založen na velké zkušenosti spolu s účelným využíváním výpočetní techniky a matematického modelování chemicko-technologických procesů. Dlouhodobě spolupracoval s kolegy z Ústavu řídící a výpočetní techniky VŠCHT na vývoji simulačních programů pro výrobny kyseliny sírové a na dalších projektech zaměřených na procesní inženýrství. Všichni z nás, kdo doc. Ing. Jiřího Michálka, CSc. znali a měli možnost s ním spolupracovat, jsme oceňovali jeho rozsáhlé a hluboké znalosti chemické technologie a schopnost formulovat složité problémy jednoduchým způsobem a takto je předkládat svým spolupracovníkům a studentům.

Doc. Ing. Jiří Michálek, CSc. ani po svém odchodu do důchodu neztratil kontakt s děním na Vysoké škole chemicko- technologické a jako člen Správní rady VŠCHT a člen Oborové rady anorganické technologie přispíval k rozvoji našeho oboru.

V osobě zesnulého doc. Ing. Jiřího Michálka, CSc. ztrácí naše odborná veřejnost, jeho spolupracovníci a přátelé znamenitého chemického technologa, spolehlivého kolegu a člověka, který vytvořil vyvážený pracovní tým, kde v náročném a zároveň kolegiálním prostředí dokázal vzbuzovat svým osobním příkladem u svých spolupracovníků a studentů trvalý zájem o technickou chemii. Jeho nepřítomnost je pro nás velkou ztrátou, odešel významný odborník, dobrý přítel a laskavý člověk.

Bohumil Bernauer a Jaroslav Poživil

Jmenování profesorem

Ing. Pavel Kočovský, absolvent pražské VŠCHT a dlouholetý pracovník ÚOCHB AV ČR, byl poctěn titulem "Sir William Ramsay Professor of Chemistry" na Department of Chemistry University of Glasgow. Blahopřejeme.

Dne 11. října 2000 uplynulo 50 let, co odešel profesor Emil Votoček. Rodák z Hostinného, studoval pražskou techniku jako žák Karla Preise, pokračoval u E. Noeltinga v Mulhouse a u B. Tollense v G(ttingen, kde si osvojil základy výzkumné práce v chemii sacharidů. V této oblasti se zaměřením na výzkum methylpentos pracoval jak docent a od roku 1906 pak profesor na pražské technice. Mimo jiné proslul Votoček jako autor několika vydání znamenitých učebnic anorganické a organické chemie a cizojazyčných slovníků z chemie příbuzných oborů. Roku 1929 společně s profesorem J. Heyrovským založili časopis Collection des travaux chimiques de Tchécoslovaquie - Collection of Czechoslovak Chemical Communications. Votoček, mimořádně nadaný na řeči, jich několik ovládal, francouzštinu dokonale. Při shromažďování materiálu pro příručku o francouzské konverzaci, v pařížských divadlech si pozorně zapisoval fráze, aniž sledoval, co se odehrává na scéně. R. Bárta vzpomíná, že na jedné konferenci Votoček dokázal překládat do francouzštiny, jako jednací řeči, referáty přednesené italsky a španělsky. Ve franštině byl tak doma, že byl schopen opravovat texty i po Francouzích. Votoček často zastupoval zájmy naší chemie na mezinárodních akcích, kde udivoval nejen jazykovými znalostmi, ale i osobním šarmem. Na svých cestách si pořídil bohatý soubor snímků na deskách, který se sice zachoval, ale bohužel nepopsaný.Votoček se věnoval i hudbě, je autorem asi sedmdesáti písňových a komorních skladeb. Při profesorském slibu R. Bárty roku 1938 Votoček, který slib přijímal, Bártovi zapěl fistulkou úryvek ze Smetanova Tajemství "Teď svatosvatě slibte mi, že nezradíte, čeho zvíte, všem lidem na zemi". Když studenti v laboratoři zpívali známou melodii, (např. jednu arii z Dalibora), profesor se připojil.

Kácl charakterizuje Votočka jako velmi náročného profesora, který v laboratořích byl "přísný a neúprosný, ba možno říci bezohledný". Vše muselo precizně klapat. Špatně zhotovený a špatně fungující aparát podlehl bezohlednému Votočkovu "zákroku". Ani při zkoušce z organické chemie, která nikdy nebyla a ani dnes není snadnou, si Votoček ne vždy počínal sympaticky. Nemíval čas ani trpělivost zkoušet všechny přihlášené a část jich odkázal na příští den. Vnucuje se srovnání s profesorem R. Lukešem, který své heslo "student přede vším" důsledně dodržoval a v laboratoři byl vždy ochoten pomoci a štědře předváděl ukázky svého experimentálního umění.

Fragner popisuje, jak Votoček vyhnal z laboratoře Vlado Preloga, který propíchl tyčinkou dno baňky s methylesterem kyseliny 3,12-dihydroxypalmitové v olejové lázni, a ester natekl do oleje. Na štěstí přes noc Lukeš s Prelogem dokázali daný ester zregenerovat a Votoček vzal Preloga opět na milost.

Wichterle, který poznal Votočka už jako staršího profesora, oproštěného od namáhavé práce s dozorem studentů v laboratořích, tvrdí, že ve styku se spolupracovníky byl Votoček "roztomilý člověk, nesmírně duchaplný". Asistenti s ním v poledne sedávali u čaje, a byl prý požitek se s ním bavit. Votoček, autor pěkných termínů epimer a epimerace, se s nimi rád pomazlil, jednou však, jak píše Fragner, "narazil". Zeptal se spolupracovníků, jak vznikne epigram. Když se poddali, Votoček vítězoslavně prohlásil "To se přeci, pánové, vezme gram a epimeruje se, a už máte epigram". Na to reagoval bezprostředně docent Lukeš, že se z gramu musí oxidací bromovou vodou připravit gramonová kyselina, ta se převede na lakton, který se epimeruje na epigramonolakton a jeho redukce sodíkovou amalgamou poskytne epigram.

Když roku 1939 byl profesor Votoček poslán do výslužby, dal se zapsat jako student a dokonce převzal laboratorní stůl. Za války spolupracoval s docentem Lukešem na novém vydání učebnice organické chemie. Pamatuji se, jak ve vysočanské laboratoři (rok 1942), Lukeš se s obdivem vyjádřil o Votočkově aktivitě a povzdechl si, že on žádnou knihu sám asi nenapíše, a měl bohužel pravdu. Při psaní, v přednáškách a v konverzaci Votoček používal dokonalou češtinu, místy ale se svérázným stylem. J. Staněk, když se svěřil Votočkovi, že čeká na profesora Lukeše, byl opraven, že snad čeká na profesora Lukše.

Nakonec uveďme vzpomínku V. Vondráčka, který znal Votočkovu rodinu ze Senohrab, kde měli u nádraží vilu. Když jednou Votoček řídil automobil, sjel v roztržitosti ze silnice, ale zajásal, neboť právě domyslel složitý strukturní vzorec. I profesor Vondráček má pro Votočka slova samé chvály o jeho genialitě a jazykových schopnostech. Votoček byl za své zásluhy poctěn šesti  čestnými doktoráty : na univerzitách (1922 v Padově, 1924 v Nancy, 1929 v Toulouse, 1946 v Paříži) a na technikách (1927 v Brně, 1946 v Praze). Vysoká škola chemicko-technologická v Praze uděluje medaili Emila Votočka zasloužilým vědeckým pracovníkům.

O Votočkovi a jeho díle byla otištěna řada statí, nedávno zpracovaných v obsáhlém pojednání Jursíka a spoluautorů.

LITERATURA

Bárta R.: Chem.Listy 67, 555 (1973).

Kácl K.: Sborník VŠCHT Praha A 24, 121 (1982).

Fragner J.: Chem.Listy 70, 1012 (1976).

Wichterle O.: Vesmír 68, 152 (1989).

Vondráček V.: Lékař vzpomíná 1895-1920, str. 157. Avicenum Praha 1978.

Kauffman G. B., Jursík F., Rae I. D.: J. Chem.Educ. 75, 511 (1999).

Miloslav Ferles

Zdenko Hans Skraup

Skraup se narodil 3. 3. 1850 v pražské rodině kapelníka ve svatovítské katedrále, jehož bratr byl skladatel František Škroup. Není divu, že Zdenko byl hudebně nadán a dobře hrál na klavír. Po maturitě na reálce Zdenko vystudoval německou techniku. V seznamu posluchačů je veden jako Zdenko Skraup. Byl zaměstnán v porcelánce ve Staré Roli a ve vídeňském mincovním úřadu. Od roku 1873 byl asistentem F. Rochledera ve Vídni a po jeho smrti i u profesora A. Liebena. Doktorát získal na univerzitě v Giessenu, roku 1879 se habilitoval na technice a pak na univerzitě ve Vídni. Roku 1886 odchází na techniku a rok poté na univerzitu ve Štýrském Hradci, kde převzal profesuru po L. Pebalovi, který zemřel po vražedném útoku šíleného sluhy. Roku 1906 byl Skraup povolán na vídeňskou univerzitu jako nástupce A. Liebena. Zemřel náhle 10. 9. 1910 na srdeční mrtvici.

Skraupovo jméno je spojeno se syntézou chinolinu (z roku 1880). Věnoval se výzkumu struktury chinových alkaloidů, studiu sacharidů (objevil celobiosu) a aminokyselin.

Skraup byl neobyčejně pilný. V jeho laboratoři panovala přísná kázeň a všichni intenzivně experimentovali. Pro dělení kyseliny cincholoiponové (3-karboxy-4-piperidyloctové) si profesor vypůjčil 0,5 kg zlata, které po skončení práce se spolupracovníky regeneroval a mincovnímu úřadu vrátil. Když ve Štýrském Hradci skupina mladíků ošklivě znečistila sochu zakladatele městského parku inkoustem, Skraup s asistenty několik dní omýval sochu roztokem kyanidu draselného. Ve městě koloval bonmot, že Graz je nejvznešenější město v Rakousku, když jako čističe angažuje dvorního radu (Skraupa) a významné vědce.

Skraup byl velmi společenský, vtipný a pohotový. Po vojenském tažení k obsazení Bosny (1878) byl povýšen na nadporučíka a vyznamenán. Při audienci u císaře ho tento oslovil: "Pane nadporučíku, Vám to tažení udělalo dobře, vypadáte výborně". Nato Skraup: "Ano Vaše Veličenstvo, to mi říkají všichni moji dobří přátelé".

LITERATURA

Schrötter H.: Ber. Dtsch. Chem. Ges. 43, 3683, (1910).

Wittmann H., Ziegler E.: Die Entwicklung der chemischen Wissenschaften an der Universit(t Graz 1850-1982, str.58. Academische Druck- und Verlagsanstalt Graz, 1985.

Miloslav Ferles

Někteří němečtí chemici původem z Čech

Mezi německé chemiky narozené v Čechách, kteří vynikli v zahraničí patří vedle pražských rodáků Z. H. Skraupa a E. Schwenka, H. Tropsche (z Plané u Mariánských Lázní ) a E. Clara (z Hřenska) ještě řada dalších, např. Heinrich Hermann Hlasiwetz ((7. 4. 1825 Liberec, (8. 10. 1875 Vídeň). Syn lékárníka studoval univerzitu v Jeně, pak byl lékárníkem v Brně a v Liberci. Doktorát chemie získal u profesora Redtenbachera v Praze. Od roku 1853 působil na technice v Innsbrucku a později ve Vídni. Zabýval se výzkumem glykosidů, bílkovin a pryskyřic. Izoloval jako první pyrokatechol, resorcinol a floroglucinol.

Heinrich Goldschmidt ((4. 12. 1857 v Praze, (20. 9. 1937 v Oslo) promoval v Praze, ale už roku 1885 je profesorem na curyšské technice. Po přechodném působení na univerzitě v Amsterdamu u van't Hoffa přechází do Heidelbergu k Victoru Meyerovi a nakonec na univerzitu v Oslo. Zabýval se mimo jiné izomerií benzildioximů, kinetikou esterifikace a dalšími problémy.

Felix Haurowitz (1. 3. 1896 až 2. 12. 1937), syn pražského továrníka, vystudoval medicínu a přírodní vědy v Praze, kde se roku 1925 habilitoval prací o derivátech hemoglobinu. V roce 1939  emigroval do Turecka, kde působil v biochemickém ústavu istambulské univerzity, od roku 1948 pracoval na University Indiana v Bloomingtonu. Zabýval se výzkumem bílkovin, protilátek a imunity.

V Praze se narodili a medicinu vystudovali manželé Carl Ferdinand Cori (5. 12. 1896 až 20. 10. 1984) a Gerty Theresa Cori, roz. Radnitz (15. 8. 1896 až 26. 10. 1957).  Stali se profesory v St. Louis, pan Cori pak později v Bostonu. Zabývali se hlavně fyziologickými přeměnami sacharidů, a s jejich jménem je spjat D-glukopyranosylfosfát a cyklus mléčné kyseliny. Roku 1947 získali Nobelovu cenu za fyziologii a medicinu v ocenění prací o katalytickém rozkladu glykogenu.

Johann Josef Loschmidt (15. 3. 1821 Počerny u Karlových Varů až 8. 7. 1895 Vídeň) studoval v Praze a ve Vídni filozofii a přírodní vědy. Vyučoval na vídeňské reálce a při tom pracoval ve fyzikálním ústavu univerzity. Později zde byl i mimořádným profesorem. Spiskem Chemische Studien. Constitutions- Formeln der organischen Chemie in graphisher Darstellung z roku 1861 jako první vystihl cyklickou strukturu benzenu. S jeho jménem je spjato i číslo udávající počet molekul v 1 ml ideálního plynu.

Otto Hönigschmid (13. 3. 1878 Hořovice, až 14. 10. 1945 Mnichov) po gymnáziu v Olomouci vystudoval pražskou univerzitu, kde byl žákem Quido Goldschmidta, autora struktury papaverinu. Pracoval v Paříži u Moissana a u Richardse v americkém Cambridgi. Od r. 1911 byl profesorem anorganické a analytické chemie na německé technice v Praze, po válce na univerzitě v Mnichově. Věnoval se výzkumu karbidů, silicidů a stanovení atomových hmotností.

Johann Böhm (20. 1. 1895 České Budějovice, až 27. 11. 1952 Praha) absolvoval německou techniku v Praze, pracoval s F. Haberem v Berlíně, pak na univerzitě ve Freibergu a od roku 1934 byl profesorem fyzikální chemie na německé univerzitě v Praze. Jako antifašista, který za okupace pomáhal českým chemikům, získal po válce československé občanství a pracoval ve Výzkumném ústavu organických syntéz v Rybitví. Zabýval se koloidní chemií a rentgenografií krystalických látek.

Gustav Franz Hüttig (13. 5. 1890 Praha, až 1. 12. 1957 Graz), absolvent německé techniky v Praze, působil na univerzitě v Jeně a na pražské německé technice (1926-1945), po válce ve Štýrském Hradci jako profesor anorganické chemie. Věnoval se výzkumu bertholidů, práškové metalurgii a dalším problémům.

Anton Raimond Lissner (21. 8. 1885 Velký Šenov, až 6. 2. 1970 ve Freibergu), rovněž absolvent pražské techniky, byl profesorem anorganické technologie v Brně, od roku 1942 profesorem pražské univerzity a po válce na Bergakademie ve Freibergu. Zabýval se zušlechťováním uhlí a dalším výzkumem.

LITERATURA

Ferles M.: Chem. Listy 69, 872 (1975).

Barth L.: Ber. Dtsch. Chem. Ges. 9, 1961 (1876).

Bodenstein M.: Z. Elektrochem. 38, 899 (1912).

Anonym: Nachr. Chem. Techn. 14, 93 (1966).

Havránek J.: Vesmír 69, 467 (1990).

Hlaváčková L.: Dějiny věd a techniky 1998, 61.

Wiswesser W. J.: Chem. Listy 84, 1062 (1990).

Birkenbach L.: Chem. Ber. 82, XI (1949).

Heyrovský J.: Chem. Listy 47, 481 (1953).

Heyrovský M., Loub J.: Chem. Listy 89, 68 (1995).

Podaný V.: Věda v Československu v letech 1945-1953, str. 487. Karolinum, Praha 1999.

Oesper R. E.: J. Chem. Educ. 29, 622 (1952).

Pötsch W. R., Fischer A., M(ller W., Cassebaum H.: Lexikon bedeutender Chemiker. Str. 275 . Bibliographisches Institut, Leipzig 1988.

Miloslav Ferles

Pokud není k dispozici ve Vašem výtisku CHL odpovědní pohlednice, použijte prosím korespondenční lístek nebo pošlete E-mail na adresu csch@csch.cz.

Zachycena pirátská verze CS ChemOffice

Společnost CamSoft.Com oznámila, že má informace o tom, že je prodávána pirátská verze ChemOffice Ultra. Prodej byl zachycen na elektronickém kanálu e-Bay, Yahoo, a dalších "auction sites". Software jež je prodáváno je jednou z beta verzí, která nepracuje správně. Navíc, k prodeji tohoto typu a verze software nebyl nikdo firmou oprávněn. Zásadním problémem pro uživatele je, že software nemá uživatelské a instalační kódy, které jsou důležité ke komunikaci s mateřským serverem, je-li to třeba. Zachycená verze je označena jako CS ChemOffice Ultra Final. Společnost CamSoft.Com doporučuje vyvarovat se nákupu z neautorizovaných zdrojů (http://www.camsoft.com/resell/).

Peptidy jsou náš business

Společnost Bachem vydala Bulletin s novinkami a zajímavostmi, ale i s objednávkou nového katalogu společnosti, která patří k vedoucím na trhu s aminokyselinami, chráněnými prekursory pro syntézu peptidů a peptidy. (#01001)

Nový můstek mezi ChemDraw a ACD

Firma ACD nabízí zdarma novou verzi můstku mezi ChemDraw a programy ACD. S jeho použitím lze přímo z ChemDraw volat simulační a databázové produkty ACD i webový I-Lab. http://www.acdlabs.com/download/download_ext.html. (#01002)

Unikátní díly pro HPLC

Společnost Analytical Scientific Instruments (ASI) se od roku 1990 věnuje vývoji nejkvalitnějších komponent pro kapalinovou chromatografii a "zacházení s kapalinami". Dnes nabízí "self priming" ventily pro HPLC, které pracují i za sucha, písty pro HPLC, těsnění pístů HPLC, statické mixéry pro HPLC i v mikroprovedení pro celou řadu výrobků firem ABI, Agilent, Beckman, Bio-Rad, Bischoff, Eldex, Gilson, HP, Hitachi, Jasco, Kratos, LDC, LKB, Milton-Roy, Perkin-Elmer, Rainin, Shimadzu, Spectra-Physics, SST, Tosoh, TSP, Varian, Waters. Dále vyvinula post-kolonové reaktory, liniové ventily a celou řadu fitinků a spojek. Jejich katalog, který nyní nabízí, uvádí na necelých 100 stranách m.j. i průvodce řešením trampot s HPLC. Několikaletá zkušenost servisních pracovníků HPLC v republice je nejlepším doporučením. (#01003)

Polarimetry "na míru"

Předpis US Pharmacopoeia specifikuje, například, že stanovení specifické optické rotace dextro-methorphan hydrobromidu musí být prováděno při vlnové délce 325 nm. Společnost Rudolph Research Analytical, vedoucí firma v oboru výroby polarimetrů vyvinula speciální přístroj s označením Autopol IV/6W pro toto měření. (#01004)

Kalibrační desky k polarimetrům

Rudolph Research Analytical (RRA) kalibrační desky (Quartz Control Plate, QCP) dovolují provést stanovení přesnosti měření polarimetru téměř kdykoliv. Tyto standardy 1. řádu, vysledovatelné k standardům NIST nemění se skladováním své vlastnosti a nabízejí přesnost měření až ą 002 Arc. Ve srovnání s tímto jsou sacharózové normály pouze 3. řádu a nejsou skladovatelné. (#01005)

Top ten programů pro chemii

Mezi nejprodávanější chemické a chemii obsluhující programy na českém trhu se zařazují již tradiční, ale i některé nové veličiny:

ChemOffice a jeho složky; KaleidaGraph; Reference Manager; Hyperchem; ACD NMR; SigmaPlot; Spartan; Gaussian W; SigmaGraph; ACD NAME.

Nejpopulárnějším balíčkem programů pro chemiky bude ale zřejmě kvarteto ChemSketch, ACD3D, ChemBasic, Goodies, které i přes určitá exportní omezení grafického formátu v laboratoři poskytne nedocenitelnou službu. Společnost ACD udává necelou 1 000 downloadů (tj primárních instalací), které se lavinovitě šíří dále, stejně jako instalace ze zdarma distribuovaného CD. Na úrovni zdarma distribuovaných editorů chemických struktur tento balíček nemá naprosto konkurenci. (www.acd- labs.co.uk). (#01006)

Prohlédněte si 180 tisíc IČ spekter zadarmo!

Společnost Bio-Rad Laboratories, Sadtler Division oznámila vydání verzí FreeForAllTM a HaveItAllTM IR. HaveItAll IR je Sadtlerův poslední produkt, jenž revolucionizuje přístup k největší sbírce IČ spekter na světě, obsahující přes 180 000 spekter čistých a komerčně dostupných chemikálií. Nyní, pomocí modulu FreeForAll verze mohou zájemci prohledávat celou databázi HaveItAll IR zdarma. Sama FreeForAll verze dovoluje uživateli načíst, otevřít a zobrazit jejich vlastní IČ a provádět prohledávání bez omezení. Z modulem na CD může uživatel snadno posoudit kvalitu prohledávání, kterou by měl po zakoupení "ostré" verze. Každý výsledek hledání je zobrazen spolu s hodnocením "Hit Quality Index Rating". Je nutno upozornit, že popisy spekter ve verzi FerrForAll nejsou k dispozici, k tomu musí uživatel volnou verzi převést na plnou HaveItAll IR pouhým kontaktováním společnosti Sadtler. Pro další informace navštivte www.sadtler.com. (#01007)

ChemFinder jako nástroj MS Excelu

ChemFinder se stal jednou z nejpoužívanějších chemických databází jak pro svůj obsah, tak pro svoji otevřenou, programovatelnou architekturu, využitelnou v aplikacích ušitých "na tělo". Někdy by se ale mohl hodit i v jiných aplikacích, na které jsme zvyklí. Chemici často používají MS Excel či celý MS Office. ChemFinder pro Excel byl vyvinut proto, aby umožnil chemikům použití tabulkových procesorů na než jsou zvyklí s tím, že v jeho polích bude možno uschovávat chemické strukturní vzorce nikoli jako bitmapy, ale jako konektivitní grafy, které si ponechají veškerou chemickou informaci, které původně měly, ale i proto, aby bylo možno tyto strukturní vzorce použít jako "proměnnou" k výpočtu nejrůznějších chemických vlastností a dat. O ChemFinderu pro Excel se můžete dozvědět více na adrese http://www.chemnews.com/art.cfm?S=116. (#01008)

ChemOffice Enhanced 2000

Nová verze ChemOffice suite v provedení "2000" se skládá z ChemDraw Ultra 6.0, Chem3D Pro 5.0 a ChemFinder Pro 5.1.2. Nové možnosti on-line použití staví ChemOffice směle do řady s jinými databázovými hledacími stroji (search engines). ChemOffice obsahuje jeden z nejlepších kreslicích chemických editorů a propojení s nástroji na trojrozměrné znázornění struktur činí z tohoto nástroje skutečně to, co bychom si představovali pod pojmem "chemická laboratoř". Nové tlačítko na liště nástrojů "Online" poskytuje pro ChemOffice přímé spojení s (e)-chemikáliemi. Poslední verze ChemOffice je dodávána s editorem ChemDraw Ultra 6.0. Přímé spojení do ChemStore.Com v nástroji "Online" umožňuje jednoduše zadat obrázek struktury v ChemDraw a hledat v záznamech více než 200 dodavatelů s tím, že je možno porovnávat ceny ale i přímo objednávat. Bezpečnostní listy (Materials Safety Data, MSD) mohou být získány přímo z Internetu nebo z virtuálního serveru generovaného s pomocí programu ChemFinder. ChemDraw umí tisknout několikastránkové či rozměrné tisky přímo z editoru. Část z tohoto nového "kabátu" umožňuje vytvoření tabulky chemických posunů NMR přímo v aktivním poli ChemDraw a nikoli v oknu poznámkového bloku. Zdokonalená utilita ChemNMR nyní zahrnuje barevné kódování spolehlivosti předpovědi, import souborů JCAMP a přiřazovací mechanizmus spektrum- struktura. Uživatelé PC mohou pro zjednodušené "zkratky" použít pravé tlačítko myši, včetně převedení názvu na strukturu anebo vlastnosti atomu. Automatická kontrola chemické syntaxe označí barevně abnormální vazby a vaznost tak, jak jsme zvyklí u kontroly pravopisu u textových editorů. Nicméně, toto varování lze i vypnout při kreslení skutečně atypických struktur. Více na adrese http://www.chemnews.com/art.cfm?S=112. (#01009)

Chemické programy pro Linux

Na sjezdu ACS ve Washingtonu prezentuje společnost Hypercube poprvé svůj obchodně velmi úspěšný Hyperchem ve verzi pro Linux. Datum uvolnění na trhu nebylo dosud stanoveno. Předpokládá se, že tato verze Hyperchemu nebude distribuována s verzemi pro Windows, ale samostatně. Dále se předpokládá, že se tento program stane grafickým mezifázím pro seriální i paralelní verze programů PQS (ab initio a DFT (density funcional theory) modul (viz www.pqs-chem.com).

Accord Software Development Kit (SDK) firmy Synergy je nyní k dispozici pro celou řadu klientských a serverových systémů, zahrnujících W95/98, W NT, SUN Solaris, SGI IRIX a RedHat LINUX. (#01010)

NCI ChemFinder.Com spuštěn

Databáze National Cancer Institute (NCI) obsahující přes 200 000 molekul s daty o anti-HIV a protirakovinných vlastností je nyní k dispozici zdarma na adrese http://NCI.ChemFinder.Com. Vystavena je nejnovější verze NCI databáze spolu se strukturami vytvořenými odborníky CambridgeSoft.Com. Databázi lze prohledávat podle chemického názvu, struktury a substruktury. Screeningová data jsou zobrazována automaticky s výsledky hledání v databázi. Společnost CambridgeSoft.Com je potěšena, že mohla chemikům tuto hodnotnou databázi zpřístupnit na svých stránkách. (#01011)

Sigmaplot 2000

Jeden ze standardů technického kreslení grafů a analýzy dat SigmaPlot firmy SPSS (dříve Jandel) je dodáván v novém kabátě. Přesvědčete se o tom na http://www.spss.com/software/science/sigmaplot/downloads.htm. Život tohoto nástroje je tak bohatý, že k jeho "periferiím" přibyl i elektrofyziologický modul pro zpracování těchto dat v reálném čase. Na stránce http:// www.spss.com/software/science/solutions se dokonce můžete pobavit při zajímavé soutěži. Můžete si ale napsat i o celou rodinu SPSS demoprogramů. (#01012)

Mopac prolinkován s Hyperchemem

Společnost Fujitsu oznámila, že upravila MOPAC 2000 tak, aby bylo možno použít Hyperchem jako vstupní a výstupní protokol pro tento bezesporu mocný balík programů. Vedle ChemOffice je to již druhý "externí front end" pro Mopac. Verze Mopacu pro Hyperchem je distribuována prostřednictvím společnosti Hypercube. (#01013)

K problémům ACD Chemist's Version s W2000

Vzhledem k tomu, že jsou známy určité problémy při provozování programů ACD verze "Chemist's Version" pod Windows 2000 oznamuje společnosti ACD, že Release 4.5 ACD Chemist's Version software nyní pod tímto operačním systémem plně pracuje. Chemici, kteří mají verzi 4,5 a chtějí upgradovat Windows by se měli zajímat o upgrade vlastního programu. Pro verzi 4,0 a nižší upgrade nebude k dispozici vůbec.

Automatický refraktometr J257

Společnost Rudolph Research Analytical, známá svými předními polarimetry (z nichž jeden byl dokonce v letošním roce nominován na novinářskou cenu Pittconu) vyvinula sérii automatických polarimetrů. Polarimetry jsou ovládány dotekovou a svítící LCD deskou. Lze nastavit měřící škálu, teplotu vzorku, teplotu měření, teplotu okolního prostředí, čas, datum a korekci teploty. K ovládání teploty nepotřebuje J257 cirkulační termostat, neboť je vybaven Peltierovými členy a platinovým teploměrem tak, že dokáže "ohlídat" teplotu vzorku v rozmezí 10-40 °C ą 0,05 °C. Snadná obsluha činí tento refraktometr, který může být vybaven i průtokovou celou zřejmě to nejlepší svého druhu na dnešním trhu. Výstup měření je k dispozici jako refrakční index (RI), BRIX (% sacharózy), teplotně korigované BRIX, teplotně korigované RI a 10 uživatelsky programovatelných škál. Výstup volitelně buď via RS232 port, nebo na tiskárnu přes port paralelní. Jeden port je ve vybavení navíc. Rozmezí měření 1,33-1,70 RI (0-95 BRIX) s rozlišením 0,0001 RI a reprodukovatelností a přesností stejné hodnoty. Přístroj měří při světle o 589,3 nm emitovaném diodou s životností 100 000 provozních hodin s hranolem z umělého safíru. Přístroj používá 1, 2 anebo multibodovou kalibraci. K dispozici jsou i kalibrační tekutiny s přesností až 5 desetinných míst. Průtoková cela o obsahu menším než 5 ml činí z přístroje ideální refraktometrický detektor pro poloprovozní a provozní aplikace, či jako in-line čidlo kvality. Například, pro změření průmyslového standardu oleje ASTM D 1218, s přesností na 5 desetinných míst u indexu lomu v rozsahu 20-30 °C přístroj J157 ani nepotřebuje tradiční vodní lázeň. (#01014)

Nové možnosti webových služeb

Scivision, divize Academic Press, otevřela na www.oncois. com, www.glassis.com a www.biomedsource.com tři nové zdroje webově orientovaných informací. K nalákání zájemců jsou dokonce opatřeny možností 24 hodinového použití zdarma. Oncosos je informační systém o mutacích somatických genů v lidských rakovinách. BiomedSource je knihovna informací o biotechnologii a farmacii. GlassIS přináší nejdokonalejší příručku o sklech SciGlass na web.

SciGlass

Databáze o sklech, dostupná na CD i webu přináší přes milion hodnot vlastností skel v 70 kategoriích, spolu s přehledem měřících metod a odkazy. Vlastnosti 105 000 skel, 100 000 oxidů a tavenin a 3 000 halidových skel. Přináší přes 130 uznávaných výpočetních metod k předpovědi 120 vlastností v 13 hlavních skupinách vlastností (např. mechanické, viskozimetrické, optické) a zahrnuje i výpočet viskozity skelných tavenin. Dále uvádí informace o 2 100 mezinárodních patentech. Uvádí chemické odolnosti 10 000 skel spolu s jejich použitelností. Systém je vybaven vyhledávacím mechanizmem. (#01015)

ToxSys

Toxikologická databáze s cca čtvrt milionem sloučenin a směsí. Balík obsahuje předpovědní mechanizmus pro stanovení toxicity. Toxsys je otevřená databáze, kterou lze uživatelsky doplňovat. (#01016)

SciLogP Ultra

Jeden z nejdokonalejších produktů na stanovení hodnot LogP (oktanol/voda). Umožňuje náhodné vzorkování a screening s vysokým počtem vzorků. SciLogP nepoužívá fragmentální přístup, tudíž kvalitně srovná i velmi rozdílné struktury. (#01017)

QSARIS

Balík obsahující kvalitní výpočetní mechanizmus a snadno ovladatelnou databázi pro shromáždění, posouzení a sdílení kvantitativních informací s vysokou efektivitou. Používá se ori QSAR modelování, statistiku ale i vyhledávání informací. Přes 300 deskriptorů sloučenin zahrnující klasické, CoMMA, 2D, E-state indexy, GMPD (General Molecular Property Descriptors) a TTD (Total Topological Descriptors). Ověřený systém CONCORD převede 2D a hrubé 3D struktury na přesné trojdimenzionální reprezentace. Umožňuje import z tabulkových procesorů i z textu (např. XLS, Excel, ASCII, CSV). Export je možný do souborů SDF, ISISBase, ChemFinderu aj). (#01018)

Accord pro W2000

Známé produkty Accord, které přinášely (jako první na světě) chemickou inteligenci do tabulkových a databázových produktů Microsoft jsou v nejnovější verzi kompatibilní s MS Office 2000. Je to poté, co Synopsys přešla do integrovaného celku Pharmacopeia Life Sciences Group. (#01019)

Nařízení vlády 284. (Částka 82), kterým se mění nařízení vlády č. 172/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky

Nařízení vlády 285. (Částka 82), kterým se mění nařízení vlády č. 175/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ve znění nařízení vlády č. 80/1999 Sb.

Nařízení vlády 286. (Částka 82), kterým se mění nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu

Nařízení vlády 290. (Částka 82), kterým se mění nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení

Vyhláška 296. Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství (Částka 83), kterou se stanoví správná výrobní praxe, správná distribuční praxe a bližší podmínky povolování výroby a distribuce léčiv, včetně medikovaných krmiv

Zákon 258 (Částka 74) Sb. z r. 2000 o ochraně veřejného zdraví přináší hygienické požadavky na vodu, na chemické látky přicházející do styku s pitnou vodou, označování obsahu některých výrobků, předpisy pro rizikové práce, upravuje použití asbestu, změnách zákona o léčivech, zákona o ochraně ovzduší, zákona o prevenci závažných havárií, zákona o chemických látkách a přípravcích a mnohých dalších ustanovení.

Vyhláška 264. Ministerstva průmyslu a obchodu (Částka 77) o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování.

Vyhláška 273. Ministerstva zdravotnictví (Částka 79), kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových surovinách

Vyhláška 274. Ministerstva zdravotnictví (Částka 79), kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb. a vyhlášky č. 323/1999 Sb.

Jaroslav Šilhánek: Science Citation Index, Web of Science, Verze 4.1.Vydavatelstvi VŠCHT Praha 2000, ISBN 80-7080-390-8. Tato kniha si jistě zaslouží pozornosti chemické veřejnosti.

Vývoj chemického průmyslu v Československu 1918-1990, Historické studie (Kolektiv autorů), Vysoká škola chemicko- technologická, Praha 2000, Stran 772

V září tohoto roku se na 52. sjezdu českých chemických společností v Českých Budějovicích poprvé objevila publikace, která vznikala po dlouhou dobu (v letech 1965-1995) díky úsilí nadšenců ze skupiny historie chemického průmyslu České společnosti průmyslové chemie. Kniha byla vydána VŠCHT v Praze a nebýt podpory řady chemických podniků, jejichž loga ji zdobí, těžko by mohla spatřit světlo světa. Je proto třeba poděkovat všem, kteří jakýmkoli způsobem přispěli k jejímu vydání.

Autoři čerpali nejen z archivních materiálů, ale do značné míry též z vlastních vzpomínek a pokud by tyto materiály nebyly nyní zpracovány, řada z nich by byla ztracena. V publikaci jsou uvedena jména čtyřiceti autorů a lektorů, kteří se na jejím vzniku podíleli. Bohužel řada z nich se vydání tohoto díla nedožila, a proto vydavatelství rukopis, původně připravovaný k vydání již před několika lety, nyní zásadně neupravovalo. Proto styl a zpracování jednotlivých kapitol může někde působit nejednotným dojmem, což však jen zvyšuje autentičnost celého díla.

Kniha dokumentuje vznik a vývoj chemických výrob v Československu z pohledu chemiků a techniků. V mnoha případech však nezahrnuje pouze období ČSR, ale mapuje existenci historických chemických výrob na našem území hluboko do minulosti, někde až do 18. století. Publikace je značně rozsáhlá, i když došlo k výrazné redukci původně shromážděného materiálu. Kniha čítá 772 stran, z toho 742 stran textu, rejstřík, 25 obrazových, převážně historických příloh a 5 výrobních schémat. Je přehledně členěna do 27 kapitol zahrnujících ucelené oblasti výrob od těžké anorganické chemie (Kyselina sírová a sloučeniny z oxidu siřičitého, Sloučeniny dusíku, Zpracování soli na sodu, hydroxidy a chlorová chemie), přes anorganické pigmenty, průmyslová hnojiva, elektrochemické výroby, výrobu výbušnin, nátěrových hmot a tiskových barev, technických plynů, kyanovou chemii, až po výroby organické (Zpracování černouhelného dehtu a benzolu, Rafinerie ropy, Petrochemický průmysl), výrobu a zpracování plastů, chemických a syntetických vláken, pryže, organických barviv. Široký záběr publikace zahrnuje rovněž farmaceutický průmysl, biochemické technologie, čisté chemikálie, stopové a vzácné prvky, výrobu sladidel, vonných a chuťových látek, chemické spotřební zboží (prací a čisticí prostředky, kosmetické přípravky, lepidla) a průmyslové pomocné přípravky (textilní a kožedělné). Zbývající výroby jsou zahrnuty v kapitolách Ostatní anorganické chemikálie a Ostatní organické chemikálie.

V každé kapitole jsou uvedeny výrobní technologie s přehledem podniků, ve kterých výroba probíhala a s příslušným datováním, v mnoha případech též s objemy produkce v jednotlivých letech. Každá z kapitol je opatřena soupisem použité literatury. Knize by pro snazší orientaci posloužil též rejstřík firem a jejich produkce, ten však bohužel chybí.

Publikace může dobře posloužit nejen milovníkům historie, ale též pro orientaci v objemech výroby a počtu výrobců v průběhu času. Nezanedbatelná je též možnost získat souhrnné informace o základních chemických technologiích. Tyto informace mohou velmi dobře využít učitelé i studenti vysokých i středních škol. Uvedená kniha by neměla chybět v knihovnách vysokých ani středních škol s chemickým zaměřením, v knihovnách gymnázií, ale dobré uplatnění najde jako informační materiál i ve veřejných knihovnách a potěší každého, kdo má vztah k historii nebo rád sáhne po přehledném encyklopedickém díle.

Publikaci je možno objednat na sekretariátě chemických společností (Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel/fax: 02-22220184, nebo objednat či zakoupit v Edičním středisku VŠCHT v Praze (Technická 5, 166 28 Praha 6, tel 02-24311596).

Pavel Zachař

Nejmilejší, zbožňovaná,

kvítek v poušti všední práce,

spásná jako úsvit z rána,

vakuová destilace.
 

Když je usoužená hlava

starostí o produkt něžný,

rosu žíznivému dává,

milost s velkomyslností kněžny.
 

Když nějaká tekutina

převysoký bod má varu,

destiluje jako jiná,

vakuum vždy saje páru.

Když se látka oxiduje,

nelekej se toho synu,

prostě se to zdestiluje

v proudu inertního plynu.
 

Kapilára vytáhne se,

tenká jako vlásek panny,

baňka, chladič, vše se snese,

postaví se na stojany.
 

Plamen kmitá, pumpa kvičí,

teploměr jen oko střeží.

Kdo se takhle nezacvičí,

zdatný chemik bude ztěží.
 

Jiří Růžička

Národní knihovna má katalog a rejstříky a adrese www.nkp.cz, na www.nkp.cz/sluzby/online_katalogy_jine.htm jsou odkazy na elektronické služby dalších knihoven. Katalogy jsou přístupny i telnetem. Katalog Národní knihovny telnet://omega.nkp.cz via telnet, login: visitor, password: E-mailová adresa. Katalog Státní technické knihovny v Praze telnet://alex.stk.cz via telnet, login: visitor.

Organic Syntheses na webu?

V obvykle dobře informovaných kruzích se proslýchá, že redakční rada Organic Syntheses a společnosti CambridgeSoft.Com uzavřely spojenectví k tomu, aby byly všechny díly Organic Syntheses vystaveny na webu. Webová stránka www.camsoft.com o tom má přinést co nejdříve informace.

ChemIndustry.com sílí

ChemIndustry.com, jeden z nejznámějších chemických webových "portálů" po zakoupení domovské strany Chemical Industry se stal největším poskytovatelem dat o světovém chemickém průmyslu v hodnotě 1,6 trilionu dolarů. Protože se neomezuje jen na průmysl, ale chce oslovit všechny chemiky je jeho hledací stroj, po vzájemné dohodě, implementován do webových stránek naší společnosti.

Natural Science Online Journals

Na webu je již publikováno několik časopisů. Jejich úroveň je různá a použitelnost taktéž. Nicméně, mohou být zdrojem rychlé informace. Nakladatelství MDPI nás požádalo o zveřejnění krátkého přehledu: Existující časopisy:

Molecules (ISSN 1420-3049, CODEN: MOLEFW)
http://www.mdpi.org/molecules (od 1996)

Entropy (ISSN 1099-4300, CODEN: ENTRFG)
http://www.mdpi.org/entropy/ (od 1999)

Chemical Journal on Internet, (ISSN 1523-1623, CODEN: CJIHAC)
http://www.mdpi.org/cji

International Journal of Molecular Sciences
(ISSN 1422-0067, CODEN: IJMCFK)
http://www.mdpi.org/ijms or http://www.ijms.org (od 2000)
 

Časopisy, jejichž uvedení na web se připravuje:

Diversity
http://www.mdpi.org/diversity

Molecular Medicine
http://www.mdpi.org/molmed

Natural Science
http://www.mdpi.org/natsci

Zájemci mohou kontaktovat redakci na adrese Dr. Shu-Kun Lin, NatSci.Net/MDPI, Saengergasse 25, CH-4054 Basel, Switzerland. E-mail: lin@mdpi.org.

Elektronická laboratorní krysa hledá lidem práci

Při předvedení na Pittconu si eLabRat.com získala mnohé sympatie. Na adrese http://www.elabrat.com/ se nalézá cosi, co je trefně pojmenováno stroj vyhledávající práci ve vědě. Funguje oběma směry, jak práci hledá, tak ji nabízí.

Citujeme z Lidových novin z 28. srpna 2000: "LONDÝN - Vědci objevili v mracích bakterie, které by mohly mít vliv na počasí. Britský vědecký časopis New Scientist ve svém nejnovějším vydání píše, že vědci z Univerzity v Innsbrucku pod vedením Brigit Sattlerové izolovali přibližně 1 500 bakterií v jednom mililitru dešťové vody. Podle těchto expertů mohou bakterie ovlivňovat zemské klima. "Dokázali jsme, že tam nahoře existuje život a že se dokonce může rozmnožovat," říká Sattlerová. "Nyní chceme zjistit, co přesně v oblacích žije." Genová analýza by podle ní měla ukázat, zda mikroorganismy v mracích pocházejí ze země, nebo z rostlin. Podle Daniela Jacoba, chemika Harvardovy univerzity, mají mikroorganismy na klima opravdu svůj vliv. Jacob soudí, že tito obyvatelé mraků produkují sloučeniny zadržující kyslík, takzvané carbonyly. Ty reagují se světlem, vytvářejí volné radikály, a zvyšují tak tvorbu ozonu. "Odkud se tyto carbonyly v oblacích vzaly, nebudeme schopni zjistit nikdy", tvrdí Jacob. Již v roce 1998 představil světu Tim Lenton z Centra pro ekologii a hydrologii v Edinburghu teorii, že klima se mění působením mikroorganismů, které tak ovlivňují množství mraků na obloze a srážek. Lentonova teorie uváděla, že tyto bakterie vyrábějí ledové krystaly a ty se později mění v dešťové kapky." Teď už jde jenom o to, zda redakce Lidových novin již zřídila skříň cti a slávy na medaile. Redakce ji tímto uděluje virtuální Čestné uznání za Chemšmejd II. třídy.

Ivan Koruna

Medvědí služba chemickému vzdělávání

Český celní sazebník zatěžuje (pod kódem Harmonizovaného celního sazebníku 9023 00 80 00) dovoz "Nástrojů, přístrojů a modelů určených k předváděcím účelům, např. při vyučování fyzice, chemii, nebo technickým předmětům" clem ve výši 27% (v případech sníženého cla smluvního jde o pouhých 21.6%) a z ceny plus clo pak ještě vypočte DPH ve výši 22%. Jde vlastně o státní 55% přirážku na učební pomůcky z dovozu. Tudy na podporu rozvoje českého školství tak, aby se brzy dostalo na úroveň dosaženou na Kokosových ostrovech. Dohnat a předehnat!

pad

Chemšmejd

Čestné uznání si vysloužil článek z Blesku z 28. července 2000 "Abyste postavičku měli ham ham", který přinesl informaci k zamyšlení: "Těstovinám vivat. Jejich součástí jsou totiž uhlovodíky, které posilují nervy, zlepšují náladu a netloustne se po nich". Gurmán si zajde rovnou k benzinové pumpě.

Zdena Řeháková

53. Zjazd chemických spoločností (Nullius in verba)

Sjezd se uskuteční ve dnech 3. až 6. září 2001 v Banské Bystrici. Podrobné informace o odborném programu sjezdu lze získat na adrese: Sekretariát 53. zjazdu CHS, katedra chémie, Fakulta prírodných vied UMB, Tajovského 40, 974 01 Banská Bystrica, email: 53zchs@fpv.umb.sk; http://www.fpv.umb.sk/~53zchs

18th Informal Meeting on Mass Spectrometry

Ve dnech 30. dubna - 4. května 2000 proběhl v pražském hotelu Pyramida již osmnáctý Informal Meeting on Mass Spectrometry (IMMS). Na české "hmotníkářské" poměry se jednalo o akci zcela nebývalých rozměrů, které se zúčastnilo téměř 180 příznivců oboru organické hmotnostní spektrometrie, z toho více jak stovka ze zahraničí. Ukázalo se, že Praha je neodolatelným lákadlem, díky němuž se podařilo do České republiky pozvat skutečně největší světové hvězdy hmotnostní spektrometrie. Mezi nimi dominoval prof. Fred W. McLafferty (Ithaca, NY), kterému bylo v průběhu konference předáno nejvyšší vyznamenání Akademie věd České republiky - Heyrovského medaile. Tuto medaili předal předseda AV ČR prof. Rudolf Zahradník před plenární přednáškou Prof. McLaffertyho s názvem "Biomolecule Mass Spectrometry". Přednáška potvrdila hlavní trend současné hmotnostní spektrometrie - orientaci do biologických věd, kde úspěšně, díky svým čtyřem "S" (Sensitivity, Specificity, Speed, Simplicity of data interpretation), vytlačuje konvenční analytické metody.

Z dalších zvaných přednášejících vystoupili mj. prof. Graham Cooks (Ion/Surface Collisions Leading to Reaction and Soft- Landing), prof. Johan K. Terlouw (Molecule-assisted Enolization Reactions of Keto Radical Cations: Theory and Experiment in Concert), prof. Frantisek Turecek (Transient Intermediates of Chemical Reactions by Mass Spectrometry), Dr. Zdeněk Herman (Energy Partitioning in Collisions of Slow Polyatomic Ions with Surfaces), prof. Nico MM Nibbering (Basic and Applied Mass Spectrometric Studies), Dr. Joaquin Abian (Analysis of Peptides by Micro-LC Electrospray Mass Spectrometry, prof. Jean H. Futrell (Collisional Activation in Tandem Mass Spectrometry: Energy Transfer in Multiple Collision Surface-Induced Activation), prof. Hans F. Grutzmacher (AFT-ICR Study of Generation, Reactions, and Structures of Carbon Cluster Ions) a řada dalších.

Celkově bylo na konferenci prezentováno 14 plenárních přednášek a 19 sdělení. Z časových důvodů musela být řada přihlášených krátkých ústních sdělení přesunuta do posterové sekce. Sdělení vybraná organizačním výborem konference pro ústní prezentaci měla vynikající úroveň (např. prof. J. T. Watson, prof. Magda Claeys). Posterové sekce byly tři, každá po třiceti posterech denně. Toto rozdělení se ukázalo jako velmi efektivní a současně byl zachován dobrý zvyk IMMS, a to krátké dvouminutové přednášky poster-prezentujících autorů. Mladí hmotnostní spektrometristé tak získali možnost vystoupit před poměrně velkým fórem a současně "inzerovat" svůj poster a přilákat k němu účastníky konference. Posterová sekce následovala vždy po 60-ti minutovém bloku těchto dvouminutových sdělení a byla současně kombinována s přestávkou na kávu. Konference právě i díky tomuto rozdělení probíhala ve velmi neformální atmosféře a měla slušný ohlas.

Příspěvky ve formě rukopisů, které byly během konference odevzdány organizátorům akce (Spektroskopická společnost Jana Marca Marci), se do konce roku objeví ve speciálním čísle Journal of Mass Spectrometry věnovanému 18th IMMS. Limitovaný počet zbylých konferenčních sborníků je možno získat na adrese Společnosti.

Závěrem bych rád poděkoval sponzorům IMSC, díky nimž bylo možno redukovat účastnický poplatek na minimum a u oral- nebo poster-prezentujích autorů dokonce poplatek zrušit zcela. Akci sponzorovaly firmy Agilent Technologies, Amedis-Varian, BioTech, Bruker Daltonik, Chromservis, Merck, Millipore, PE Biosystems, Perkin-Elmer, Quinta Analytica, Sigma-Aldrich, Shimadzu, Spectronex, Waters. Generálním sponzorem byla Galena a.s.

Vladimír Havlíček

Desáté jubilejní sympozium Silichem

Uplynulé období 34 let, od pořádání prvního mezinárodního Silichemu, přineslo mnoho převratných poznatků ve vědě a výzkumu v silikátové chemii a technologických aplikacích. K významným odborně zaměřeným akcím patří i desáté jubilejní symposium Silichem s mezinárodní účastí konané v červnu 2000 v kongresovém centru brněnského výstaviště, jehož pořadatelem bylo Vysoké učení technické v Brně.

Sympozium sestávalo z dvoudenního plenárního zasedání. Program zahrnoval vedle přednášek řečnický prostor pro hosty, nepřihlášené příspěvky, ale i posterové diskuse. Jednacími jazyky sympozia byla čeština, slovenština a angličtina. Symposium s mezinárodní účastí uspořádala pod záštitou děkana Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně Doc. Ing. Jaroslava Puchrika,CSc. Odbornou záštitu převzal prof. Ing. Jan Hlaváč, DrSc., z Prahy a prof. dr. Ing. Zdeněk Šauman, DrSc., z Brna. Organizátorem se stal odborný garant a předseda organizačního výboru doc.Ing. Oldřich Hoffmann, CSc. z ústavu FAST VUT v Brně. Dále se zúčastnily Silikátová společnost České republiky, Česká sklářská společnost, Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s. Brno a Kongresové centrum Brno, a.s. a výzkumu v oblasti silikátové chemie již vytýčily termín 11. Silichemu na květen roku 2003. Tématika sympozia zachycovala současný stav a zaměření výzkumu, změny ve výrobní sféře, inovace technologií a perspektivy silikátové vědy.

Plenární zasedání zahájil uvítáním přítomných Oldřich Hoffmann. Slavnostní úvod přednesl doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., proděkan pro vědu a výzkum VUT v Brně. V plenárních vystoupeních a posterových příspěvcích se otevřela možnost prezentace nejnovějších poznatků i se zachovanou kontinuitou odborného f(ra, jimiž symposia Silichem v minulosti plnila úlohu zprostředkovatele kontaktů a toku informací mezi pracovníky silikátového oboru a tuto úlohu si tím udržela i nadále. V celé historii Silichemu se tyčila nepřetržitá snaha rozvíjet spolupráci vysokých škol, vědecko-výzkumných ústavů, průmyslové praxe a vědeckých společností.

Mezinárodní sympozium Silichem v Brně inicioval na počest a na památku profesora Otakara Kallaunera jeho žák prof. Vladimír Lach, za součinnosti zakladatelské generace prof. J. Rosy, Ing. J. Žáčka a dalších.

Z plenárních přednášek stojí za připomenutí historie "Jubilejní 10. ročník Silichem", přednesl A. G. Pokorný, dále řada dalších klíčových sdělení v zastoupení J. Ledererové přednesla Marie Sedláková "Z výzkumných aktivit V(SH Brno, a.s., Marcela Fridrichová "Sádra více než aktuální" , Theodor Staněk "Ovlivňování tvorby portladského slínku oxidy hořečnatým a sírovým", E. Linzer "Metalurgické strusky", František Škvára "Alkalická aktivace pojiv", J. Kuntzendörfer "Žáromateriály", Lubomír Němec "Interakce plynů s taveninami skel", Kateřina Moresová "Bezsádrovcové bílé cementy", Jiří Havrda "Korundová keramika".

Sympozium vytvořilo širší současné a perspektivní pojetí rozvoje světové teoretické silikátové chemie, progresivních technologií, zejména v otázce syntézy materiálu z různých surovin a analýzy jejich složení a věd na pomezí chemie v hlavních rozvojových směrech, které odpovídají stále aktualizované koncepci výchovně vzdělávacího programu Fakulty stavební na VUT v Brně. Zřetelný se stal posun v programu sympozia, přibližující chemikům vstup do nové filozofie silikátové chemie vytvářením jednotné teorie chemické reaktivity. Realizací nových objevů a principů odkázaných na vyšší poznatky materiálů se specifickými a neobvyklými vlastnostmi pro nejrůznější technické aplikace v současných ekonomických podmínkách. S odstupem se dá obecně říci, že na Silichemu nebyly pro vývoj charakteristické ani radikální změny, ani převratné ideje. Co bylo určitě společné pro všechen přirozený konzervatismus akademického světa, že byla neustálá snaha o rozvoj vzdělanosti, o vysokou kvalitu vědecké práce a jejich nositelů. Součinnost umožnila definovat vědecké ideje, podporovat jejich šíření, adekvátně reagovat na jejich permanentní proměny, na nové trendy ve vědě i v celé společnosti.

Odborné setkání na 10. jubilejním sympoziu Silichem bylo pro všechny zúčastněné místem stimulujícím tvůrčí činnost v tomto významném průmyslovém oboru.

Adolf Gustav Pokorný

Separation Science Seminar 2000

Ve spolupráci s australskou firmou Scientific Glass Engineering (SGE), předním výrobcem chromatografických kolon pro plynovou i kapalinovou chromatografii, dávkovacích stříkaček a širokého spektra analytických pomůcek a přídavných zařízení, uspořádá společnost SciTech Praha dne 6. prosince 2000 v zasedací síni ÚOCHB AV ČR seminář o dělících metodách. Zájemci o účast, ale i o přednesení příspěvku, jsou zváni k podání přihlášky na scitech@scitech.cz, nebo SciTech sro, Nad Šárkou 75, 160 00 Praha 65, fax 02-24311850.

pad

Redakce CHL uvítá, budou-li se autoři orientovat v co nejbližší budoucnosti na formát editoru struktur ChemDraw. Důvod je pro to jediný. Pouze tato platforma umožňuje přenos do sazby bez velkých obtíží. Jiné, například freewarové programy jako IsisDraw, ChemSketch, ChemWindow a podobně, jistě udělají mnoho užitečného ve vašich laboratořích. Bezchybné převedení strukturního vzorce do sazby je však v tomto případě nutno provést buď skenováním, nebo překreslením v ChemDraw. Z konsultací s redakcí CCCC víme, že jejich postoj je podobný.

Automatizační technika a pohony

Firma Siemens, zejména divize A&D, hodlá prohloubit svoje aktivity v oblasti chemie a farmakologie. V této souvislosti byla zahájena jednání o podílu na firmě Axiva, dodavateli procesní a inženýrské techniky.

Divize firmy Siemens Automatizační technika a pohony (A&D) chce posílit své aktivity v oblasti procesní techniky pro branže chemie a farmakologie. Za tímto účelem zahájila firma Siemens, divize A&D jednání ohledně získání podílu na firmě Axiva, dodavateli procesní a inženýrské techniky se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. 17. května oznámila divize A&D podepsání odpovídající dohody se společností Celanese AG, která se od 1. června stala vlastníkem firmy Axiva. Dosavadním majitelem byla společnost Aventis Research & Technologies GmbH & Co KG. Axiva GmbH vykazuje roční obrat (1999) kolem 150 mil. DM (cca 77 mil. Euro), má přibližně 620 zaměstnanců a je předním a specializovaným dodavatelem služeb, jako vývoj a realizace technologických procesů, zpracovaní projektů a poradenství v oblasti procesů chemického a farmakologického průmyslu. Výše uvedené podniky vznikly na základě reorganizace společnosti Hoechst AG.

Stále stoupá význam know how v oblasti techniky procesů, znalosti o vybudování a uspořádaní výrobních procesů a to i pro dodavatele techniky procesní automatizace. Sloučením obou kompetencí - procesní technika a procesní automatizace - chce A&D ziskat možnost plně a dokonale uspokojit zákazníky z oblasti chemie a farmakologie v jejich projektech, počínaje laboratorním vývojem až po zahájení provozu výrobního zařízení. Pro rozšíření nabídky a posílení kompetence v branži získala divize A&D již více společností: v polovině roku 1999 výrobce plynových chromatografů firmu Applied Automation (USA), koncem 1999 části dodavatele průtokových měřičů společnost závod Turbo Kolín, začátkem roku 2000 to byla firma Moore Products Corporation (USA), výrobce řídících systémů a procesních přístrojů a také společnost Milltronics (Kanada), která má vedoucí pozici na trhu ultrazvukové techniky pro měření hladin.

Axiva GmbH vykazuje roční obrat (1999) kolem 150 mil. DM (cca 77 mil. Euro), má přibližně 620 zaměstnanců a je předním dodavatelem technických služeb v oblasti procesů a engineeringu. Axiva pečuje o své zákazníky v oblasti procesního průmyslu, obzvlášť v sektoru chemie a farmakologie a to při vyvoji, navrhování designu, vybudování a optimalizaci individuálních výrobních procesů. Zákazníkům nabízí Axiva širokou paletu služeb ve všech oblastech vývoje a realizace technologie, zpracovaní projektů a poradenství ohledně procesů. Středem pozornosti je přitom vždy individuální výchozí situace u zákazníka, přičemž nehraje roli, jestli se jedná o technické detaily nebo o rozsáhlou optimalizaci obchodních procesů.

Divize firmy Siemens Automatizační technika a pohony (A&D) se sídlem v Norimberku, Erlangenu a Karlsruhe je v této oblasti celosvětově vedoucí výrobce. Její široká nabídka sahá od standardních výrobků pro výrobní a procesní průmysl stejně jako elektroinstalační techniku přes systémová řešení, např. pro obráběcí stroje až po řešení pro jednotlivé branže, kde se nabízí automatizace celých automobilových závodů nebo chemických zařízení. Kontinuálně navazující na sebe automatizační prvky umožňují snížit náklady, jak v okamžiku realizace investic, tak po celou dobu životnosti průmyslového zařízení. Za obchodní rok 1998/99 (k 30. září) vykázala divize A&D hospodářský výsledek před zdaněním ve výši 740 mil. Euro (1,45 miliard DM) při obratu 7,1 miliard Euro (13,8 miliard DM) a objemem zakázek 7,2 miliard Euro (14,0 miliard DM) s celkovým počtem zaměstnanců 51 000.

Milan Rebec
02-33032460, milan.rebec@rg.siemens.cz

PLIVA-Lachema a.s.

LACHEMA, a.s. vstoupila do roku 2000 s novým strategickým partnerem a stala se součástí skupiny PLIVA Group. S platností od 19.7.2000 bylo změněno obchodní jméno společnosti, z původního názvu LACHEMA, a.s. na nový název PLIVA-Lachema a.s. Sídlo firmy, IČO a DIČ zůstávají beze změny. Spojením obou společností tak dochází k posílení a rozšíření obchodních aktivit LACHEMA, a.s. ve všech komoditách a dalšímu zkvalitňování služeb zákazníkům.

Jitka Cabalková

Kalifornská BIOMED PHARMA, úspěšná ve vývoji nových diagnostik a léčiv rakoviny, HLEDÁ pro své nové laboratoře spolupracovníky: lékaře, farmako/toxikology a chemické odborníky pro výzkumnou organickou synthesu a analytiku. Znalost angličtiny a PC bezpodmínečná. Žádosti se životopisem zašlete prosím na fax: 02/402 51 44, Interpharma Praha, a.s., Komořanská 955, 143 10 Praha 12.

Chemie přírodních látek

Pražské pracoviště přijme SŠ či VŠ na experimentální organickou chemii v oblasti syntézy přírodních látek a příbuzných systémů. Požadován je zájem o práci v oboru, znalost alespoň pasivní angličtiny a dobrý zdravotní stav. Vzhledem k tomu, že ubytování nemůže být zajištěno, předpokládáme zájemce z Prahy a okolí. Platové ohodnocení podle platných tabulek pro státní výzkumné organizace. Nabídky s životopisem do redakce tohoto listu pod značkou CSCH11.  

95 let

Doc. Ing. Artur Stoy, (16.2.), dříve ÚMCH AV ČR Praha,
nyní v důchodu
 

80 let

Ing. Miloslav Lemarie, (16.1.), dříve Chemopetrol Spolana,
nyní v důchodu Neratovice

Ing. Josef Pitra, CSc., (23.1.), dříve VÚFB Praha,
nyní v důchodu Praha

Prof. Ing. Jan Hampl, CSc., (28.1.), dříve VŠCHT Praha,
nyní v důchodu Praha

Doc. Ing. Jiří Tomš, CSc., (31.1.), dříve univerzita Pardubice,
nyní v důchodu Hradec Králové

RNDr. Jiří O. Jílek, DrSc., dříve VÚFB Praha,
nyní v důchodu Praha
 

75 let

Prof. RNDr. Vladimír Jokl, DrSc., (18.1.), FarmF UK
Hradec Králové

Doc. RNDr. PhMr. Jiří Volke, DrSc., (24.2.), ÚFCH J.H.
AV ČR Praha

Prof. RNDr. Miroslav Šimek, DrSc., (27.2.), PedF MU Brno

Prof. Ing. Jiří Gasparič, DrSc., (24.3.), dříve FarmF UK
Hradec Králové, nyní v důchodu Hradec Králové

Ing. Dr. Jan Trojánek, DrSc., (24.3.), dříve VÚFB Praha,
nyní v důchodu Praha

Prof. RNDr. PhMr. Robert Kalvoda, DrSc., (28.3.), ÚFCH J.H.
AV ČR Praha

Prof. Ing. Jiří Zajíc, DrSc., (29.3.), dříve VŠCHT Praha,
nyní v důchodu Praha

RNDr. Miloš Borovička, CSc., (30.3.), dříve VÚFB Praha,
nyní v důchodu Praha
 

70 let

Ing. Vojtěch Vaněček, CSc., (4.1.), dříve VÚANCH Ústí nad Labem,
nyní v důchodu Ústí nad Labem

Ing. Jan Kloubek, CSc., (2.2.), dříve Tessek, Ltd. Praha,
nyní v důchodu Praha

Ing. Jan Rusz, CSc., (2.2.), dříve VÚ masného průmyslu Praha,
nyní v důchodu Praha

Doc. Ing. František Kepák, DrSc., (11.2.), ÚJV AV ČR Řež u Prahy

Ing. Josef Šobr, CSc., (4.3.), VŠCHT Praha

Ing. Miloš Krejčí, DrSc., (19.3.), ÚIACH AV ČR Brno

Ing. Václav Zimerman, (29.3.), dříve Chemoprojekt Praha,
nyní v důchodu Praha
 

65 let

Doc. RNDr. Soňa Štrbáňová, CSc., ( 14.1.), Ústav teorie a historie
AV ČR Praha

Ing. Dr. Vladimír Gut, CSc., (16.1.), ÚOCHB AV ČR Praha

Doc. Ing. Jaroslav Matouš, CSc., (23.1.), VŠCHT Praha

Ing. Marie Metalová, (23.1.), dříve ÚMCH AV ČR Praha,
nyní v důchodu Praha

Prom.chem. Karel Vokáč, (1.2.), ÚOCHB AV ČR Praha

Ing. Jiří Hetflejš, DrSc., (10.2.), ÚCHP AV ČR Praha

Prof. RNDr. Karel Waisser, DrSc., (14.2.), FarmF UK
Hradec Králové

Prof. Ing. Ivo Ingr, DrSc., (19.2.), Mendelova zemědělská a lesnická
Univerzita Brno

Ing. Jiří Mádlík, (4.3.), STZ Ústí nad Labem

Ing. Bohumil Naděje, (4.3.), Výzkumné a zkušební středisko Praha

Miloslava Svobodová, (4.3.), dříve SNP, nyní v důchodu Praha

Ing. Pavel Vávra, CSc., (13.3.), VÚCHP VCHZ Synthesia Pardubice

Ivan Kronbauer, (16.3.), VÚANCH Ústí nad Labem

Mariana Řepková, (16.3.), dříve Obvodní bytový podnik Děčín,
nyní v důchodu Děčín

Ing. Jaroslava Dvořáková, CSc., (24.3.), (27.3.), PřF UK Praha

Doc. Ing. Karel Kefurt, CSc., (31.3.), VŠCHT Praha
 

60 let

Prof. RNDr. Václav Pelouch, CSc., (19.1.), 2.LF UK Praha

Ing. Jiří Fikar, CSc., (23.1.), VŠCHT Praha

Ing. František Žák, ( 25.1.), dříve Lachema Brno
nyní v důchodu Brno

RNDr. Lubomír Pospíšil, CSc., (26.1.), ÚFCH J.H. AV ČR Praha

Prof. Ing. Pavel Rauch, DrSc., (28.01.), VŠCHT Praha

Ing. Petr. Vlček, CSc., (29.1.), ÚMCH AV ČR Praha

Prof. Ing. Antonín Klásek, DrSc., (12.2.), VÚT Zlín

Prof. Ing. Karel Štulík, DrSc., (13.2.) PřF UK Praha

Doc. Ing. Jan Vymětal, CSc., (13.2.), DEZA, a.s., Valašské Meziříčí

Prom.chem. Marie Poppová, (18.2.), VÚFB Praha

Prof. Ing. Vratislav Ducháček, DrSc., (16.2.), VŠCHT Praha

Ing. Václav Spěváček, (3.3.), ČVUT FJFI Praha

RNDr. Pavel Mader, CSc., (6.3.), Česká zemědělská univerzita Praha

Ing. Josef Hlavatý, CSc., (7.3.), VŠCHT Praha

RNDr. Petr Peták, CSc., 19.3.), ÚVR, a.s. Mníšek pod Brdy

Ing. František Kiss, (29.3.), VÚCH Lachema, a.s. Brno