STANDARDIZACE ŘÍZENÍ VSÁDKOVÝCH PROCESŮ POMOCÍ ISA NORMY S88
1. Úvod
Při studiu publikací o řízení vsádkových procesů z poslední doby si čtenář všimne častých pochvalných zmínek o ISA normě S88.01 a jejích úspěšných aplikacích (ISA je zkratkou pro Instrument Society of America). V českém chemickém průmyslu je však tato norma dosud méně známá. Proto si tento článek klade za cíl seznámit čtenáře s touto normou s názvem Řízení vsádek, část 1: Modely a terminologie1 a ukázat její praktické využití. Dále se budeme na normu odkazovat pouze jako na "S88", protože její druhá část (S88.02) by měla být vydána až v tomto roce (1999) a zatím není autorům k dispozici. V článku bychom také rádi představili náš přístup k využití normy S88 v rámci projektu ve společnosti Precheza, a.s. Přerov. Precheza je významným středoevropským producentem titanové běloby a dalších anorganických pigmentů. Na závěr budou krátce pojednány další možné interpretace při aplikaci normy S88.
Rádi bychom zdůraznili, že norma S88 není pouze "nějakou teorií" bez praktického využití, ale její aplikace v oblasti řízení (a nejen vsádkových výrob) poskytují konkrétní přínosy. Úspěšné aplikace můžeme nalézt například v publikacích2-7.
Zásadní otázkou je, proč vůbec používat normy jako je S88? Dodavatelé řídících systémů vsádkových procesů (např. DeltaV8 nebo InBatch9) si již pravděpodobně odpověděli a navrhují své systémy na základě této normy nebo alespoň tvrdí, že jejich systémy jsou navrženy v souladu s touto normou. Ale co jejich zákazníci - vedoucí pracovníci výroby a pracovníci oddělení ASŘ TP v podnicích se vsádkovou výrobou? Nejjednodušší odpověď podle ISA je, že aplikace normy S88 by měla redukovat náklady při zavádění složitých řídících systémů nejméně o 10% (případně až o 20% v případech, kdy mají tyto systémy vazby na vyšší řídící systémy10). Další důležité přínosy vyplynou z následujících odstavců a budou shrnuty v závěru.
Další důležitou otázkou, na kterou se náš příspěvek snaží odpovědět, je, jak máme rozumět normě S88? Obsah normy se zdá být docela jednoduchý - poskytuje obecné modely a terminologii pro definování požadavků na řízení vsádkových výrob. Ovšem její aplikace v praxi již tak jednoduchá není. Pro pochopení významu normy S88 ukážeme v tomto článku konkrétní příklady a budeme diskutovat další možné interpretace normy S88.
2. Cíle a podmínky návrhu řízení v a.s. Precheza
Při návrhu řízení v a.s. Precheza jsme se snažili v maximální míře aplikovat normu S88. Za tímto účelem byl pro pilotní projekt vybrán provozní soubor ("provozní soubor" je pojem zavedený v a.s. Precheza, odpovídá dle našeho názoru termínu normy "process cell", který překládáme jako "procesní soubor") PS 02 "Rozklad ilmenitu a redukce titanových roztoků". Tento soubor byl vybrán proto, že zatím není plně automatizován a je tedy vhodný pro případnou implementaci vsádkového řídícího systému podle normy S88. Soubor je součástí provozu titanové běloby, který je nejdůležitějším provozem ze čtyř provozů v a.s. Precheza.
V rámci projektu bylo identifikováno několik cílů a podmínek, které by měl řídící systém splňovat:
-Být v souladu s normou S88.
-Umožnit pružné řízení celého procesu na základě procedury definované v rámci receptury.
-Zaznamenávat a ukládat potřebné údaje výrobního procesu.
-Umožnit snadnou validaci (schvalování) celého systému.
-Poskytovat konzistentní operátorské rozhraní a podpůrné řídící mechanismy pro celý pilotní soubor.
3. ISA norma S88
Co bylo záměrem při vytváření normy? Jak je to uvedeno v její předmluvě, norma je určena pro pracovníky, kteří jsou: zapojení do navrhování a/nebo provozování vsádkových výrob; zodpovědní za specifikaci řízení a souvisejících aplikačních programů pro vsádkové výroby; nebo angažovaní při návrhu nebo marketingu produktů v oblasti řízení vsádkových procesů.
Norma je strukturovaná dle směrnic IEC (International Electrotechnical Commission), podle kterých první tři oddíly popisují obsah normy, odkazy na jiné normy a definice pojmů. V další části se nacházejí tři hlavní oddíly.
Oddíl Vsádkové procesy a zařízení (4. oddíl normy) objasňuje podstatu vsádkových procesů a vsádkové výroby. V tomto oddíle jsou popsány dále používané pojmy (např. klasifikace vsádkových procesů a zařízení). Definované modely a terminologie poskytují základ pro porozumění aplikaci řízení ve vsádkových výrobách v dalších oddílech.
Oddíl Koncepty řízení vsádkových procesů (5. oddíl) popisuje klíčové aspekty vsádkových procesů a jejich řízení. Jsou zde představeny tři druhy řízení (základní - regulace, procedurální a koordinační), základní entity zařízení ve vsádkových výrobách a receptury. Dále jsou zde popsány pojmy alokace a přidělování zdrojů, základní režimy a stavy zařízení a zpracování výjimek.
Oddíl Činnosti a funkce řízení vsádkových procesů (6. oddíl) představuje základní modely a terminologii pro zajištění nezbytných řídících činností na základě různých požadavků na řízení vsádkových výrob. Je zde nadefinován model řídících činností. Každá řídící činnost je popsána jednotlivými řídícími funkcemi, které jsou potřebné z hlediska vsádkových procesů, výroby a řídících požadavků definovaných v předchozích dvou oddílech.
Vzájemný vztah tří základních modelů řízení vsádkových procesů, tj. procesního modelu, fyzického modelu a procedurálního řídícího modelu je znázorněn na obr. 1. Uvedené modely jsou v další části detailněji popsány v rámci jejich aplikace v a.s. Precheza.
Jedním z hlavních cílů používání normy S88 je zavést do řídícího systému jistou dávku modularity. Pro vysvětlení těchto snah můžeme použít analogii se systémy Merkur nebo Lego - modulárními systémy světa dětí. Různé typy součástek mají sice unikátní funkci, ale přitom standardní rozhraní, takže z nich můžeme vybudovat doslova cokoliv. Tento modulární aspekt normy S88 je detailněji popsán v článku4.
4. Aplikace modelů normy S88 v a.s. Precheza
V této části chceme ukázat použití modelů podle normy S88 na část výrobního procesu ve společnosti Precheza. Z důvodu limitovaného rozsahu příspěvku nebudou prezentovány všechny aplikované modely, ale pouze tři základní. Použití modelu řídících činností1 je prezentováno v příspěvku10.
4.1.Procesní model
Začneme ukázkou návrhu procesního modelu - část modelu pro pilotní provozní soubor (obr. 2.).
Vysvětlení použitých pojmů podle normy S88:
Proces - vede k výrobě konečného množství produktu - vsádky, která vznikne aplikováním definované množiny procesních akcí na vstupní suroviny při použití jednoho nebo více zařízení, např. proces výroby titanového roztoku.
Procesní stupeň - je částí procesu, která je obvykle vykonávána nezávisle na jiných procesních stupních, např. rozklad ilmenitu.
Procesní operace - reprezentuje hlavní procesní činnost, která obvykle vyústí v chemické nebo fyzikální změny zpracovávaných surovin či meziproduktů, např. reakce v reaktoru.
Procesní akce - jsou nejmenšími procesními jednotkami, jejichž kombinace tvoří procesní operaci, např. čerpání kyseliny sírové.
4.2. Fyzický model
Tento model má sedm úrovní (ale vazby na další dva modely mají pouze úrovně procesního souboru, jednotky a modulu zařízení) a je popsán na obr. 3.
Vysvětlení použitých pojmů podle normy S88:
Podnik - organizace, která koordinuje výrobu v jedné nebo více lokalitách, např. Precheza, a.s.
Lokalita - fyzické, geografické nebo logické seskupení, které je stanoveno podnikem, např. Přerov.
Provoz - fyzické, geografické nebo logické seskupení, které je stanoveno v rámci lokality, např. provoz titanové běloby.
Procesní soubor - logické seskupení zařízení (výrobní linka), které je potřebné k výrobě jedné nebo více dávek, např. procesní soubor kalcinace.
Jednotka - skupina modulů zařízení a modulů řízení, ve které mohou být realizovány jedna nebo více hlavních procesních činností, např. rozklad a redukce ilmenitu. Předpokládá se, že jednotka nezpracovává více dávek ve stejném čase.
Modul zařízení - se může skládat kromě vlastního technologického zařízení také z modulů řízení a případně podřízených modulů zařízení, např. rozkladný reaktor.
Modul řízení - seskupení čidel, akčních členů, podřízených řídících modulů a dalších zařízení, které jsou z hlediska řízení považovány za jednu jednotku, např. měření a regulace průtoku páry.
4.3. Procedurální řídící model
Procedurální řízení je zvláštností vsádkových výrob, protože tento druh řízení se nevyskytuje ani v diskrétní ani v kontinuální výrobě. Právě pomocí procedurálního řízení se na technologickém zařízení realizuje vsádkový proces. Procedurální řídící model je ukazuje obr. 4.
Vysvětlení použitých pojmů podle normy S88:
Procedura - nejvyšší úroveň řízení, která definuje strategii pro výrobu dávky.
Jednotková procedura - skládá se z uspořádané množiny operací, které v jednotce uskutečňují výrobní proces.
Operace - definuje větší procesní sekvenci, která obvykle převádí zpracovávané látky z jednoho chemického nebo fyzikálního stavu do druhého.
Fáze - nejmenší element procedurálního řízení, který může mít za následek jeden nebo více řídících příkazů nebo akcí. Jednotlivé kroky a přechodové stavy jsou popsány v normě IEC 848: 1988.
4.4. Vzájemné vazby mezi modely
Příklad vzájemných vztahů (namapování) mezi jednotlivými částmi výše uvedených modelů je ukázán na obr. 5. Uvedené vztahy musí být chápány především logicky, procedurální řízení totiž nemusí být fyzicky součástí zařízení, ale může být vykonáváno na základě informací předávaných řídící recepturou. Norma S88 definuje recepturu jako entitu, která obsahuje minimální množství informací, které jednoznačně vymezuje výrobní požadavky pro specifický výrobek. Norma definuje čtyři typy receptur - generální, místní, hlavní a řídící recepturu, přičemž pro vlastním řízení se používají především hlavní a řídící receptura a existuje několik možných variant uspořádání s procedurálním řídícím modelem.
5. Další možné interpretace vzájemných vztahů mezi modely
V této části příspěvku chceme ukázat a prodiskutovat čtyři možné varianty vzájemných vazeb (namapování) tří referenčních modelů v rámci normy S88 pro náš případ.
5.1. Interpretace A
Návrh této "interpretace" (tj. jeden z možných výkladů normy S88) je ukázán v předchozí části (kap. 4.4 - obr. 5) jako navrhované řešení. Tato varianta se nám jeví jako nejvýhodnější řešení pro a.s. Precheza. Její zvláštností je to, že v procesních souborech nejsou obecně vyráběny konečné produkty, ale pouze meziprodukty (v každém provozu jsou ovšem soubory, které produkují finální výrobky). Tato interpretace poskytuje podle našeho názoru optimálně strukturované řešení. Podobná řešení jsme nalezli v různých publikacích4,5.
5.2. Interpretace B
Tato interpretace (obr. 6) je nejpřesnější analogií k příkladu, který je uveden v normě a také k dalším článkům2.
Hlavním problémem této interpretace je přílišná složitost výsledného řešení a z toho plynoucí obtížná řiditelnost. "Procesní soubor" na výrobu titanové běloby by obsahoval přes 50 jednotek, dále velký počet různých zásobních tanků a přiměřeně velký počet modulů zařízení a modulů řízení. Řízení procesů a zpracování výrobních informací i vlastní řízení technologických procesů tak velkého a složitého procesního souboru jako jednoho procesního souboru by bylo podle našeho názoru velmi obtížné, ne-li nemožné.
5.3. Interpretace C
Tato interpretace (obr. 7) řeší výše uvedený problém přesunutím objektů z úrovně procesních souborů na úroveň jednotek. Toto řešení by mohlo být částečně oprávněné, protože v procesních souborech v a.s. Precheza jsou často procesní zařízení stejného typu, např. reaktory. Bohužel tato interpretace porušuje jiná pravidla uvedená v normě, např. že jednotka nezpracovává najednou více vsádek a výše uvedené jednotky pracují relativně nezávisle a obvykle souběžně.
5.4. Interpretace D
Tato interpretace (obr. 8) by byla vhodným, dobře strukturovaným řešením, ale bohužel trochu kacířským, protože pro její definování jsme zavedli nový pojem ve fyzickém modelu - "podjednotky". Tyto podjednotky by byly ve schématu místo dvou "nižších" výskytů jednotek, na jejichž úrovni se řídí procesní operace a akce. To by sice umožnilo vhodně strukturovat fyzický model pro situaci v a.s. Precheza, ale řešení by neodpovídalo normě S88.
6. Závěr
V našem článku jsme se snažili seznámit čtenáře s ISA normou S88 a ukázat konkrétní způsob její aplikace. Rádi bychom zmínili alespoň některé přínosy, které mohou být výsledkem vhodné aplikace této normy:
-S88 může sloužit jako základ programovacího standardu a může být dokonce podkladem při navrhování aplikací od nezávislých dodavatelů, který může být využíván při různých projektech.
-Snížení složitosti programování programovatelných logických automatů (PLC).
-Jednodušší a strukturovanější komunikace a výměna dat mezi různými systémy používanými při řízení vsádkové výroby.
-Snížení doby potřebné k validacím nových či modifikovaných aplikací.
-Jednodušší tvorba receptur (zvláště při využití grafických editorů založených na normě S88).
-Zlepšení kvality výrobků jako přirozený důsledek dobře navrženého systému řízení, který umožní kvalitnější proces a následně také kvalitnější produkt.
Vedle výše uvedených výhod bychom rádi upozornili na to, že není vždy snadné navrhnout nový řídící systém (nebo dokonce zcela nový technologický proces) podle normy S88. Pravděpodobně bude existovat více "správných" řešení a je potřeba komplexních znalostí, aby bylo možné tato řešení náležitě vyhodnotit. Tato pružnost a nejistota je však pravděpodobně vlastností většiny obecných norem.
LITERATURA
1. ISA - The International Society for Measurement and Control. ANSI/ISA-S88.01, Batch Control, Part 1: Models and Terminology. ISA 1995.
2. Haxthausen N.: ISA Transactions 34, 369 (1995).
3. Haxthausen N.: Bottlenecks in Batch Integration - Can Standards Help Remove Them? World Batch Forum (1998).
4. Fleming D.W., Schreiber P.E.: Batch processing design example or why the time to change was yesterday. World Batch Forum (1998).
5. Malenfant M., LeBlanc L.: How S88 Provides Consistency in Design and Terminology Beyond Batch Processing. ISA (1998).
6. Nelson P.R., Shull R.S.: ISA Transactions 36, 189 (1997).
7. Webb M.: ISA Transactions 34, 379 (1995).
8. Fisher-Rosemount: firemní literatura "DeltaV System" 1998.
9. Červenka Z.: Automatizace 40, 195 (1997).
10. Holý R., Poživil J.: Integration of SAP R/3 to lower level control systems, Proc. of 11th Conference Process Control '99, Tatranské Matliare, 31.5.-3.6.1999.
Roman Holý a Jaroslav Poživil
Ústav počítačové a řídicí techniky, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, 166 28 Praha 6, e-mail: Roman.Holy@vscht.cz, Jaroslav.Pozivil@vscht.cz
Chemický průmysl českých zemí v období 1945-1950
Po znárodnění průmyslu v roce 1945 bylo vytvořeno z majetkových podstat větších chemických podniků 10 celků řízených generálním ředitelstvím Československých chemických závodů v Praze. Československé chemické závody měly v roce 1947 necelých 50 tisíc zaměstnanců a dosahovaly obratu 15,5 miliardy Kčs, z čehož 84% připadalo na 6 podniků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a 16% na 4 podniky řízené oblastním orgánem na Slovensku. České podniky se 40 tisíci zaměstnanců se podílely na 13 miliardách obratu v roce 1947 (při využití výrobní kapacity asi 70%): Závody na motorová paliva v Záluží u Mostu 35%; Rafinerie minerálních olejů 23%; Spolek pro chemickou a hutní výrobu 20%; Ostravské chemické závody 8%; Synthesia Pardubice 7%; Spojené farmaceutické závody 7%.
Chemický průmysl v období centrálně řízené a plánované ekonomiky po roce 1948 prošel složitým vývojem s mnoha reorganizacemi. Ve druhé etapě znárodnění přebíraly Československé chemické závody řadu menších závodů a podřizovaly je podnikům s obdobným výrobním programem. V roce 1951 bylo z generálního ředitelství Československých chemických závodů utvořeno ministerstvo chemického průmyslu. Po jeho reorganizaci a zrušení hlavních správ v roce 1958 byl počet samostatných podřízených organizací značně snížen ze 156 na 55. Koncem šedesátých let po federalizaci republiky bylo vytvořeno v resortu pět velkých celků: Koncernová organizace Chemopetrol Praha, Trust výrobně hospodářských jednotek Unichem Pardubice, Oborový podnik závodů Čsl. Závodů gumárenských a plastikářských ve Zlíně, Oborový podnik průmyslu papíru a celulosy v Praze, Trust podniků Slovchémia Bratislava na Slovensku.
Tato organizace přetrvala s malými změnami až do konce roku 1990. Na počátku sedmdesátých let činila hrubá roční výroba Československého chemického průmyslu zhruba 50 miliard Kčs v sortimentu 8.340 výrobků, rozčleněných podle jednotlivých oborů: Průmyslové chemikálie 40%; Výrobky z ropy a uhlí 23%; Ostatní chemické výrobky 15%; Papír a celulosa 13%; Gumárenské výrobky 9%.
Československý chemický průmysl patřil mezi průmyslová odvětví s největšími nároky na spotřebu energií a dovoz základních surovin. S výjimkou dřeva, uhlí a některých koksochemických surovin pracoval převážně s dováženými surovinami - ropa a zemní plyn, pyrit a síra, fosforit a apatit, fluorit, bauxit, ilmenit, kolemanit, průmyslová sůl sodná i soli draselné. V počátečním období extenzivního rozvoje padesátých let se resort chemického průmyslu orientoval především na rozvoj tzv. těžké chemie s využitím domácí surovinové základny.
Technologie kyseliny sírové prošla v období 1945 až 1990 několika změnami surovinového, ekologického a ekonomického uspořádání. V poválečné době se využívalo kapacit všech závodů, které pracovaly jednak metodou olověných komor (15%), jednak kontaktním procesem (85%). Výroba nitrozním způsobem v olověných komorách byla postupně odstavována ve všech závodech do roku 1963 (Petrovice u Bohumína, Poštorná u Břeclavi, Kaznějov, Slatiňany u Chrudimi, Přerov). Po požáru starého provozu olověných komor v Lovosicích byla roku 1950 uvedena do provozu výrobna kyseliny sírové podle podkladů firmy Hugo Petersen, Berlin tzv. věžovým způsobem, jehož autorství je přiznáno hrušovskému inženýru C. Oplovi. Ve většině ostatních závodů (Hrušov, Ústí nad Labem, Pardubice - Semtín, Přerov, Poštorná a později i Neratovice, Lovosice, Ostrava - Mariánské Hory, Valašské Meziříčí) se vyráběla kyselina sírová kontaktním způsobem. V tuzemských závodech byla rozvinuta technologie na bázi pyritů, které se dovážely v množství 200 kt ročně, což hmotnostně představovalo jednu třetinu všech surovin dovážených pro chemický průmysl. Po otevření domácích pyritových ložisek ve Chvaleticích se pražil flotovaný pyritový koncentrát na siřičitý plyn v intenzifikovaných mechanických, prostorových a fluidních pecích. Přechodem na spalování elementární síry dovážené v kapalném stavu z Polska po roce 1975 a přechodem na dvoustupňovou kontaktní oxidaci SO2 na SO3 s vloženou absorpcí SO3 i s využitím tepla pro výrobu páry byly vyřešeny exhalace odpadních koncových plynů. Za dobu bezmála půlstoletí (do roku 1990) vzrostlo množství vyráběné kyseliny sírové ze 100 kt na 1000 kt ročně.
Kolektivizace zemědělství vyžadovala zvýšenou spotřebu agrochemikálií a s tím spojený rozvoj průmyslových hnojiv. Výroba práškového superfosfátu a fosforečných hnojiv s úsporou kyseliny sírové (termofosfáty, Refos, Thomasova a fosforitová moučka) byly dočasnou náhradou, než byly vybudovány velkokapacitní výrobny granulovaného a amoniakalizovaného superfosfátu v Lovosicích a v Přerově z flotačního apatitového koncentrátu Kola dováženého ze SSSR. Úspory kyseliny sírové pro výrobu fosforečných hnojiv vyřešila až výroba vícesložkových hnojiv NPK, kde se k rozkladu používala kyselina dusičná.
Jako dusíkaté hnojivo sloužily ledky (ostravský, lovosický a semtínský), odpadní síran amonný a syntetická močovina vyráběná z amoniaku a oxidu uhličitého. Amoniak pro výrobu dusíkatých hnojiv se vyráběl ze vzdušného dusíku a vodíku připraveného ze syntézního a zemního plynu. Amoniak ze Záluží u Mostu se zpracovával v Lovosicích na kyselinu dusičnou. Výrobní jednotky syntetické kyseliny dusičné a amoniaku byly také provozovány v ostravských dusíkárnách a v Semtíně u Pardubic podle zahraničních licenčních technologií. Koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let byly zavedeny technologie granulovaných vícesložkových hnojiv NPK, a to vymrazovacím způsobem podle československých patentů v Lovosicích a nitrosulfátovou technologií v Semtíně.
Veškerá spotřeba draselných hnojiv byla kryta dovozem draselných solí síranových a chloridových převážně z německé oblasti Stassfurtu. Celková spotřeba průmyslových hnojiv dosáhla u nás v osmdesátých letech 251 kg čistých živin zemědělské půdy.
Průmyslová sůl (NaCl) se dopravovala do říčních přístavů v českých zemích po Labi z německého Magdeburku. Dovoz průmyslové soli do Československa (včetně Slovenska) pro chemické zpracování ve sledovaném období vzrostl ze 150 kt na 800 kt ročně. V Neštěmicích sloužila sůl k výrobě sody amoniakálním způsobem podle Solvaye a v ústeckém závodě Spolku k elektrolytické výrobě hydroxidu sodného a chloru. Ze solanky připravované rozpouštěním soli se elektrolýzou připravoval hydroxid sodný a chlor také v neratovickém závodě a používal se pro výrobu viskozových vláken. Vedlejším produktem elektrolýzy byl chlor, který se zkapalňoval, spaloval vodíkem na chlorovodík a používal jako kyselina chlorovodíková nebo chlorid železitý, oxichlorid měďnatý nebo k výrobě chlorového vápna, chlornanů a organických produktů chemie (chlorbenzen, trichlorethylen aj.). Nové jednotky elektrolýzy soli na chlor jako hlavní výrobek pro výrobu epichlorhydrinu (1963), potřebného k výrobě epoxidových pryskyřic v Ústí nad Labem pro výrobu polyvinylchloridu (PVC) v Neratovicích (1975), byly již opatřeny stálými anodami z titanového skeletu povrchově aktivovaným rutheniem a byly provozovány se zatížením 250 kA.
Elektrotermicky vyráběný karbid vápenatý v Sokolově (do roku 1983) a v Otrokovicích u Zlína (do roku 1974) a celkovou kapacitou 70 kt ročně byl určen především k výrobě acetylenu v dissous-plynárnách podniku Technoplyn Praha, který distribuoval rovněž ostatní stlačené a zkapalněné technické plyny (kyslík, dusík, vodík oxid uhličitý a argon).
Tradiční výroba anorganických pigmentů, především titanové běloby (jejíž světová priorita rutilového typu je přiznávána dr. J. Srbkovi ze Spolku) v hrušovském závodě Spolku byla převedena do komplexu nových provozů v Přerově, který zpracovával termickým rozkladem také odpadní zelenou skalici na železité pigmenty a využíval tzv. štěpnou kyselinu sírovou po rozkladu ilmenitu k výrobě superfosfátu. Maximální výroba v roce 1987 dosáhla 25 kt titanové běloby. Závod v Hrušově vyráběl monopolně litopon (ZnS-BaSO4) a barnaté sloučeniny včetně blancfixe (BaSO4) z různých zinkových surovin a barytu dováženého z Rudňan na Slovensku. Výroba pestrých pigmentů na bázi toxického olova, chromu, kyanoželeznatanových modří a ultramarinu byla definitivně zastavena pro nerentabilitu a zastaralost výroben s rizikem vzniku chorob z povolání.
Zostření mezinárodních vztahů v období studené války padesátých let zapříčinila tehdy relativně úspěšný vývoj a zavedení výroby vzácných stopových prvků - germania, gallia, lithia, wolframu, zirkonia a vzácných zemin. Specializovaná výroba germania z polétavých uhelných popílků, započatá aplikovaným výzkumem v několika organizacích roku 1955, byla realizována v Kaznějově a vyrobila do odstavení v roce 1980 celkem 53,6 tun polykrystalického germania za 430 milionů Kčs. V době své konjuktury se vyráběla v Kaznějově jedna desetina světové produkce germania a tato významná produkce přispěla k tomu, že ze stopového prvku se stal běžně dostupný kov. Po izolaci germania oddestilováním těkavého GeCl4 zůstávalo v odpadní HCl asi 0,3% gallia, které se poloprovozně extrahovalo, elektrolyzovalo a rafinovalo na kovové gallium polovodičové čistoty.
Thoriová tělíska Auerlux pro hořáky plynového osvětlování a křesací kamínky do zapalovačů ze směsného Auerova kovu (feroceru) se u nás vyráběly z dovážených surovin (dusičnanu thoričitého a směsných chloridů prvků ceritové skupiny). V Kaznějově bylo postaveno zařízení na poloprovozní roční zpracování 100 tun monazitových písků (s obsahem fosforečnanů vzácných zemin především ceru s obsahem thoria). Dovezené monazitové písky z Číny se pokusně zpracovávaly alkalickým rozkladem na směsné chloridy prvků vzácných zemin pro elektrolytickou výrobu směsného Auerova kovu. Odpadní struska po elektrolýze se zpracovávala na oxidy vzácných zemin pro brusné a leštící prášky Cerka. Při elektromagnetické separaci monazitových písků odpadal zirkon (ZrSiO4), který se pokusně zpracovával na kovové zirkonium.
Zpracováváním krušnohorských wolframových rud na kyselinu wolframovou se začal zabývat ústecký Spolek v roce 1947. Výroba čisté kyseliny wolframové (400 tun ročně) a kovového wolframového prášku (300 tun ročně) byla realizována v letech 1959 až 1989 z bohatých koncentrátů obsahujících 65% WO3 dovážených z Číny. Při těžbě a flotační úpravě cínowolframové rudy v krušnohorském Cínovci se získal jako vedlejší produkt koncentrát lithné slídy s obsahem 1,4% Li. Ten se zpracovával sulfatačním pražením v Kaznějově na uhličitan lithný v období 1957 až 1986 v ročním množství 30 až 110 tun (při výtěžnosti 44%).
Výroba hlinitých sloučenin, především síranu hlinitého, dříve provozovaná v Kaznějově, Řetenicích a Kolíně, byla soustředěna do rekonstruované provozovny Lučebních závodů v Kolíně, kde se hydrát hlinitý nakupovaný v osmdesátých letech ve slovenské hliníkárně Žiar nad Hronom, rozvařoval v kyselině sírové (až 50 kt ročně).
Výroba kamence draselnohlinitého ze síranu hlinitého a draselnochromitého z ferochromu se udržela v Kaznějově až do konce sledovaného období. Průmyslovou výrobu monokrystalů korundu (Al2O3) uskutečnil Spolek v Ústí roku 1947 Verneuillovou metodou v licenci švýcarské firmy Sadem. Monopolní výroba aktivního uhlí, propracovaná v ústeckém závodě Spolku, byla úspěšně provozována v závodě Hrušov až do konce osmdesátých let, kdy dosáhla 2,1 kt. Výroba adsorpčního prostředku silikagelu v ročním množství 200 tun z vodního skla byla zavedena a provozována v chemickém závodě ve Velvarech v letech 1957 až 1978. Ostatní anorganické sloučeniny především soli kovů (Cu, Mn, Co, Ni, Sn, Pb, Cd, Bi a Hg) a nekovů (B, F, J) se vyráběly ve středotonážních a malotonážních provozech různých závodů na čisté chemikálie většinou z dovážených surovin.
Zpracování vedlejších zplodin koksování černého uhlí na Ostravsku (černouhelného dehtu a surového benzolu) bylo modernizováno na kontinuální automatizovaný proces a delimitováno z Ostravy do závodu Deza do Valašského Meziříčí. V osmdesátých letech přesáhlo celkové množství zpracovávaného surového dehtu 400 kt a surového benzolu 150 kt. Výrobní sortiment aromatických sloučenin (anthracen, naftalen, benzen, toluen, fenoly, xyleny, kyselina benzoová a pyridinové zásady) doplňovala výroba gumárenských sazí do pneumatik.
Výroba syntetických motorových paliv z hnědého uhlí byla obnovena v Záluží v Mostu. Produkce vzrostla z 50 kt v roce 1945 na 400 kt do konce padesátých let. Vytříděné hnědé uhlí se karbonizovalo v pecích Lurgi a získaný nízkotepelný dehet (11 až 12%) se katalyticky hydrogenoval vodíkem pod tlakem 32 MPa ve třech technologických stupních. Štěpné produkty se rafinovaly a destilací rozdělovaly na frakce motorových paliv. V období 1945 až 1972 bylo v 50 karbonizačních pecích Lurgi prosazeno 100 milionů tun severočeského hnědého uhlí. Při hydrogenaci ve všech stupních vznikaly i plynné uhlovodíky, které se zpracovávaly na komprimovaný plyn (propan-butan). Při nízkotepelné karbonizaci uhlí přecházela převážná část uhelné hmoty do polokoksu, jenž se zpracovával ve Winklerových generátorech na syntézní plyn. Z něho se dále vyráběl čistý vodík. V roce 1946 začal hydrogenační závod zpracovávat i ropné suroviny. Přitom postupně podíl kapalných paliv vyrobených z dehtů klesal do roku 1961 na 20 %. Zpracování dehtů bylo v roce 1972 zastaveno a kombinát se zaměřil na zpracování ropy dodávané od roku 1962 ropovodem Družba z uralských a západosibiřských nalezišť.
Skutečná palivářská rafinerie v Litvínově (Záluží) byla založena roku 1965 výstavbou atmosférickovakuové destilace s kapacitou zpracování 1 milionu tun ropy ročně. Podíl jednotlivých frakcí atmosférické a vakuové rektifikace ruské ropy byl: Benzin 21 %; Petrolej 14 %; Plynový olej 17 %; Topný olej 3 %.
Atmosférický destilační zbytek se vakuovou rektifikací dělil na: Vakuový plynový olej 1 %; Olejovou frakci I 8 %; Olejovou frakci II 13 %; Olejovou frakci III 5 %; Vakuový destilační zbytek 18 %.
Vakuový ropný zbytek se expedoval z podniku jako těžký topný olej respektive upravoval na silniční a izolační asfalt.
Dvě nové hydroskimingové palivářské rafinerie (bez krakování s hydrogenační rafinací motorových paliv) s kapacitou po 3 milionech tun ropy ročně v Kralupech nad Vltavou (1975) a v Litvínově (1980) umožňovaly výrobu širšího sortimentu kvalitnějších benzinů a ostatních rafinérských produktů.
Olejářská rafinerie Koramo v Kolíně se specializovala na výrobu širokého sortimentu kvalitních motorových olejů na bázi vysokotlakového olejového hydrogenátu z Litvínova a na výrobu parafinů. Rafinerie Paramo Pardubice se stala závodem specializovaným na výrobu stavebních a izolačních asfaltů. Těžiště průmyslové činnosti rafinerie Ostramo Ostrava se přesunulo na regeneraci upotřebených minerálních olejů. Monopolní distributor pro Českou republiku Benzina Praha měla koncem centrálně plánovaného období necelých tisíc veřejných čerpacích stanic a prodávala ročně 2,5 miliardy litrů autobenzinů a nafty za 40 miliard Kčs.
Výroba organických barviv a barvářských meziproduktů se po obnovení Československa rozdělila mezi ústecký Spolek a nového výrobce v Pardubicích-Rybitví. Ústecké provozy byly rekonstruovány a v Rybitví pokračovala výstavba nového barvářského závodu. Přesunem centra chemické výroby a výzkumu od padesátých let z Ústí do Pardubic a zřízením Východočeských chemických závodů, Výzkumného ústavu organických syntéz a pozdějšího generálního ředitelství Unichem i Vysoké školy chemickotechnologické v Pardubicích se rybitevští barvářští chemici stali hybnou silou výzkumu a výroby v tomto oboru. V rybitevské části podniku Synthesia provozy na výrobu organických barviv a pigmentů ve větším rozsahu, než jaký byl původně vedením Spolku velkoryse nastíněn. Výroba organických barviv koncipovaná Spolkem pro tuzemskou spotřebu se stala v období centrálně řízené ekonomiky výhodným exportním artiklem. Koncem sedmdesátých let se vyrobilo více než 10 kt organických barviv ve formě 265 typů obchodního zboží - přibližně jedna třetina v Ústí a dvě třetiny v Pardubicích, a z toho 60% bylo exportováno.
Výzkum a vývoj technologie plastických hmot směřoval od kondenzátů fenolformaldehydových, močovinových, melaminových a epoxidových přes vinylové materiály, polyakryláty a polyakrylonitril k polyesterům. Rychlejší rozvoj produkce plastů nastal po uzavření olefinové dohody s NDR v roce 1971 a z ní vyplývající produkce polyethylenu a polypropylenu v polovině sedmdesátých let.
Rozvoj petrochemických výrob v první etapě souvisel s výstavbou syntetického butadienstyrenového kaučuku v Kralupech nad Vltavou. V Litvínově byla vybudována malá ethylenová pyrolýza v roce 1963, která vyráběla 60 kt ethylenu a 30 kt propylenu. Ethylen se zpracovával přímou katalytickou hydratací na ethanol, z něhož se v podniku Kaučuk Kralupy dále vyráběl butadien Lebeděvovým postupem. V Litvínově se z ethylenu připravoval též ethylbenzen a z něj pak v Kralupech styren. Výroba butadienstyrenového kaučuku a polystyrenů různých typů byla v Kralupech zavedena na bázi sovětské dokumentace. Jednotka pyrolýzy propanbutadienové směsi v Litvínově byla zničena výbuchem roku 1974.
Druhá etapa byla zaměřena na výstavbu provozů nejdůležitějších termoplastů - polyethylen, polypropylen a polyvinylchlorid. V této etapě byly suroviny zajišťovány zmíněnou dohodou z NDR a závody Bőhlen, Litvínov a Neratovice byly propojeny produktovodem na ethylen. Třetí etapa započala najetím velkokapacitní ethylenové pyrolýzy v Litvínově s roční kapacitou 450 kt ethylenu, 170 kt propylenu, 170 kt benzenu, 150 kt frakce C4 aj. Součástí třetí etapy byla také výstavba komplexu akrylátové chemie (dodaná japonskou firmou Mitsubishi Co) v chemickém závodě v Sokolově, který byl v devadesátých letech rozšířen o novou linku na výrobu kyseliny akrylové. Další investiční výstavbou byla jednotka lineárních a-olefinů (zakoupena od americké firmy Chevron) s kapacitou 120 kt ve Spolaně Neratovice, která měla dodávat tensidové olefiny C12-C18 do SSSR, což se však neuskutečnilo.
Chemická viskozová vlákna z regenerované celulosy vyráběly po znárodnění hedvábky v Rudníku a v Lovosicích. Monopolním výrobcem textilní viskozové střiže se stala Spolana Neratovice po zastavení souběžné výroby v Bratislavě s maximální výrobou 42,5 kt v roce 1989. Výrazných změn bylo dosaženo zavedením výroby syntetických vláken polyamidových (Silon) roku 1950 a polyesterových (Tesil) roku 1959 v závodě Silon Planá nad Lužnicí. Surovinou pro polyamidy byl kaprolaktam, který se vyráběl nejprve na Slovensku v Žilině a později od roku 1968 v Neratovicích. Výchozí surovinou byl fenol, který se hydrogenoval v MCHZ Ostrava na cyklohexanol a ten pak dále dehydrogenoval na cyclohexanon. V Neratovicích se zněj připravoval působením hydroxylaminsulfátu cyklohexanonoxim, který se Beckmannovým přesmykem převáděl na kaprolaktam. Originální metodu k výrobě kaprolaktamu a k jeho polymeraci vypracoval v letech 1940-1949 tým výzkumníků vedený akademikem O. Wichterlem a dokumentoval 65 patentovými přihláškami. Technologie polyamidového hedvábí spočívala v polymeraci kaprolaktamu v tepelně izolovaných kotlích, které se vyhřívaly vysokofrekvenčním elektrickým proudem.
Historicky nejstarší výbušnina - černý prach - se vyráběl v prachárně Explosia v závodě Synthesia Pardubice-Semtín směšováním 75% dusičnanu draselného, 15% dřevěného uhlí a 10% síry a používal se pro střelný prach lovecký, k výrobě zápalnic a pro pyrotechnické účely. Nitroestery (glycerintrinitrat, ethylenglykoldinitrat a nitrocelulosa), které sloužily jako suroviny pro výrobu bezdýmých prachů a průmyslových trhavin, se připravovaly působením nitrační směsi (60% H2SO4, 35% HNO3 a 5% H2O) na základní suroviny. Aromatické nitrolátky, především 2,4,6-trinitrotoluen (TNT) vyráběný dvoufázovou nitrací, se používal především pro vojenské účely. Jako základní složka speciálních plastických trhavin (Semtex) se aplikoval pentrit (pentaerythryltetranitrat). Nejrozšířenější průmyslovou trhavinou byl Dynamon, jehož hlavní součástí byl dusičnan amonný s nitrolátkami a dřevěnou moučkou. V Semtíně se také vyráběla granulovaná směs levných trhavin DAP (Dusičnan Amonný a Palivo) a průmyslové emulzní trhaviny Slurry na bázi směsných roztoků oxidovadla s kapalnou olejovou fází. Monopolním výrobcem rozbušek, roznětek a zápalek byly Blanické strojírny ve Vlašimi (dříve Sellier a Bellot). Původní sortiment zápalek a roznětek na bázi třaskavé rtuti (fulminátu rtuťného) a azidu rtuťného byl později rozšířen na univerzální rozbušky Astryl vyráběné v množství až 15 milionu kusů ročně.
Produkce kyanové chemie byla roku 1947 obnovena v Draslovce Kolín. Technologie kyanovodíku spočívala původně na destilaci melasových výpalků odpadajících v lihovarech. Modernizace a zvýšení výroby spočívaly na syntéze kyanovodíku z methanu (zemního plynu).
Poválečný vývoj 70 lakařských výroben a jejich seskupení do podniku Barvy laky Praha se orientoval na nové technologické procesy a zařízení spojené s investiční výstavbou monobloků lakařské technologie v Praze Hostivaři a v Uherském Hradišti a stavbou varny akrylátových pojiv v Kralupech nad Vltavou. Sortiment nátěrových hmot na bázi lněného oleje byl nahrazován syntetickými lakařskými pryskyřicemi z ústeckého Spolku.
Unikátní biochemická technologie výroby kyseliny citronové povrchovým zkvašováním cukrové melasy propracovaná ředitelem Kaznějovského závodu a zakladatelem a šéfredaktorem časopisu Chemický obzor dr. Ing. Jaroslavem Schneiderem byla v šedesátých letech rozšířena přístavbou kvasných komor a výstavbou nových kapacit na 6,6 kt za rok. Problematika biochemického kvašení byla řešena ve Výzkumném oddělení závodu vedeným doc. dr. Ing. Jindřichem Leopoldem (jemuž bylo před rokem u příležitosti 100letého jubilea uděleno čestné členství ČSCH a ČSPCH). Dodávka know-how byla realizována v Giurgiu v Rumunsku v roce 1974. Koncem 80tých let koupil kaznějovský závod know-how a produkční kmen submerzního kvašení včetně výrobního zařízení z Rakouska a uvedl do provozu jednotku submerzní fermentace (podpovrchové kvašení) s roční kapacitou 15 kt.
Výzkum a technologie gumárenských technologií byla dílem spolupráce slovenských organizací a Ústavu organické technologie VŠCHT Praha. Šlo o šestistupňovou syntézu antiozonantu IPPD realizovanou na všech úsecích kontinuálně a byla to pravděpodobně největší akce realizovaná na bázi domácího výzkumu. Výchozí surovinou pro výrobu gumárenských chemikálií byly aminy, především anilin, který se vyráběl katalytickou hydrogenací nitrobenzenu v MCHZ Ostrava. Od roku 1963 spolupracoval na technologii tým prof. Ing. Josefa Paška, DrSc., z Ústavu organické technologie VŠCHT Praha. Na zkušenostech z prototypového reaktoru byl vybudován tzv. anilinový blok s kapacitou 65 kt za rok, který produkoval anilin považovaný na světovém trhu za nejkvalitnější, jenž se ze 75% exportoval. Na výrobu anilinu navazovala v MCHZ Ostrava výroba cyklohexylaminu hydrogenací anilinu. První výroba s kapacitou 600 tun byla spuštěna roku 1962 a technologie byla habilitační prací profesora Paška. Výrobna cyklohexylaminu byla postupně intenzifikována a představovala kapacitou 15 kt největší výrobnu na světě. Cyklohexylamin se používal na výrobu nejrozšířenějšího urychlovače vulkanizace kaučuku.
Převážná většina investiční výstavby v resortu chemie byla zhruba založena do konce 60. let na domácím výzkumu, zčásti na sovětských podkladech obvykle u nás dořešených. Po roce 1970 byla většina technologií nakupována především v USA a teprve v této době vznikala tehdy moderní petrochemie. Export české petrochemie tvořily především masově vyráběné plasty - polyethylen, polypropylen a polyvinylchlorid z ruské ropy. Vzhledem k tomu, že komplex české petrochemie byl uváděn do provozu v době prudkého zvýšení cen ropy a petrochemických výrobků, zatímco reálná cena nakupované ruské ropy byla relativně nízká, byl nákup technologií zařízení většinou ze západních zemí splacen během 1,5 roku a jejich výroba i vývoz byly mimořádně efektivní.
Český chemický průmysl dodával ve druhé polovině 20.století asi 80% veškeré výroby na tuzemský trh a jen 20% bylo prodáno do zahraničí. Podle údajů statických ročenek ČSR vzrostl podíl chemického a gumárensko - osinkového průmyslu na celkové hrubé výrobě průmyslu od roku 1950 ze 2,9% do roku 1990 na 9,3%. Podle údajů Státní plánovací komise dosáhl celkový objem výroby zboží v československém chemickém průmyslu roku 1989 6784 milionů USD, z toho 60% v ČR a 40% na Slovensku. Ve zhruba 80 organizacích chemického průmyslu pracovalo tehdy 111000 zaměstnanců, z toho 65000 v Českých zemích a 46000 na Slovensku.
Luděk Holub
Nemocniční 263, 276 01 Mělník
Ze života chemických společností
Evropské chemické časopisy
Fakt, že ČSCH je spoluvydavatelem časopisu Chemistry - A European Journal, je dostatečně známý. Poslední setkání zástupců vydávajících chemických společností v Madridu zdůraznilo úspěch projektu. Časopis má dostatek rukopisů, rozumný poměr otištěných a odmítnutých prací, je ekonomicky úspěšný a jeho impakt faktor se ustálil nad číslem 4. Prostě evropská lahůdka. Co již není lahůdka je fakt, že časopis u nás odebírá pouze nevelká řada institucí. To může být pochopitelné, vzhledem k ceně časopisu pro knihovny. Málo pochopitelné však je, že se zatím obtížně hledají tzv. členští předplatitelé, kteří za cca 3000 Kč (pokud jsou členy ČSCH) mohou mít časopis na stole celý rok. Dále je vidět určitý ostych českých autorů přispívat do tohoto časopisu. Je to možná malá informovanost, vždyť poměr zamítnutých rukopisů je plně srovnatelný např. s časopisem Collection. Rada vlastníků proto vyzvala ČSCH, ať povzbudí autory ze svého regionu k větší aktivitě tak, aby se v časopise náležitě prezentovala tvář české chemie a práce členů ČSCH. Zájem je především o mikroreview a práce zajímavé pro několik oborů.
Rada vlastníků ze stejného důvodu zve členy ČSCH, aby prezentovali své práce i v EurJOCH a EurJICH, Evropském žurnále organické chemie a chemie anorganické. Oba časopisy sice nemají problémy s rukopisy, ale náležitá redakční politika a vyváženost témat se mohou rozvíjet, pokud se počet rukopisů mírně zvýší. Pro české chemiky může být zajímavé, že poměr odmítnutých rukopisů k přijatým je velmi příznivý pro autory. Rada vyzvala přímo i zainteresované odborné skupiny společnosti k podpoře publikování v těchto dvou časopisech, jejich impakt faktor se očekává (bude vyčíslen v lednu) vyšší než 2.
Prezentace české chemie v evropských časopisech může pomoci jak zlepšení její prestiže na mezinárodní úrovni, tak kontaktům českých autorů s evropskými i zámořskými sférami.
Dveře jsou otevřeny, proč nevstoupit.
pad
Česká společnost průmyslové chemie dnes
Poslední vývoj českého průmyslu a tedy i průmyslu chemického je poznamenán stagnací, způsobenou jak recesí v našem národním hospodářství, tak i vnějšími vlivy kolem nás. Tato situace ovlivňuje i naši společnost a její aktivity. V poslední době můžeme pozorovat, že počet členů ČSPCH stagnuje a počet poboček v průmyslových podnicích pomalu klesá. Příčina zjevně spočívá v tom, že pracovníci v průmyslu i ve výzkumné sféře zatím tak nutně nepociťují nezbytnost existence určité profesní či stavovské organizace. Ke změně tohoto nepříznivého trendu může přispět pouze lepší informovanost chemických podniků a všech chemiků a chemických inženýrů o aktivitách společnosti a propagace její činnosti jak mezi pracovníky v chemických závodech a společnostech, tak i mezi studenty středních a vysokých škol.
Bohužel, v uplynulém roce došlo také kvůli finančním problémům k útlumu ve vydávání časopisu Chemický průmysl, dosud vydávaného společností Ekonomia. Tím ztratila odborná veřejnost v našem průmyslu cenný informační zdroj s dlouhou publikační tradicí. V oblasti publikační činnosti máme také určitý dluh vůči našim předchůdcům a generacím úspěšných inženýrů, projektantů a technologů, kteří v minulém a tomto století stáli u zrodu našeho chemického průmyslu. Přestože určitý okruh nadšenců z pracovní skupiny pro historii chemického průmyslu pod vedením Ing. L. Holuba zpracoval po nevšedním úsilí obsáhlou studii mapující aktivity našich předchůdců, nepodařilo se dosud pro nedostatek finančních prostředků vydat tuto monografii, shrnující historii chemické technologie v Československu v období let 1918 až 1990. Podpora v této záležitosti je jistě aktuální a žádoucí.
Těžiště naší odborné činnosti v současnosti spočívá v tradičních aktivitách, jako jsou semináře věnované historii chemického průmyslu, konference APROCHEM, MAKROTEST, chemický veletrh a výstava CHEMTEC a PLASTY. Další semináře se obvykle týkají nových směrů v gumárenství, technologii průmyslových hnojiv, barviv a pod. Je jistě dobré, že odborné aktivity jsou vhodnou příležitostí pro pravidelný dialog mezi odborníky, působími v různých sférách našeho života, centrálními úřady a "top-managementem" akciových společností počínaje a řadovými výzkumníky, případně postgraduálními či řádnými studenty konče. Vzhledem k pestrosti a šíři odborného zaměření našich členů lze proto jistě uvítat, že v minulém roce došlo k výraznému sblížení tří národních společností - České společnosti chemické, České společnosti chemického inženýrství a naší společnosti tím, že byla vytvořena Asociace českých chemických společností. Smyslem tohoto počinu byla snaha o změnu přístupu laické i odborné veřejnosti k chemii.
Hlavním cílem Asociace je koordinace aktivit jednotlivých členských společností. Cílem Asociace je především propagace chemie v široké veřejnosti formou seznamování se s vlivem chemie na životní prostředí, koordinace a realizace vydávání odborné chemické literatury, koordinace odborných akcí a legislativního působení s cílem pochopení pozitivního přínosu chemie ke kvalitě každodenního života a k trvale udržitelnému rozvoji našeho státu. Pro naplnění těchto cílů má Asociace mimo jiné také časopis Chemické listy. Asociace sjednotila na principu ekonomické a organizační samostatnosti naše tři společnosti tak, aby mohly koordinovaně vystupovat a jednotně tlumočit názory chemiků z průmyslové sféry, akademických pracovišť, státních a veřejných organizací a středního školství.
Aktuálním úkolem České společnosti průmyslové chemie pro nejbližší období je samozřejmě také aktivní pomoc ke zlepšení obtížné situace našeho chemického průmyslu v období stagnace hospodářské situace v ČR. Panelová diskuse k této problematice se uskuteční na připravovaných odborných akcích (především na podzim na konferenci APROCHEM'99). Důležitá je samozřejmě podpora technickému pokroku v oblasti chemických technologií a biotechnologií včetně ochrany životního prostředí a bezpečného řízení chemických procesů v průmyslu. K usnadnění mezioborové spolupráce chemických inženýrů a techniků s odborníky v přírodovědných oborech může pak přispět i lepší výchova odborníků v chemických oborech, a to na všech stupních našich škol.
Jiří Hanika
Internetová stránka České společnosti chemického inženýrství
Dovolujeme si upozornit čtenáře na právě vznikající webovou stránku ČSCHI, která má tuto adresu: http://www. icpf.cas.cz/cschi. Kromě základních informací o Společnosti tu najdete např. občasník "Zpravodaj ČSCHI", jubilea členů anebo kalendář chemicko-inženýrských akcí s aktivními odkazy. Významnou část tvoří podstránky věnované mezinárodním kongresům a národním konferencím CHISA.
Společné setkání v Pardubicích
Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice uspořádala dne 23.3.1999 pod záštitou prof. Pytely, rektora Univerzity Pardubice, ve spolupráci s Asociací českých chemických společností a se Svazem chemického průmyslu České republiky "Společné setkání" k problematice spolupráce českých vysokých škol a chemického průmyslu v oblasti výzkumu, vývoje a vzdělávání v chemických oborech.
Velmi pěkně připravené setkání, které moderoval prof. Pavlík, navázalo na předcházející akci uspořádanou v březnu 1998 v Praze ve vile Lanna u příležitosti ustavení Asociace českých chemických společností. Po úvodním uvítacím proslovu rektora prof. Pytely představil děkan FCHT doc. Kotyk všem přítomným svou fakultu, v dalších vystoupeních proděkani FCHT přednesli přehled o pedagogických a výzkumných aktivitách fakulty.
V dalším programu vystoupil předseda Akademie věd ČR prof. Zahradník s podnětnými poznámkami k interakci průmyslu a výzkumu u nás. Ve svém vystoupení se zamýšlel nad současným stavem vědeckého výzkumu a chemického průmyslu ČR i nad možnostmi zlepšení dialogu a spolupráce obou sfér.
Prezident Svazu chemického průmyslu ČR Ing. Krejčí poskytl přítomným realistický obraz o stavu našeho chemického průmyslu. V dalším programu informoval prof. Hanika o aktivitách Asociace českých chemických společností v uplynulém období. V navazující diskusi vystoupili ředitelé Bláha (Ministerstvo životního prostředí ČR), Janeček (Výzkumný ústav organických syntéz) a Pedrák (Výzkumný ústav anorganické chemie).
V průběhu "Společného setkání" byla rovněž příležitost neformálně podiskutovat při sklence vína o současných tíživých finančních problémech, které trápí jak akademickou obec, tak manažery v průmyslu. Z rozhovorů vyplynulo, že otevřený a konstruktivní dialog mezi partnery z různých institucí je nezbytné vést zvláště v takových chvílích, kdy národní hospodářství prožívá období recese. Celá akce byla velmi zdařilá zvláště proto, že organizátoři mohli přivítat mnoho významných představitelů průmyslu, vysokých škol a Akademie věd ČR. Zaslouží si proto uznání a dík. Josef Kotyk, Jiří Hanika
Česká společnost chemického inženýrství
Chemické inženýrství jako samostatný obor bylo zavedeno v tehdejším Československu kolem roku 1950. Již před válkou však byla řada chemicko-inženýrských témat pojednávána v rámci výchovy strojních inženýrů a inženýrů chemie jako součást jiných technologických předmětů. Systematickou snahu o zavedení chemického inženýrství jako studijního předmětu a studijní specializace po 2. Světové válce zahájil za podpory řady spolupracovníků a svých žáků profesor George Standard. První učební text základního studia vytvořil s Janem Markem a Zdeňkem Novosadem. Zásluhy za formování tehdejší Katedry procesů a aparátů chemické technologie na rodící se VŠCHT, jejího učebního a vědeckého profilu, patří ve stejné míře prof. Hanuši Steidlovi.
O pět let později byla formálně založena za předsednictví George Standarda a později Jana Marka Odborná skupina chemického inženýrství v rámci Československé společnosti chemické. Sekretářem této skupiny se stal Jan Novosad a jejím hospodářem Jaromír Škarka. Na Slovensku se snahy o zavedení chemického inženýrství vyvíjely souběžně a navazovaly na iniciativu prof. Standarda. Vůdčím reprezentantem chemického inženýrství na Slovensku se stal Elemir Kossaczký a je jím dodnes.
Již v roce 1953 skupina chemicko-inženýrských nadšenců uspořádala první konferenci chemického inženýrství, která založila dlouhou tradici chemicko-inženýrského sněmování trvající bez přerušení od té doby dodnes. Později se pro tyto konference ujal název CHISA (Chemické Inženýrství, Strojnictví a Automatizace). Velkou zásluhu o počáteční konference CHISA měl kromě již zmíněných činitelů Jaromír Ulbrecht. Od roku 1962 se konference CHISA konaly v podstatě každý třetí rok jako Mezinárodní kongresy CHISA. Tyto kongresy otevřely československému chemickému inženýrství, a nejen jemu, okno do západního světa a staly se iniciátorem a hnací silou úspěšné mezinárodní spolupráce. Zároveň s tím vzrostla i reputace nového oboru v rámci světové chemicko-inženýrské obce. To bylo potvrzeno již v r.1965 přijetím Odborné skupiny chemického inženýrství za člena Evropské federace chemického inženýrství (EFCE) jako prvního a po dlouhou dobu jediného člena zpoza železné opony. V předsednictví odborné skupiny se po emigraci Jana Marka vystřídali Jaroslav Skřivánek (krátkodobě), Mirko Hrubý a Tomáš Míšek.
Po revoluci v r. 1989 pominula nutnost zastřešující funkce Československé společnosti chemické. Již počátkem roku 1990 byla založena plně samostatná Československá společnost chemického inženýrství ČSSCHI jako právní následovník Odborné skupiny. Byla vybudována na federativním principu jako dvoukomorová organizace českých a slovenských inženýrů. Předsedou české komory a celé ČSSCHI byl zvolen Tomáš Míšek, předsedou slovenské komory a místopředsedou ČSSCHI Elemír Kossaczký. Toto uspořádání umožnilo o dva roky později při rozdělení Československa bezbolestné rozdělení na dva samostatné subjekty - Českou společnost chemického inženýrství ČSCHI a Slovenskou společnost chemického inženýrství SSCHI, mezi nimiž trvá dosud dělná a přátelská spolupráce.
V bývalém Československu a nyní i v České republice neexistuje tak dlouhá chemicko-inženýrská tradice jako v anglosaských zemích, kde je chemické inženýrství skutečně samostatným oborem, vyučovaným na samostatných vysokých školách - univerzitách. U nás se tento obor pěstuje a vyučuje na dvou základech: na vysokých školách chemického a strojnického typu. Vzhledem k rozdílnému studijnímu základu jsou oba obory a směrování absolventů poněkud odlišné. V životní realitě, ve výzkumu, v průmyslu, projekci i komerci se však většinou jedná o spolupráci specialistů v obou těchto směrech a i některých dalších. To, co je ve výchově a vzdělávání rozděleno, se tak později úzce prolíná. ČSCHI z těchto důvodů sdružuje specialisty všech směrů, jimž je společný profesní zájem o technologie, tj. procesy a aparáty v chemickém, potravinářském a obecně procesním průmyslu, a to jak při jejich výzkumu, vývoji, projekci, výstavbě, výrobě, tak i při řízení a komerci. Není tedy ani vyhraněně chemickou, ani vyhraněně strojnickou společností. Společnost má i zahraniční členy a čestné členy z řad vynikajících odborníků. V současné době čestnými členy jsou: Mirko Hrubý, Ivan Klumpar, Elemír Kossaczký, Edwin Lightfoot, Jan Marek, Tomáš Míšek, Jaroslav Nývlt, Ulfert Onken a Jaromír Ulbrecht.
Hlavním cílem ČSCHI je všestranná podpora odborných a profesionálních aktivit svých členů. Činí tak zejména organizováním národních konferencí a mezinárodních kongresů CHISA, podporou odborné činnosti ve vlastních pracovních skupinách příp. pobočkách, prosazováním svých členů do prestižních pracovních skupin Evropské federace chemického inženýrství jako národní delegáty, ovlivňováním výchovy inženýrů, výzkumné a vědecké práce, umožňováním získávat svým členům titul evropského inženýra EURING prostřednictvím svého členství ve FEANI.
Nejvýznamnější aktivitou Společnosti zůstává mezinárodní kongres CHISA. Koná se nyní pouze v Praze, od r.1996 v dvouletém intervalu. Své tradici multidisciplinárního kongresu zůstává CHISA věrná. Odborný program je obvykle členěn na kongresová témata pokrývající celou oblast chemického a procesního inženýrství, dále specializovaná témata, organizovaná ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, zejména pracovními skupinami EFCE, celoevropské diskuse o klíčových otázkách vzdělávání, výzkumu a jeho financování. Kongresy jsou doprovázeny velkými společenskými akcemi, rauty, koncerty, bankety, exkursemi a společenskými setkáními, jimiž se plní závažné poslání kongresu - umožnit osobní kontakty. Kongres bývá doprovázen výstavkou komerčních aktivit. Materiály Kongresu jsou nyní k dispozici na CD-ROMu. Rozsah a vývoj mezinárodního kongresu je ilustrován několika čísly - počet příspěvků má stále rostoucí tendenci a vzrostl z 200 v roce 1962 na dnešních téměř 2000. Popularita kongresu roste v celém světě, což dokumentuje zastoupení účastníků.
Tomáš Míšek
Cena Vojtěcha Šafaříka Johnu Malinovi
John Michael Malin se narodil v Clevelandu v Ohiu. Střední školy absolvoval v UK a VŠ vzdělání v University of California at Davis. Po ukončení doktorských studií (tamtéž) pracoval na UC Berkeley, na UC Davis, Stanford University, University of Sao Paolo (Overseas Research Fellow) a Georgetown University. Profesuru obdržel na University of Missuri - Columbia. Zabýval se fyzikální anorganickou chemií a reakční kinetikou. Dr. Malin obdržel řadu grantů a ze své pozice v ACS stovky grantů administroval. Pracoval jako člen redakční rady Coordination Chemistry Reviews. Za svou práci pro National Science Foundation obdržel NSF Superior Performance Award. Od roku 1988 pracuje jako vedoucí odboru meznárodních aktivit Americké chemické společnosti. V této své funkci zavítal již nedlouho po r. 1989 do Prahy, aby navázal osobní styky s ČSCH. Od té doby udělal pro Společnost mnohé, od zásilek knih a časopisů, přes cestovní granty, stáže mladých chemiků v USA až po vložení letošního týdenního pracovního semináře o chemii životního prostředí pro Východní Evropu, jehož se účastnilo 15 VIP lektorů z USA a celkem na 70 účastníků, do organizačních rukou ČSCH. Dr. Malin je významným spolupracovníkem českých chemiků na všech úrovních ACS. Je hrdý na slovanské kořeny své rodiny, která pochází z polské strany Krkonoš. Za jeho významný příspěvek ke spolupráci mezi ACS a ČSCH a za podporu českých chemiků v USA mu byla dne 13. června 1999 slavnostně udělena cena V. Šafaříka. Během své cesty do ČR byl vyznamenán i Medailí Univerzity Palackého z rukou prorektorky UP.
pad
Udělení Hanušovy medaile Ing. Jánu Birošovi, CSc.
Na jubilejním dvacátém "Kalorimetrickém semináři 99", který se konal v Železné Rudě ve dnech 24.-27. května 1999, byla na návrh Odborné skupiny chemické termodynamiky slavnostně předána Ing. Jánu Birošovi, CSc. Hanušova medaile. Ing. Biroš převzal medaili před 71 účastníky semináře z rukou místopředsedy České společnosti chemické dr. Drašara za dlouholetou odbornou činnost v oboru kalorimetrie a termodynamiky.
Není náhodou, že první kalorimetrický seminář v roce 1976 na Ústavu makromolekulární chemie ČSAV v Praze, třetí kalorimetrický seminář na VŠCHT Praha v roce 1981 (s tematikou digitálního zpracování dat v kalorimetrických experimentech) a jedenáctý kalorimetrický seminář v Chlumu u Třeboně (zaměřený na biokalorimetrii) organizoval právě Jáno Biroš.
Ing. Ján Biroš, CSc. patří mezi špičkové české kalorimetristy a významně se zasloužil o rozvoj mikrokalorimetrie v naší zemi, a to již v 70. letech, kdy zastával funkci místopředsedy Odborné skupiny pro chemickou termodynamiku. Své vynikající schopnosti později úspěšně uplatnil při organizování řady mezinárodních vědeckých setkání v Praze a Liblicích, konaných pod patronací ČSCH či ÚMCH. Zde je především třeba ocenit jeho rozhodující podíl na úspěšné organizaci 1. a 2. čs. kalorimetrické konference v roce 1977 a 1982, 20. pražského mikrosymposia (Mikrokalorimetrie makromolekul) v roce 1979 a 10. mezinárodní konference IUPAC o chemické termodynamice, konané v roce 1988 v Praze.
Jeho celoživotní vědecká dráha je spjata s Ústavem makromolekulární chemie. Zde začal pracovat jako vědecký aspirant prof. O. Wichterleho a později jako vědecký pracovník v laboratoři termodynamiky u prof. J. Pouchlého. Sám sestrojil dva směšovací kalorimetry (podle Schulze a Horbacha a později podle Calveta), dále tenzní osmometr, který byl ve větším počtu vyroben a užíván v řadě laboratoří. V pozdějších letech uvedl do chodu několik komerčních přístrojů: Calvetův kalorimetr, dva DSC kalorimetry a adiabatický diferenciální kalorimetr Privalova, jejichž výkonnost znásobil digitalizací výstupu a automatizací sběru dat.
Je autorem a spoluautorem sedmi desítek původních sdělení, z nichž převážná část je věnována problémům termodynamické interakce polymer - rozpouštědlo a fázových a strukturálních přeměn v těchto soustavách. Naměřil velmi mnoho kvalitních kalorimetrických dat a vytvořil tak spolehlivou faktografickou databázi pro ověření řady termodynamických teorií.
V sérii "Malé makromolekulární monografie", vydávané v ÚMCH, napsal kapitoly Termodynamická měření, Termická analýza, Inverzní chromatografie polymerů a Termodynamika pevných polymerů.
Při předávání Hanušovy medaile byly rovněž zdůrazněny i lidské vlastnosti a hodnoty, které dotvářejí jedinečnost osobnosti vyznamenaného. Jánův ryzí charakter, přímočarost a skromnost jsou těmi hodnotami, pro které je tolik u svých spolupracovníků a přátel oblíben. Projevilo se to i v atmosféře slavnostního aktu, který byl provázen příjemnou pohodou a prodchnut radostí nad tím, že "dobrý člověk ještě žije", jak bylo řečeno závěrem. K tomuto konstatování se připojujeme svým přáním, aby mezi námi působil v plném zdraví ještě dlouhá léta.
Vladimír Pekárek a Jaroslav Matouš
Modrožlutá kartička Hertz
Někteří členové ČSCH se divili, když dostali v jarní poště modrožlutou průkazku "Hertz Benefits Membership Card". Členové se ptají, na co jim taková kartička bude, neboť málokdo si doma půjčuje automobily. Odpovědi jsou tři. Kartička je pro ty z členů, kteří cestují, v zahraničí není půjčování aut již takovou výjimkou. Druhou odpovědí je, že půjčení automobilu může být užitečné pro konferenci či akci organizovanou ČSCH někde v ČR a za třetí, auto si můžou půjčit movitější účastníci akcí pořádaných ČSCH či pozvaní řečníci, oficiální hosté Společnosti a podobně. Kartička je užitečná, nezahazujte ji. Pokud jste ji ztratili, můžete požádat sekretariát ČSCH o vystavení duplikátu.
Zasílání Bulletinu členům
Sekretariát ČSCH opakuje, že CHL s Bulletinem jsou zasílány pouze těm členům, kteří o to projevili explicitní zájem na vyplněném registračním lístku. Kdo tento lístek nevyplnil nebo ztratil, může oň požádat sekretariát.
Dopisy redakci (Porkany revisited)
Málokdy se setká článek v Chemických listech s takovým ohlasem jako články z čísla 4/99, věnované porkanové chemii. Od jistého váhání "je to pravda?" až k výrazům souhlasu až spoluúčasti. Ba, hlásí se i historičtí badatelé. Dr. Appl nás seznámil s dopisem privátního docenta Hanse Prasatka z Vídně, jehož neznalosti WCPC popudily natolik, že se snad i zlobil. Poukazuje na "zakladatelskou práci" Járy Cimrmana z Wien. Paramed. Woch. 21, 424 (1904) a jeho zapomenutou studii o vlivu alkoholu na přeměnu člověka v prase. (Badatel nemohl znát příspěvek Slaninová J., Pig-like Behaviour Inducing and Inhibiting Compounds; Newest Failures, předneseno na 3rd Conference of Young Scientists on Organic and Bioorganic Chemistry, Bechyně, 1984, ani Ikonomov-Shishev O.C., Inteaction of a New Vasopressin (AVP) Analogue - 12 Porkane AVP - with the Circardian Effect of Alcohol on Memory in Healthy Volunteers - New Possibility to Drink at Work Without Memory Deficit, tamtéž). Pokud se týče přeměny člověka v prase, rozeznával Mistr tři formy - dočasnou, trvalou a recidivující. Mistr zjistil, že líh tuto změnu působí, ale pouze za spoluúčasti látky zvané MSWF (Menschschweinwechselfaktor). Přeměnu samu Mistr studoval experimentálně na sobě a na Prasatkovi - pradědečkovi a nazýval ji MS-veksl. K přeměně nedocházelo a Mistr se domníval, že "ve věci je zakopán nějaký pes", teprve později se opravil, že (citujeme) "Nein, ... Schwein". Struktura MSWS je velmi blízká porkanovému skeletu.
Diskuse se zřejmě vedla i kolem pětivaznosti porkanového uhlíku. Ing. Mojdl namítá, že pětivazný uhlík může být potenciálně velmi nebezpečným strukturním prvkem bojových látek příštího tisíciletí. Tuto skutečnost naznačovaly významné odborné přednášky pracovníků tzv. vojenské katedry VŠCHT již v 60. letech. Ing. Mojdl se domnívá, že v odhalovaných tajných archivech KGB, NKVD, CIA a podobně nalezneme v budoucnosti mnoho podobných moudrých zjištění.
Autorům bylo vytčeno i to, že nesledují odbornou literaturu. Naprosto jim uniklo, že II Toxikologické dny v Ostravě r. 1993 přinesly přednášku kolegy Smysla z Olomouce "Úskalí toxikologické analytiky porcodiolu". Vzorec tohoto alkoholu podle dr. Vaněrkové přispívá také k teorii "pětivaznosti" a vysvětluje ji vlastně jistou migrací mezi dvěma polohami hydroxylové skupiny.
Rozšířené verze publikací
Chemické listy, v souladu s celosvětovým trendem v oblasti informatiky, budou postupně stále více přecházet na elektronickou formu publikování. V současnosti si lze na internetové adrese http://staff.vscht.cz/chem_listy přečíst abstrakta článků jednotlivých čísel. Chceme postupně dále rozšiřovat strukturu elektronické informace a využívat této možnosti ke zveřejňovánání doplňkového materiálu k článkům - jako jsou např. experimentální data, podpůrný matematický aparát, výukové příklady apod. Elektronickou variantu si zájemce bude moci prohlédnout běžným prohlížečem nebo stáhnout na svůj počítač a případně přímo využít - v závislosti na formátu uložení této verze. Redakce si od těchto opatření slibuje zkrácení publikační doby (větší počet kratších článků v jednotlivých číslech) a kvalitnější servis pro čtenáře.
Rrozšířenou verzi ve formátu html je si možné prohlédnout pod obsahem čísla Chemických listů na výše uvedené internetové adrese. Kromě toho je zde nabízena možnost stáhnout si na vlastní počítač zazipovaný soubor např. Rovnovah.zip, obsahující rozšířenou verzi článku v souboru např. Extpodm.doc (Microsoft Word 97) a soubor tabulkového procesoru např. Equilibr.xls (Microsoft Excel), který na jedenácti pracovních listech prezentuje rovnovážné výpočty a grafy vážící se k termodynamických dějům v článku diskutovaných.
Zkratky
Redakce Chemických listů schválila seznam zkratek, u nichž není nutné v textu vysvětlení. Uvádíme je dále bez komentáře.
AAS atomová absorpční spektrometrie, AES atomová emisní spektrometrie, Ala alanin, ATP adenosintrifosfát, Cys cystein, DNA deoxyribonukleová kyselina, EDTA ethylendiaminotetraoctová kyselina, EPR elektronová paramagnetická rezonance, ESR elektronová spinová rezonance, FTIR infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací, GC plynová chromatografie, GC-MS plynová chromatografie-hmotnostní spektrometrie, HPLC vysokoúčinná kapalinová chromatografie, HPLC-GC vysokoúčinná kapalinová chromatografie-plynová chromatografie, HPLC-MS vysokoúčinná kapalinová chromatografie-hmotnostní spektrometrie, TLC chromatografie na tenké vrstvě, UV ultrafialové záření, LC kapalinová chromatografie, MS hmotnostní spektrometrie, NMR nukleární magnetická rezonance, PCB polychlorované bifenyly, PVC polyvinylchlorid, RNA ribonukleová kyselina, RTG rentgenografie, TLC chromatografie na tenké vrstvě, UV ultrafialové záření.
Možnosti spolupráce/Práci hledají
Marian De Riz (*1943), VŠCHT, organická technologie - výroba organických látek - zavádění nových technologií do výroby. Praxe: 31 let v chemii (ved.odd.technologie), 5 let obchodní činnost v zahraničí. Informace ČSJ - Libešová, 02-21082232.
Absolvent bakalářského studia UK Praha s praxí na ÚOCHB AV ČR, se znalostí technického kreslení, technické obsluhy a údržby počítačů (Windows, Unix), angličtiny (Certificate of Attendance, Folkestone UK) a řidičským průkazem. Jiří Lefan, Bc., Vsetínská 284, 115 21 Praha 5 Zličín, 02-57951157.
Z vědeckých, odborných a zahraničních společností
Core Chemistry a ECTN
Nevěřil jsem svým očím, když jsem se, jako jeden z posuzovatelů delegovaných orgány Evropské komise, mohl seznámit s produktem mnohaletého úsilí evropských univerzit a dalších institucí o zmapování výuky chemie v Evropě a zjištění nepostradatelných atributů chemického vzdělání na různých úrovních. Produktem, který vzniká od roku 1995 na základě "Bílého dokumentu (White Paper)" Teaching and Learning towards the Learning Society.
Základním produktem asi stovky odborníků je popis vzdělávání na mnoha evropských univerzitách, publikovaný jako kniha Core Chemistry Group, National Reports. Knihu vydala pracovní skupina Core Chemistry, sdružení nazvaného European Chemistry Thematic Network (ECTN), v roce 1999 (Sekretariát ČSCH má výtisk k dispozici). Považuji osobně za významný nedostatek v komunikaci na mezinárodní úrovni, že Česká republika v projektu nefiguruje, a to zejména proto, že v něm jsou zastoupeni Poláci, Maďaři a Rumuni. Aby se předešlo dalším "škodám", podala ČSCH přihlášku do dalšího pokračování projektu a zavázala se, že zajistí přeložení některých klíčových materiálů projektu do českého jazyka.
Core Chemistry se zabývá základními znalostmi chemie, cca na úrovni ukončení bakalářského studia. Mělo by obsáhnout 60% z úvodních třech let VŠ studia chemie. Jako výsledek práce, přednesený v Grenoblu v dubnu 1999, předložila skupina seznam učebních témat a učebních cílů. Na základě těchto cílů byl pak formulován set zkušebních otázek k testům. Témata a cíle jsou formulovány pro obecnou chemii, analytickou chemii, anorganickou chemii, organickou chemii, fyzikální chemii, spektroskopii a praktickou práci. Dále skupina předložila analogický materiál o analýze výuky chemiků matematice a fyzice, návrh na rozšíření Core Chemistry v oboru obecné chemie.
ECTN dále předložilo projekt souboru zkušebních otázek k prověření znalostí studentů "Evaluation of Core Chemistry (ECC)", který umožňuje vyzkoušet znalosti prostřednictvím PC. V nedaleké budoucnosti se předpokládá převedení programu na Internet s tím, že student požádá o test, ten mu bude vygenerován, on pošle odpověď zpět a bude mu oznámen výsledek a analýza jeho odpovědí. Národní kancelář (předpokládá se, že to bude vždy určený orgán národní chemické společnosti) pak, pravděpodobně za nevelký poplatek, vydá na žádost uchazeče, certifikát o vykonané zkoušce. Zkoušky jsou zatím formulovány pro tři úrovně "Level 1", pro úroveň skončeného povinného základního vzdělání, "Level 2" pro úroveň zahájení vysokoškolského vzdělávání a "Level 3" pro úroveň minimálních znalostí, porozumění a dovedností očekávanou od všech graduovaných chemiků. Testy existují ve funkční podobě pro organickou a fyzikální chemii a jsou zpracovávány pro chemii anorganickou a analytickou. Při praktickém provádění zkoušek je povoleno uchazeči použít papíru, tužky a molekulárních modelů. Cokoli je třeba (tabulky, kalkulačka a pod.) je k dispozici "uvnitř testovacího programu". V současné době probíhá rozsáhlé testování na skupinách po 20 studentech v několika jazykových mutacích. Zkoušky ECC nesledují cíl nahradit stávající systém zkoušení a vzdělávání na školách, ale naopak umožnit další vzdělávání chemiků studiem, zvýšit motivaci pro studium chemie, pomoc pro studenty v "mimoškolním vzdělávání" a umožnění evropských vazeb ve vzdělávání. S dalšími informacemi a příklady testů je možno se seznámit na URL http://www.cpe.fr/ectn, http:// europa.eu.int/en/comm/dg22/tests/index_en.html. Podobné testy jsou vytvářeny asi ve třiceti dalších odborných oblastech vzdělávání a patnácti jazycích. U chemiků by měl systém vyústit do profesionálního označení Evropský chemik s právem použití titulu EurChem za jménem.
ECTN pracovala a pracuje na rozpracovávání dalších témat jako Komunikační schopnosti, Zaměstnatelnost, Chemie a životní prostředí, Nové materiály, Katalýza, Pouniverzitní vzdělávání, Image chemie, Praktické dovednosti, Obnovitelné zdroje. Skupina volně spolupracuje s European Chemistry Exchenge Network (zahrnující 42 evropských universit). ECTN je financována z 20% z "Bruselu" a zbylé prostředky do ní vkládají zúčastněné instituce. Ke dnešnímu dni je v ECTN zapojeno 90 partnerů. Roční objem financí vložených do ECTN je úctyhodný 350 tisíc Eur, přičemž z programu Socrates je čerpáno 70 tisíc Eur.
Pavel Drašar
Doporučení redaktorům odborných a popularizačních časopisů přírodovědeckého zaměření a autorům vysokoškolských i středoškolských přírodovědných učebnic
ČSCH a redakce Chemických listů obdržely materiál zpracovaný Národními komitéty pro chemii (Kratochvil) a biochemii (Kotyk), který vypracovali Jiří Duchoň, Arnošt Kotyk, Jaroslav Kahovec ve spolupráci s Jiřím Krausem, ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR. Posléze jej projednala i Názvoslovná komise ČSBMB, podepsala řada významných představitelů vědy a výuky v ČR a byl široce distribuován. Názvoslovná komise pro organickou chemii ČSCH a redakční kruh Chemických listů tento dokument projednaly a vzhledem k tomu, že jeho doporučení jsou ve shodě s chystanými příručkami o nomenklatuře anorganické a organické chemie a odpovídají v podstatě i praxi redakce Chemických listů, publikujeme "Doporučení" v nezměněné podobě. Doporučujeme je však v zájmu jednotnosti i pozornosti všech ostatních redakcí chemické literatury.
Vývoj češtiny od konce 2. světové války byl poznamenán jednak měnícími se politickými systémy s jejich úsilím být progresivní na straně jedné a ctěním tradic na straně druhé, jednak stále vzrůstajícím přívalem nových výrazů, většinou anglického původu, daným rozmachem vědy a techniky, které pronikají do každodenního života.
Většinou dobře podložené snahy o převod nových termínů do češtiny a zejména jejich způsob psaní (dokumentované několikerými Pravidly českého pravopisu) nejen že nevedly k uspokojivým výsledkům obecně přijatelným, ale způsobily značnou nejednotnost v pravopise zvláště "cizích", přejatých slov. To platí zcela mimořádnou měrou o termínech přírodovědných od astronomie po zoologii, a tam nejvíce o chemické a biochemické nomenklatuře.
Podrobný výzkum středoškolských a vysokoškolských učebnic a skript z chemie, biologie a medicíny, jakož i našich populárně vědeckých časopisů z těchto oborů, ukázal na velké rozdíly v pravopise odborných výrazů nejen mezi jednotlivými autory, ale i na hybridní používání tzv. konzervativního a tzv. progresivního pravopisu uvnitř té které publikace. Je jasné, že ti, kdo čtou odborný tisk, stejně jako studenti používající oněch učebnic, získávají pocit, že vůbec nezáleží na tom, jak se co píše, jen když to obsahuje žádanou (leckdy ovšem následkem nejednotného způsobu psaní nepřesnou nebo chybnou) informaci. Domníváme se, že je to stav nepřijatelný, charakterizující češtinu jako jazyk neustálený, tápající, a tudíž méněcenný. Na druhé straně stovky telefonních a písemných dotazů čtenářů, kterým na jednotném a kultivovaném jazyku záleží, na Ústav pro jazyk český AV ČR dokazují, že nejednotnost pravopisu je zneklidňuje a komunikaci ve "správné" formě znesnadňuje.
Existující Pravidla českého pravopisu (Academia 1993) v mnoha případech umožňují dvojí způsob psaní, a to převážně u slov cizího původu, v nichž se rozlišuje pravopis zdomácnělý a často dost obtížně zjistitelný pravopis původní, např. analýza- analysa, buržoazie-bourgeoisie, komparzista-komparsista, prezident- president (důsledně by ovšem mělo být praesident) aj. Účelem této variantnosti je respektovat několikerý pohyb v tak složitém systému, jakým národní jazyk nesporně je. V poslední verzi Pravidel se k možnosti dvojího psaní vztahuje následující poučení:
O pravopisu přejatých slov obecných rozhoduje především míra jejich zdomácnění a rozšíření v češtině. Slova řídká a úzce odborná se píšou pravopisem původním, tj. jako v jazyce, z kterého byla přejata; slova zdomácnělá se zpravidla píšou podle zásad českého pravopisu. Mezi nimi jsou četné přechody podle stupně zdomácnění slova. Vedle toho se uplatňují činitele stylové, zvyklostní atd. Proto je také možno v textech určených širší veřejnosti psát i slova úzce odborná způsobem počeštěným a naopak při odborném, vědeckém užití a vůbec ve "vyšším stylu" lze u slov jinak pravopisně počeštěných ponechat podobu původní.
V praxi se pochopitelně ukazuje, že toto doporučení často vede ke komplikacím nejen při psaní jednotlivých výrazů, ale při odborném a stylovém řazení celých textů. Vznikají tak spory mezi autory a redakcemi, a to zejména tehdy, chce-li autor - a v některých případech sama redakce - prostřednictvím pravopisu vyjádřit svůj určitý postoj, hodnocení, vědomí jistých etymologických souvislostí nebo vlastní příslušnost k profesní či zájmové skupině.
Na druhé straně není třeba pochybovat o tom, že existence pravopisných dublet je potřebná. Má totiž, jak citovaný úryvek z Pravidel ukazuje, dva důvody.
První je bezprostředně jazykový a tkví v tom, že slova cizího původu do domácího jazyka pronikají postupně, některá ztrácejí svůj odstín cizosti a stávají se nedílnou součástí slovní zásoby (škola, tabule, rozinka), jiná si tento odstín udržují nebo zůstávají omezena na určitou oblast užívání (allegro vivace, dimethylsulfoxid).
Druhý důvod vyplývá z profesní, zájmové, obecně ze sociální diferenciace uživatelů jazyka. Zvláště v oblasti chemie, fyziky, medicíny, farmacie a s nimi souvisejících oborů mezních (ale také například filozofie, klasické filologie atp.) si většina odborníků uvědomuje výhody grafické jednotnosti odborného názvosloví v mezinárodním kontextu, preference některých pravo- pisných soustav (latinské, řecké, nověji anglické), potřeby odlišit pojmenování terminologická, nomenklaturní i běžná apod.
V souvislosti s tím je ovšem třeba si uvědomit, že Pravidla českého pravopisu (1993) ve své rejstříkové části ani, a to zejména, Akademický slovník cizích slov z roku 1995 (i v jednosvazkových vydáních z let 1997 a 1998) ve svých lexikálních oddílech, tj. v abecedním seznamu slov, dublety neuvádějí a nutně tak vedou k preferenčnímu, ne-li výhradnímu, používání "progresivního" pravopisu i v publikacích odborných, kde to je nevhodné, ne-li vysloveně nesprávné (viz dále stať o chemické nomenklatuře).
Vědomi si těchto souvislostí, doporučujeme odborným redakcím a nakladatelstvím, jakož i autorům všech přírodovědných učebnic, aby se přidržovali následujících zásad.
1. Všechny přejaté výrazy patřící do běžné slovní zásoby psát v souladu s Pravidly českého pravopisu, tedy muzeum, analýza, syntéza, teorie, metoda, termální, konverzace, konzervace, univerzita, observatoř atp.
2a. Z dublet obecných termínů doporučujeme psaní kurs, ale kurzovné i kursovné, puls, ale pulzovat i pulsovat, diskuse, konsistence.
2b. Z dublet v chemické, lékařské a biologické terminologii, jako například isotop a izotop, isomer a izomer, isotherma a izoterma, mesomerie a mezomerie, base a báze, lese a léze, plasmid a plazmid, cytoplasma a cytoplazma, metabolismus a metabolizmus, dále neurosa a neuróza, diagnosa a diagnóza, cirrhosa a cirrhóza, mitosa a mitóza, thrombosa a trombóza, epitheliální a epiteliální, thymoleptický a tymoleptický, thalassemie a talasemie, dávat přednost pravopisu klasickému, podobajícímu se uzanci mezinárodní. (V případě použití toho nebo onoho způsobu psaní je však nutno jej důsledně dodržovat v celém spise.)
3. Prosazovat důsledně odklon od psaní dlouhých samohlásek, tam kde je Pravidla v roce 1957 zavedla, ale v posledním vydání z roku 1993 od nich upustila, tedy difuze, pasivní, aspirin, vitamin, prolin, lysin, leukemie, ale tedy také anemie (nikoli anémie), medicina (nikoli medicína) atp.
4. V označení chemických a biochemických látek je třeba dodržovat v odborné literatuře a učebnicích odborné názvosloví neboli nomenklaturu. Tu je nutno odlišovat od obecnější odborné terminologie (viz odstavec 2b). S původní latinskou nomenklaturou (natrium chloratum, kalium nitrosum, ammonium nitricum, calcium carbonicum, acidum sulphuricum atp.) tu ovšem již dávno nevystačíme. Bylo nutno vytvořit pro dnes již více než 17 milionů známých chemických sloučenin speciální jednotnou mezinárodní nomenklaturu, která jednoznačně popisuje chemickou strukturu jednotlivých látek a která je zvláštním jazykem sui generis, s vlastními závaznými pravidly a zákonitostmi, stanovenými celosvětovou mezinárodní organizací International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC), jakož i International Union of Biochemistry and Molecular Biology (IUBMB). Tato mezinárodní chemická nomenklatura (jakýsi svébytný metajazyk vázaný jen volně na jazyky národní) je převáděna do jednotlivých národních jazyků s maximální snahou, aby se co nejméně lišila od základní závazné mezinárodní (řecko-latinsko-anglické) normy - vše v zájmu co nejsnazší mezinárodní komunikace a výměny exaktních vědeckých informací.
V češtině platí pro chemii a biochemii dvě základní publikace, sestavené reprezentativními týmy odborníků, členů názvoslovných komisí. Jsou to:
J. Klikorka, J. Hanzlík et al.: Názvosloví anorganické chemie, Academia, Praha 1987.
K. Bláha, M. Ferles, J. Staněk et al.: Nomenklatura organické chemie, Academia, Praha 1985.
K nim se řadí i Průvodce názvoslovím organických sloučenin podle IUPAC, který vyjde na začátku roku 1999 v nakladatelství Academia. (na podzim, pozn. red.)
Uveďme několik příkladů závazného pravopisu chemických a biochemických sloučenin.
4a. Rozlišovat t a th podle toho, odpovídají-li v původní řečtině písmenům tau (*t) nebo théta (*h), tedy: tyrosin, taurin, metanilová kyselina, trehalosa, terfenyl, tantal, ale thyroxin, threonin, thiamin, thrombin, thallium, methan, ethan, thioly atp.
4b. Dodržovat původní psaní zdvojených souhlásek rr a ll, tedy allylalkohol, allosa, ferredoxin, pyrrol.
4c. V řeckých a latinských slovech přepisovat qu jako kv a psát k místo původního c tam, kde po něm následuje zadní samohláska nebo souhláska, tedy ubikvitin, kviskvalová kyselina, kanavanin, konkanavalin, kukurbitin, klathrin, kreatin.
4d. Závazná koncovka pro sacharidy je pouze -osa (například glukosa, idosa, gulosa, sacharosa, trehalosa), pro glykosidy pouze -osid (například heteroglykosid, nukleosid) a pro enzymy pouze -asa (například amylasa, dehydrogenasa, esterasa, glykosidasa, hydrolasa, isomerasa, kinasa, ligasa, lipasa atd.).
4e. Názvy aminokyselin končí na krátké -in (nikoli -ín), tedy lysin (ne lyzín), kde třípísmenný symbol je Lys (ne Lyz), threonin (ne treonín), kde je symbol Thr (ne Tre), methionin (ne metionín) atp.
4f. Totéž platí o dusíkatých basích v nukleových kyselinách, tedy thymin (ne tymín), cytosin (ne cytozín) atp.
4g. Koncovky názvů solí a esterů anorganických i organických kyselin i jiných látek (podle německého -at nebo anglického -ate) je třeba psát s dlouhým á, tedy fosfát, sulfát, nitrát, stejně jako palmitát, benzoát, acetát, fenolát, butanoát, askorbát, arachidonát, pantothenát, atd. To je rozdílné od shora uvedených nomenklaturních publikací (pozn. red.)
Nechceme-li se vyřadit z mezinárodního odborného společenství, je třeba tato pravidla a zásady respektovat, a to i v ostatních přírodovědných oborech, které chemickou nomenklaturu přejímají (např. biologie v nejširším slova smyslu, medicina, farmacie, mineralogie a nejrůznější technologie).
5. V samotné biologii a medicině je poněkud odlišná situace.
5a. Pokud jde o neměnné latinské názvy, je třeba dodržovat původní pravopis, tedy Rosa canina a nikoli foneticky roza kanýna, nebo rhinitis a nikoli rýnytys, či vena cava caudalis a nikoli foneticky véna kava kaudális.
5b. Uvažujeme-li však o terminologii, platí tam většinou pravidlo o dubletách uvedené v odstavci 2b.
5c. Nicméně existují biologické termíny, kde je nutno zachovávat pravopis mezinárodní. Je tomu tak v případě slov končících na -som, tedy chromosom, ribosom, akrosom (odvozeno od řeckého soma a nikoli zoma; srovnej somatologie a nikoli zomatologie - ono se tam to s totiž má i vyslovovat), avšak jak lysosom tak lyzosom (nikoli však lysozóm). Stejně tak ve slovech obsahujících v původní podobě théta, zachovávat přepis s th, tedy pouze thylakoid, heterothalický, atp.
5d. Zachovávat přepis uvedený v odstavci 4c, tedy kalus, klimakterium, konidie atp.
Předkládajíce shora uvedené doporučení, chtěli bychom zdůraznit, že bylo a je naší snahou maximálně respektovat stávající Pravidla českého pravopisu (Academia, Praha 1993), jakož i Akademický slovník cizích slov (Academia, Praha 1997). Považujeme však za potřebné využít jejich úvodní výklad o dubletách tak, aby plně vyhovoval zásadám moderní vědecké komunikace v přírodovědných oborech.
Redakce Chemických listů chce umožnit představení významných chemických entit, a to především z ČR nebo alespoň s významnými vazbami na tento region jak kapitálovými, tak obchodními. Příspěvky do rubriky jsou vítány. Předpokládaný rozsah 1 strana rukopisu 30×60.
AGA Cumulus, CHLAZENÍ REAKTORU KAPALNÝM DUSÍKEM
Chemický a farmaceutický průmysl používá v některých procesních fázích chladicí systémy k dosažení potřebné reakční teploty. Často je nutné vést reakci pouze v úzkém teplotním rozmezí. Čím přesněji je nastavena a udržována reakční teplota, tím méně vzniká nežádoucích vedlejších zplodin. Udržovat přesnou hodnotu teploty bývá obtížné zejména u silně exotermních reakcí, kdy spolehlivý odvod reakčního tepla může nabýt dominantního významu. Bez spolehlivého a účinného chlazení se reakce může dostat do neřiditelného režimu s nejistým procesním výsledkem nebo dokonce do havarijního stavu.
Pro tento účel vyvinula švédská firma AGA AB proces a zařízení pod obchodním názvem CUMULUS. Reakční teplo se z reaktoru, např. duplikátorového typu, odebírá cirkulací nízkoteplotní chladonosné kapaliny, která je chlazena ve výměníkovém systému pomocí kapalného dusíku. Ten je svým bodem varu -196 °C vhodný zejména pro dosahování velmi nízkých teplotních úrovní při chlazení. Výkonová řada chladicích systémů, která je k dispozici, zahrnuje chladicí výkony 20, 50 a 100 kW dosahovaných v teplotním rozmezí -100 až +100 °C. Přesnost regulace je v celém teplotním rozmezí plus minus 1 °C. K výhodám tohoto systému patří: přesná regulace a dodržení nastavené teploty i při kolísající potřebě chladicího výkonu, ekologická neškodnost dusíku jako chladiva, možnost sekundárního využití odpařeného plynného dusíku pro inertizaci v ostatním provozu - je na dostatečně vysoké tlakové úrovni pro centrální rozvod, kompaktní konstrukční řešení aparátu - zabírá malou půdorysnou plochu, nižší pořizovací náklady ve srovnání s kompresorovým chladicím agregátem - zejména vícestupňovým, pohotovost aparátu a rychlé najíždění a odstavování, absence rotačních strojů v systému a snadná údržba.
Farmaceutická firma Schering AG vyrábí v jednom ze svých závodů v Bergkamen účinné látky pro léčiva. Některé stupně syntézy musí probíhat při velmi nízkých teplotách. Chlazení reakční směsi v tomto případě probíhá chlazením míchadla prostřednictvím vychlazeného toluenu. Když byla firma v roce 1996 postavena před problém obnovit výrobu a uvést do provozu starší chladicí zařízení, bylo třeba nejprve vyměnit samotný chladicí agregát, neboť ten dříve používaný s chladivem R 13 nebylo již povoleno používat. Firma odzkoušela všechny v úvahu přicházející technické alternativy chlazení od kompresorové chladicí jednotky až po vlastní zařízení chlazené kapalným dusíkem. Nakonec se rozhodla pro použití jednotky CUMULUS PX50, která byla instalována namísto dřívější kompresorové chladicí jednotky a zapojena do existujícího potrubního okruhu chlazeného toluenu. Důvodem pro tuto volbu byla především provozní jistota a vhodná koncepce chladicího systému pro daný účel. Zdrojem chladu je kapalný dusík a chladicí kapalinou v cirkulačním okruhu pro chlazení míchadla reaktoru je toluen vychlazený až na -78 °C. Vlastní chladicí jednotka CUMULUS zabezpečí vychlazení cirkulujícího toluenu na nastavenou teplotu, aniž by se projevovaly fluktuace chladicího příkonu reaktoru či teplotní výkyvy toluenu přitékajícího do chladicí jednotky. Podle zkušenosti firmy Schering má použití tohoto chladicího systému řadu výhod oproti konvenčnímu kompresorovému chlazení. CUMULUS je konstrukčně jednoduchý a pracuje s velkou přesností nastavené teploty. Pořizovací náklady jsou poměrně nízké. Vzhledem k tomu, že spotřeba kapalného dusíku je přímo úměrná odebranému chladicímu výkonu, závisí provozní náklady pouze na skutečně využitém chladu ve formě kapalného dusíku. Výměna tepla mezi chladicím toluenem a kapalným dusíkem probíhá nepřímo ve speciálně konstruovaném výměníkovém systému tak, aby nedocházelo k namrzání toluenu na teplosměnné plochy.
Když se firma Schering v září 1996 rozhodla uzavřít smlouvu, mohly být za 2 týdny poté chladicí zařízení a zásobník na kapalný dusík obsahu 21 tun instalovány a od října téhož roku uvedeny do provozu. Od té doby běží jednotka CUMULUS v trvalém provozu 7 dní v týdnu. Naměřený špičkový chladicí výkon 90 kW byl dosažen po 5 min. od zapnutí jednotky. Průtok vychlazeného toluenu je cca 7,5 m3/h, teplota na výstupu z jednotky -78 °C, zařízení pracuje 8 400 h za rok. Ovládání je extrémně jednoduché, zapnutí či vypnutí jednotky, např. při přerušení provozu o svátcích a pod. je doslova na stisknutí knoflíku. Uživatel tak má k dispozici provozně spolehlivý a jednoduše ovladatelný přesný chladicí termostat.
Je popsáno zařízení vyvinuté fy AGA AB pro použití při přesném režimu chlazení reaktorů s využitím kapalného dusíku jako zdroje chladu. Typová řada zahrnuje chladicí výkony 20 kW, 50 kW a 100 kW nastavitelné v teplotním rozsahu minus 100 až plus 100 °C s regulační přesností 1 deg. Použití zejména ve farmaceutickém průmyslu a v kvalifikované chemii. Popsán aplikační případ u fy Schering AG v Německu.
Henrik Becker, Petr Vykydal
AGA Gas GmbH, Hamburg a AGA GAS spol.s r.o.
Sadařská
1, 624 00 Brno, e-mail: petr.vykydal@aga.se
Střípky a klípky o světových chemicích
Fritz Haber (1868-1934)
Haber pocházel z židovské rodiny prodejce chemikálií a barev ve Wroclawi (tehdejší Breslau). Chodil do humanitního gymnasia, rád četl, zvláště Goetha a Kanta, psal verše v hexametrech a chtěl se stát dokonce hercem. Chemii a fyziku začal studovat na univerzitě v Berlíně, ale přešel do Heidelbergu, kde na jeho fyzikálně-chemickou orientaci měl velký vliv profesor Bunsen. Absolutorium získal Haber až na technice v Berlíně pod vedením C. Liebermanna v oboru organických barviv. Přesto se stále věnoval fyzikální chemii a po peripetiích v průmyslu zakotvil na technice v Karlsruhe jako profesor technické chemie. Po nástupu fašismu v roce 1933 se vystěhoval do Švýcarska, kde rok nato v Basileji zemřel na infarkt.
Haber se proslavil jako autor katalytické syntézy amoniaku, která byla propracována u firmy BASF Carlem Boschem v technologický proces. Za tuto syntézu byl Haber poctěn roku 1918 Nobelovou cenou. Předání ceny ve Stockholmu roku 1919 se odmítli zúčastnit Francouzi na protest proti Haberovi, který byl za války vedoucím organizátorem použití chemických látek. Byl dokonce na seznamu válečných zločinců, uprchl do Švýcar, ale brzy se vrátil a snažil se o izolaci zlata z mořské vody, aby ulehčil své vládě se splácením reparací. Tyto pokusy, které se opíraly o nadnesené odhady koncentrací zlata, byly neúspěšné.
Haber byl dvakrát ženat. S Clarou Immerwahrovou, se kterou se znal z mládí, se oženil až roku 1902, jelikož její rodiče dlouho bránili sňatku kvůli Haberovu nezajištěnému postavení. Paní Haberová, doktorka chemie, po stálých neshodách, mimo jiné i kvůli manželovu angažování se na výzkumu bojových látek, spáchala sebevraždu. Druhá žena Charlotte Nathan, o mnoho mladší, Haberovi nerozuměla a po deseti letech se rozvedli. Haber neměl na rodinný život nikdy dost času, ale svým dvěma vnučkám u syna Hermanna se rád věnoval. Haber trpěl nespavostí a anginou pectoris (stále nosil lahvičku s nitroglycerinem). Na jeho zdraví nepříznivě působila i přezíravost některých zahraničních kolegů (ještě roku 1933 se Rutherford odmítl setkat s Haberem při jeho návštěvě v Cambridgi). Haber, velmi majetný, zval k sobě spolupracovníky, spisovatele, umělce a diplomaty, s oblibou vyprávíval své oblíbené zážitky a přitom často dost přeháněl, aby své hosty pobavil. U studentů byl oblíben, jeho přednášky byly vynikající. Při Haberově odchodu do Berlína, kde byl od roku 1911 ředitelem Ústavu císaře Viléma pro fyzikální chemii a elektrochemii, uspořádali jeho studenti dvoudenní rozloučení. Jako examinátor byl profesor Haber sice náročný, ale trpělivý. Na otázku, jak se získává jod, jeden student odpověděl, že z jakéhosi stromu. Profesor se ptal na ten strom, který kandidát zevrubně popisoval a že prý roste v Indii a v Brazilii a kvete na podzim. Nato profesor: Tak příteli, nashledanou na podzim, až ten strom bude kvést.
LITERATURA
1. Nachmaschn D.: German-Jewish pioneers in Science 1900-1933. Springer Verlag Berlin, Heidelberg, New York 1979.
2. Coates J. E.: J. Chem. Soc. 1939, 1642.
3. Stock J. T.: J. Chem. Educ. 65, 337 (1988).
4. Deichmann U.: Chem. Unserer Zeit 30, 141 (1996).
Miloslav Ferles
Technické zajímavosti a služby
Obsah této rubriky může naplňovat charakter sdělení vymezeného Kodexem reklamy (Rada pro reklamu, březen 1997) označeného jako INZERÁT-REKLAMA ve smyslu Zákona O regulaci reklamy a doplnění Zák. 468/91 Sb (Sb. 40/95). Zájemci o publikování technických novinek jsou vítáni, ať již to budou odborníci, kteří ze své praxe něco chtějí pochválit, nebo firmy, které se chtějí pochlubit.
Pokud není k dispozici ve Vašem výtisku CHL odpovědní pohlednice, použijte prosím korespondenční lístek nebo pošlete E-mail na adresu csch@csch.cz.
CCCC-Tracking: Novinka časopisu Collection na Internetu
Na jaře letošního roku přišel časopis Collection of Czechoslovak Chemical Communications s další službou pro autory. Po zaregistrování nového rukopisu je autor článku informován e-mailem, případně dopisem, o přiděleném registračním čísle. Zároveň obdrží osobní webovou adresu, na které může sledovat aktuální stav zpracování svého rukopisu, a to až do okamžiku přijetí konečných korektur redakcí.
Kompletní ročník 1996 časopisu Collection na Internetu
Jak bylo přislíbeno v minulém Bulletinu, časopis Collection of Czechoslovak Chemical Communications rozšířil kompletní články publikací v PDF formátu o další ročník, a to 1996. Předplatitelé online verze časopisu tak mají nyní k dispozici plné znění článků již tří starších ročníků 1996-1998 a průběžného letošního roku. Doplnění dalšího ročníku 1995 se očekává opět během několika měsíců.
Synopsys oznamuje Accord 3.0
Synopsys Scientific Systems Ltd. oznámily uvedení na trh svého produktu Accord 3,0 for MS Access, jedné z nejvýznamnějších chemických otevřených databází. Databáze umožňuje export ve formátu HTML, podporu formátu CXF Chemical Abstracts Service a CASDraw editoru použitého ve SciFinderu. Relační databáze umožňuje uchovávat chemickou informaci jako takovou (strukturní vzorce ve formě konektivitního grafu) a prohledávat ji i způsobem "looks like" či pomocí substrukturních fragmentů. Strukturní vzorce mohou být do databáze zadávány v CASDraw, ChemDraw, ISIS/Draw. Kapacita databáze není téměř omezena a snese uchování desítek tisíc chemických struktur či reakcí. (#9715)
ChemOffice Ultra 2000
Nejrozšířenější standard kreslení chemických struktur ChemDraw je obohacen o předpověď NMR spekter v liniovém zobrazení, převod naměřených souborů NMR na grafy, konvertor název-struktura a síťový ChemDraw plug-in. Strukturní vzorce jsou převeditelné do trojrozměrného zobrazení pomocí Chem3D, kde může být optimalizována jejich geometrie pomocí empirických a semiempirických metod. Chem3D má interface do programu Gaussian a export do 3DMF, TIFF, BMP a PNG. Pomocí balíku lze předpovídat Connollyho povrchy, LogP, rozpustnost, molární refrakci, kritické hodnoty, náboje a vizualizovat elektrostatické potenciálové plochy. Balík obsahuje ChemFinder, relační databázi plně integrovanou s MS Excel s neomezeným počtem záznamů a grafickým hledáním podle struktur i substruktur. ChemIndex doplňuje data k databázi pro ca půl milionu chemikálií vyráběných na světě ze 120 světových katalogů, přes 30 tisíc chemických reakcí a bezpečnostní listy MSDX. Program AutoNom generuje IUPAC názvy pro chemické struktury z ChemDraw způsobem používaným i kompendiem Beilstein. Bombónkem navrch je SigmaPlot pro matematické zpracování dat a grafů fy SPSS (dříve Jandel). Předložený balík je svým způsobem "totálním řešením" pro kreslení, publikování, interakci s webovými databázemi, tvorbu databází, korelace, předpověď dat, potvrzování struktury, ale i prosté nakupování chemikálií. Prostě pomůcka. (#9716)
Adsorbenty Woelm
Dlouhá léta byli chemici zvyklí na práci se špičkovými adsorbenty německé firmy Woelm. Frima přešla v nedávné době pod křídla společnosti ICN Biomedicals GmbH. Paleta nabízených adsorbentů pro tenkou vrstvu, sloupce i HPLC kolony a speciální použití se však rozšířila. ICN nabízí pomůcky Survey of ICN Adsorbents, Adsorbents for Chromatography and Filtration a Product Information. Společnost ICN uvádí své adsorbenty pod novou značkou EcoChrom značící vztah k životnímu prostředí a ekonomické aspekty. Firma ICN je schopna převzít použité adsorbenty od uživatele a upotřebit je v jiných výrobních procesech.(#9717)
CN biosciences součástí Merck KGaA Group
Nedávná vlna akvizicí se dotkla i společností Calbiochem, Novabiochem, Oncogen a Novagen - lépe známých pod názvem CN biosciences, které se staly součástí skupiny Merck KGaA a o distribuci jejich produktů v České republice od května letošního roku pečuje místní zastoupení firmy - Merck spol. s r.o.
Vybavení laboratoří
Firma MERCK nabízí komplexní služby při vybavování vašich laboratoří, které v sobě kromě dodávek zahrnují i informační a poradenský servis. Naším sortimentem jsme schopni pokrýt prakticky všechny běžné činnosti v laboratoři. Součástí naší nabídky jsou např. míchačky, třepačky, mikroskopy, rotační odparky, laboratorní mlýnky, teploměry, pH metry, konduktometry, oximetry, ionometry, titrátory, plastové nebo skleněné nádobí, sušárny, klimatické a hybridizační komory, různé typy lázní a řada dalších výrobků včetně drobného spotřebního materiálu a pracovních a ochranných pomůcek. Mimo přístrojů, zařízení a spotřebního materiálu je součástí naší nabídky i laboratorní nábytek.(#9718)
Merck a Hitachi uvádí hmotnostní detektor M-8000
Detektor je určen pro systémy LC/MS a umožňuje strukturní studie látek s možností postupné fragmentace až do desátého stupně. Díky technologii iontové pasti lze dosáhnout vynikající citlivosti v kombinaci s patentovanou technikou FNF (Filtered Noise Field), která umožňuje odfiltrovat vliv iontů nacházející se v určitém rozsahu m/z. Dodávaná rozhraní jsou následující: ESI, APCI, mikro-APCI a SSI. SSI (Sonic Spray Ionization) je další patentovanou technikou využívající tvorby iontů ve velmi rychlém (nadzvukovém) proudu dusíku. Detektor je určen pro napojení na HPLC Lachrom. Výhodou je společné ovládání a zpracování dat HPLC i M-8000. Software-Windows NT. (#9719).
HTP - plně automatický analyzátor biologických extraktů
Merck uvádí automatickou semipreparační jednotku s možností následné identifikace - HTP (High Throughput Purifier). Systém se skládá z dvou nezávislých semipreparativních (až 30 ml/min) HPLC systémů Lachrom, kde se dvě preparativní kolony používají pro separaci a zároveň dvě další se regenerují. HTP má tak kapacitu 4 semipreparativních HPLC. Při napojení na M-8000 (MS detektor) je možno provádět separaci s ohledem na specifickou molekulovou hmotnost. Řídící a vyhodnocovací software pracuje pod Windows NT. (#9720)
Merck: Rozšíření sortimentu o "cizí produkty"
Merck s platností od tohoto roku rozšiřuje svoji chromatografickou nabídku o produkty J&W, Hamilton, SGE, Jour Research, Chromacol, Chrompack, La-FA-Pack, Whatman a další. Základní informace lze nalézt ve firemním chromatografickém katalogu Chromline, podrobné informace rádi poskytnou obchodní zástupci firmy. (#9721)
Plně automatická optimalizace HPLC separace - ChromSword Auto
Nová verze populárního programu pro optimalizaci HPLC metod byla vylepšena o vzájemnou komunikaci s HPLC systémem Lachrom. Kombinace obou tak umožňuje optimalizaci metody a její separaci bez přítomnosti obsluhy. (#9722)
Validation Manager
Merck uvádí novou verzi (1.35) programu pro validaci analytických metod podle mezinárodních doporučení. Po definici veličin určených pro validaci a výběru validačních testů je možno automaticky generovat validační protokol ve formátu MS Word podle doporučení ICH a dalších institucí (FDA, EUP atd). Zadávání dat bylo rozšířeno o možnost zadávání celých tabulek pomocí funkcí CUT a PASTE. Dnes je možno měřit též robustnost metody. (#9723)
Chlazení reaktorů kapalným dusíkem
Firma AGA nabízí zařízení vyvinuté pro použití při přesném režimu chlazení reaktorů s využitím kapalného dusíku jako zdroje chladu. Typová řada zahrnuje chladicí výkony 20 kW, 50 kW a 100 kW nastavitelné v teplotním rozsahu minus 100 až plus 100 °C s regulační přesností 1 deg. Použití zejména ve farmaceutickém průmyslu a v kvalifikované chemii. Popsán aplikační případ u fy Schering AG v Německu. (#9724)
UV-VIS spektrofotometr UV Mini 1240
SHIMADZU představila na výstavě Pragomedica´99 v evropské premiéře nový UV-VIS spektrofotometr UV Mini 1240. Jedná se o přístroj s rozsahem 190 až 1 100 nm, reprodukovatelností vlnových délek + 0.3 nm, rozptýleným světlem lepším než 0,05% a šumem lepším než 0,0005 Abs. Standardně je UV Mini 1240 dodáván se spektrálním a kvantitativním softwarem. Na IC kartách lze získat další potřebné softwary event. přes RS232C, který jako Centronics interface je ve standardu, můžete UV Mini 1240 připojit k PC. Vzhledem k atraktivní ceně je UV Mini 1240 ideální spektrofotometr pro rutinní laboratoře, mezioperační kontroly nebo do výukových laboratoří. Zároveň splňuje i kritéria pro čistě vědecké laboratoře. (#9725)
EduChem ve verzi 1.1
Exceptional Teaching Concepts oznámila novou verzi balíku pro výuku chemie EduChem. Nová verze obsahuje geometrické optimalizace se semiempirickými metodami PM3 a Hückelovou, trojrozměrné zobrazení včetně molekuových orbitalů a povrchů, hybridní orbitaly a program na automatizované budování proteinových sekvencí. Verze obsahuje též dokonalejší elektronické "učebnice". Více na www.etci.on.ca pod What's New. (#9726)
Zákony, které ovlivní život chemiků
Sdělení MZV o přijetí změn Přílohy A a B ADR č. 54/99 Sb vyšlo v částce 21 a reguluje ustanovení o nebezpečných látkách a předmětech a jejich přepravu. Sdělení upravuje č. 64/1987 Sb.
Částka 11/99 obsahuje Nařízení vlády (25/99 Sb.) o postupu hodnocení nebezpečnosti chemických látek ... a způsobu jejich označování, vyhlášku MPO (26/99) o způsobu provedení a označování obalů a vyhlášku MPO (27/99 Sb.) o bezpečnostních listech.
Částka 31/99 přináší Vyhlášku MV č. 85/99 Sb. o stanovení metod pro zjišťování hořlavosti a oxidačních vlastností chemických látek a chemických přípravků.
Částka 35/99 přináší vyhlášky 93 a 94/99 Sb. o kvantitativní analýze směsí textilních vláken.
Částka 42/99 přináší Nařízení vlády 114/99 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce.
Zajímavosti ze světa vědy a techniky
Cikorkou proti AIDS ?
Nebyl by to krásně bombastický titulek pro nedělní vydání bulvárních novin? Ale vážně: pro léčení této "bílé nemoci" naší doby se už obrátilo tolik kamenů, jako pro žádnou jinou nemoc. Ani ty nejnadějnější látky však dosud nedávají víc než pouhou naději. A tak se hledají stále nové a nové struktury, které by se staly vodítky pro další účinné léky. Náhodně či racionálně se také hledají a nacházejí nové cíle pro možný zásah. V poslední době se začíná znovu hodně mluvit o inhibitorech specifického virového enzymu integrasy, který je odpovědný za nejnebezpečnější vlastnost retroviru HIV: za integraci jeho provirové DNA do DNA napadeného lymfocytu. Původně se mělo za to, že tento nesnadný úkol bude dosažitelný snad jedině prostřednictvím vhodně modifikovaných oligonukleotidů. To sice stále může být pravda, ale ukazuje se, že je tu mnoho nízkomolekulárních inhibitorů, rovněž schopných působení integrasy inhibovat.
Významnou skupinou nízkomolekulárních inhibitorů integrasy HIV jsou estery a amidy kyseliny 3,4-dihydroxyskořicové (1), staré známé látky, obsažené nejen v zelených kávových bobech a v pražené kávě, ale ve spoustě dalších rostlin. Také např. v ysopu lékařském (Hyssop officinalis), jehož extrakt z listů má na virus HIV inhibiční účinek1. Rovněž fenethylester kyseliny 3,4-dihydroxyskořicové, známý pod akronymem CAPE (2), je proslulý svým mnohočetným biologickým účinkem. Tato látka je obsažena v propolisu a mezi jiným je výborným inhibitorem integrasy HIV2. Pro naši chemickou veřejnost snad stojí také za zmínku uvést, že se jejími četnými biologickými účinky dlouho a úspěšně zabýval náš bývalý kolega, profesor Kolumbijské university v New Yorku, Dezider Grünberger3. Pozoruhodné je ovšem to, že jsme si pro tak biologicky významnou a rozšířenou přírodní látku dosud nezvykli na její triviální české jméno. Jistě o ní ještě hodně uslyšíme. V anglosaské literatuře se jmenuje "caffeic acid" a my ji - i když ne příliš často - také nazýváme "kyselinou kávovou". Méně libozvučné by ovšem byly standardní názvy solí této kyseliny.
Od kávy není daleko k její náhražce, od "caffeic acid" k "L-chicoric acid". Tato látka, pro kterou dávám k úvaze nomenklaturním odborníkům libozvučný český název "kyselina čekanková", je totiž obsažena v čekance obecné (Cichorium intybus)4, ale také ve smetance lékařské (Taraxacum officinale)5, a obsahuje ji též echinacea úzkolistá (E. angustifolia)6 a další představitelé tohoto druhu. Vesměs se tedy vyskytuje v léčivých rostlinách. Je blízce příbuzná s předchozí sloučeninou, je to totiž diester kávové kyseliny s kyselinou L-vinnou, tedy (2R,3R)-2,3-bis(3,4-dihydroxycinnamoyl)butandiová kyselina (3)7. Ale není to pouze laciná náhražka: její estery a acylderiváty jsou mimořádně účinnými inhibitory integrasy viru HIV8. Samozřejmě in vitro, a to jak při inhibici reakce katalyzované izolovaným enzymem, tak i v tkáňových kulturách buněk infikovaných virem HIV. Rovněž bylo potvrzeno, že při její kombinaci se známým inhibitorem reversní transkriptasy zidovudinem a inhibitorem aspartátové proteasy nastává synergický účinek9. Celé serie odvozených látek byly připraveny a studovány za podmínek in vitro10; rozsáhlá studie podpořená molekulovým modelováním nakonec dovolila formulovat obecnou strukturu farmakoforu této skupiny inhibitorů. Zajímavé je, že mu vyhovují i formálně velmi vzdálené tetracykliny, z nichž mnohé (např. rolitetracyklin) skutečně účinně inhibují specificky integrasu i buněčnou transformaci virem HIV11.
Do klinických studií však "čekanková kyselina" ani její deriváty zatím nepostoupily12. Ukázalo se totiž, že při opakovaném pasážování viru HIV v tkáňových kulturách v přítomnosti této látky snadno vzniká rezistentní mutant viru - jak se ukázalo - se změněnou jedinou aminokyselinou13. Je to osud mnoha nadějných nových preparátů! Naděje přesto neustávají a třebas se některý z derivátů čekankové kyseliny nakonec dostane až do arzenálu použitelných léků14. Spoléhat na nadměrné pití kávy černé či náhražkové jako na profylaxi AIDS bych ale přece jen nedoporučoval.
LITERATURA
1. Kreis W., Kaplan M.H., Freeman J., Sun D.K., Sarin P.S.: Inhibition of HIV replication by Hyssop officinalis extracts. Antiviral Res. 14, 323-337 (1990).
2. (a) Fesen M. R., Pommier Y., Leteurtre F., Hiroguchi S., Yung J., Kohn K. W. Inhibition of HIV-1 integrase by flavones, caffeic acid phenethyl ester (CAPE) and related compounds. Biochem. Pharmacol. 48, 595-608 (1994). (b) Desideri N., Sestili I., Stein M. L., Tramontano E., Corrias S., La Colla, P. Synthesis and anti-human immunodeficiency virus type 1 integrase activity of hydroxybenzoic and hydroxycinnamic acid flavon-3-yl esters. Antivir. Chem. Chemother. 9, 497-509 (1998).
3. (a) Grünberger D., Banerjee R., Eisinger K., Oltz E. M., Efros L., Caldwell M., Estevez V., Nakanishi, K. Preferential cytotoxicity on tumor cells by caffeic acid phenethyl ester isolated from propolis. Experientia 44, 230-232 (1988). (b) Chiao C., Carothers A. M., Grünberger D., Solomon G., Preston G. A., Barrett J. C. Apoptosis and altered redox state induced by caffeic acid phenethyl ester (CAPE) in transformed rat fibroblast cells. Cancer Res. 55, 3576-3583 (1995).
4. Scarpati M.L., Oriente G.: Chicoric acid (dicaffeyltartaric acid): its isolation from chicory (Chicorium intybus) and synthesis. Tetrahedron 4, 43-48 (1958).
5. Williams C.A., Goldstone F., Greenham J.: Flavonoids, cinnamic acids and coumarins from the different tissues and medicinal preparations of Taraxacum officinale. Phytochemistry 42, 121-127 (1996).
6. Facino R.M., Carini M., Aldini G., Saibene L., Pietta P., Mauri P.: Echinacoside and caffeoyl conjugates protect collagen from free radical-induced degradation: a potential use of Echinacea extracts in the prevention of skin photodamage. Planta med. 61, 510-514 (1996).
7. Angličtina ji umí prostě nazvat "bis(caffeoyl)-L-tartaric acid"; pro monoester kyseliny kávové s kyselinou L-vinnou (4) pak má triviální název "caffaric acid". Tady si přes jasnou etymologii český ekvivalent netroufám navrhovat.
8. King P.J., Ma G., Miao W., Jia Q., McDougall B.R., Reinecke M.G., Cornell C., Kuan J., Kim T.R., Robinson W.E., Jr.: Structure-activity relationships: analogues of the dicaffeoylquinic and dicaffeoyltartaric acids as potent inhibitors of human immunodeficiency virus type 1 integrase and replication. J. Med. Chem. 42, 497-509 (1999).
9. Robinson W. E., Jr.: L-chicoric acid, an inhibitor of human immunodeficiency virus type 1 (HIV-1) integrase, improves on the in vitro anti-HIV-1 effect of Zidovudine plus a protease inhibitor (AG 1350). Antiviral Res. 39, 101-111 (1998).
10. (a) Burke T.R., Jr., Fesen M.R., Mazumder A., Wang J., Carothers A.M., Grünberger D., Driscoll J., Kohn K., Pommier Y.: Hydroxylated aromatic inhibitors of HIV-1 integrase. J. Med. Chem. 38, 4171-4178 (1995). (b) Artico M., Di Santo R., Costi R., Novellino E., Greco G., Massa S., Tramontano E., Marongiu M.E., De Montis A., La Colla P.: Geometrically and conformationally restrained cinnamoyl compounds as inhibitors of HIV-1 integrase: synthesis, biological evaluation, and molecular modeling. J. Med. Chem. 41, 3948-3960 (1998).
11. (a) Neamati N., Hong H., Sunder S., Milne G.W., and Pommier Y. Potent inhibitors of human immunodeficiency virus type 1 integrase: identification of a novel four-point pharmacophore and tetracyclines as novel inhibitors. Mol. Pharmacol. 52, 1041-1055 (1997). (b) Nicklaus M. C., Neamati N., Hong H., Mazumder, A., Sunder S., Chen J., Milne G. W., and Pommier Y. HIV-1 integrase pharmacophore: discovery of inhibitors through three-dimensional database searching. J. Med. Chem. 40, 920-929 (1997).
12. Pro databázi klinických zkoušek viz http://www.healthgate. com/aids/search-aidsline.shtml
13. King P.J., Robinson W.E., Jr. Resistance to the anti-human immunodeficiency virus type 1 compound L-chicoric acid results from a single mutation at amino acid 140 of integrase. J. Virol. 72, 8420-8424 (1998).
14. King P.J., Ma G., Miao W., Jia Q., McDougall B.R., Reinecke M.G., Cornell C., Kuan J., Kim T.R., and Robinson W.E., Jr.: Structure-activity relationships: analogues of the dicaffeoylquinic and dicaffeoyltartaric acids as potent inhibitors of human immunodeficiency virus type 1 integrase and replication. J. Med. Chem. 42, 497-509 (1999).
Za laskavý komentář k rukopisu tohoto článku děkuji panu Ing.J.Kahovcovi, CSc.
A.Holý, holy@uochb.cas.cz
Pátá esej o asistentském stavu
Náš Pan Asistent
Sbalil Biletářku.
anonym
Šestá, lehce po francouzsku
Ó, Slečno, Sejměte
Tenkou Podprsenku.
anonym
Guinejské prasátko má bratříčka
Je jistě hezké přibližovat lidu Abdérskému plody vědy a techniky. Činí tak leckdo a činí tak často i pro vychválení "kosmického statutu" svých výrobků. Pokud je překladatel negramotný, vznikne něco, kvůli čemu lze zpochybnit věc celou. Časopis Amagram z června 1999 přináší srdceryvný článek (téměř) o teorii vonných látek. Po pregnantním úvodu, že "vůně jsou složeny z chemických molekul" nás seznámí s novinkou - metodou mikrovýtažků z pevného základu, a je to. (Pozn red. SPME je Solid Phase Micro Ectraction).
Pro naše potravináře
Od naší speciální japonské dopisovatelky Jaroslavy P. Hálové se dozvídáme, že propaganda chemických výrobků se nezastaví před ničím. Reklama v Gumyoji (Jokohama) propagovala: "... zaručeně pravý originální Budweiser firmy Anheuser-Bush vyráběný podle prastarých receptů z vybraných druhů rýže". Čech tuší, že reklama má výjimečně asi pravdu.
Redakce dostala do ruky ojedinělý projekt. Student nejmenovaného gymnázia zhodnotil studijní příručku, kterou ve škole používají. I když se redakce neshoduje se závěry recenze na 100%, považuje tento čin za natolik pozoruhodný a následováníhodný, že posudek otiskuje v nezměněné podobě. Smutné je, že v knize, určené studentům, jsou skutečně trestuhodná "opomenutí".
Poznámky z organické chemie
Vydal Miroslav Valenta, Kroměříž, 1.vyd., 47 str., cena neuvedena.
Neznámý autor (Miroslav Valenta je rovněž autorem, pozn. red.) napsal útlou knížečku, která má sloužit jako doplněk - zápis z výkladu učitele. Ve skutečnosti však nejde ani tak o doplněk, jako o pokus suplovat výklad pochybné kvality (bohužel zkušenosti ukazují, že výklad učitele také mnohdy nestojí za nic). Lze se jen divit, jak se taková pseudoučebnice, které samozřejmě chybí schvalovací doložka MŠMT ČR, může dostat až do našich středních škol.
Kniha je rozdělena do šesti kapitol. První nese název Úvod do učiva organické chemie. Tento velmi stručný a poněkud chaotický úvod skutečně pojednává o základních pojmech a jevech v organické chemii. Chvályhodné je zařazení podkapitoly o kvalitativní a kvantitativní analýze organických sloučenin a zmínka o dipólovém momentu. Pochybnosti ale budí už samotné uspořádání látky - zásady strukturní teorie jsou vysvětleny dříve, než jsou probrány hybridizační stavy atomu uhlíku a vlastnosti vazeb v organických sloučeninách. Rovněž pojednání o izomerii, velmi důležitém jevu v organické chemii, by bylo žádoucí přinejmenším úplně přepracovat - po nepříliš výstižné definici následuje odkaz na přehled typů izomerie na konci brožury - zde je ale pouze základní typologie izomerů bez jejich bližšího popisu a názorné vzorce jsou nahrazeny pouhými názvy izomerů, které však začátečníkovi v organické chemii mnoho neřeknou (přehled názvosloví zde mimochodem také chybí). Nepříliš výstižné jsou také podkapitoly o I a M efektu, je zapomenuto na důležité substituenty (např. není zde zmínka o alkalických kovech, které vyvolávají +I efekt). Uvedení konkrétních příkladů a rozdílných reakčních podmínek pro homolýzu a heterolýzu by bylo zajisté zbytečným luxusem.
Druhá kapitola se věnuje systematice uhlovodíků. Velkým problémem je názvosloví - pětivazné uhlíky (raritou je i trojvazný vodík) jsou jen jedním z mnoha nedostatků těchto "zápisků." Udivující je rovněž uvedení 1,3-dichlorcyklopentanu jako příkladu názvosloví cykloalkanů nebo zmínka o butinu v kapitole o alkenech, dokonce s tím, že jeho izomery se liší polohou dvojné vazby. Leckterý chemik by mohl mít námitky proti termínu "hadice" pro prstenec delokalizovaných p elektronů v aromatickém cyklu nebo pro nedokončený průběh elektrofilních adicí na alkiny, které zde probíhají pouze do prvního stupně.
Třetí kapitola podává nástin výkladu o zpracování zdrojů organických látek - stručně, ale alespoň výstižně.
Čtvrtá kapitola se zabývá deriváty uhlovodíků. Zde se můžeme dobrat mnoha zajímavostí (např. věty: "Většina organických látek se sírou smrdí.", která se hodí maximálně pro 7. třídu ZŠ), nebo že pyrokatechol, rezorcinol a hydrochinon jsou jednosytné, ostatní (z uvedených vzorců, pozn. autora) jsou jednosytné. Obecně lze této kapitole vytknout zejména nedostatečný důraz na reakce jednotlivých skupin probíraných derivátů a vynechávání důležitých termínů.
Pátá kapitola se věnuje několika organickým sloučeninám, které obsahují různé heteroatomy. Velmi zkráceně je zde zmínka o Grignardových sloučeninách, silikonech a o tetraethylplumbiu, obecná charakteristika organokovových sloučenin však chybí.
Šestá kapitola si klade za cíl seznámit studenty s pojmem optická aktivita sloučenin. To mělo být ale probráno již v kapitole o konfigurační izomerii (celek izomerie je zřejmě nejslabší článek celé "učebnice"), z metodického hlediska chybí zmínka o Fischerově projekci, která pak vede k rozlišení D a L formy sloučeniny.
Za dobré lze považovat zařazení několika příkladů k samostatnému procvičení (klíč s řešením samozřejmě chybí), velkým nedostatkem je nezařazení věcného rejstříku.
Stručně řečeno, tato brožura s poťouchle se usmívající molekulou fenanthrenu na přední obálce, patří jedině a pouze do odpadkového koše.
Jan Pastor
Redakce časopisu Chemické listy i Bulletinu se shodly na tom, že příliv rukopisů pro rubriku Odborná setkání převyšuje kvantitou publikační možnosti časopisu a zavedly proto pravidla pro přednostní zveřejnění rukopisů. V nejbližším možném termínu bude zveřejněn rukopis, který redakce obdrží dva měsíce před plánovaným vydáním čísla (t.r. např. č. 1 20. ledna, č. 2 20. února atd.), jenž u oznámení akcí budoucích nepřekročí 1/2 rukopisné stránky 30 × 60 (tj. cca. 900 znaků) a u hodnocení dvojnásobek (1 strana 30 × 60, 1800 znaků). Rukopisy nesplňující toto pravidlo budou "v záloze" bez ohledu na termín akce. Výjimky jsou možné pouze po dohodě s redakcí. Redakce uvítá jakýkoliv příspěvek v tištěné podobě a na disketě.
Eduard Hála Symposium on Thermodynamics
Letos na podzim by se prof. Dr. Ing. E. Hála, DrSc. dožil osmdesáti let. Setkání, jež bude věnováno jeho milovanému oboru, se bude konat ve dnech 8.-9. října 1999 v Klubu techniků v Praze. Předpokládají se odborné příspěvky jeho žáků, přátel a dalších výzkumníků pracujících na tomto poli, nejsou vyloučeny ani příspěvky vzpomínkové. Očekává se, že několik pozvaných známých zahraničních kapacit přednese příspěvky buď o svých posledních pracích, nebo o svém výzkumu v širší retrospektivě: jednacím jazykem bude proto angličtina. Zlatým hřebem konference bude přednáška profesora Arnošta Reisera (z Brooklyn Polytechnic), jež by měla být zároveň první v řadě "E. Hála Lectures". Tato přednáška by měla založit novou tradici v Ústavu chemických procesů AVČR, na niž by byl každoročně zván jeden významný specialista pracující v některém z oborů rozvíjených na ÚCHP. Na internetové adrese http://www.icpf.cas.cz/ehlt/ ehsym.html budou v nejbližší době uvedeny další podrobnosti. Kontakt pro případné zájemce: Ing. Ivan Wichterle, DrSc., ÚCHP AVČR, Rozvojová 135, 165 02 Praha 6; telefon: 02/2039 0289; fax: 02/2092 0661; E-mail: wi@icpf.cas.cz
Oznámení o konání 6. Lukešových Krhanic
Ústav organické chemie VŠCHT v Praze pořádá v sobotu 23. října 1999 vzpomínkový turistický výlet do Krhanic s cílem položit kytici na místě posledního odpočinku pana profesora Rudolfa Lukeše, který zemřel 17. října 1960. Srdečně jsou zváni všichni pamětníci, kteří se u pana profesora "vyučili" nebo s ním na katedře spolupracovali, současní zaměstnanci, studenti a také všichni absolventi s ústavem stále sympatizující. Doporučené vlakové spoje: Praha-Vršovice 9:04 - Krhanice 10:21; zpět z Krhanic do Prahy 11:59, 14:55, 16:12 a 16:57.
rubriku kompiluje Lukáš Drašar, drasarl@vscht.cz
ČSCH nesouhlasí s obchodním a úplatným využitím tohoto seznamu. Akce jsou řazeny podle data. Hvězdičkou jsou označeny nové přírůstky seznamu. Pokud hledáte konferenci a nenacházíte ji v našem seznamu, navštivte URL http:// www.chemsoc.org/events/post.htm. Redakce rubriky má stále málo informací z České republiky a Slovenska.
5th World Congress of Theoretically Oriented Chemists 1.-6.8.1999 London. Inf.: Dr. John F. Gibson WATOC '99, The Royal Society of Chemistry Burlington House London W1V 0BN UK. Tel.: +44(0)171-4378656 fax -7341227 E-mail: conferences@rsc.org.
17th ICHC International Congres of Heterocyclic Chemistry 1.-6.8.1999 Austria. Inf.: Prof. Dr. Fritz Sauter Viena University of Technology Getereidemarkt 9 A-1060 Vienna Austria. URL: http://www.tuwien.ac.at.
The XIXth International Conference on Photochemistry 1.-6.8.1999 Durham. Inf.: URL: http://www.chem.duke.edu/ ~icp99.
7th International Conference on Circular Dichroism 1.-6.8.1999 Poznań. Inf.: Prof. J. Gavroński Wydzial Chemii UAM Grunwaldzka 6 60-780 Poznań Poland. Tel.: (61)86-99181 fax -58008 E-mail: cd99@amu.edu.pl URL : http://main.amu. edu.pl/~cd99.
IECEC '99 - 34th Intersociety Energy Conversion Engineering Conference 1.-5.8.1999 Vancouver. Inf.: URL: http:// www.sae.org.
6th International Congress on Amino Acids 3.-7.8.1999 Bonn. Inf.: Dr. O. Labudova Rheinische Friedrich-Wilhelms- Universität Sigmund-Freud-Strasse 25 D-53105 Bonn Germany. Tel.: fax : +49 2282874457 E-mail: hrink@mailer.meb.uni-bonn.de.
18th Intl. Union of Crystalography Cong. & General Assembly 4.-13.8.1999 Glasgow. Inf.: Gill Houston Bellway House, 813 South St. Glasgow G14 0BX UK. E-mail: crystal@glasconf.demon.co.uk URL : http://www.chem.gla.ac.uk/ iucr99.
IUPAC General Assembly 7.-13.8.1999 Berlin. Inf.: Tel.: 1 919-14858700 fax -4858706 E-mail: secretariat@iupac.org.
British Zeolite Meeting, Seventh "Chislehurst-Type" Meeting 8.-13.8.1999 Edinburgh. Inf.: Tel.: 0044 131 650-4766 fax -6472 E-mail: Lovat.Rees@ed.uk.
IUPAC Congress "Frontiers in Chemistry : Molecular Basis of the Life Sciences" 14.-19.8.1999 Berlin . Inf.: Prof. Dr. H. Tom Dieck Postfach 90 04 40 60444 Frankfurd a. M. Germany. Tel.: (069)7917-320 fax -307 E-mail: htd@gdch.de.
International Conference on Assimilate Transport and Partitioning 15.-20.8.1999 Australia. Inf.: Dr. Tina Offer University of Newcastle NSW 2308 Newcastle Australia. Tel.: +61 24921-5704 fax -6923 E-mail: icatp@newcastle.edu.au.
International Workshop on Reactive Intermadiates - 1999 (IWRI'99) 22.-27.8.1999 Szczyrk. Inf.: Prof. dr. hab. Jerzy Gebicki Politechnika Lódzka Zeromskiego 116 90-924 Lódź Poland. Tel.: (42)63-13171 fax -65008 E-mail: jgebicki@plearn.edu.pl URL : http://itr2.p.lodz.pl/~iwri.
6th International Conference on Circulated Fluidised Bed CFB-6 22.-27.8.1999 Würzburg. Inf.: E-mail: nick@ dechema.de.
218 Natl. Meeting of ACS 22.-27.8. 1999 New Orleans. Inf.: Meetings Dept. ACS 1155 16th St. NW Washington DC 20036 USA.
Intl. Symp. On Subsurface Microbiology 22.-27.8.1999 Vail U.S. Geological Survey. Inf.: Tel.: (202)924-9248 URL: http://www.asmusa.or.
4th International Conference Gas-Liquid and Gas-Liquid-Solid Reactor Engineering 23.-25.8.1999 Delft (Holandsko). Inf.: E-mail: gas@conferences.ti.kviv.be URL: http://klft.tn.tudelft.nl/gls99/home.htm.
International Symposium on Molecular Steroidogenesis 25.-28.8.1999. Inf.: Japan Mitsuhiro Okamoto Dept. of Molecular Phisiological Cemistry, Osaka University 2-2 Yamadaoka, Suita Osaka 565 Japan. Tel.: +81 6879-3280 fax -3289 E-mail: mokamoto@mr-mbio.med.osaka-u.ac.jp URL:http://www. med. osaka-u.ac.jp/pub/mr-mbio/www/CIR.htm.
Supercritical Fluids in Materials Processing and Synthesis 26.8.-1.9.1999 Davos. Inf.: E-mail: engfnd@aol.com URL : http://www.engfnd.org.
2nd Asia-Pacific Speciality conf. On Fiber-Reinforces Concrete 27.-28.8.1999 Singapore. Inf.: CI-Premier Pte Ltd. 150 Orchard Rd., #07-14 Orchard Plaza Singapore 238841. Tel.: 065-733 2922 fax -235 3530 E-mail: cipremie@singnet.com.sg.
1st Intl. Conf. On Scaning Probe Microscopy of Polymers 27.-29.8.1999 Santa Barbara. Inf.: Terry Mehr 112 Robin Hill Rd. Santa Barbara, Calif. 93117 USA. Tel.: (805)967-1400 fax -7717 E-mail: terry@di.com, URL: http://www.di.com/poly/ poly.html.
XIIIth Conference on Organometalic Chemistry 29.8.-3.9.1999 Lisbon . Inf.: Dr. Luis F. Veiros Instituto Superior Técnico Av. Rovisco Pais 1 1096 Lisboa Codex Portugal. Tel.: +3511-3524303 fax -8464455 E-mail: pcveiros@alfa.ist.utl.pt URL : http://www.fechem99.fc.ul.pt/.
Chemometrics V 29.8.-2.9.1999 Brno. Inf.: Prof. RNDr. Miroslav Holík, CSc. Faculty of Science, Masaryk University Kotlářská 2 61137 Brno. Tel.: 41129348 fax : 41211214 E-mail: holik@chemi.muni.cz.
International Proteome and Proteomics Conference : 1st Pacific Rim 2-D Electrophoresis Meeting 29.8.-1.9.1999 Tokyo. Inf.: A. Tsugita Res. Inst. for Biosci., Science Univ. Tokyo 2669 Yamazaky Noda 278 Japan. Tel.: fax : +81-471-221544 E-mail: tsugita@jipdalph.rb.noda.sut.ac.jp.
Environmental Technology for Oil Pollution: Remediation and Pollution Prevention 29.8.-3.9.1999 Jurata (Polsko). Inf.: E-mail: engfnd@aol.com URL : http://www.engfnd.org.
3. mezinárodní konference "Engineering aero- hydroelasticity" (EAH) 30.8.-3.9.1998 Praha. Inf.: Ústav termomechaniky AV ČR. Tel.: 688 5158 fax : 8584695 E-mail: eahe@it.cas.cz URL : http://www.it.cas.cz/eafe.
22th batteries Brno 30.8.-3.9.1999 Brno. Inf.: Dr. Marie Sedlarikova Institute of Electrotechnology, FEI VUT Udolni 53 602 00 Brno. E-mail: sedlara@uete.fee.vutbr.cz.
Konference Odborné skupiny chromatografie a elektroforézy ČSCH Pokroky v chromatografii a elektroforéze se zaměřením na chirální separace 31.8.-3.9.1999 Olomouc. Inf.: prof. Z. Stránský PřF UP Olomouc třída Svobody 8. Tel.: 068-5634400-1 Fax -5230356 E-mail: stransky@risc.upol.cz.
3rd Electronic Conference on Synthetic Organic Chemistry 1.-30.9.1999. Inf.: http://www.mdpi.org/ecsoc-3.htm Dr. Esteban Pomdo-Villar Novartis Pharma Ltd. 4002 Basel Switzerland. Tel.: 041 61-3249865 fax -3249794 E-mail: esteban.pombo@ pharma.novartis.com.
INCHEBA '99 1.-4.9.1999 Bratislava. Inf.: Ivan Veselý Incheba, J.S.C. Vídenská cesta 7 852 51 Bratislava Slovak Republic. Tel.: fax : 00421(7)847101 E-mail: ivesely@incheba.sk.
Pokroky v chromatografii a elektroforéze 1999 1.-3.9.1999 Olomouc. Inf.: Dr. Juraj Ševčík Universita Palackého Olomouc Třída Svobody 8 771 26 Olomouc. Tel.: +420 68-5634416 fax -5230356 E-mail: sevcik@risc.upol.cz.
Surface Science of Metal Oxides 1.-3.9.1998 St. Martin. Inf.:Prof. G. Thornton Chem. dept. Manchester University Manchester M13 9PL UK. E-mail: cris@ssci.liv.ac.uk URL: http:// www.rsc.org/is/journals/current/faraday/fadmeet.htm.
XIIIth Conference-Workshop : Horizons in Hydrogen Bond Research 2.-9.9.1999 Świeradów Zdrój. Inf.: Dr. I. Majerz Uniwersytet Wroclawski Joliot-Curie 14 50-383 Wroclaw Poland.
Polymery '99 3.-4.9.1999 VŠCHT Praha. Inf.: Ústav Polymerů, VŠCHT Praha. Tel.: 02-3117309 fax -24311082 URL: http://staff.vscht.cz/pol/Konfer/index.htm.
1999: Macromolecules for the Millennium 5.-9.9.1999. Inf.: U of Bath B. Weiss Inst. of Matrials Science 97 North Eagleville Rd. Storrs. Conn. 06269-3136 USA. Tel.: (203)486-4698.
4th European Congress on Catalysys EUROPACT4 5.-10.9.1999 Rimini (Itálie). Inf.: Prof. F. Trifiro. Tel.: fax: 0039 051 6443680 URL: http://www.fciunibo.it/ec4.
10th Medicinal Chemistry Symposium 5.-8.9.1999 Cambridge. Inf.: Scientific Secretary The Royal Society of Chemistry Science Park, Milton Road Cambridge CB4 4WF UK.
51. Zjazd chemických spoločností 6.-9.9.1999 Nitra. Inf.: Slovenská chemická spoločnosť pri SAV Radlinského 9 812 37 Bratislava SR. Tel.: 07/5477-7409 fax -7414 E-mail: schs@chtf.stuba.sk URL: http://schs.chtf.stuba.sk.
Katowice '99 6.-10.9.1999 Katowice. Inf.: Miedzinarodwe Targi Katowickie Sp. z o.o. Bytkowska 1b 40-955 Katowice skr. posczt 454 Poland.
European Aerosol Conference 1999 6.-10.9.1999 Praha. Inf.: Dr. Gunthard Metzig Forschungszentrum Karlsruhe GmbH Postfach 3640 D-76021 Karlsruhe Germany. Tel.: +49 724782-2262 fax -4857 E-mail: metzig@ftu.fzk.de.
1999 Annual Conference 6.-10.9.1999 Edinburgh. Inf.: Royal Society of Chemistry Burlington House, Piccadilly London, W1V 0BN UK. Tel.: +44(0)171-4378656 fax -7341227 E-mail: conferences@rsc.org URL : http://www.rsc.org/conferences.
3rd Intl. Conf. On Isotopes 6.-10.9.1999 Vancouver. Inf.: Nigel Stevenson. Tel.: (604)222-7364 fax -1074 E-mail: nigel@ triumf.ca URL : http://www.triumf.ca/3ici.
Ekoma '99 7.9.-8.9.1999 Lázně Bohdaneč. Inf.: Zdeňka Řezníčková Universita Pardubice FCHT - KEMCH Studentská 84 532 10 Pardubice. Tel.: 040 603-6177 fax -6173 E-mail: kemch.fcht@upce.cz URL: www.upce.cz/universita/fcht/konference.
7th International Symposium on Molecular Aspects of Chemotherapy 8.-11.9.1999 Gdańsk. Inf.: Dept. of Pharmaceutical Technology and Biochemistry, University of Gdańsk 11/12G Narutowicza St. 80-952 Gdańsk Poland. Tel.: +48 58347-2393 fax -2694 E-mail: mac@altis.chem.pg.gda.pl URL: http://www.pg.gda.pl/chem/mac.html.
6th European Workshop on Selective Oxidation 10.-11.9.1999 Rimini (Itálie). Inf.: Tel.: 0039 090-393134 fax -391518 E-mail: perathon@imeuniv.unime.it.
18th Conference on Isoprenoids 10.-16.9.1999. Inf.: Prachatice Dr. L. Kohout ÚOCHAB AV ČR Flemingovo nám. 2 166 10 Praha 6 CZ. Tel.: 420 2-24310090 fax -20183200 E-mail: kohout@uochb.cas.cz.
3rd Intl. Symp. On Electrocatalysis: Advances & Industrial Applications Ecs '99 11.-15.9.1999. Inf.: Slovenia Stanko Hocevar c/o National Inst. Of Chemistry Hajdrihova 19, P.O. Box 3430 Sl-1001 Ljubljana Slovenia. Tel.: (38661)-1760212 fax -1259244 E-mail: ecs@ki.si URL: http://www.electrocatalisis. ki.si.
23. mezinárodní kongres o epilepsii EPI 99 Association 12.-17.9.1999. Inf.: Praha Sekretariát Kongresu Opletalova 15 Praha 1. Tel.: 2421-0735 fax -2103 E-mail: IEC23@guarant.cz.
14th International Symposium on Industrial Crystallization 12.-16.9.1999. Inf.: Cambridge. E-mail: tlepkowska@icheme. org.uk.
2nd European Summer Scool on Electrochemical Engineering 12.-18.9.1999. Inf.: Ferrara (Itálie). E-mail: dba@ dns.unife.it.
Soc. for Biomolecular screening 5th Ann. Conf. & Exhibition 13.-16.9.1999. Inf.: Edinburgh U.K. Soc. for Biomolecular Screening. Tel.: 1(203)74-31336 fax -87557 E-mail: sbsemail@ aol.com URL : http://www.sbsonline.org.
28. konference Syntéza a analýza léčiv 15.-17.9.1999. Inf.: Hradec Králové Doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc. Ústav experimentální biofarmacie Heyrovského 1207 500 02 Hradec Králové. Tel.: 049 551-4771 fax -12719 E-mail: uefb@hk. cesnet.cz.
Iminiumsalze 15.-17.9.1999. Inf.: Stimpfach Prof. Dr. W. Kantlehner FH Aalen, FB Chemie/Organische Chemie Beethovenstr. 1 73430 Aalen Germany. Tel.: (07361)576-152 fax -250.
Intl. Activated Carbon Conf. 16.-17.9.1999. Inf.: Pittsburgh Barbara Sherman PACS 409 Meade Dr. Coraopolis, Pa. 15108 USA. Tel.: (800)367-2578 URL: http://members.aol.com/ hnpacs/pacs.htm.
21st Sandbjerg Meeting on Organic Electrochemistry 18.-21.9.1999. Inf.: Sandbjerg Prof. H. Lund Department on Organic Chemistry, Arhus University Langelandsgade 140 DK-8000 Arhus C Denmark. Tel.: +45 8-9423333 fax -6196199 E-mail: hlund@kemi.aau.dk.
Modern Electroanalytical Methods 19.9.-23.9.1999. Inf.: Seč Prof. Ing. Karel Vytřas, DrSc. University of Pardubice nám. Čs. legií 565 CZ - 532 10 Pardubice. Tel.: 42040 603-7512 fax -7068 E-mail: karel.vytras@upce.cz.
Euromembrane 99 19.-22.9.1999. Inf.: Leuven (Belgie). Tel.: 0032 14-335635 fax -321186 E-mail: gennei@vito.be URL : http://www.vito.be/euromembrane99.
Fifth European Workshop on Thermoelectrics 20.-21.9.1999. Inf.: Pardubice Dr. Ladislav Koudelka Faculty of Chemical Technology, University of Pardubice 532 10 Pardubice CZ. Tel.: +42040 603-7166 fax -7068 E-mail: ladislav. koudelka@upce.cz.
SOFTARG '99 21.-24.9.1999. Inf.: Katowice Adam Prysok. Tel.: (+4832)-2042498 fax -2540227 E-mail: softarg@mtk. katowice.pl.
156th Fall Technical Mtg. & Rubber Expo. '99 21.-24.9.1999. Inf.: Orlando S. Poorman Rubber Div. P.O. Box 499 Akron. Ohio 44309-0499 USA. Tel.: (330)972-7829 fax -5269 E-mail: poorman@uakron.edu.
Coating '99 21.-23.9.1999. Inf.: Houston Goyer Mgmt. Intl. P.O. Box 54464 Cincinnati, Ohio 45254 USA. Tel.: (513)624-9988 fax -0601 E-mail: aygoyer@one.net.
4th International Symposium on Forensic Sciences 22.-26.9.1999. Inf.: Liptovský Ján Dr. Peter Čellár Kriminalistický a expertízny ústav PZ Sklabinská 1 812 75 Bratislava Slovak Republic. Tel.: fax : (4217)44 888 357 E-mail: keupz@minv.sk.
4th International Symposium & Exhibition Gas Cleaning at High Temperatures 22.-24.9.1999. Inf.: Karlsruhe. E-mail: diftler@ciw.uni-karlsruhe.de URL: http://www.ciw.uni-karlsruhe.de/ mvm/gas.html.
10th International Rapeseed Congress 26.-29.9.1999. Inf.: Australia Australian Convention & Travel Services GPO Box 2200 Canberra ACT 2601 Australia. Tel.: Fax : +61 2 6257 3256 E-mail: rapessed@acts.ccmail.compuserve.com.
16th Ann. Mtg. Of Soc. for Organic Petrology 26.-30.9. 1999. Inf.: Salt Lake City Jeff Quick Utah Geological Survey 1594 West North Temple, Suite 3110 Salt Lake City, Utah 84114-6100 USA. Tel.: (01)537-3372 fax -3400 E-mail: nrugs.jquick@state.ut.us URL : http://www.tsop.org.
Biotrans '99 26.9.-1.10.1999. Inf.: Italy Stefano Servi via Mancinelli 7 20131 Milano Italy. Tel.: 3902 2399-3047 fax -3080 E-mail: servi@dept.chem.polimi.it URL: http://dept. chem.polimi.it/biotrans.
Euromat 99 27.-30.9.1999. Inf.: Munich Euromat Congress Office c/o Deutche Gesellschaft für Materialkunde Hamburger Alle 26 D-60486 Frankfurt Germany. Tel.: +4969 7917-747 fax -733 E-mail: euromat@dgm.de URL: http://www.euromat.fems.og.
Chem 99 Source Exhibition 28.-29.9.1999. Inf.: Manchester Ruth Lane. Tel.: fax : +44 (0)1928 788684 E-mail: Ruth@Lane2.freeserve.co.uk.
SICHEM '99 - International Chemistry Show, The International Conf. on Chemistry and Chemical Engineering 29.9.-3.10.1999. Inf.: Bukurešť. E-mail: sichem@softchim.ro URL : http://www.softchim.ro/sichem/confer/.
Jahrestagung 1999 29.9.-1.10.1999. Inf.: Freiberg Gesellschaft Deutscher Chemiker Abteilung Tagungen. Tel.: (069)7917-360 fax -475 E-mail: tg@gdch.de URL: http:// www.gdch.de.
Magnetische Resonanzspektroskopie 29.9.-2.10.1999. Inf.: Würzburg Gesellschaft Deutscher Chemiker Abteilung Tagungen. Tel.: (069)7917-360 fax -475 E-mail: tg@gdch.de URL : http://www.gdch.de.
Novel Polymeric Systems 30.9.-1.10.1999. Inf.: Rochester Bill Prest Xerox Corp. 114-39D, 800 Phillips Rd. Webster, N.Y. 14580 USA. Tel.: (716)-4223859 fax -2318796 E-mail: BPrest@crt.xerox.com URL: http://chem.rochester.edu/~rocacs/.
Powtech '99 5.-7.10.1999. Inf.: Nürnberg Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Tel.: 02/298053 fax: 02/ 24913826.
2nd European Congress on Chemical Engineering - ECCE-2 5.-7.10.1999. Inf.: Montpelier G. Flamant POB 5-Odeillo F-66120 Font Romeu. Tel.: 0033 468302940 E-mail: ecce2@imp-odeillo.fr.
35th Western Regional Mtg. 6.-9.10.1999. Inf.: Ontario V. L. Barretts Sunkist Growers 750 East Sunkist St. Ontario, Calif. 91761 USA. Tel.: (909)933-2291 fax -2453 E-mail: vbarrett@ isdnt.sunkistppd.com.
1999 Pacific Conference on Chemistry and Spectroscopy 6.-8.10. Onterio, Calif. Inf.: Peter Zarras Materials Synthesis Section Code 4B2200D China Lake, CA 93555-6100 USA. Tel.: 760 939-1396 fax -1617 E-mail: peter_zarras@imdgw.chinalake. navy.mil URL: http://www.acs.org/meetings/absreact/abrqst.html.
7th SAS Symposium on Analytical Sciences 11.-13.10. 1999 Prague. Inf.: V. Kanicky Faculty of Sciences, Masaryk University Brno Kotlarska 2 611 37 Brno. Tel.: fax: 00 42-5- 41211214 E-mail: viktork@chemi.muni.cz.
8th International Symposium on Catalyst Deactivation 11.-13.10.1999 Bruggy (Belgie). Inf.: E-mail: cd@conferences. ti.kviv.be URL : http://www.ti.kviv.be/conf/.
Chemtec Praha '99 12.-15.10.1999 Praha. Inf.: Ing. Kateřina Huclová Incheba Praha spol. s r. o. Opletalova 23, P.O. Box 555 111 21 Praha 1. Tel.: 02/22894246 fax : 02/261242 E-mail: incheba@mbox.vol.cz URL : http://www.incheba.cz.
24th International Conference on Chemistry and Chemical Sciences, Bio-Sciences, Pharmacy & Medicine, And Environmental Pollution 14.-15.10.1999 India. Inf.: Dr. V. M. Bhatnagar Alena Chemicals of Canada P.O. Box 1779 Cornwall, Ontario K6H 5V7 Canada. Tel.: (613)932-7702.
24th International Conference on Science and Technology 14.-15.10.1999 India. Inf.: Dr. V. M. Bhatnagar Alena Chemicals of Canada P.O. Box 1779 Cornwall, Ontario K6H 5V7 Canada. Tel.: (613)932-7702.
51st Southeast Regional Mtg. 17.-20.10.1999 Knoxville. Inf.: C. Feigerle U of Tennessee, Dept of Chemistry Knoxville, Tenn. 37996 USA. Tel.: (615)974-2129 E-mail: reglmtgs@ acs.org.
Interkama 99 18-23.10.1999 Germany. Inf.: Düsseldorfer Messegesellschaft -NOWEA- Postfach 101006 D-40001 Düsseldorf Germany.
46. Konference chemického a procesního inženýrství 18.-21.10.1999 Srní, Šumava. Inf.: Česká společnost chemického inženýrství Novotného lávka 5 116 68 Praha 1. Tel.: 02 2108-2333 fax -2366 E-mail: chisa@csvts.cz.
A World of Chemistry in Milan 19.-22.10.1999 Milan. Inf.: Fair Eiom Viale Permuda 2-20129 Milano Italy. Tel.: +39 0255-181842 fax -016755 E-mail: bias.group@bias-net.com URL: http://www.bias-net.com.
8. Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí 19.-22.10.1999 Brno. Inf.: Ing. Pavel Holeček Brněnské veletrhy a výstavy, a. s. Výstaviště 1 647 00 Brno.
26th Annual Conference of the Federation of Analytical Chemistry and Spectroscopy Societes 23.-28.10.1999 Vancouver. Inf.: Federation of Analytical Chemistry and Spectroscopy Societes 1201 Don Diego Avenue Snata Fe, New Mexico USA.
2nd Pan Pacific Conf. on Pesticide Science 24.-27.10. 1999 Honolulu. Inf.: ACS Meetings Suite 416, 1155-16th St. N.W. Washington, D.C. 20036 USA. Tel.: (202)872-6286 fax -6013 E-mail: miscmtgs@acs.org.
Workshop on Advances in Polyolefins 24.-27.10.1999 Napa. Inf.: J. E. McGrath Virginia Polytechnic inst. & State U Blacksburg, Va. 24061-0344 USA. Tel.: (540)231-5976 fax -8517 E-mail: jmcgrath@chemserver.chem.vt.edu.
9th North American Mtg. of the Intl. Society for the Study of Wenobiotics (ISSX) 24.-28.10.1999 Nashville. Inf.: F. P. Guengerich Vanderbilt U , Dept of Biochemistry School of Medicine Nashville, Tenn 37232-0146 USA. Tel.: (615)-3222261 fax -3437534 E-mail: guengerich@toxicology.mc.vanderbilt.edu.
26th Ann. Conf. of Federation of Analytical Chemistry& Spectroscopy Societes 24.-29.9.1999 Vancouver. Inf.: Div of Analytical Chemistry FACSS USA. Tel.: (505)-8201648 fax -9891073 URL: http://FACSS.org/. Inf.o.html.
34th Midwest Regional Mtg. 27.-29.10.1999 Quinci. Inf.: III. Mark Twain Section Truman State U, Science Hall 100 East Normal Kirksville, Mo. 63501-4435 USA. Tel.: (816)785-4625 fax -4045 E-mail: wohlers@truman.edu.
19th Int. Symp. on the Separation of Proteins, Peptides and Polynucleotides, ISPPP '99 31.10.-3.11.1999 USA. Inf.: Ms. J. Cunningham. Tel.: fax: +1-301-8985596 E-mail: janetbarr@ aol.com URL : http://www.stlcdg.org/prep.
AIChE 1999 Annual Meeting 31.10.-5.11.1999 Dallas. Inf.: URL: http://www.aiche.org/docs/meeting/index.htm.
7. Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky a farmacie 3.-6.11.1999 Brno. Inf.: Ingo Bohuslava Knopová Brněnské veletrhy a výstavy, a. s. Výstaviště 1 647 00 Brno.
22nd Int. Symp. on Capillary Chromatography 8.-12.11.1999 Japan. Inf.: K. Jinno Mat. Sci. S., Toyohashi Univ Toyohashi 441-8580 Japan. Tel.: 81532-446805 fax -485833 E-mail: jinn@chrom.tutms.tut.ac.jp URL: http://chrom.tutms. tut.ac.jp/JINNO/symposium.
The 3rd International Symposium on Organic Photochemism 14.-18.11.1999 Japan. Inf.: Prof. Masahiro Kyushu University Hakozaki 6-10-1 Higashi-ku, Fukuoka 812-8581 Japam. Tel.: +81 92642-3556 fax -3568 E-mail: irie@cstf.kyushu-u.ac.jp.
Eastern Analytical Symp. 14.-19.11.1999 Somerset. Inf.: S. Gold Eastern Anlaytical Symp. P.O. Box 633 Montchanin. Del. 19710-0633 USA. Tel.: (302)738-6218 fax -5275 URL: http:// www.eas.org.
2nd International Symposium and 7th European Workshop on Hydrotreatment and Related Technologies 15.-17.11.1999 Antverpy. Inf.: E-mail: hds@conferences. ti.kviv.be URL : http://www.ti.kviv.be/conf/hds.htm.
ChemAnalysis 1998 19.-20.11.1999 Brussels. Inf.: Simon Roberts Advanstar Comunications Advanstar House, Park West, Sealand Road Chester CH1 4RN UK. Tel.: +44 1244-378888 fax -370011 E-mail: sroberts@advanstar.com.
Techniques Combinet with Electrophoretic Separations 24.-26.11.1999 Rouen. Inf.: Dr. R. Charlionet INSERUM-U78 Batiment Recherche 22 Boulevard Gambetta F-76183 Rouen France. Tel.: fax: +33-322-35148541 E-mail: roland.charlionet@ univ-rouen URL: http://www.ics.u-strasdg.fr/sfe.
LC-GC International, Spectroscopy and Scientific Data Management 29.-30.11.1999 London. Inf.: Simon Roberts Advanstar Comunications Advanstar House, Park West, Sealand Road Chester CH1 4RN UK. Tel.: +44 1244-378888 fax -370011 E-mail: sroberts@advanstar.com.
2nd International Symposium on Advanced Energy Conversion Systems and Related Technologies 1.-3.12.1999 Nagoya (Japonsko). Inf.: Tel.: 0081 52-5619880 fax -5412520 E-mail: jtbecs@cjn.jp.
6th Int. Symp. on Hyphenated Techniques in Chromatography and Hyphenateg Chromatographic Analyzers 9.-11.2.2000 Belgium. Inf.: Ordiba bvba Lucas Henninckstraat 18 B-2610 Wilrijk Belgium. Tel.: +333-5612831 fax -8278439 E-mail: htc@ordibo.be URL : http://www.ordibo.be/htc.
HPCE '2000 20.-24.2.2000 Saarbrucken. Inf.: Prof. H. Engelhardt Univ. of Saarland Postfach 151150 D-66041 Saarbrucken FRG. Tel.: fax : +49-681-3022963 E-mail: hpce2000@rz.uni-sb URL : http://www.uni-sb.de/hpce2000.
219th ACS Natl. Mtg 26.-31.3.2000 San Francisco. Inf.: ACS Meetings 1155-16th St. N.W., Washington, D.C. 20036-48 USA. Tel.: (202)872-4396 fax -6128 E-mail: natlmtgs@acs.org.
AIChE 2000 Spring National Meeting 26.-30. 3. 2000 Atlanta. Inf.: URL: http://www.aiche.org/docs/meeting/index.htm.
8th World Filtration Copngress 3.-7.4.2000 Brighton. Inf.: . Tel.: 0044 1403-257594 fax -262005 E-mail: exhibition@ btinternet.com.
5th International Symposium on Supercritical Fluids ISSF 2000 9.-11.4.2000 Atlanta. Inf.: URL: http://www. chemse.gatech.edu/conferences/issf2000.html.
157th Rubber Div. Spring Technical Mtg. 11.-14.4.2000 Dallas. Inf.: C. Koone Rubber Div. P.O. Box 499 Akron, Ohio 44309-0499 USA. Tel.: (330)972-7815 fax -5269 E-mail: clm3@uakron.edu.
ACHEMA 2000 - 26th Exhibition-Congress 22.-27.5. 2000 Frankfurt. Inf.: Tel.: fax : 0049 69756 4201.
8th International Conference on ElectroAnalysis 11.-15.6.2000 Bonn. Inf.: Dr. Hendrik Emons Institute of Applied Physical Chemistry D-52425 Jülich Germany. Tel.: +49 246161-5701 fax -2493 E-mail: eseac2000@fz-juelich.de.
74th Colloid & Surface Science Symp. 19.-21.6.2000 Lehigh U. Inf.: M. S. Elaasser Polymer Interfaces Ctr., Lehigh U 111 Research Dr. Bethlehem, Pa. 18015-4732 USA. Tel.: (610) 758-3590 fax -5880.
8th International Conference on Flow Analysis 25.-29.6. 2000 Warszawa. Inf.: Prof. Marek Trojanowicz University of Warsaw Pasteura 1 02-093 Warsaw Poland. Tel.: +48 22822-3532 fax -3532 E-mail: trojan@chem.uw.edu.pl URL : http://www.congress.pbp.com.pl/flow/.
10th European Conference on Mixing 2.-5.7.2000 Delft. Inf.: HEA van den Akker Tech. Hogeschool Delft Bernhardlaan 6 NL-2628 BW Delft.
38th IUPAC International Symposium on Macromolecules 9.-14.7.2000 Poland. Inf.: Prof. S. Penczek Polskej Akademii Nauk Sienkiewicza 112 PL-90-363 Lodz Poland. Tel.: +48(42)- 819815 fax -847126.
34th International Conference Coordination Chemistry 9.-14.7.2000. Inf.: U of Edinburgh Scientific Secretary The Royal Society of Chemistry Science Park, Milton Road Cambridge CB4 4WF UK.
40th P.M.M. Microsymposium (IUPAC): Polymers in Medicine 17.-20.7.2000 Praha. Inf.: Sekretariát PMM, c/o Ústav Makromolekulární chemie AV ČR Heyrovského nám. 2 162 06 Praha 6 CZ. Tel.: 20403111 fax : 367981 E-mail: sympo@ imc.cas.cz.
6th International Symposium on Hydrotermal Reactions (ISHR) and 4th International Conference on Slovo-Thermal Reactions 25.-28.7.2000. Inf.: Kochi (Japonsko). Tel.: 0091 88844-8362 fax -8352 E-mail: ishr@cc.kochi-u.ac.jp.
16th Biennial Conf. on Chemical Education 30.7.-3.8. 2000 U of Michigan. Inf.: Dept of Chemistry, U of Michigan Ann Arbor, Mich. 48109-1055 USA. Tel.: (313)-7647329 fax -7474865 E-mail: bcoppola@umich.edu URL: http://www. umich.edu/~bcce/.
220th ACS Natl. Mtg. 20.-25.8.2000 Washington. Inf.: ACS Meetings 1155-16th St. N.W., Washington, D.C. 20036-48 USA. Tel.: (202)872-4396 fax -6128 E-mail: natlmtgs@acs.org.
International Drying Symposium - IDS 2000 27.-31.8. 2000 Noordvijkerhood. Inf.: Tel.: 0031 40242 9303.
11th Intrenational Biotechnology Symposium 3.-8.9. 2000 Berlin. Inf.: Prof. G. Kreysa DECHEMA e. V. P.O. Box 15 0104 D-60061 Frankfurt am Main Germany. Tel.: 4969- 7564241 fax -7564201 E-mail:. Inf.o@dechema.de.
51st ISE Meeting : Electrochemistry at the Turn of the Millenium 3.-8.9.2000 Warszawa. Inf.: Prof. Z. Stojek - ISE 2000 Universytet Warszawski Pasteura 1 02-093 Warszawa Poland. E-mail: ise2000@chem.uw.edu.pl.
16th International Symposium on Chemical Reactiona Engineering - ISCRE-16 10.-13.9.2000 Krakov. Inf.: Tel.: fax : 0048 3231 0318.
27th Ann. Conf. of Federation of Analytical Chemistry. FACSS 22.-30.9.2000 Nashville. Inf.: Div. of Analytical Chemistry. FACSS. Tel.: (505)-8201648 fax -9891073 URL: http://FACSS.org/info.html.
158th Rubber Div. Fall Technical Mtg. and Miniexpo '00 17.-20.10.2000 Cincinnati. Inf.: C. Koone Rubber Div. P.O. Box 499 Akron, Ohio 44309-0499 USA. Tel.: (330)972-7815 fax -5269 E-mail: clm3@uakron.edu.
AIChE 2000 Annual Meeting 12.-17.11.2000 Los Angels. Inf.: URL: http://www.aiche.org/docs/meeting/index.htm.
Eastern Analytical Symp. 13.-18.11.2000 Somerset. Inf.: S. Gold Eastern Anlaytical Symp. P.O. Box 633 Montchanin. Del. 19710-0633 USA. Tel.: (302)738-6218 fax -5275 E-mail: http://www.eas.org.
Polymer Division Biennial Symp. 11.-13.12.2000 Hawai. Inf.: W. H. Daly Dept. of Chemistry, Lousiana State U Baton Rouge, La. 70803 USA. Tel.: (504)388-3237 fax -3458 E-mail: bill.daly@chemgate.chem.isu.edu.
Intl. Chemical Cong. of Pacific Basin Societes 14.-19.12. 2000 Honolulu. Inf.: ACS Meetings 1155-16th St. N.W., Washington, D.C. 20036-48 USA. Tel.: (202)872-4396 fax -6128 E-mail: natlmtgs@acs.org.
221st ACS Natl. Mtg. 1.-6.4.2001 San Diego. Inf.: ACS Meetings 1155-16th St. N.W., Washington, D.C. 20036-48 USA. Tel.: (202)872-4396 fax -6128 E-mail: natlmtgs@acs.org.
159th Rubber Div. Spring Technical Mtg. 24.-27.4.2001 Providence. Inf.: C. Koone Rubber Div. P.O. Box 499 Akron, Ohio 44309-0499 USA. Tel.: (330)972-7815 fax -5269 E-mail: clm3@uakron.edu.
75th Colloid & Surface Science Symp. 10.-13.6.2001 Pittsburgh. Inf.: S. Garoff Carmegie Mellon U, Dept of Physics Pittsburgh, Pa. 15213 USA. Tel.: (412)-2686877 fax -6810648 E-mail: sg2e@andrew.cmu.edu.
20th P.M.M. Discussion Conf. (IUPAC): Scattering Methods for the Investigation of Polymers 9.-12.7.2001 Praha. Inf.: Sekretariát PMM, c/o Ústav Makromolekulární chemie AV ČR Heyrovského nám. 2 162 06 Praha 6 CZ. Tel.: 20403111 fax : 367981 E-mail: sympo@imc.cas.cz.
41th P.M.M. Microsymposium (IUPAC): Polymer Membranes 16.-19.7.2001 Praha. Inf.: Sekretariát PMM, c/o Ústav Makromolekulární chemie AV ČR Heyrovského nám. 2 162 06 Praha 6 CZ. Tel.: 20403111 fax : 367981 E-mail: sympo@ imc.cas.cz.
Životní jubilea členů společnosti ve 4. čtvrtletí 1999
85 let
Ing. Karel Mňouček, CSc., (21.10.) dříve VÚFB Praha, nyní v důchodu Praha
80 let
Ing. Miloslav Štaud, CSc., (3.10.) dříve VÚ chemických zařízení Brno, nyní v důchodu Brno
RNDr. PhMr. Lubomír Bajgar, (4.11.) dříve Městský ústav národního zdraví Ostrava, nyní v důchodu Ostrava
Ivan Vavruch (8.11.) dříve CIBA-GEIGY SA, výzkumné centrum Marly Švýcarsko, nyní v důchodu Marly Švýcarsko
Doc. Ing. Zdeněk Král, CSc., (5.12.) dříve VŠCHT Pardubice, nyní v důchodu Víska, Předklášteří u Tišnova
Dr. Ing. Josef Jizba, CSc., (22.12.) dříve VŠCHT Praha, nyní v důchodu Újezd nad Lesy
Jan Šleis, (29.12.) nyní v důchodu Horní Bříza
75 let
Ing. Tomáš Baxant (1.11.) dříve Fruta n.p. Brno, nyní v důchodu Brno
Prof. RNDr. Radim Palouš, CSc., (6.11.) Univerzita Karlova Praha
Prof. Dr. Ing. Otto Exner, DrSc., (14.11.), ÚOCHB AV ČR Praha
Ing. Lubomír Jäger, (18.11.) v důchodu Plzeň
PhMr. Milada Šulcová (27.11.) dříve Léčiva Praha, nyní v důchodu Praha
RNDr. Miroslav Březina, CSc., (9.12.) dříve ÚFCH JH AV ČR Praha, nyní v důchodu Praha
Ing. Jiří Synek (17.12.) dříve VÚFB Praha, nyní v důchodu Praha
RNDr. Miloslav Bohdanecký, DrSc., (28.12.) dříve ÚMCH AV ČR Praha, nyní v důchodu Praha
70 let
Ing. Zdeněk Veselý, CSc., (15.10.) dříve VÚFB Praha, nyní v důchodu Praha
Ing. Miloslav Vobecký, CSc., (20.10.) ÚACH AV ČR Praha
RNDr. Josef Kopřiva, (30.10.) dříve SPŠCH Ústí nad Labem, nyní v důchodu Ústí nad Labem
Ing. Ladislav Rosík, CSc., (1.11.) dříve Kaučuk a.s., Kralupy nad Vltavou, nyní v důchodu Kralupy nad Vltavou
RNDr. Karel Vetejška, CSc., (12.11.) dříve Ústav pro výzkum rud Mníšek pod Brdy, nyní v důchodu Praha
Prof. RNDr. Josef Loub, CSc., (5.12.) dříve PřF UK Praha, nyní v důchodu Praha
Doc. RNDr. František Franěk, DrSc., (8.12.) ÚEB AV ČR Praha
Doc. Ing. Ján Mikuláš Lisý, CSc., (17.12.) SVŠT Bratislava, Slovensko
RNDr. Bohuslav Strauch, CSc., (22.12.) dříve PřF UK Praha, nyní v důchodu Praha
Doc. MUDr. Rudolf Rosenfeld, CSc., (30.12.) dříve LF Univerzita Palackého Olomouc, nyní v důchodu Olomouc
65 let
Ing. Zdeněk Urner, (6.10.) dříve VŠCHT Praha, nyní v důchodu Praha
Doc. Ing. Jiří Michálek, CSc., (16.10.) dříve VŠCHT Praha, nyní v důchodu Praha
RNDr. Alois Lukáš, CSc., (17.10.) IDLF Praha
Miroslav Hartman (4.11.) VÚ výživy zvířat Pohořelice
Ing. Ladislav Klusáček, CSc., (4.11.) Vojenský technický ústav obrany Brno
Doc. RNDr. Jaroslav Trousil, CSc., (6.12.) dříve ÚVVVR Praha, nyní v důchodu Praha
Ing. Jiří Kučera, CSc., (10.11.) VÚPP Praha
Ing. Ladislav Hrubant (8.12.) dříve Výzkumný a zkušební letecký ústav Praha, nyní v důchodu Praha
Doc. RNDr. Oldřich Dračka, CSc., (22.12) dříve PřF MU Brno, nyní v důchodu Brno
Ing. Miroslav Pešek, CSc., (25.12.) dříve ÚVVVR Praha, nyní v důchodu Praha
Doc. RNDr. Eva Klinotová, CSc., (26.12.) PřF UK Praha
Ing. Dušan Hesoun (30.12.) dříve Chemopharma Ústí nad Labem, nyní v důchodu Ústí nad Labem
prom. chemik Helena Prokopová (30.12.) dříve Geoindustria Černošice, nyní v důchodu Praha
60 let
Ladislav Med (1.10.) Okresní nemocnice Klinická biochemie Havlíčkův Brod
Doc. Ing. Milan Zábranský, CSc., (3.10.) VŠCHT Praha
Ing. Blanka Wichterlová, CSc., (8.10.) ÚFCH J.H. AV ČR Praha
Prof. Ing. Václav Bouda, CSc., (9.10.) ČVUT FEL Praha
Ing. Bohumír Koutek, CSc., (12.10.) ÚOCHB AV ČR Praha
Ing. Josef Kříž, CSc., (13.10.) VŠCHT Praha
Ing. Bedřich Porsch, CSc., (17.10.) ÚMCH AV ČR Praha
prom. ped. Jitka Macháčková, (10.11.) dříve Věda a technika mládeže Praha, nyní v důchodu Praha
Prof. Ing. Miloš Marek, DrSc., (15.11.) VŠCHT Praha
Doc. Ing. Zdeněk Kafka, CSc., (19.11.) VŠCHT Praha
Ing. Vladimír Staněk, DrSc., (13.12.) ÚCHP AV ČR Praha
Ing. Štefan Palágyi, DrSc., (19.12.) Úřad pro jadernou bezpečnost Praha
Členové společnosti, kteří zemřeli
Prof. RNDr. Eduard Pachmann, CSc., dlouholetý člen a funkcionář odborné skupiny pro výuku, dříve PedF UK Praha, nyní v důchodu Praha, zemřel dne 10.3.1999 ve věku 70 let
Václav Volejník, nyní v důchodu Hradec Králové, zemřel dne 12.4.1999 ve věku 75 let
Ing. Jaroslav Aufart, dříve Lachema Brno, nyní v důchodu Brno, zemřel dne 23.4.1999 ve věku 72 let
Ing. Jaroslav Vítovec, CSc., dříve ÚCHP AV ČR Praha, nyní v důchodu Praha, zemřel dne 1.5.1999 ve věku 75 let
Čest jejich památce