Aprílový klub
CHEMŠMEJD
Nedělní Blesk, číslo 43 z neděle 25. října 1998 přinesl článek s příznačným názvem "Zapomeňte na zapomětlivost". Kromě mnoha dalších faktorů jež ovlivňují činnost mozku a paměť uvádí autor, skromně skrytý pod značkou kar, též stravu. Píše doslova: "Na myšlení, prožívání, ale i vzpomínání potřebuje náš mozek energii, kterou získává oxidací molekul kolenhydrátů". Nejspíš se jedná o zcela novou kategorii látek pocházejících z mokrých kolen, jež ještě nepronikla do chemického světa.
Kdyby ovšem autor tyto látky použil, určitě by si vzpomněl, že německé slovo Kohlenhydrate by se mohlo snad přeložit nyní již nepoužívaným slovem uhlovodany, a že se ve skutečnosti jedná o docela obyčejné cukry.
F. Švec
Senilní úvahy o chemii
Knížka nakladatelství King/Práh I nám vládli nemocní se hluboce zamýšlí nad problematikou stárnutí a senility. Kromě veselých historek a smutných anamnéz přináší řadu novinek k poznání chemizmu některých dějů v přírodě. Citujme "... uplatňují se (zde) různé faktory. Především genetické. ... Stručně řečeno - záleží na naší protoplazmě. Na základní živé hmotě našich buněk. Ale vraťme se k vaší otázce. Je prokázáno, že v involuční fázi mozkové, tedy řekněme ve fázi zanikání, chátrání, se redukuje aktivita enzymů, jejich přenašečů - transmitů, i jejich přijímačů - receptorů. Nepozastavíme se u enzymů? Mohli bychom, ale obávám se přílišné složitosti výkladu... Enzym je prostě molekulární protein." ... a dále autoři rozvíjí moudře poznání molekulární biologie do epické šíře ... "V posledních třiceti letech se prokázalo, že obrovskou roli v otázce aterosklerózy hraje především cholesterol. ... Cholesterol je díky svým komponentům složitá látka, která je pro buněčný život organismu nesmírně důležitá. Cholesterol je sloučenina tuků o molekulách různých velikostí. Některé z nich jsou ve vodě rozpustné."
Škoda, že máme pouze zákony postihující šíření poplašné zprávy. Asi bychom měli iniciovat Senát, aby přijal návrh zákona trestajícího šíření hloupostí. Jako trest navrhujeme odstupňovanou délku povinného nošení jakýchsi rohů vzniklých z rozbitého chemického obličejového štítu. Takový strašlivý trest byl svého času (tehdá protiprávně, pročež tím trpí dodnes, nerehabilitování) uplatňován proti některým studentům Univerzity Karlovy v šedesátých létech.
Prof. MUDr. Zdeněk Vahala, DrSc. a PhDr. Zdeňka Psůtková by si tehdy vysloužili alespoň dvoutýdenní nepodmíněné nošení "rohů".
pad