Doktor Holý je jedním z českých chemiků, kteří se věnují své práci ve své vlasti a přispívají nemalou měrou k tomu, že česká chemie má stále svoje dobré jméno na kolbišti světové vědy. Můžeme mu do další práce popřát neutuchající elán a mnoho zdaru.
Vilím Šimánek a Pavel Drašar
Asociace českých chemických společností roste
Česká společnost chemického inženýrství se stala v listopadu 1998 novým členem Asociace podpisem předsedy ČSChI pod dokumentem o přistoupení. Akt nabude právní moci po schválení nejvyššími orgány všech členských společností.
pad
Zjazd chemických spoločnosti Nitra 1999
Dovoľujeme si Vás pozvať na 51. Zjazd chemických spoločností, ktorý sa uskutoční v dňoch 6.-9.9.1999, v roku, v ktorom oslávime 70. výročie založenia odbočky Československej chemickej spoločnosti v Bratislave, predchodkyne súčasnej Slovenskej chemickej spoločnosti. Nakoľko posledné dva zjazdy chemikov na Slovensku sa konali v Bratislave, rozhodli sme sa predstaviť Vám v tomto jubilejnom roku ďalšiu metropolu chemického priemyslu na Slovensku - starobylú Nitru, ktorá v súčasnosti oslavuje 1500. výročie príchodu Slovanov na naše územie, ale zároveň aj 750. výročie udelenia výsad slobodného kráľovského mesta. Navyše, nitrianska Univerzita Konštantína Filozofa (pripravujúca aj učiteľov chémie) oslávi 40. výročie svojho založenia v roku 1999 a Stredná priemyselná škola potravinárska v Nitre si už v tomto roku pripomína 35. výročie svojho založenia. Spolu-partnerom pri organizácii bude aj Slovenská poľnohospodárska univerzita. Zároveň by sme chceli upozorniť aj na aktivity mladej generácie chemikov, ktorá sa prezentuje v rámci chemickej olympiády. A keďže práve v roku 1999 sa uskutoční už 35. ročník Chemickej olympiády v Čechách a na Slovensku, bude to vhodná príležitosť na zhodnotenie a porovnanie úspešnosti, ale predovšetkým na stretnutie učiteľov chémie zo všetkých stupňov škôl. Veríme, že spoločný zjazd slovenských a českých chemikov a ich zahraničných hostí úspešne zapadne do osláv týchto významných jubileí a pre účastníkov bude užitočným a príjemným stretnutím. Významné domáce aj zahraničné firmy si určite nenechajú ujsť príležitosť prezentovať sa na tomto medzinárodnom stretnutí chemikov. Tešíme na Vašu účasť na stretnutí chemikov v Nitre, v septembri 1999. Informácie na adrese SCHS, Radlinského 9, 812 37 Bratislava, tel. 00421-7-54777409, fax -54777414, http://schs.chtf.stuba.sk.
Organizátori 51. Zjazdu chemických spoločností
Česká společnost chemická v FECS a ECCC
Federace evropských chemických společností na svém kongresu v Instambulu zvolila nejen nového (budoucího) předsedu, jímž se stal dr. R. Battaglia, ale mezi řadou nových funkcionářů zvolila prof. Šimánka, předsedu ČSCH, do funkce jednoho ze šesti volených členů výkonného výboru FECS (FECS Executive Committee Elected Member) pro období do roku 2001.
ČSCH již byla reprezentována v evropských orgánech ECCC/FECS statutem pozorovatele (observer) ve výboru ECCC (European Community Chemistry Council) a plným členstvím v komisi pro udělování titulu Evropský chemik (ECRB, European Chemist Registration Board). V těchto dvou funkcích reprezentuje Společnost dr. Drašar.
V komisi FECS pro pořádání EuChem konferencí (FECS Euchem Committee) zastupuje ČSCH prof. Trnka.
Zástupce společnosti se v poslední době vždy zúčastňuje zasedání AllChemE z titulu zapojení do ECCC/FECS.
33. Ročník mezinárodní chemické olympiády: Hradec Králové 2001
Ve dnech 21. a 22. 10. 1998 proběhlo v Hradci Králové v kongresovém centru Aldis shromáždění v souvislosti s přípravami 33. ročníku mezinárodní chemické olympiády (MCHO), která proběhne v roce 2001 v Hradci Králové na lékařské a farmaceutické fakultě UK.
21. 10. proběhla v kongresovém centru tisková konference za účasti představitelů MŠMT ČR, obou fakult Univerzity Karlovy, primátorů měst Hradce Králové a Litomyšle, na kterém byly poskytnuty informace o přípravách 33. MCHO, o všech kategoriích chemické olympiády v České republice, soustředěních úspěšných olympioniků aj. Součástí tiskové konference byla stánková expozice "Soutěž mládeže v České republice v oblasti přírodovědných oborů", podávající informace o soutěžích mládeže v biologii, matematice a fyzice se zaměřením na středoškolskou odbornou činnost (SOČ).
Tato tradiční akce probíhá každoročně v jedné ze zemí, která je členem Mezinárodní asociace pro chemickou olympiádu; rozhodujícím orgánem je Mezinárodní řídící výbor MCHO, v jehož čele stojí prof. dr. Robert D. Cook (Kanada). Hnutí bylo založeno v r. 1968 a Československá republika patřila mezi jeho zakladatele.
V roce 1998 se 30. ročník MCHO konal v Melbourne ve dnech 5. až 14. 7. 1998 (v r. 1999 se bude konat v Thajsku, v r. 2000 v Dánsku). Poprvé zde soutěžily nově začleněné země Irsko, Kazachstán a Kirgizie, jako pozorovatelé vystupovaly Ázerbajdžán, Brazílie, Filipíny, Keňa a Uruguay (každá země musí být po dva roky pozorovatelem, poté má právo stát se členem asociace). Stejně jako v minulých letech se akce zúčastnili i studenti z České republiky (každá země může vyslat až 4 uchazeče, někdy tato kvóta nebývá po úvaze národních hodnotitelů naplněna). Naši soutěžící byli vybráni standardním způsobem na základě výsledků v celostátním kole CHO a na dvou výběrových soustředěních (Úvaly u Prahy 23. až 28. března - 13 studentů, Přírodovědecká fakulta UK 20. až 24. dubna - 9 studentů, vybraných na základě nejlepších souhrnných výsledků). Příprava studentů byla orientována na sborník praktických a teoretických úloh sestavených pořadateli 30. MCHO, který byl soutěžícím předem zaslán. Letošní rok nebyl pro české studenty tak úspěšný, jako roky minulé, všeobecně však lze říci, že si naši studenti vedou na této mezinárodní akci velmi dobře a běžně přivážejí domů medaile všech tří stupňů.
Následující den proběhla v Aldisu širší konferenční rozprava věnovaná problematice soutěží mládeže z oblasti přírodovědných předmětů a SOČ, doplněná diskusemi o zkušenostech řady českých gymnázií, tradici olympiád v Čechách a na Moravě, jednotlivým typům olympiád, hodnocením jejich výsledků atd.
V čele Komitétu MCHO 2001 je paní RNDr. Jana Benešová, CSc., pracovnice LF UK v Hradci Králové; komitét hledá spolupracovníky pro tvorbu přípravných a soutěžních úloh z řad středoškolských a vysokoškolských učitelů. Úlohy mají zahrnovat teoretické problémy z biochemie, organické, anorganické, obecné a fyzikální chemie. Čas předpokládaný na vyřešení jedné úlohy je 30-45 min., pro praktické úlohy se předpokládá doba provedení vč. výpočtu a protokolu asi 5 hodin. Zpracování úloh musí odpovídat předpisům bezpečnosti práce v chemické laboratoři. Tyto úlohy mají prověřit nejen úroveň vědomostí, ale zejména schopnost samostatné úvahy. Budou vítány především úlohy z oblastí analýzy životního prostředí, biotechnologií, bezodpadových technologií, recyklace odpadů aj. Zájemci o spolupráci se mohou přihlásit na adrese: RNDr. J. Benešová, CSc., LFUK, Šimkova 870, 500 01 Hradec Králové (tel. 049/58 16 264, fax 049/55 13 909, mobil 0603/841 298, e-mail: webmaster@lfhk.cuni.cz).
(lo)
Narozeniny prof. Wichterleho
Dne 6. listopadu 1998 se ve velkém sále paláce Žofín na Slovanském ostrově v Praze konalo vzpomínkové shromáždění k nedožitým 85. narozeninám čestného předsedy AV ČR, prof. Otty Wichterleho. Shromáždění zahájila a slovem provázela místopředsedkyně AV ČR doc. H. Illnerová. O své vzpomínky na jednoho z největších českých vědců 20. století se s přítomnými - včetně rodiny zesnulého - rozdělili předseda AV ČR prof. R. Zahradník, prof. P. Kratochvíl z Ústavu makromolekulární chemie a hudební skladatel prof. I. Hurník. Jejich slova se střídala s hudbou A. Dvořáka v podání Kociánova kvarteta. Celá akce měla velmi důstojný, ale v duchu odkazu prof. Wichterleho naprosto nepompézní ráz.
Zvláštní pracovní zasedání EURACHEM "QA in RD and Non-routine Analysis" na EUROANALYSIS 10
Hledání odpovědí na otázky, jaká opatření jsou nutná, aby výsledky chemických analýz byly navzájem srovnatelné bez ohledu na to kdy, ve které laboratoři, na jakém přístroji a kdo je naměřil, jsou v poslední době nedílnou součástí setkání analytických chemiků. Nejinak tomu bylo i na konferenci EUROANALYSIS 10 v září 1998 v Basileji, kde problematice zabezpečení jakosti (QA) rutinních analýz byl věnován prostor v mnohých přednáškách. Dosud málo propracované problematice zabezpečení jakosti u nerutinních analýz a analýz ve výzkumu a vývoji bylo věnováno zvláštní zasedání "QA in RD and Non-routine Analysis" pořádané v rámci programu této konference organizací EURACHEM. Problematika byla uvedena 4 vyzvanými přednáškami předních odborníků a to: D. G. Holcomba, který popsal obsah a proces vzniku k publikaci připravené příručky "QA in RD and Non-routine Analysis" a upozornil na některé klíčové problémy, W. Stecka, který se soustředil na důvody, proč laboratoře účastnící se výzkumné práce mají potřebu získání akreditace a popsal akreditační proces laboratoří BASF, B. Neidharta, zabývajícího se klady a zápory implementace akreditací do univerzitních a akademických analytických laboratoří a P. R. Radvily, který se zabýval metodologickými přístupy pro zabezpečení jakosti u nerutinních analýz. Na přednášky navázala živá diskuse v pracovních skupinách. Jejím hlavním závěrem bylo, že mnoho současných problémů při zavádění principů managementu jakosti i do chemických laboratoří je odrazem nedostatečného soustavného vzdělávání v oblasti jakostního inženýrství a metrologie na přírodovědných vysokých školách. Bylo konstatováno, že se často nejedná jen o problém vzdělávání studentů, ale i pedagogů - analytických chemiků i těch, kteří v ostatních oborech využívají analytická měření. Zdá se dále zřejmé, že demonstrace skutečnosti, že analytická laboratoř účinně používá prvky managementu jakosti založené na prověření třetí stranou - akreditačním orgánem - bude v budoucnu hrát v EU stále významnější roli i při získávání výzkumných grantů akademickými univerzitními pracovišti. Na řešení některých otázek zabezpečení jakosti analýz nerutinního charakteru a pro potřeby výzkumu a vývoje podává dobrý návod příručka EURACHEM/ CITAC "QA in RD and Non-routine Analysis", která bude zveřejněna v nejbližší době. Je však zřejmé, že mnoho problémů z této oblasti na standardní řešení ještě čeká.
Z. Plzák
Čestný doktorát Univerzity Palackého
Redakce obdržela autentický text Projev při udělení čestného doktorátu přírodních věd Univerzitou Palackého RNDr.Antonínu Holému, DrSc., v Olomouci dne 2. prosince 1998. Vzhledem k jeho obsahu jej s potěšením otiskuje.
Vaše Magnificence, pane rektore, Spectabiles paní děkanko a pane děkane, Honorabilis pane promotore, Cives Academici! Vážení hosté, Dámy a pánové!
Upřímně děkuji Universitě Palackého za čest, kterou mi prokazuje dnešním udělením čestného doktorátu. Můj dík patří oběma fakultám, jejichž představitelé a vědecké rady se o to stejnou měrou zasloužili: Fakultě přírodovědecké a Fakultě lékařské. Právě Lékařská fakulta mi již v roce 1985 nebo 1986 nabídla, abych jejím studentům předal něco z vědomostí, které jsem za léta práce ve svém oboru nashromáždil. Později jsem přednášel studentům jinde, doma, v cizině, posléze i na své vlastní alma mater, ale první kroky na této dráze byly zde. Neznám podklady, které obě fakulty předložily k tomuto řízení, ale nemyslím, že to bylo ocenění mého skromného přínosu pedagogického na této univerzitě. Možná, že pro většinu z Vás bude málo pochopitelné, proč vůbec kladu důraz na činnost, která je pro Vás prací každodenní. Dovolte mi proto několik osobních poznámek, které se vztahují k práci vědecké i pedagogické.
Poštěstilo se mi, že jsem se mohl po celý svůj profesionální život v klidu věnovat systematické práci vědecké. Nebylo to způsobeno okrajovostí mé problematiky, spíše díky klidu, který jsem pro práci měl a díky dělné atmosféře, která na našem ústavu vždycky panovala. Také asi díky důvěře v naše schopnosti a naše zaujetí pro práci. Klid pro práci je platný jen tehdy a tam, když a kde se pracovat chce - a tomu chtění pomáhá dělná atmosféra. Důvěra je také velmi důležitá, vytváří totiž osobní pouta k instituci.
Nikdy jsem se zvlášť nezabýval myšlenkou přednášet na vysoké škole, bylo to nežádoucí, dokonce jsme se honosili tím, že to dělat nemusíme a můžeme se věnovat nerušeně vědě. Duální systém vědy a vysokoškolského vzdělávání v naši zemi nakonec dovedl k tomu, že se vysoké školy věnovaly spíše výuce a rozvíjení oborů, kdežto v ústavech Akademie se studovaly mezioborové problémy. Nepřirozeně a stále více se tak školy a ústavy Akademie od sebe vzdalovaly. Věřím, že už toto období dichotomie a pozdějšího bezdůvodného nepřátelství máme za sebou. Je čas to změnit a konečně si říci, kde a jak si můžeme vyjít vstříc.
V přírodních vědách - a nejen v nich - bychom se neměli ptát jen "co?" a "jak" dělat, ale také "proč" - tedy po účelu té práce. Říká se tomu "cílený základní výzkum". Vytknout si cíl a směřovat k němu, využívat co nejlépe svou vlastní odbornost a spolupracovat s těmi, kteří umějí zase něco jiného. Nikdy by se ale neměl ztrácet ten původní cíl. Nemusí být spasitelský, ale měl by stát za to. V životě se mi dařilo nacházet v profesionálních kontaktech u svých partnerů porozumění. Je ale důležité naučit se alespoň lámaně vědeckému jazyku svých partnerů, snažit se vniknout do podstaty a problémů jejich profesí. Jinak by taková spolupráce nemohla být na dostatečné intelektuální úrovni. Nebylo vždycky snadné doplnit si patřičné mezery - oč snazší to má náš vědecký dorost díky možnostem, jaké mu skýtá dnešní mezioborová výuka!
Líbí se mi snaha některých našich vysokých škol poskytnout studentům a doktorandům širší pohledy na více vědních oborů. Zvlášť důležité je to samozřejmě v oborech lékařských. Sebelepší rutinní znalost vlastní profese dnes už absolventovi nestačí. Pro jeho profesionální budoucnost je to málo. Měl by být proto už za studia seznamován s úkoly, které určitá věda či obor řeší, s cíli, jaké si staví. Měl by vidět a pochopit, jak se přitom jednotlivé profese doplňují. Proto pokládám nejen za přirozené, ale za imperativní, abychom své síly spojili. Abychom se my, vědečtí pracovníci ústavů Akademie věd co nejvíce účastnili odborné výuky na vysokých školách. Aby byli studenti VŠ přijímáni do laboratoří ústavů Akademie, kde je moji kolegové rádi naučí všemu tomu know-how (kterému Karel Čapek daleko krásněji říká "jak se co dělá"). To je podle mne neméně důležitý účel vědecké práce.
Léty jsem pochopil, jak ohromný význam má ve vědě kontinuita práce a jak důležité jsou v experimentálních vědách zkušenosti a know-how, jaký ohromný význam mají vědecké školy. V naší chemii máme školu Votočkovu, Lukešovu, Šormovu, Heyrovského, Wichterlovu - leckdy je bohužel častěji uznávají ve světě než doma. Pro vědecké pracoviště, ale především pro fakultu, univerzitu je víc než co jiného důležité, aby si svých osobností vážila, podporovala je a kultivovala vznikající zárodky vědeckých škol, aby tyto osobnosti mohly být vzorem pro naši vysokoškolskou mládež, živým dokladem smyslu vědecké práce, smyslu vzdělání. Vždyť přece víme, terčem jak nenávistných a hloupých útoků se věda a racionálno vůbec dnes stává.
Možná, že se Vám můj důraz na kontinuitu nezdá být příliš realistický v době, kdy nás prosté materielní důvody vlastně nutí vyhledávat spíše takové projekty, které mají vysokou pravděpodobnost úspěchu v grantovém financování. Toto napomáhání programové přelétavosti, v lepším případě módnosti, spíše než podpora systematické práce, je přirozeným vedlejším produktem jednostranného důrazu při financování vědecké práce. Vede ke sbírání oné příslovečné smetany. Snad bude tou správnou cestou nový kurs ve vědní politice, zvýšený důraz na poskytnutí prostředků pro soustavný badatelský výzkum a pochopení důležitosti kmenových pracovníků pro naše ústavy a katedry.
Věda je součástí vzdělání, vzdělání je součástí kultury a kultura by měla být součástí vzdělání a vědy. Před světovou i českou společností budou stát v nejbližší budoucnosti problémy, které bez etiky, morálky či mravnosti určitě nezvládneme! Nejsem si jist, zda se při odborné výchově a vzdělávání také dostatečně věnuje pozornost profesní, profesionální či prostě lidské kulturnosti a etice. Etiku i morálku potřebujeme také ve vědě. Věda nesnese podvod, ten se nedá omluvit ani jakkoli zoufalou snahou po získání prostředků. Potřebujeme nejen etický kodex vědeckého pracovníka, potřebujeme hlavně nepodvádět sami sebe. Ve snaze kvantifikovat kvalitu a získat jakousi výhodu se pouštíme do nedůstojných a frustrujících počtářských hrátek s impaktovými faktory, počty publikací na hlavu, ústav, fakultu...Jak málo tyto údaje často obstojí při hlubší analýze!
Stálou a prověřenou kvalitou jsou ale ty výsledky bádání, které najdou cestu do vysokoškolských učebnic a do Vašich přednášek. Nelze je vyjádřit impaktovým faktorem. Na početnost tohoto národa není jejich počet úplně nejnižší. Jména u metod, jevů, reakcí. Purkyně, Heyrovský, Wichterle, Arnold a další. To jmenuji jen ty už nežijící a mně z mého oboru nejbližší. Nevolám po falešném vlastenectví, nepěstuji komplex malého národa. Věda je nadnárodní, ale objevy těchto lidí nebyly náhodné jednotlivosti, vznikly z jejich vlastního systematického, často životního díla, díla jejich předchůdců i spolupracovníků v konkrétních podmínkách této země. Prosím nezapomínejte na ně!
Na této akademické půdě nemohu v této souvislosti opomenout pana profesora Šantavého, světoznámou osobnost chemie a farmakologie alkaloidů. Tvůrce vědecké školy. Učitele a vědce. Vzdávám hold jeho památce a věřím, že se na této Univerzitě na něj nezapomene.
Líbí se mi, že místní občanské i politické kruhy v těch menších městech, ve kterých jsou centra vysokoškolského studia, dávají svým univerzitám či fakultám velký význam a mají pro ně tolik pochopení. Patrně více než politici a občané metropole. Dokonce se mi zdá, že i studenti jsou tu nějak jiní, možná i horlivější - a líbí se mi to. Myslím, že si Univerzita Palackého, druhá nejstarší v zemích Koruny české, vede dobře. Jsa nyní jedním z jejích členů, cítím se povinován ji ctít a pomáhat jí podle svých skrovných sil i v časech budoucích.
Děkuji Vám.