Ze života chemických společností

Klub nositelů "Ceny Alfreda Badera" se v roce 1998 rozšířil o dalšího člena

V pátém ročníku soutěže mladých chemiků o tuto prestižní cenu České společnosti chemické za tvůrčí přínos v organické a bioorganické chemii ji komise* udělila Ing. Michalu Hoskovcovi, CSc. (35 let) z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze. Předložený soubor prací se týkal chemie feromonů. Slavnostní předání Ceny, spojené s dotací 100 000 Kč (před zdaněním), z rukou předsedy České společnosti chemické prof. MUDr. RNDr. Vilíma Šimánka, DrSc., EurChem, CChem, FRSC, za přítomnosti zástupkyně nadace The Foundation for a Civil Society, slečny Lenky Studničkové, se tradičně uskutečnilo na 33. konferenci "Pokroky v organické, bioorganické a farmaceutické chemii, Liblice 98" (16.-18.11.). Zde se nový laureát představil odborné veřejnosti přednáškou s názvem "Chemická komunikace hmyzu pohledem organického chemika".
Nový nositel Ceny získal diplom inženýra chemie na Ústavu organické chemie VŠCHT v Praze (1987). Doktorandské studium absolvoval (1987-1992) na nynějším pracovišti (školitel Dr. B. Koutek) a obhájil disertační práci s názvem "Syntéza a strukturně aktivitní studie sexuálních feromonů nesytek". Od r. 1992 je vědeckým pracovníkem ve výše zmíněném Ústavu. Odborné výsledky Ing. Hoskovce jsou obsaženy v osmnácti původních sděleních. Kromě organické chemie projevoval již od počátku gymnaziálních studií vyhraněný zájem o entomologii, nejprve v rámci kroužků entomologie pod vedením našeho význačného entomologa a ekologa RNDr. Jaromíra Strejčka, CSc., později jako člen České entomologické společnosti AV ČR. Spojení jeho profesionálního zájmu o chemii s entomologií jako "hobby"-disciplinou mělo mimořádně pozitivní vliv na kvalitu a efektivitu jeho práce v interdisciplinárním výzkumu cíleném na studium možností ovlivňování vývoje a chování hmyzu. Od obhájení disertační práce se na Oddělení přírodních látek ÚOCHB intenzivně věnoval syntéze semiochemikálií, látek používaných hmyzem k intra- a interdruhové chemické komunikaci, a studiu molekulárních mechanismů přenosu chemického signálu. Zapojil se do řady výzkumných projektů oddělení, směřujících k integrované ochraně rostlin před hmyzími škůdci. Zde je třeba vyzdvihnout jeho podíl na řešení grantu "Biorational pesticides based on pheromone analogues", který Oddělení přírodních látek získalo na léta 1991-1995 od U.S. Agency for International Development. Pro jeho další vědecký růst měla velký význam i několikaměsíční stáž v USA (US Department of Agriculture, Gainesville, Florida), kterou v rámci tohoto grantu absolvoval. Celkový souhrn odborných výsledků Ing. Michala Hoskovce, CSc. představuje osmnáct původních sdělení v mezinárodních časopisech. Nositel Ceny je ženatý, má dvě dcery (1993, 1998) a rád (a výborně) vaří.
Dr. Alfred Bader, světově známý chemik, milionář, self-made man, zakladatel firmy Aldrich, filantrop, sběratel vlámských mistrů, podporoval již od šedesátých let české chemiky ekonomicky, jak bylo možno. Důvodem může být m.j. i to, že se považuje dílem za Čecha. Jeho filantropická aktivita přerostla po roce 1989 v několik významných forem. Dr. Bader ustanovil finanční jistiny (vždy ve výši cca milion dolarů), z jejichž úroků jsou hrazena "navždy" stipendia českým studentům chemie na významných světových univerzitách, jako je Harvardova univerzita, Imperial College of London, University of Pennsylvania, Columbia University. Podrobnosti o stipendiích je možno vyžádat v sekretariátu České společnosti chemické. Dr. Bader poskytuje stipendia i studentům vlámského malířství a judaistiky. Vrcholem angažovanosti pro českou chemii bylo zřízení Ceny Alfreda Badera v roce 1994, která je spojena s udělením finanční prémie ve výši 100 tisíc korun mladému českému organickému chemikovi (do 35 let). Finanční prostředky pro cenu poskytuje Dr. Bader prostřednictvím zmíněné Nadace pro občanskou společnost a uděluje jí Česká společnost chemická na základě rozhodnutí dvanáctičlenné komise pod předsednictvím prof. Oldřicha Palety z VŠCHT Praha. Přihlásit do konkursu se může každoročně kterýkoliv český chemik splňující požadavky statutu ceny. Informace podá také sekretariát ČSCH.
Zájemce, kteří zvažují svou přihlášku do soutěže o Cenu, bude zajímat, že s výjimkou prvního, se ostatní laureáti zúčastnili soutěže vícekrát. Vlastně se stalo pravidlem, že nositel se již o Cenu ucházel v některém z předchozích ročníků, protože Cena se může udělit jen jedna. Autoři nejlepších kolekcí původních sdělení, kteří Cenu neobdrželi, získávají privilegium permanentní přihlášky (do věku 35 let); pak postačuje, aby v roce, kdy se hodlají opět soutěže zúčastnit, poslali pouze doplněk předchozího souboru, případně jej aktualizovali.
Uzávěrka přihlášek do konkursu o Cenu v roce 1999 byla stanovena na 15. červen 1999 (datum poštovního razítka). Hlavní částí přihlášky jsou separáty publikovaných prací a k nim zpracovaný autorův komentář k dosaženým výsledkům v rozsahu 4-6 stran; přiložený životopis by měl zachytit odborný vývoj, mj. téma diplomové a doktorské (kandidátské) disertace, získaná ocenění, stáže a jejich tematické zaměření, získané granty apod. Řada publikací vzniká týmovou činností a v takových případech je potřebné vyjádřit podíl uchazeče na publikovaných výsledcích (návod na stručné vyjádření autorského podílu zašle přihlášeným sekretariát Společnosti). Uchazeči o Cenu se přihlašují na sekretariátě Společnosti zpravidla sami, zároveň však statut Ceny dovoluje, aby návrh podali kolegové, instituce a rovněž vědecké rady a senáty.

Přehled nositelů "Ceny Alfreda Badera":
*Komise pro "Cenu Alfreda Badera": dr. P. Čárský, prof. O. Červinka, dr. P. Drašar (tajemník), doc. V. Hanuš, prof. M. Kratochvíl, prof. O. Paleta (předseda), doc. J. Plešek, prof. O. Pytela, prof. V. Šimánek, prof. T. Trnka, dr. J. Závada

Oldřich Paleta, Bohumír Koutek

V pořadí 160. Hanušova medaile udělena doc. Daniele Walterové

Doc. RNDr. Daniela Walterová, CSc. se narodila v roce 1943 v Olomouci. Po ukončení studia na Střední průmyslové škole chemické v Přerově v roce 1962, nastoupila jako laborantka na Chemický ústav Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1963-1968 vystudovala při zaměstnání Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor biochemie. Po ukončení univerzitních studií byla zařazena na místo vědeckého pracovníka a v roce 1972 začíná svou kariéru vysokoškolské učitelky jako odborná asistentka. V roce 1973 po složení rigorózní zkoušky a obhájení rigorózní práce na Katedře biochemie PřF MU získává titul doktorky přírodních věd. Vědeckou výchovu v oboru biochemie ukončuje úspěšnou obhajobou disertační práce v oboru biochemie na PřF MU v roce 1981. O pět let později je na základě řízení na Lékařské fakultě hygienické UK v Praze jmenována docentkou pro obor biochemie. V současné době zastává funkci proděkanky pro vědu a výzkum LF UP.
Paní docentka zahájila svou vědeckou dráhu v oblasti chemie přírodních látek jako žačka profesora Františka Šantavého. Z tohoto období jsou její práce o izolaci a strukturách řady alkaloidů rhoeadinového typu z máku vlčího (Papaver rhoeas). Sedativní účinky rhoeadinu a jeho derivátů upoutávají její pozornost a paní docentka se začíná orientovat na biochemicko-farmakologický výzkum. Studium biotransformací isochinolinových alkaloidů, jejich interakcí s biopolymery, zejména DNA a diagnosticky významnými enzymy, později studie o jejich vlivu na jaterní buňku ji zařadily mezi uznávané odborníky v oboru experimentální toxikologie. Daniela Walterová je autorkou nebo spoluautorkou 56 původních vědeckých prací a pěti souborných referátů s velmi dobrým citačním indexem. Výsledky své vědecké práce prezentovala na řadě domácích a zahraničních konferencí a své zkušenosti předává jako školitelka doktorandů na svém pracovišti a během svých pobytů na Farmaceutické fakultě University Paris-Sud v Chatenay-Malabry a Ústavu INSERM v Montpellier.
Paní Walterová je členkou ČSCH a České společnosti biochemické od roku 1969 a obor chemie přírodních látek reprezentuje v Českém národním komitétu pro chemii od roku 1995. V rámci odborných společností se podílela na organizaci řady odborných konferencí a sjezdů. Z těch posledních je známa účastníkům Sjezdů chemických společností v letech 1993 a 1997 a Biochemického sjezdu v roce 1996 jako výkonná redaktorka sjezdových čísel časopisu Chemické listy 87(9a) 1993; 90(9) 1996; 90(9) 1997.
Studenti a její spolupracovníci ji znají jako člověka skromného, vždy ochotného poradit a vyjít vstříc při řešení pracovních i osobních problémů. Její přátelé si ji váží pro její kultivované vystupování, široký kulturní rozhled, ale i jako vynikající společnici ve vzácných chvílích volna. Paní Daniela je matkou dvou dětí, syna Jaroslava a dcery Zuzany.
Hanušova medaile, tak řídce udělovaná ženám, je vysokým oceněním nejen velmi dobré odborné práce paní docentky, ale také jejích organizačních a pedagogických schopností.

Jitka Ulrichová

RNDr. Antonín Holý, DrSc. nositelem Hanušovy medaile

Obtížně by se hledal chemik, který jakkoliv přišel do styku s chemií složek nukleových kyselin, který by neznal dr. Holého. Pravděpodobně se tento výrok dá rozšířit i na množinu chemiků přírodních látek, cukrů, antivirálních sloučenin a oboru "medicinal chemistry", jenž se do češtiny přesně překládá nesnadno. Jeho hlavním oborem zájmu je chemie heterocyklických sloučenin, chemie sacharidů, enzymová katalýza včetně řešení povahy interakce enzymů se substráty a inhibitory, mechanismus účinku antimetabolitů. Hlavní zaměření cílů jeho práce je vývoj antimetabolitů jako léčiv proti leukémii, rakovině, metabolickým onemocněním a virovým infekcím a pro terapii AIDS, imunomodulátorů a jejich biotechnologických způsobů přípravy.
Systematický, stručně přesný, cílevědomý, absorbovaný plně experimentální prací či diskusí jejích výsledků proslul těmito vlastnostmi již při studiu na Karlově univerzitě a jakoby přirozeně je očekává u svých spolupracovníků. Obdivovaný zahraničními profesory, kteří se ptávali ještě za hlubokých dob panování matičky ČSAV "Je to pravda, že všechny publikace vaří sám se svou laborantkou", či kritizovaný postranně méně úspěšnými kolegy "To snad nemohl ani uvařit, bůhví jak to je s těmi jeho látkami". Proslulý svými antivirálními látkami, které prorazily i na úroveň Olympu klinických zkoušek v USA. Žijící a pracující v stálém kolotoči mezi přáteli, kteří jej uznávali a uznávají, nepřáteli, kteří jej snad ze závisti pomlouvají, z nichž mnozí nakonec museli sklonit hlavu před jeho nepopiratelnými výsledky a s určitou nechutí v hlase přiznat "...jeden z nejlepších odborníků naší Akademie". Ředitel ústavu, který si vydobyl uznání nejen svými výsledky odbornými, ale i podstatným finančním přínosem pro ústav a českou chemii, plynoucím z prací jichž je autorem. A tak dále.
Po absolvování PřF UK Praha, pod vedením prof. Vystrčila, odešel na půdu Akademie, kde od roku 1960 absolvoval aspiranturu (pod vedením Dr. Arnolda), stal se vědeckým pracovníkem (63), vedoucím skupiny (83), oddělení (87) a ředitelem (95). Jeho práce byla oceněna m.j. čestnou medailí National Cancer Institute Tokyo, Státní cenou za chemii (ČSSR), čestnou plaketou za zásluhy o mezinárodní časopis Nucleic Acids Chemistry, členstvím v redakčních radách (Nucleic Acids Chemistry, Nucleosides and Nucleotides, Antiviral Research, International Journal of Purine and Pyrimidine Research, Antiviral Chemistry and Chemotherapy). Je autorem a spoluautorem přes 400 publikací, 57 patentů, téměř desítky knih, organizátorem řady konferencí, členem mnoha komisí, rad a orgánů. Je řešitelem a spoluřešitelem dlouhé řádky projektů a grantů. Podrobný výčet těchto aktivit přesahuje rozsahem možnosti tohoto příspěvku.
V rámci své odborné aktivity vychoval řadu aspirantů a stážistů, přednášel a přednáší na UP Olomouc, 3. LF UK Praha, PřF UK Praha, VŠCHT, AV ČR a na řadě zahraničních pracovišť. Přednesl dlouhou řádku plenárních a vyžádaných přednášek po celém světě, včetně Gordonských sympozií, FEBS/NATO Summer School atd. K jeho nemalým příspěvkům k rozvoji české chemie patří i jeho dlouhodobá péče o časopis Collection of Czechoslovak Chemical Communications.
Z realizovaných "výstupů" jeho práce lze jmenovat původní antiherpetikum DUVIRAGEL (Léčiva Praha), originální postup přípravy azidothymidinu (AZT) (Lachema Brno), antivirální preparáty VISTIDTM schválený pro klinické použití v USA a EU, druhý v poslední klinické fázi III (otevřená studie) a třetí v klinické fázi II/III v USA, oba poslední sledované Národním ústavem zdraví USA jako potenciální léčiva proti AIDS a přidruženým infekcím.
Doktor Holý je jedním z českých chemiků, kteří se věnují své práci ve své vlasti a přispívají nemalou měrou k tomu, že česká chemie má stále svoje dobré jméno na kolbišti světové vědy. Můžeme mu do další práce popřát neutuchající elán a mnoho zdaru.

Vilím Šimánek a Pavel Drašar

Asociace českých chemických společností roste

Česká společnost chemického inženýrství se stala v listopadu 1998 novým členem Asociace podpisem předsedy ČSChI pod dokumentem o přistoupení. Akt nabude právní moci po schválení nejvyššími orgány všech členských společností.

pad

Zjazd chemických spoločnosti Nitra 1999

Dovoľujeme si Vás pozvať na 51. Zjazd chemických spoločností, ktorý sa uskutoční v dňoch 6.-9.9.1999, v roku, v ktorom oslávime 70. výročie založenia odbočky Československej chemickej spoločnosti v Bratislave, predchodkyne súčasnej Slovenskej chemickej spoločnosti. Nakoľko posledné dva zjazdy chemikov na Slovensku sa konali v Bratislave, rozhodli sme sa predstaviť Vám v tomto jubilejnom roku ďalšiu metropolu chemického priemyslu na Slovensku - starobylú Nitru, ktorá v súčasnosti oslavuje 1500. výročie príchodu Slovanov na naše územie, ale zároveň aj 750. výročie udelenia výsad slobodného kráľovského mesta. Navyše, nitrianska Univerzita Konštantína Filozofa (pripravujúca aj učiteľov chémie) oslávi 40. výročie svojho založenia v roku 1999 a Stredná priemyselná škola potravinárska v Nitre si už v tomto roku pripomína 35. výročie svojho založenia. Spolu-partnerom pri organizácii bude aj Slovenská poľnohospodárska univerzita. Zároveň by sme chceli upozorniť aj na aktivity mladej generácie chemikov, ktorá sa prezentuje v rámci chemickej olympiády. A keďže práve v roku 1999 sa uskutoční už 35. ročník Chemickej olympiády v Čechách a na Slovensku, bude to vhodná príležitosť na zhodnotenie a porovnanie úspešnosti, ale predovšetkým na stretnutie učiteľov chémie zo všetkých stupňov škôl. Veríme, že spoločný zjazd slovenských a českých chemikov a ich zahraničných hostí úspešne zapadne do osláv týchto významných jubileí a pre účastníkov bude užitočným a príjemným stretnutím. Významné domáce aj zahraničné firmy si určite nenechajú ujsť príležitosť prezentovať sa na tomto medzinárodnom stretnutí chemikov. Tešíme na Vašu účasť na stretnutí chemikov v Nitre, v septembri 1999. Informácie na adrese SCHS, Radlinského 9, 812 37 Bratislava, tel. 00421-7-54777409, fax -54777414, http://schs.chtf.stuba.sk.

Organizátori 51. Zjazdu chemických spoločností

Česká společnost chemická v FECS a ECCC

Federace evropských chemických společností na svém kongresu v Instambulu zvolila nejen nového (budoucího) předsedu, jímž se stal dr. R. Battaglia, ale mezi řadou nových funkcionářů zvolila prof. Šimánka, předsedu ČSCH, do funkce jednoho ze šesti volených členů výkonného výboru FECS (FECS Executive Committee Elected Member) pro období do roku 2001.
ČSCH již byla reprezentována v evropských orgánech ECCC/FECS statutem pozorovatele (observer) ve výboru ECCC (European Community Chemistry Council) a plným členstvím v komisi pro udělování titulu Evropský chemik (ECRB, European Chemist Registration Board). V těchto dvou funkcích reprezentuje Společnost dr. Drašar.
V komisi FECS pro pořádání EuChem konferencí (FECS Euchem Committee) zastupuje ČSCH prof. Trnka.
Zástupce společnosti se v poslední době vždy zúčastňuje zasedání AllChemE z titulu zapojení do ECCC/FECS.

33. Ročník mezinárodní chemické olympiády: Hradec Králové 2001

Ve dnech 21. a 22. 10. 1998 proběhlo v Hradci Králové v kongresovém centru Aldis shromáždění v souvislosti s přípravami 33. ročníku mezinárodní chemické olympiády (MCHO), která proběhne v roce 2001 v Hradci Králové na lékařské a farmaceutické fakultě UK.
21. 10. proběhla v kongresovém centru tisková konference za účasti představitelů MŠMT ČR, obou fakult Univerzity Karlovy, primátorů měst Hradce Králové a Litomyšle, na kterém byly poskytnuty informace o přípravách 33. MCHO, o všech kategoriích chemické olympiády v České republice, soustředěních úspěšných olympioniků aj. Součástí tiskové konference byla stánková expozice "Soutěž mládeže v České republice v oblasti přírodovědných oborů", podávající informace o soutěžích mládeže v biologii, matematice a fyzice se zaměřením na středoškolskou odbornou činnost (SOČ).
Tato tradiční akce probíhá každoročně v jedné ze zemí, která je členem Mezinárodní asociace pro chemickou olympiádu; rozhodujícím orgánem je Mezinárodní řídící výbor MCHO, v jehož čele stojí prof. dr. Robert D. Cook (Kanada). Hnutí bylo založeno v r. 1968 a Československá republika patřila mezi jeho zakladatele.
V roce 1998 se 30. ročník MCHO konal v Melbourne ve dnech 5. až 14. 7. 1998 (v r. 1999 se bude konat v Thajsku, v r. 2000 v Dánsku). Poprvé zde soutěžily nově začleněné země Irsko, Kazachstán a Kirgizie, jako pozorovatelé vystupovaly Ázerbajdžán, Brazílie, Filipíny, Keňa a Uruguay (každá země musí být po dva roky pozorovatelem, poté má právo stát se členem asociace). Stejně jako v minulých letech se akce zúčastnili i studenti z České republiky (každá země může vyslat až 4 uchazeče, někdy tato kvóta nebývá po úvaze národních hodnotitelů naplněna). Naši soutěžící byli vybráni standardním způsobem na základě výsledků v celostátním kole CHO a na dvou výběrových soustředěních (Úvaly u Prahy 23. až 28. března - 13 studentů, Přírodovědecká fakulta UK 20. až 24. dubna - 9 studentů, vybraných na základě nejlepších souhrnných výsledků). Příprava studentů byla orientována na sborník praktických a teoretických úloh sestavených pořadateli 30. MCHO, který byl soutěžícím předem zaslán. Letošní rok nebyl pro české studenty tak úspěšný, jako roky minulé, všeobecně však lze říci, že si naši studenti vedou na této mezinárodní akci velmi dobře a běžně přivážejí domů medaile všech tří stupňů.
Následující den proběhla v Aldisu širší konferenční rozprava věnovaná problematice soutěží mládeže z oblasti přírodovědných předmětů a SOČ, doplněná diskusemi o zkušenostech řady českých gymnázií, tradici olympiád v Čechách a na Moravě, jednotlivým typům olympiád, hodnocením jejich výsledků atd.
V čele Komitétu MCHO 2001 je paní RNDr. Jana Benešová, CSc., pracovnice LF UK v Hradci Králové; komitét hledá spolupracovníky pro tvorbu přípravných a soutěžních úloh z řad středoškolských a vysokoškolských učitelů. Úlohy mají zahrnovat teoretické problémy z biochemie, organické, anorganické, obecné a fyzikální chemie. Čas předpokládaný na vyřešení jedné úlohy je 30-45 min., pro praktické úlohy se předpokládá doba provedení vč. výpočtu a protokolu asi 5 hodin. Zpracování úloh musí odpovídat předpisům bezpečnosti práce v chemické laboratoři. Tyto úlohy mají prověřit nejen úroveň vědomostí, ale zejména schopnost samostatné úvahy. Budou vítány především úlohy z oblastí analýzy životního prostředí, biotechnologií, bezodpadových technologií, recyklace odpadů aj. Zájemci o spolupráci se mohou přihlásit na adrese: RNDr. J. Benešová, CSc., LFUK, Šimkova 870, 500 01 Hradec Králové (tel. 049/58 16 264, fax 049/55 13 909, mobil 0603/841 298, e-mail: webmaster@lfhk.cuni.cz).

(lo)

Narozeniny prof. Wichterleho

Dne 6. listopadu 1998 se ve velkém sále paláce Žofín na Slovanském ostrově v Praze konalo vzpomínkové shromáždění k nedožitým 85. narozeninám čestného předsedy AV ČR, prof. Otty Wichterleho. Shromáždění zahájila a slovem provázela místopředsedkyně AV ČR doc. H. Illnerová. O své vzpomínky na jednoho z největších českých vědců 20. století se s přítomnými - včetně rodiny zesnulého - rozdělili předseda AV ČR prof. R. Zahradník, prof. P. Kratochvíl z Ústavu makromolekulární chemie a hudební skladatel prof. I. Hurník. Jejich slova se střídala s hudbou A. Dvořáka v podání Kociánova kvarteta. Celá akce měla velmi důstojný, ale v duchu odkazu prof. Wichterleho naprosto nepompézní ráz.

Zvláštní pracovní zasedání EURACHEM "QA in RD and Non-routine Analysis" na EUROANALYSIS 10

Hledání odpovědí na otázky, jaká opatření jsou nutná, aby výsledky chemických analýz byly navzájem srovnatelné bez ohledu na to kdy, ve které laboratoři, na jakém přístroji a kdo je naměřil, jsou v poslední době nedílnou součástí setkání analytických chemiků. Nejinak tomu bylo i na konferenci EUROANALYSIS 10 v září 1998 v Basileji, kde problematice zabezpečení jakosti (QA) rutinních analýz byl věnován prostor v mnohých přednáškách. Dosud málo propracované problematice zabezpečení jakosti u nerutinních analýz a analýz ve výzkumu a vývoji bylo věnováno zvláštní zasedání "QA in RD and Non-routine Analysis" pořádané v rámci programu této konference organizací EURACHEM. Problematika byla uvedena 4 vyzvanými přednáškami předních odborníků a to: D. G. Holcomba, který popsal obsah a proces vzniku k publikaci připravené příručky "QA in RD and Non-routine Analysis" a upozornil na některé klíčové problémy, W. Stecka, který se soustředil na důvody, proč laboratoře účastnící se výzkumné práce mají potřebu získání akreditace a popsal akreditační proces laboratoří BASF, B. Neidharta, zabývajícího se klady a zápory implementace akreditací do univerzitních a akademických analytických laboratoří a P. R. Radvily, který se zabýval metodologickými přístupy pro zabezpečení jakosti u nerutinních analýz. Na přednášky navázala živá diskuse v pracovních skupinách. Jejím hlavním závěrem bylo, že mnoho současných problémů při zavádění principů managementu jakosti i do chemických laboratoří je odrazem nedostatečného soustavného vzdělávání v oblasti jakostního inženýrství a metrologie na přírodovědných vysokých školách. Bylo konstatováno, že se často nejedná jen o problém vzdělávání studentů, ale i pedagogů - analytických chemiků i těch, kteří v ostatních oborech využívají analytická měření. Zdá se dále zřejmé, že demonstrace skutečnosti, že analytická laboratoř účinně používá prvky managementu jakosti založené na prověření třetí stranou - akreditačním orgánem - bude v budoucnu hrát v EU stále významnější roli i při získávání výzkumných grantů akademickými univerzitními pracovišti. Na řešení některých otázek zabezpečení jakosti analýz nerutinního charakteru a pro potřeby výzkumu a vývoje podává dobrý návod příručka EURACHEM/ CITAC "QA in RD and Non-routine Analysis", která bude zveřejněna v nejbližší době. Je však zřejmé, že mnoho problémů z této oblasti na standardní řešení ještě čeká.

Z. Plzák

Čestný doktorát Univerzity Palackého

Redakce obdržela autentický text Projev při udělení čestného doktorátu přírodních věd Univerzitou Palackého RNDr.Antonínu Holému, DrSc., v Olomouci dne 2. prosince 1998. Vzhledem k jeho obsahu jej s potěšením otiskuje.
Vaše Magnificence, pane rektore, Spectabiles paní děkanko a pane děkane, Honorabilis pane promotore, Cives Academici! Vážení hosté, Dámy a pánové!
Upřímně děkuji Universitě Palackého za čest, kterou mi prokazuje dnešním udělením čestného doktorátu. Můj dík patří oběma fakultám, jejichž představitelé a vědecké rady se o to stejnou měrou zasloužili: Fakultě přírodovědecké a Fakultě lékařské. Právě Lékařská fakulta mi již v roce 1985 nebo 1986 nabídla, abych jejím studentům předal něco z vědomostí, které jsem za léta práce ve svém oboru nashromáždil. Později jsem přednášel studentům jinde, doma, v cizině, posléze i na své vlastní alma mater, ale první kroky na této dráze byly zde. Neznám podklady, které obě fakulty předložily k tomuto řízení, ale nemyslím, že to bylo ocenění mého skromného přínosu pedagogického na této univerzitě. Možná, že pro většinu z Vás bude málo pochopitelné, proč vůbec kladu důraz na činnost, která je pro Vás prací každodenní. Dovolte mi proto několik osobních poznámek, které se vztahují k práci vědecké i pedagogické.
Poštěstilo se mi, že jsem se mohl po celý svůj profesionální život v klidu věnovat systematické práci vědecké. Nebylo to způsobeno okrajovostí mé problematiky, spíše díky klidu, který jsem pro práci měl a díky dělné atmosféře, která na našem ústavu vždycky panovala. Také asi díky důvěře v naše schopnosti a naše zaujetí pro práci. Klid pro práci je platný jen tehdy a tam, když a kde se pracovat chce - a tomu chtění pomáhá dělná atmosféra. Důvěra je také velmi důležitá, vytváří totiž osobní pouta k instituci.
Nikdy jsem se zvlášť nezabýval myšlenkou přednášet na vysoké škole, bylo to nežádoucí, dokonce jsme se honosili tím, že to dělat nemusíme a můžeme se věnovat nerušeně vědě. Duální systém vědy a vysokoškolského vzdělávání v naši zemi nakonec dovedl k tomu, že se vysoké školy věnovaly spíše výuce a rozvíjení oborů, kdežto v ústavech Akademie se studovaly mezioborové problémy. Nepřirozeně a stále více se tak školy a ústavy Akademie od sebe vzdalovaly. Věřím, že už toto období dichotomie a pozdějšího bezdůvodného nepřátelství máme za sebou. Je čas to změnit a konečně si říci, kde a jak si můžeme vyjít vstříc.
V přírodních vědách - a nejen v nich - bychom se neměli ptát jen "co?" a "jak" dělat, ale také "proč" - tedy po účelu té práce. Říká se tomu "cílený základní výzkum". Vytknout si cíl a směřovat k němu, využívat co nejlépe svou vlastní odbornost a spolupracovat s těmi, kteří umějí zase něco jiného. Nikdy by se ale neměl ztrácet ten původní cíl. Nemusí být spasitelský, ale měl by stát za to. V životě se mi dařilo nacházet v profesionálních kontaktech u svých partnerů porozumění. Je ale důležité naučit se alespoň lámaně vědeckému jazyku svých partnerů, snažit se vniknout do podstaty a problémů jejich profesí. Jinak by taková spolupráce nemohla být na dostatečné intelektuální úrovni. Nebylo vždycky snadné doplnit si patřičné mezery - oč snazší to má náš vědecký dorost díky možnostem, jaké mu skýtá dnešní mezioborová výuka!
Líbí se mi snaha některých našich vysokých škol poskytnout studentům a doktorandům širší pohledy na více vědních oborů. Zvlášť důležité je to samozřejmě v oborech lékařských. Sebelepší rutinní znalost vlastní profese dnes už absolventovi nestačí. Pro jeho profesionální budoucnost je to málo. Měl by být proto už za studia seznamován s úkoly, které určitá věda či obor řeší, s cíli, jaké si staví. Měl by vidět a pochopit, jak se přitom jednotlivé profese doplňují. Proto pokládám nejen za přirozené, ale za imperativní, abychom své síly spojili. Abychom se my, vědečtí pracovníci ústavů Akademie věd co nejvíce účastnili odborné výuky na vysokých školách. Aby byli studenti VŠ přijímáni do laboratoří ústavů Akademie, kde je moji kolegové rádi naučí všemu tomu know-how (kterému Karel Čapek daleko krásněji říká "jak se co dělá"). To je podle mne neméně důležitý účel vědecké práce.
Léty jsem pochopil, jak ohromný význam má ve vědě kontinuita práce a jak důležité jsou v experimentálních vědách zkušenosti a know-how, jaký ohromný význam mají vědecké školy. V naší chemii máme školu Votočkovu, Lukešovu, Šormovu, Heyrovského, Wichterlovu - leckdy je bohužel častěji uznávají ve světě než doma. Pro vědecké pracoviště, ale především pro fakultu, univerzitu je víc než co jiného důležité, aby si svých osobností vážila, podporovala je a kultivovala vznikající zárodky vědeckých škol, aby tyto osobnosti mohly být vzorem pro naši vysokoškolskou mládež, živým dokladem smyslu vědecké práce, smyslu vzdělání. Vždyť přece víme, terčem jak nenávistných a hloupých útoků se věda a racionálno vůbec dnes stává.
Možná, že se Vám můj důraz na kontinuitu nezdá být příliš realistický v době, kdy nás prosté materielní důvody vlastně nutí vyhledávat spíše takové projekty, které mají vysokou pravděpodobnost úspěchu v grantovém financování. Toto napomáhání programové přelétavosti, v lepším případě módnosti, spíše než podpora systematické práce, je přirozeným vedlejším produktem jednostranného důrazu při financování vědecké práce. Vede ke sbírání oné příslovečné smetany. Snad bude tou správnou cestou nový kurs ve vědní politice, zvýšený důraz na poskytnutí prostředků pro soustavný badatelský výzkum a pochopení důležitosti kmenových pracovníků pro naše ústavy a katedry.
Věda je součástí vzdělání, vzdělání je součástí kultury a kultura by měla být součástí vzdělání a vědy. Před světovou i českou společností budou stát v nejbližší budoucnosti problémy, které bez etiky, morálky či mravnosti určitě nezvládneme! Nejsem si jist, zda se při odborné výchově a vzdělávání také dostatečně věnuje pozornost profesní, profesionální či prostě lidské kulturnosti a etice. Etiku i morálku potřebujeme také ve vědě. Věda nesnese podvod, ten se nedá omluvit ani jakkoli zoufalou snahou po získání prostředků. Potřebujeme nejen etický kodex vědeckého pracovníka, potřebujeme hlavně nepodvádět sami sebe. Ve snaze kvantifikovat kvalitu a získat jakousi výhodu se pouštíme do nedůstojných a frustrujících počtářských hrátek s impaktovými faktory, počty publikací na hlavu, ústav, fakultu...Jak málo tyto údaje často obstojí při hlubší analýze!
Stálou a prověřenou kvalitou jsou ale ty výsledky bádání, které najdou cestu do vysokoškolských učebnic a do Vašich přednášek. Nelze je vyjádřit impaktovým faktorem. Na početnost tohoto národa není jejich počet úplně nejnižší. Jména u metod, jevů, reakcí. Purkyně, Heyrovský, Wichterle, Arnold a další. To jmenuji jen ty už nežijící a mně z mého oboru nejbližší. Nevolám po falešném vlastenectví, nepěstuji komplex malého národa. Věda je nadnárodní, ale objevy těchto lidí nebyly náhodné jednotlivosti, vznikly z jejich vlastního systematického, často životního díla, díla jejich předchůdců i spolupracovníků v konkrétních podmínkách této země. Prosím nezapomínejte na ně!
Na této akademické půdě nemohu v této souvislosti opomenout pana profesora Šantavého, světoznámou osobnost chemie a farmakologie alkaloidů. Tvůrce vědecké školy. Učitele a vědce. Vzdávám hold jeho památce a věřím, že se na této Univerzitě na něj nezapomene.
Líbí se mi, že místní občanské i politické kruhy v těch menších městech, ve kterých jsou centra vysokoškolského studia, dávají svým univerzitám či fakultám velký význam a mají pro ně tolik pochopení. Patrně více než politici a občané metropole. Dokonce se mi zdá, že i studenti jsou tu nějak jiní, možná i horlivější - a líbí se mi to. Myslím, že si Univerzita Palackého, druhá nejstarší v zemích Koruny české, vede dobře. Jsa nyní jedním z jejích členů, cítím se povinován ji ctít a pomáhat jí podle svých skrovných sil i v časech budoucích.
Děkuji Vám.