Aprílový klub

Chemšmejd

Nová zákonná úprava chemických vědomostí.

Sbírka zákonů ČR přináší v částce 48/98 na straně 6578 pozoruhodné novinky ze světa chemie. Jednak uvádí na světlo tzv. "velmi lehkou vodu", odvozenou od izotopu kyslíku 1.8, doslova 1.8O. Jako další zavádí, prohlubujíc buditelskou ideu tzv. "oživotňujících" koncovek jmen prvků -ík, psaní jejich jmen s velkým písmenem. K veliké radosti Ostraváků kodifikuje psaní koncovek enzymů s krátkým a -aza, i když u esterů používá (k jejich smutku) dlouhé -át. Uvádí i zvláštní sloučeniny jako 4.4o-dibromfenyl. Nová vyhláška má i rysy pozitivní - povoluje bezcelný dovoz izotopu helia 3He, vyskytujícího se v přírodním heliu v koncentraci 1.37 x 10-4%.

Moudrá rozhodnutí tohoto typu ocenila Světová rada porkanové chemie (WC PC) a paralelně s udělením čestného titulu Chemšmejd udělila tvůrcům tohoto díla, zastoupeným pod vyhláškou podepsaným ministrem Ing. Pilipem, mezinárodní ocenění "WC acknowledgment for pig-related knowledge". WC oceňuje možnost bezcelného dovozu 3He, jenž pregnantně zdůrazňuje význam výroby kamínků do zapalovačů metodou publikovanou v Chem. Listech 79, 410 (1985).

pad

Spektrum chemických pitomostí, které se objevuje v českém tisku, je opravdu pestré. Tentokrát jsem vybral zajímavé sdělení o tom, jak pálené vápno ovlivňuje aroma černé kávy. Cituji:

Voda dokáže změnit chuť kávy

Často nemůžeme pochopit, že káva, kterou ze stejného druhu a stejným způsobem připravujeme v pražském bytě a na víkendové chatě, se chuťově výrazně odlišuje. Důvodem je "obyčejná" voda. Pro přípravu kávy je důležité, že při ohřívání vody dochází společným působením tvrdosti vody a různých chuťových látek v podobě organických sloučenin ke zhoršení chuťové kvality kávy. Nedostatek kysličníku vápenatého způsobuje přebytek solí v aromatických látkách, takže aroma kávy je pak prázdné. Jeho přebytek naopak potlačuje působení solí a typické kávové aroma se nestačí plně rozvinout. (Metro z 30.7.1998)
Opravdu originální vysvětlení, z kterého plyne, že vápna musí být v opravdu dobré kávě tak právě akorát!

kratas

Dabing

Navazuji na předcházející příspěvky v této rubrice a obracím pozornost čtenáře na jiný druh chemšmejdu, který se tentokrát objevuje v dabingu filmů vysílaných na programech ČT a Novy.
Malá československá encyklopedie z roku 1985 uvádí pod heslem dabing: "převedení mluveného textu filmu do jiného jazyka. Původní text je při překladu upravován tak, aby zachoval nejen přesný obsah, ale aby i výslovnost a výběr slov odpovídaly originálu, tj. aby se příliš nelišila artikulace od pohybu rtů původního herce". Bohužel tento výklad neobsahuje podmínku, že překlad musí být i věcně správný, lze se jen domnívat, že je to zahrnuto v pojmu "přesný obsah". Jak je tento požadavek plněn se můžeme poučit v některých vysílaných filmech. Dovídáme se na příklad, že "hydrocarbon" je vlastně "vodouhlík", že hydroxid sodný je "hydrát sodný". Počeštěním původně anglických výrazů "fiberglasová loď" je též " loď z fiberglasu". Známý zachránce Mac Gyver dokáže připravit "stopadesátiprocentní alkohol" a také přimět k výbuchu nehořlavý chloroform. Zkrátka nepřijdou ani toxikologové. Dovídáme se, že člověk vydechuje oxid uhelnatý, že se lze bez rizika pohybovat v prostředí sirovodíku nebo že "plynový útok" Somanem v uzavřeném obchodním domě klidně zákazníci přežijí. Na konci filmu se však divákům dostává poučení, že šlo o nervový plyn nebo kysličník uhličitý.
Abych nepranýřoval jen dabing. Zajímavý obsahem i grafickou úpravou je časopis Kapitál. V č.10/1997 byl publikován článek "Ocel nebo versus silikon". Pojednával však nikoliv o silikonových plastech, ale o křemíku (počeštěný anglický silicon) a o výrobě počítačových komponent, které vytlačují výrobu oceli z předních míst v žebříčku produkce a zisku.
Inu pokrok je pokrok a my starší generace asi zaostáváme za pokrokem věd. Že by pomohla kdysi propagovaná atestace? Nebo postačí spíše poctivá práce překladatelů, odborný slovník či odborný poradce? Na závěr radím: Pranýřujte Chemšmejdy, snad postupně zahynou.

Josef Sýkora