Zpráva experta National Science Foundation (USA) o stavu vědy v Polsku

Na konci loňského roku obdržela Česká společnost chemická materiál nazvaný Current State of Science in Poland (NSF/Europe Report No 87, May 1997), jehož autorem je Dr. Norbert M. Bikales (National Science Foundation/Europe Office). Dr. Bikales Polsko pravidelně navštěvoval od roku 1977. V jeho zprávě je řada poznatků, které by mohly být zajímavé i pro naše čtenáře.
Polsko je zemí s bohatou vědeckou tradicí a světu dalo vynikající vědecké osobnosti jako např. Koperníka či Marii Curie-Sklodowskou. Po 2. světové válce se Polsko snažilo obnovit a výrazně rozšířit polský výzkum. To se skutečně podařilo a mnohá pracoviště dosáhla velmi dobré úrovně. Na druhé straně izolace od vyspělých západních zemí vedla k problémům se získáváním odborných časopisů a literatury, chemikálií a především moderního přístrojového vybavení a počítačů. Restrikce v oblasti mezinárodní vědecké komunikace byly pro polské vědce menší než v ostatních socialistických zemích. Po roce 1989 se s přechodem polského hospodářství k tržnímu systému objevila řada ekonomických problémů. Role výzkumu (zvláště základního) přestala být pro vládu ve srovnání s problémy polského hospodářství významná. Nové ekonomické podmínky vedly k přehodnocení možností polské vědy a výzkumu a ke změně finanční podpory jednotlivým institucím i vědcům. Dnes Polsko vynakládá na výzkum ročně 0,9 % z hrubého domácího produktu.
V roce 1991 byl v Polsku založen Státní výbor pro vědu (KBN). Tato státní agentura určuje hlavní směry výzkumu a je také největší státní institucí financující výzkum a zabezpečující prostředky pro klíčové aktivity. Z jejích prostředků jsou financovány nákupy přístrojů, investice do budov a přidělovány granty pro jednotlivce i výzkumné skupiny (existuje zde omezení, nositel grantu může mít od KBN pouze jediný). To platí jak pro ústavy Polské akademie věd, tak i pro univerzitní pracoviště. KBN provádí také hodnocení efektivnosti a kvality výzkumu jednotlivých pracovišť, podporuje knihovny a výměnné pobyty.
Do roku 1989 hrála rozhodující roli v polském výzkumu Polská akademie věd (PAN). Po tomto roce byl počet pracovníků PAN snížen o 30 % na současných 10 000. Založením KBN byla úloha PAN značně oslabena, její základní funkcí zůstala koordinace a ochrana základního výzkumu.
Dr. Bikales se v další části zprávy zmiňuje o některých významných polských pracovištích. Poslední část je věnována problémům, se kterými se dnes polská věda potýká. Nejčastěji diskutovaným problémem v Polsku je neschopnost přilákat dostatečný počet vysoce kvalifikovaných mladých lidí do vědy. Příčinou jsou nízké platy, které může státní sektor oproti soukromým firmám nabídnout. Například průměrný měsíční plat vědce s vědeckou hodností Ph.D. je v Polsku 230 USD. Tento výdělek je ve srovnání s náklady na bydlení a potraviny, které dosáhly mnohdy již západní úrovně, nedostatečný. Průměrný měsíční plat vysokoškolského profesora dosahuje 650 USD. Polský průmysl, jehož hlavní snahou je dnes přežítí v prostředí mezinárodní konkurence, nevidí podporu polské vědy a výzkumu jako svoji prioritu. Do firem privatizovaných zahraničním partnerem jsou přenášeny většinou zahraniční technologie a neexistuje výrazný zájem podporovat jakkoliv polský výzkum. Vedle těchto problémů je neustále diskutována otázka zda rozvíjet výzkum na dvou různých typech institucí, tj. ústavech Akademie a univerzitách), nebo zda by nebylo výhodnější jejich spojení. Ani vztah mezi dříve dominantní Polskou akademií věd a dnes hlavní úlohu hrajícím KBN není zcela přátelský. KBN dnes kontroluje financování nejen základního, ale i aplikovaného výzkumu, a to i ústavů PAN a bez jakýchkoliv možných intervencí ze strany Akademie.
Že nám poznatky Dr. Bikalese něco připomínají? Jistě alespoň některé z polských problémů jsou nám velice blízké. Zda a jak jsou řešitelné je už otázka přesahující rámec této informace.

Jaromír Soušek
Plný text zprávy Dr. Norberta M. Bikalese je dostupný na sekretariátě ČSCH.