Ofenzívní a defenzívní vystupování na konferencích
Produkt odborné práce musí být co nejlépe prodán, jinak jako jakýkoliv jiný produkt ztrácí na své užitné hodnotě a často se vytrácí i smysl jeho zhotovení. Takovým prodejem produktu je m.j. i vystoupení na konferenci. Přednášející proto musí vystupovat se vší vážností a seriózností. Musí se však oprostit od některých naprosto chybných strategií, jako je například defenzivní strategie.
Defenzívní vystupování vidíme všude tam, kde je přednášející používá termínů jako "... asi jsem to neměl říkat, ... to jsem měl říci dříve, ... předmět mé přednášky pro Vás, posluchače, bude asi nezajímavý, okrajový, diskutabilní. ... omluvte mne za hanebné obrázky..." atd. atd. Přednášející musí hovořit jasně a zřetelně, hýřit energií a přesvědčením, že to, co udělal, je rozumné a do té míry správné, že s tím vystoupil. Pokud o tom pochybuje, neměl by vystupovat vůbec. Pochybami na veřejnosti svoji práci nejenže nezlepší, ale ani neobhájí. Poškodí však sebe i svoji mateřskou instituci, neboť si mnoho lidí řekne "na každém šprochu, pravdy trochu" a uvěří mu. I negativní reklama funguje a často snadněji, než ta pozitivní.
pad
Konference o využití mikrovln v chemii
Mikrovlnná chemie se v posledních letech stala novou vědní disciplínou a jako předmět se začala vyučovat na některých vybraných zahraničních univerzitách zejména v USA. V České republice je zavádění mikrovlnné techniky do chemických laboratoří v počátcích, nicméně existuje již kolem 150 pracovišť využívajících mikrovln převážně k rozkladům vzorků pro analýzu těžkých kovů atomovou absorpční spektroskopií. Používají se mikrovlnná zařízení od různých zahraničních firem, jako jsou MILESTONE (Itálie), CEM CORP. (USA), PROLABO (Francie), PLASMATRONIKA (Polsko) a jiné. Systematickým výzkumem využití mikrovln v chemii a příbuzných oborech se zabývá mikrovlnná laboratoř Ústavu chemických procesů AV ČR, v anorganické chemii je to Univerzita Pardubice a v organické chemii Masarykova Universita Brno. Průmyslové využití mikrovln v ČR je zatím omezeno na sušení dřeva. Ve světě se počet pracovišť zabývajících se v např. využitím mikrovln v chemických reakcích během posledních tří let téměř zdvojnásobil a tento trend exponenciálně pokračuje, neboť stále více chemiků oceňuje výhody a jedinečnost mikrovlnného ohřevu. Většímu rozšíření mikrovlnné techniky v ČR zřejmě brání nízká informovanost a konzervativní přístup projevující se někdy až podezřívavostí ( zdali se nejedná spíše o magii než o seriozní výzkum), neboť kolem interakce mikrovln s různými materiály existuje mnoho záhad. To však nebrání tomu, aby již v současné době byla mikrovlnná energie úspěšně využívána, jak dokumentuje následující příklad. Při vývoji nového léku zjistila americká farmaceutická firma, že příprava klíčového meziproduktu vyžaduje zahřívání reakční směsi při vyšší teplotě na olejové lázni po dobu 4 dnů. Bohužel polovina získaného meziproduktu se během tak dlouhé doby zahřívání rozložila. Náhradou klasického ohřevu za mikrovlnný ohřev se reakční doba zkrátila na 4 h, přičemž k rozkladu docházelo jen v malé míře. Tento a řada dalších příkladů byla presentována na 1. světovém kongresu mikrovlnných specialistů (1st World Congress on Microwave Processing) na Floridě, USA, v lednu 1997. V této souvislosti se dostalo vysokého uznání mikrovlnnému pracovišti na ÚCHP AV ČR, Praha, neboť bylo pověřeno Evropskou mikrovlnnou asociací AMPERE (Association for Microwave Power in Europe for Research and Education) uspořádaním první mezinárodní konference zaměřené na mikrovlnnou chemii (International Conference on Microwave Chemistry). Konference se bude konat v termínu 6.-11. září 1998 v Praze. O přitažlivosti konference svědčí skutečnost, že pozvání k přednesení plenárních přednášek přijalo 20 předních specialistů jak z Evropy, tak ze zámoří, včetně zakladatele tohoto vědního oboru Prof. R.N. Gedye z Kanady. Konference bude probíhat ve dvou sekcích : Analytická chemie a Obecná chemie. Analytická část se bude zabývat problematikou mikrovlnných rozkladných postupů a rozpouštěcích metodik při přípravě vzorků pro analýzu. Druhá část se bude zabývat širším využitím mikrovlnné energie v organické a anorganické syntéze, katalýze a v příbuzných procesech, jako jsou sušení, extrakce, destilace, krystalizace ap. Významná část konference bude věnována i průmyslovému využití mikrovlnné techniky v nových technologiích včetně oblasti životního prostředí. Za účelem zvýšení informovanosti o mikrovlnných laboratorních i průmyslových zařízeních a příslušných nových metodik a technologií bude pro zájemce uspořádán den otevřených dveří. Během tohoto dne budou nejen účastníci, ale i návštěvníci mít možnost seznámit se s presentací a výstavkou předních světových firem informujících o nejnovějších výsledcích a aplikacích mikrovln v různých oblastech.
M. Hájek
Symposium o metodách výzkumu fytoestrogenů, chemie, analýza a biologické vlastnosti
Fytoestrogeny jsou látky rostlinného původu, které jsou schopny vázat se na estrogenní receptor a tak interferovat s funkcí endogenních estrogenů v organismu živočichů konzumujících rostlinnou stravu. Biochemický původ i chemická struktura fytoestrogenů jsou dost vzdáleny pravým estrogenům - steroidům. Nejvýznamnější fytoestrogeny jsou příslušníky skupiny isoflavonoidů (genistein, daidzein, equol), lignanů (enterolakton) a koumestanů (koumestrol). Existence fytoestrogenů byla poprvé postulována (a brzy prokázána) Bennetsem v roce 1946 v souvislosti s neplodností ovcí pasených na určitých pastvinách. V posledních patnácti letech stoupá zájem o fytoestrogeny zejména v humánní medicíně. Konzumaci stravy bohaté těmito látkami se přisuzují blahodárné účinky ve vztahu k epidemiologii některých nádorových onemocnění a kardiovaskulárních chorob. Fytoestrogeny jsou také považovány za perspektivní látky pro léčení komplikací spojených s klimakteriem.
Ve dnech 21.-24. září se v arizonském Tucsonu sešlo 121 pracovníků ze všech kontinentů kromě Afriky, aby diskutovali otázky metodologie výzkumu spojeného s fytoestrogeny. Organizátory symposia byli profesor Stephen Barnes z University v Birminghamu, Alabama, a profesor Kenneth D. R. Setchell z Chidrenďs Hospital Medical Center v Cincinnati, Ohio. Bylo předneseno 25 přednášek a vystaveno 36 posterů. Symposium obsáhlo témata od organické syntézy přes analytickou chemii, biochemii až po navrhování a vyhodnocování biologických testů a epidemiologické přístupy.
Přehled organické syntézy isoflavonoidů podal G. Baraldi (Ferrara), syntézu lignanů shrnula K. Wähälä (Helsinki). Vzhledem k tomu, že královnou analytických metod je na tomto poli plynová chromatografie - hmotová spektrometrie (GC-MS), je po organických chemicích žádána syntéza fytoestrogenů značených ve vhodných polohách stabilními izotopy (deuterium, uhlík 13C) pro použití jako vnitřní standardy v poměrně komplikovaných analytických postupech. Další výzvou pro organické chemiky je syntéza metabolitů. Zdaleka ne všechny metabolické meziprodukty a konjugáty (tj. glykosidy, glukosiduronáty a sulfáty), které je možno v biologickém materiálu předpokládat, jsou již dostupné jako standardy v čisté formě.
Blok analytických metod uvedli organizátoři brilantním přehledem aplikací GC-MS (K. Setchell) a HPLC-MS technik (S. Barnes). Aplikace HPLC spojené s fotodiodovým polem probral Adrian Franke (Honolulu). Paul H. Gamache (Chelmsford) rozebral možnosti a limity kombinace HPLC s elektrochemickou detekcí (ECD). Zvlášť v analýze lignanů nachází uplatnění vícekanálové ECD (array ECD, multichannel coulometric array detection). Vzhledem ke složitosti reálných vzorků se nepovažují za postačující spojení chromatografické separace s málo specifickými detekčními metodami, jako je měření jedné vlnové délky u HPLC nebo plamenová ionizační detekce u plynové chromatografie. Po čtvrtstoletí od průkopnických prací Coxe a spol. slavila na fytoestrogenovém poli svůj come-back imunoanalýza (H. Adlercreutz, Helsinki). Metody fluoroimmunoassay využívající jako indikátory analogy fytoestrogenů značené cheláty europia jsou neizotopovou variantou společné práce finsko - českého tandemu Department of Clinical Chemistry, University of Helsinki a Oddělení steroidních hormonů, Endokrinologického ústavu Praha. Metody radioimmunoassay využívající indikátorů značených jodem 125I byly prezentováy autorem tohoto sdělení jako poster. V bloku věnovaném hormonálním účinkům byla široce diskutována vhodnost různých modelů a jasnost termínů používaných na tomto poli. Při vyhledávání estrogenně nebo antiestrogenně působících látek jsou využívány různé buněčné kultury s vloženým estrogen responsivním elementem ovládajícím reportérový gen. Aby tento přístup vedl k použitelným poznatkům, musí být vhodně vybrána modelová buněčná linie i reportérový gen, jehož produkt musí být snadno detekovatelný a přitom neovlivňovat životní funkce buňky. Využívají se hlavně geny pro chloraminacetyltransferasu a pro luciferasu (R. Clarke, Washington). Několik přednášek již reflektovalo loňský objev duplicity estrogenního receptoru (ER). Rozdíly v afinitách estrogenně účinných látek k oběma známým formám estrogenního receptoru, ERa a ERb, a možnými biologickými důsledky se zabýval J. A. Gustafsson (Huddinge). Vloni objevený ERb váže známé fytoestrogeny až pětkrát silněji než "klasický" ERa. Je pravděpodobné, že účinky fytoestrogenů jsou zprostředkovány spíše ERb. Protože distribuce obou forem ER v jednotlivých tkáních je různá, může zde být ukryto vysvětlení tkáňové specificity některých účinků.
Biologické účinky fytoestrogenů nezprostředkované hormonálními receptory zahrnují ovlivnění aktivity enzymů a antioxidativní vlastnosti. A. Constantinou (Chicago) podal velmi dobře srozumitelný přehled funkce topoisomeras, mechanismu jejich ovlivnění genisteinem a možných biologických konsekvencí inhibice topoisomerasy II. Cílená aplikace genisteinu prostřednictvím imunokonjugátu s monoklonální protilátkou přímo do leukemické buňky byla obsahem referátu D. Myerse (Rosevile). Zatím byl tento přístup, který umožňuje dosáhnout cytostatických koncentrací genisteinu cíleně ve vybraných buněčných liniích, vyzkoušen u myší a opic.
Společenská část sympozia měla podporu firem obchodujících se sojovými produkty. Není divu, že vedle běžných pokrmů se hojně podávaly i všelijaké sojové napodobeniny mléka, masa a sýra spolu s barvitým vysvětlením na křídovém papíře, jak je tato strava zdraví prospěšná.
Symposium se konalo ve špičkovém hotelu Loew's Ventana Canyon Resort na úpatí pohoří Catallina v jižní Arizoně. Krajina, flora i fauna jsou zde natolik odlišné od čehokoli, co známe z domova, že si oči Evropana přišly na své. Pěti až desetimetrové kaktusy Saguaro jsou snad tou nejčastější rostlinou vůbec, hojné jsou mohutné opuncie a četné druhy mimos. Některé i v září kvetou. Všechna ta pichlavá krása vyrůstá z holé okrové kamenité půdy. Trávu najdete jen na golfových hřištích a v parcích, kde ji lidé pečlivě zavlažují. Přitom suchá koryta v poušti dávají tušit, že když jednou za dlouho zaprší, dovede i tady voda pěkně hučet. Arizonské ještěrky dosahují na útěku do úkrytu takového zrychlení, že se jim nadzvedne příď a prchají jen po zadních nohách. Zato pták roadrunner svému jménu čest nedělá, po cestách se jen rozšafně prochází a rád zapózuje před objektivem fotoaparátu.
Rozloučení s Arizonou bylo až příliš stylové, když jednoho kolegu před odjezdem na letiště bodnul škorpión. Naštěstí nešlo o nebezpečný druh. Hurikán Nora, jehož očekávání ten den v Tucsonu zmobilizovalo Národní gardu, si to nakonec zamířil někam do neobydlené pouště, a tak zážitky ze setkání nic silnějšího nepřekonalo. Apropos, víte, že Tucson se vyslovuje "tú'son" a ne jinak?
Oldřich Lapčík
17. Konference o isoprenoidech v Krakově
Ve dnech 21. až 26. září se v polském Krakově konala již 17. konference o isoprenoidech, kterou ve dvouletých intervalech střídavě pořádá Polská akademie věd a Akademie věd České republiky. První konference s českou účastí byla uspořádána v polském Karpaczi v roce 1967. Českoslovenští steroidní chemici byli přizváni po dohodě dvou klasiků: prof. F. Šorma a prof. M. Kocóra, kteří bezchybně odhadli významnou budoucnost steroidní a isoprenoidní chemie a hodlali vytvořit mezinárodní forum, na němž by jejich, zejména mladí vědečtí pracovníci měli šanci zvyknout si na mezinárodní konkurenci.
V počátečních letech bývaly konference o isoprenoidech navštěvovány ponejvíce vědci z východního bloku a představitelé západní vědy byli prestižní ozdobou jednotlivých konferencí a často jediným kontaktem východních chemiků s "odvrácenou stranou Země". Mezi tyto celebrity se podařilo získat např. Sira Dereka Bartona, profesory Ruzicku, Preloga, Ito, Moriho a Nakanishiho.
Po pádu komunismu změnily tyto konference svou tvář: už to, že nezůstaly přítěží na rozpočtu pořádajících ústavů či Akademií a požadovaly skutečně "ekonomické" konferenční poplatky, vyloučilo řadu těch, kteří se dříve zúčastňovali spíš z tradičních důvodů. Účast západních vědců podstatně vzrostla, v tomto roce účastníci ze Západu tvořili 50 % účastníků. Současně se dá říci, že stoupla i úroveň jednotlivých setkání. Všechny přednášky, počínaje od retinálních pigmentů po chemii brassinosteroidů, byly charakterisovány vysokou náročností chemické práce a důrazem na biologicko-medicinskou motivaci celého záměru. Nedávná Krakovská konference definitivně rozptýlila obavy o budoucnost těchto setkání. Přes stopadesát odborníků z celého světa od jižní Afriky po severské státy a od USA po Japonsko dokazuje svými výsledky a zájmem po setkání nejen vitalitu této specializované konference, jejíž příští, 18. setkání se uskuteční v ČR ale i prostinký fakt, že chemie přírodních látek a v tomto případě isoprenoidů a steroidů je mezinárodně uznávaný nosný program skutečně soudobé chemie.
Alexander Kasal
XL Sjezd polských chemických společností, Gdaňsk 22.-26. září 1997
Ve dnech 22. až 26. září 1997 se konal na Technické univerzitě v Gdaňsku 40. Sjezd Polské chemické společnosti (Polskiego towarzystwa chemicznego, PTCH) a Společnosti inženýrů a techniků chemického průmyslu (Stowarzyszenia inzynierów i techników przemyslu chemicznego, SITP Chem), kterého se účastnilo více než 1300 chemiků z Polska a 130 zahraničních účastníků. Na základě dohody o spolupráci mezi PTCH a Českou společností chemickou byli hosty sjezdu dva členové ČSCH, autoři této zprávy, oba učitelé Univerzity Palackého v Olomouci. Jednání v jednotlivých sekcích, chemie analytické, bioanorganické, bioorganické, technologie materiálů, fyzikální, heterocyklické, koordinační, farmaceutické, organokovové, anorganické, organické, polymerů, životního prostředí, teoretické, supramolekulární, didaktiky chemie, fotochemie, chemického inženýrství, kalorimetrie a termické analýzy, katalýzy, krystalografie a chemické technologie. Vedle těchto 22 sekcí bylo součástí sjezdu také XIII sympozium o elektrochemii a šest mikrosympozií na témata: Chemie cukrů; Chemie plasmy; Forum mladých; Historie chemie; Instrumentální metody a Chemické spolky v Polsku. Odborný program probíhal od úterý 23.9. do čtvrtku 25.9. Slavnostního zahájení v pondělí 22.9. v 10 hod., které se konalo pod záštitou gdaňského vojvody a Výboru pro oslavy milenia příchodu první křesťanské mise v roce 997 do Gdaňska, kterou vedl Svatý Vojtěch, se vedle rektorů gdaňských vysokých škol účastnili zástupci Americké chemické společnosti, České, Litevské, Slovenské a Ukrajinské chemické společnosti. Hostem byl i ředitel evropského úřadu National Science Foundation se sídlem v Paříži Dr. N. M. Bikales. Součástí zahájení bylo udělení čestných členství a medailí PTCH řadě významných polských chemiků a ocenění laureátů soutěží mladých chemiků o nejlepší práce v roce 1996. Pak následovala plenární přednáška prof. A.W. Castlemana na téma Clusters: probing the properties and dynamics of intermediate states of matter. Čeští delegáti se aktivně účastnili jednání v sekcích biorganické a farmaceutické chemie. Součástí sjezdu byla i rozsáhlá výstavka výrobců a prodejců chemikálií, přístrojové techniky a vydavatelů odborné literatury. Organizátoři sjezdu získali podporu všech nejvýznamnějších podniků regionu. Zajímavým pro nás byl termín valného shromáždění PTCH, které je stále shromážděním volebním, a to v předposlední den sjezdu (25.9.). Pak následovala recepce pro účastniky. Novým presidentem PTCH byl zvolen prof. Jerzy Konarski z Univerzity Poznaň za odstupujícího prof. T. M. Krygowského. Hodně diskutovaným tématem, které svým vystoupením otevřel prof. B. Baranowski, byl počet členů a složení členské základny. PTCH usiluje o vytvoření unie s SITP Chem, kdy společná členská základna by dosáhla počtu nad 10 000 členů. Polsko je zemí, která přitahuje v chemii svým vědeckým a průmyslovým potenciálem pozornost ostatních zemí Evropy a Severní Ameriky. Ve svých přednáškách to zdůraznili i president ACS prof. P. H. I. Walter a ředitel divize mezinárodních styků ACS prof. J. Malin. Zástupci ČSCH využili řady příležitostí mezi odborným programem k jednání s polskými kolegy a kolegy ze sousedních chemických společností.
Péče ze strany hostitelů o všechny účastníky byla příkladná. Ubytování na nových vysokoškolských kolejích, dobrá strava ve studentské mense, krásný varhanní koncert ve starobylé katedrále na předměstí Gdaňsk-Oliwe, která se pyšní jedněmi z největších varhan v Evropě, spolu se slunným počasím také nesporně přispěly k přijemnému pobytu mezi polskými přáteli.
Sjezdové materiály, program a sborník abstrakt jsou k dispozici zájemcům na sekretariátu ČSCH v Praze.