Zajímavosti ze světa vědy a techniky
29. Mezinárodní chemická olympiáda v Kanadě
Jak již krátce oznámily Chemické listy (91, 914 (1997)), dvacátého devátého ročníku Mezinárodní chemické olympiády, který se konal ve dnech 13.-22. 7. 1997 v Montréalu, se zúčastnilo 184 studentů ze 47 zemí. Poprvé soutěžily Indonesie a Irsko. Byly přítomni pozorovatelé z Azerbajdžanu, Brazilie, Kazachstanu, Kirgizstanu, Indie a Uruguaye. Z české republiky bylo vysláno soutěžní družstvo ve složení: Ondřej Demel, gymnázium Praha, Zborovská ulice; Jana Humpolíčková, gymnázium Jihlava, ulice Jana Masaryka; Stanislav Kukla, gymnázium Hradec Králové, Tylovo nábřeží; Vlastimil Kulda, gymnázium Plzeň, Mikulášské náměstí. Jako pedagogický doprovod a zároveň jako členové mezinárodní poroty působili prof. RNDr. Miloslav Černý, DrSc. a RNDr. František Zemánek z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Soutěžící byli vybráni osvědčeným způsobem na základě výsledků v celostátním kole CHO a na dvou výběrových soustředěních. Prvního (teoretického) soustředění se zúčastnilo 13 studentů, na druhé (praktické) soustředění na Přírodovědecké fakultě UK bylo pozváno 8 studentů, kteří měli nejlepší souhrnné výsledky z ústředního kola a prvního soustředění. Příprava soutěžících se orientovala podle sborníku přípravných úloh sestaveného pořadateli 29. MCHO. Jako lektoři na soustředění působili učitelé a studenti PřFUK, kteří se také spolu se zaměstnanci Institutu dětí a mládeže MŠMT podíleli na jeho organizaci.
Olympiáda byla zahájena slavnostním shromážděním všech účastníků, kde byli přítomni starosta Montréalu a zástupce ministryně výchovy spolu s ministryní průmyslu provincie Québec. Pozdravná poselství zaslali ministerští předsedové Kanady a Québecu. Po zahájení až do skončení vlastní soutěže měli studenti a porota zcela oddělené programy, aby nedocházelo k nežádoucí výměně informací. Po prohlídce laboratoří se porota přemístila do 160 km vzdálené univerzity v Lennoxvillu, kde jejím hlavním úkolem bylo zkontrolovat, upřesnit a schválit formulace soutěžních úloh navržených pořadateli, které nakonec jednotlivé delegace přeložily do svých jazyků. Soutěže probíhaly na McGillově univerzitě v Montrealu.
Praktická část se skládala ze tří úloh. První úlohou bylo stanovení koncentrace hořečnatých a vápenatých iontů v pitné vodě komplexometrickou metodou. Ve druhé úloze měli soutěžící identifikovat 6 látek z předložených 8 organických sloučenin. Podle názoru většiny účastníků byla nevhodně zvolena třetí praktická úloha - třístupňová syntéza substituovaného dihydro-1,3-benzoxazinu. Zejména provedení úlohy v mikroměřítku, které nebylo zahrnuto v přípravných úlohách a není předmětem středoškolské výuky, činilo problémy valné většině soutěžících. Také proti tomu, že byl hodnocen pouze výtěžek a čistota konečného produktu a nikoli meziproduktů, byly vznášeny námitky.
Teoretickou část soutěže tvořilo 8 úloh, byla velmi obsažná, a proto byla časově značně náročná. První úloha se zabývala důkazem struktury trisacharidu, stereochemií cukrů a chiralitou, druhá kinetikou chemických reakcí probíhajících v atmosféře, které jsou příčinou vzniku kyselých dešťů, třetí byla založena na přípravě složitého léčiva, jejíž schéma měli soutěžící doplnit strukturou meziproduktů a mechanismem jednotlivých kroků syntézy. Čtvrtá byla věnována fotometrické analýze a disociaci barevného indikátoru v závislosti na pH, pátá výpočtům modelujícím krystalovou strukturu allotropických modifikací železa. Šestá, anorganická, se skládala ze dvou částí, z nichž jedna vycházela z metodiky regenerace platiny a palladia a byla orientována na chemii komplexů, zatímco druhá část úlohy byla věnována chemii síry. Náplní sedmé úlohy byly výpočty změn termodynamických funkcí doprovázejících fyzikální a chemické pochody, a poslední osmé úlohy, elektrochemické vylučování kovů.
Z výčtu úloh je zřejmé, že obsáhly hlavní chemické obory až na biochemii. Úlohy byly zaměřeny na aktuální témata, byly dosti obtížné, i když dobře navazovaly na sborník přípravných úloh. Časová náročnost však zůstala na hranicích možností a způsobila řadu problémů méně zkušeným účastníkům. Konečné bodové hodnocení bylo jako obvykle výsledkem diskuse autorů úloh s členy poroty, kteří rovněž hodnotili výsledky soutěžících ze svých zemí. Podle usnesení poroty bylo rozděleno 21 zlatých, 36 stříbrných a 28 bronzových medailí. Naši studenti podali vynikající výkon a každý z nich je nositelem medaile, V. Kulda zlaté a ostatní bronzových. V teoretické části řešili úlohy s průměrnou 78 % úspěšností, bohužel v praktické části tentokrát příliš úspěšní nebyli, podobně jako mnozí další.
Stejně jako v minulých ročnících měli účastníci olympiády vyplněny volné chvíle a mezery v odborném programu bohatými kulturními a společenskými zážitky, mezi jiným také návštěvou Montréalské radnice, měst Québecu a Ottawy, botanické zahrady a také indiánské vesnice. Vyvrcholením soutěže byl závěrečný ceremoniál spojený s udílením cen, které předávali prof. R. A. Marcus, laureát Nobelovy ceny za chemii v roce 1992, dr. A. J. Carty, předseda Národní rady pro výzkum, prof. T. H. Chan, prorektor McGillovy univerzity, R. N. Young, zástupce firmy Merck Frosst Canada, hlavního sponzora, dále prof. G. S. Bates, předseda odborné poroty, prof. R. D. Cook, předseda organizačního výboru a thajská princezna Chulabhorn Mahidol, nositelka titulu Ph.D. za chemii.
F. Zemánek, M. Černý