Odborná setkání
Studentská vědecká soutěž YEER 96
Loni v listopadu (21.-25. 11. 1996) se v německých Brémách konal již sedmý ročník mezinárodní soutěže "Young Europeans Environmental Research" (YEER) či německým názvem "Europas Jugend forscht für die Umwelt". Soutěž se koná každoročně koncem listopadu v některém z německých měst a je financována společně nadací Jugend forscht e. V. a bankou Deutsche Bank AG. Soutěžit mohou mladí lidé ve věku mezi 15 a 21 lety, kteří se již umístili na předních místech v národní soutěži své domovské země. Zájemci o účast v soutěži YEER tedy musí projít několikerým sítem, počínaje školním kolem SOČ (Středoškolská odborná činnost), přes městské kolo až po kolo celostátní, z něhož teprve národní porota vybírá vhodné práce. Každá země může přihlásit do soutěže dva projekty, na nichž se podílejí maximálně 4 studenti. Soutěžící projekty musí mít zjevnou orientaci na životní prostředí, ať už zasahují do přírodních věd, medicíny, ekonomiky, počítačových věd nebo technologie. Jednacím jazykem je angličtina. Soutěžící musí jazyk ovládat natolik, aby byli schopni svůj projekt vysvětlit a odpovídat na otázky poroty.
Projekty z jednotlivých zemí se přihlašují do soutěže každoročně do 15. září. Vlastní soutěž pak probíhá jako dvoudenní konference, kde se jednotlivé projekty představí formou "poster session". Dvanáctičlenná mezinárodní porota, která projekty hodnotí, je složena z odborníků, pracujících v oborech chemické ekologie, ochrany životního prostředí, biologie a geologie. Plné znění zpracovaných projektů dostává porota k prostudování zhruba 1 měsíc předem. Hodnocení několika desítek projektů dosti různorodého zaměření je pro porotu nelehký úkol. Úroveň projektů se velmi liší, a to nejen nápadem, ale i použitou metodikou řešení. Je samozřejmě rozdíl, je-li práce udělána ve školní laboratoři, doma "na koleně" či ve vědeckém ústavu. Metodika práce závisí především na tradicích v té které zemi. V některých státech (např. bývalý Sovětský svaz) existují přímo centra pro rozvoj mladých vědeckých talentů, která studentům pomáhají nalézt vhodný projekt a jsou vybavena přístroji patrně lépe než školní laboratoře. To je samozřejmě dobré pro podchycení nadaných nadšenců, ale v soutěži YEER je to spíše nevýhodou. Porota oceňuje především originální nápady a použití složitých instrumentálních metod na ni dojem neudělá. Během konference musí porotci vhodně volenými dotazy ve vymezeném čase proniknout k jádru věci a zjistit, jak velký podíl na projektu má dotyčný student a jaká část mu byla poskytnuta již "předkousaná" eventuálním patronátním pracovištěm.
Do loňského ročníku soutěže se přihlásilo 60 projektů. Do Brém přijelo soutěžit celkem 91 mladých lidí z 35 zemí. Chceme-li udělat jakousi malou statistiku, můžeme jejich práce rozčlenit do několika základních směrů. Analýzou vody a možnými způsoby jejího čištění se zabývalo 10 projektů, 4 práce pojednávaly o analýze škodlivin ve vzduchu včetně faktorů hluku. 17 prací bylo z oblasti biologie, které byly především popisné (sběr vzorků a mapování vybraných lokalit z hlediska výskytu sledovaných druhů zvířat či rostlin). 5 projektů lze zařadit do oblasti mikrobiologie a biotechnologie, 4 práce se týkaly rostlinné fyziologie a dalších oblastí biologie rostlin. 5 projektů se zabývalo vývojem nových technologií, přístrojů či počítačových programů. 15 příspěvků zasahovalo jednotlivě i do dalších oblastí, než bylo výše uvedeno (např. zemědělství, fyziky, ale i astronomie).
Cen, o které se soutěží, je větší počet. Tři hlavní ceny se vyplácejí v hotovosti a jde o 7 000, 5 000 a 3 000 marek. Další cenou v hotovosti je zvláštní cena ve výši DM 2 000, darovaná nadací Deutsche Bundesstiftung Umwelt. Pak následuje řada cen v podobě zaplacení účasti na různých kolokviích, symposiích či pobytu v letním výzkumném táboře. Tento typ ocenění je z hlediska vědeckého růstu studentů jistě cennou investicí do budoucnosti. Poznají, jak probíhá vědecká konference, presentace výsledků a diskuse. Ve výzkumném táboře se pak naučí nejen správném způsobu sběru materiálu a odběru vzorků, ale i odpovídajícímu vyhodnocení výsledků. Většina z nich teprve dodatečně pochopí, proč porota při soutěži zejména u biologických prací "bazírovala" na statistice a naučí se statistické vyhodnocení výsledků používat.
Loňskou první cenu získali dva sedmnáctiletí lidé z Turecka. Zabývali se přenosem plastidů, obsahující enzymy schopné štěpit vazbu C-Cl, z kvasinek do bakterií, které jsou lépe definovány a případně lépe využitelné pro odbourávání chlorovaných látek. Druhá cena zůstala v Německu dvěma osmnáctiletým mladíkům za jejich originální nápad technického řešení bezpečnosti automobilových benzinových nádrží před vzplanutím při nárazu. Třetí cena putovala do Maďarska za biologickou práci, sledující škůdce různých druhů a jejich predátory ve slunečnicovém poli a podávající návrh na snížení dávky insekticidů na základě získaných výsledků.
Jednou z prestižních cen byla i účast na veletrhu vědy a techniky v Kentucky, USA (květen 1997). Zde se porota jednoznačně a bez zaváhání shodla na udělení ceny osmnáctiletému studentovi z Irska, který se zabýval studiem geotropismu a sám si pro tento účel postavil potřebné měřicí zařízení. Jeho práce byla hodnocena jako nejlepší, mající všechny rysy vědecké práce, i když nebyla vysloveně orientována na životní prostředí. Studentka z Běloruska si odvezla DM 2 000 za přípravu sorbentů na bázi ovocných pektinů pro odstranění radioaktivních kontaminantů z mléka. Z České republiky se do výzkumného tábora probojovala Martina Petrů z Chlumu u Třeboně, nyní studentka prvního ročníku biologie na Jihočeské universitě. Ve své práci se soustředila na třeboňské rybníky a negativní ovlivnění těchto biotopů nadměrným pěstováním ryb a kachen, přičemž použila výskyt vybraných druhů rostlin jako bioindikátor. Martina Petrů svým úspěchem potvrdila dobrou reputaci České republiky z předešlých let.
Jakožto nového člena poroty loňského kola soutěže mě překvapily vysoké nároky na předkládané projekty, uvážíme-li, že podle pravidel soutěže jsou vypracovány středoškolskými studenty, kteří těžko mohou mít dostatek zkušeností s vědeckou prací. Soutěžící práce by měla obsahovat všechny rysy eventuální budoucí publikace, tj. vymezení problému, vysvětlení zvoleného přístupu k jeho řešení, popis získaných výsledků, jejich vyhodnocení a diskusi. Porota se netajila zklamáním nad poněkud klesající úrovní soutěžících prací ve srovnání s předešlými lety. Přesto doufá, že tento pokles nebude pokračovat a že se v příštích letech setká s kvalitními projekty k posouzení.
RNDr. Irena Valterová, CSc. Absolvovala Přírodovědeckou fakultu UK. Nyní je vědeckou pracovnicí Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. V r. 1996 byla členkou mezinárodní poroty soutěže YEER.
Jak vypadal CHEMTEC 96
Na CHEMTECu 96 vystavovalo 127 vystavovatelů, z toho 97 tuzemských a 30 zahraničních. Vlastní chemické výrobky representovalo 37% vystavovatelů, aparatury a laboratorní techniku 22%, výzkum a vývoj byl zastoupen pouze 5.88%.
Pokud se týče návštěvníků, bylo 66% VŠ a 29% SŠ, průměrný věk 39,5 let a 54% bylo mimopražských. Více než polovina návštěvníků měla ukončené vzdělání chemické a 63% mělo chemické zaměstnání; 81% přišlo na výstavu služebně a 32% mělo pravomoci k uzavírání obchodních kontraktů.
Pořadí odborných médií, která upoutala inzercí CHEMTECu, je na prvých čtyřech místech toto: 1) Chemagazín, 2) Chemický průmysl, 3) Bulletin, 4) Chemické listy.
Souhlasit lze s tím, že pořadatelé i vystavovatelé musí příště posílit propagaci výstavy, aby posílili počet účastníků.