Naše země, jak známo, se prosazuje v zahraničí především pružným uplatňováním tvůrčího potenciálu. Orientace na progresivní materiály má v této souvislosti přímo strategický význam. Do takových materiálů je vloženo maximum vysoce kvalifikované práce, jež se podílí na daném výrobku. Tato práce tvoří nutnou a základní podmínku pro jeho racionální funkčnost.
Na počátku technologického řetězce výroby a vývoje velké většiny výrobků stojí definovaný materiál. Jeho kvalita a dostupnost výrazně limitují tržní hodnotu výrobků. Odtud se odvíjí strategický význam progresivních materiálů; a tím i síla a váha naší konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Tento argument dále podtrhuje skutečnost, že "surovinovou základnu" naší země tvoří rozvoj jejího tvůrčího potenciálu.
Cílený rozvoj tohoto potenciálu může tvořit součást "Technologické ofenzívy ČR" v rámci vstupu do Evropské unie [viz IP&TT, 2/96, str. 3].
V současnosti je vyhlašována celá řada národních (i mezinárodních) programů podporujících rozvoj výzkumu, vývoje a technologií. Účinnost mnohých z těchto programů by se mohla zvýšit důslednějším zaváděním zpětné vazby a adresné osobní zodpovědnosti za přijímaná rozhodování o přidělovaných finančních prostředcích. Jinak řečeno, minimalizovat vliv nezdravého "bratříčkování" a maximalizovat prospěch země. Příslušná legislativa by sice mohla v některých případech rozhodovací proces zpomalit, ale na druhé straně by přinesla nesporný užitek naší zemi: jednak výraznější podporou tvůrčího potenciálu, a jednak zvýšením úrovně etiky [viz též IP&TT, 2/96 str. 9].
Například, jednokolový systém posuzování grantových projektů podávaných GA-ČR prakticky vylučuje možnost odvolání se proti neudělení grantu. Dosahované výsledky takto koncipovaného systému sice vykazují vysokou účinnost v počtu udělovaných grantů, avšak objektivita posuzování je jednak snížena subjektivními faktory, a jednak takový systém může vyloučit "ze hry" nestandardní a v konečném důsledku i velice přínosné projekty. Efektivita státem vynakládaných prostředků se tím snižuje. Kromě toho, taková rozhodnutí mohou i poškodit především mladou generaci, zejména, jestliže se situace s takovou přihláškou za rok opakuje - pak už to není zocelování charakteru, ale něco jiného.
V případě dvoukolového systému, jaký je např. ve federálních grantových agenturách v USA, je zodpovědný orgán povinen v odvolacím řízení nechat posuzovat projekt jinou komisí. Její rozhodnutí je pak konečné. Pokud se shoduje s negativním rozhodnutím předešlé komise, pak je nezbytné, aby se řešitel na tento orgán v nejbližších letech již neobracel. Pokud se ale prokáže nekorektnost v rozhodnutí předchozí komise, pak příslušní posuzovatelé jsou trvale z této činnosti vyloučeni. Tímto opatřením omezují vytváření tzv. "Old boys networks".
Jsme sice malá země, kde se lidé mezi sebou znají; přesto anebo snad právě proto, bychom solidnosti, zodpovědnosti a talentu měli poskytovat více prostoru. Větší průhlednost v rozhodovacím procesu by zajisté byla ku prospěchu věci - i naší země.
Současná doba nevylučuje možnost pro naši zemi přispět i malým dílem do výzkumu a vývoje takových gigantických projektů 21. století, jako jsou například příprava expedice na Mars či projekty SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence) a BETA (Billion-chanel Extraterrestrial Assay) [viz: The Planetary Report (ISSN 0736-3680) Vol. XVI, 2 (1996) 4-15]. Jsou dostatečně známy přínosy z kosmických projektů NASA jak pro rozvoj nových technologií, tak i pro motivaci tvůrčích aktivit.
Na těchto projektech se též podílejí studenti. Je zajisté motivující podílet se na technologii systému pokrývajícího pásmo 1,40-1,72 GHz ve 40 MHz krocích, tj. ve 2ö109 kanálů, dále s chipem o 3 GB RAM ...Zde musí být vše na špičkové a na optimální úrovni; s definovanými materiály počínaje a s celým spolehlivým systémem konče.
Mohou tyto, případně i jiné podobné projekty, motivovat též náš tvůrčí potenciál, zejména naši mladou generaci?
Lze doufat, že se v naší zemi bude nacházet více sponzorů, kterým se vyplatí vyhledávat tvůrčí, talentované a pracovité odborníky a poskytovat jim adekvátní podmínky - s průběžnou kontrolou?
Aby se to sponzorům skutečně mohlo vyplatit, je nutné vytvořit takovou legislativu, která dostatečně výrazně umožní náležitě ohodnotit tvůrce hodnot a tak je odlišit od pouhých přenašečů hodnot. Domnívám se, že naše země tolik nezbohatne prodejem "hot dog", ale především z cíleného a maximálně urychlovaného rozvoje našeho tvůrčího potenciálu, zejména u mladé generace, které nyní hrozí propad. Řada talentovaných a pracovitých mladých vědeckých pracovníků a VŠ učitelů již odešlo a dále odchází mimo obor. V této souvislosti se lze i připojit k obavám Prof. A. Sticha [LN, 3. 8. 1996]: "Stěží můžeme získat vrcholného absolventa, i když sám má o vysokoškolskou nebo akademickou kariéru intensivní zájem vnitřně intelektuální, když je jasné, že do penze si v současné době v Praze na byt neušetří."
Potřebujeme více rozvíjet tvůrčí elitu a nebo elitáře?
Jistě bude daleko efektivnější, než hledat (ne)zodpovědné viníky za tento stav, nacházet účinná a operativní řešení vedoucí ku prospěchu této země a nikoliv do něčích kapes.
Na závěr mi dovolte se ještě zmínit o původním nekonvenčním způsobu aplikace krystalizačních metod za působení řízených MHD sil pro potenciální technologii definovaných materiálů. [Viz např. Mater. Sci. Eng. A, 199 (1995) 79-86. a J.Thermal Anal., 43, 2 (1995) 399-410.] Tento způsob je výsledkem spolupráce řady doktorandů, diplomantů a odborníků z FEL-ČVUT a ústavů AV-ČR, za podpory katedry 312, FEL a ČVUT.
Doc. Ing. Jan Venkrbec, CSc., studoval na VŠCHT v Praze, absolvoval MCHTI v Moskvě (1961), hodnost CSc. získal na Ioffeho ústavě v Moskvě (1972). Od r. 1973 působí na FEL ČVUT, kde se v r. 1975 habilitoval. V současné době se zabývá metodami příprav optoelektronických krystalů.