K devadesátinám profesora Vladimíra Preloga

Dne 23. července 1996 se dožívá v plné pracovní svěžesti absolvent současné Vysoké školy chemickotechnologické v Praze, nositel Nobelovy ceny za chemii v roce 1975, řady vyznamenání, doktor honoris causa mnoha universit, čestný člen řady chemických společností prof. V. Prelog. S jeho bohatým osobním a vědeckým životem se mohou čtenáři seznámit v autobiografii "My 132 Semesters of Chemistry Studies", kterou vydala v roce 1991 Americká chemická společnost a částečně v článcích publikovaných v Chemických listech (např. Chem. listy 36, 68 (1992) a odkazy tam uvedené). Připomeňme si proto pouze několik údajů, které jsou spojeny s působením profesora Preloga u nás. V roce 1923 začal studovat chemii na Vysoké škole technické v Praze, kterou ukončil v roce 1928 II. státní zkouškou s vyznamenáním. V této době vzniklo vřelé přátelství s Rudolfem Lukešem, o devět let starším, pod jehož vedením Prelog pracoval u profesora Votočka. Přátelství se postupem doby dále utužilo a pokračuje i po úmrtí profesora Lukeše mezi rodinami dodnes. Na základě disertační práce "O kyselině 3,12-dihydroxypalmitové" získal Prelog pod vedením profesora Votočka 24. 6. 1929 doktorát technických věd. Poté pracoval více než pět let v Praze jako vedoucí chemické laboratoře ing. G. J. Dřízy na výrobě chemikálií. Bohatou publikační činnost zahájil u nás v roce 1927 svou první českou prací s prof. Rudolfem Lukešem. Několik desítek prací uveřejnil v Rozpravách II. České akademie, v Chemických listech nebo Collection Czech. Chem. Communications buď sám, nebo s R. Lukešem, ale také s G. J. Dřízou, V. Hanouskem, V. Štěpánem, Z. Blažkem a dalšími. I později, když pracoval od roku 1935 ve své vlasti v Záhřebu jako docent a pak jako profesor organické chemie na tamější technice, publikoval některé práce u nás.

V roce 1933 se v Praze oženil s Kamilou Vítkovou. Za války odešel profesor Prelog do Švýcarska a pracoval v laboratoři organické chemie, vedené krajanem profesorem Ruzickou na Federální vysoké škole technické v Curychu. Zde se stal titulárním (1945), mimořádným (1947), řádným (1950) profesorem a v roce 1957 nástupcem profesora Ruzicky. Po odchodu do penze v roce 1976, aby učinil legálnosti pobytu na ETH zadost, zapisuje se každoročně jako student postdoktorandského studia.

Řada našich významných chemiků měla možnost u Preloga pracovat. Všichni vzpomínají, s jakou nevšední péčí se jim věnoval. Prelog si zachoval doposud velký zájem o dění v oblasti vědy a rád navštěvuje odborná mezinárodní setkání, zpravidla jako čestný host a přednášející. Znalost češtiny vystihuje jeho vlastní výrok: ..o těch domácích věcech to jde dobře, při odbornějších diskusích už by to bylo slabší... Ve skutečnosti proslovil u nás několik přednášek, vesměs velmi dobrou češtinou. Profesor Prelog je čestným členen Československé chemické společnosti (1948), nositelem Hanušovy (1966) a Votočkovy (1978) medaile a čestným doktorem Vysoké školy chemickotechnologické v Praze (1991). Přejeme jubilantovi do dalších let hodně zdraví, aby mohl svým neutuchajícím zájmem o organickou chemii podporovat nadšení zvláště pak těch začínajících chemiků.

Otakar Červinka