Za sídlo společnosti bylo vybráno Ústí nad Labem a během několika málo let zde v areálu dnešní Spolchemie zahájily výrobu provozy anorganické chemie. Slovo "hutní", které se stalo součástí názvu společnosti díky Clemmovu očekávání, že v blízkých Krušných horách jsou zásoby měděné rudy, zůstalo v názvu firmy jako němý svědek velké myšlenky, která se nepotvrdila. Spolek však nikdy hutní společností nebyl.
První léta měl nový podnik velké těžkosti. Do konce 19. století se Spolek stal v tehdejším Rakousko-Uhersku dominantní chemickou společností , která úspěšně operovala na evropském trhu. V 60. letech byl do vedení Spolku povolán dr. Max Schaffner, který za dobu svého působení přivedl Spolek k nebývalému rozmachu. V této době začal Spolek hrát významnou roli v evropském měřítku a udržel si ji až do poloviny 20. století, přestože na čas 2. světové války přechodně přišel o svůj mateřský závod v Ústí nad Labem.
Po osamostatnění Československa začal ve skladbě akcionářů převládat český kapitál representovaný Živnobankou. Ve 20. a zejména 30. letech rozvětvil Spolek svoji koncernovou strukturu formami četných akvizic a zakládáním vlastních společností. Výrobní a obchodní struktura koncernu byla velmi diversifikována a zasahovala do oblastí od těžby surovin přes jejich chemické zpracování až po výrobu finálního zboží pro spotřebitelský trh. Spolek v té době představoval prakticky celý český chemický průmysl, stál u zrodu dnešních firem jako například Synthesia Pardubice-Rybitví, Spolana Neratovice, Chemické závody Sokolov, Tonaso Neštěmice a dalších. Základní závod v Ústí nad Labem byl od počátku koncipován především pro výrobu anorganických produktů, na přelomu století zde přibyl obor organických barviv a polotovarů, reprezentujících četné a náročné organické technologie a postupy. Po znárodnění v roce 1945 se koncernové uspořádání Spolku rozpadlo, dřívější významné postavení bylo postupem let zcela otřeseno a Spolek byl oloupen o majetek.
V 50. letech se začal v ústecké chemičce rozvíjet výrobní obor syntetických pryskyřic, který představuje vedle anorganické chemie a chemie organických barviv nosné výrobní zaměření až do současnosti. Do struktury Spolku až do roku 1990 střídavě patřily odlišné výrobně zaměřené odloučené závody, nejvýznamnější z nich ve Velvětech.
Na konci roku 1990 se Spolek stává opět akciovou společností. Spolek má dnes silně diversifikovaný výrobní program, zahrnující více než 500 výrobků. Hlavními výrobními obory jsou základní anorganické a organické sloučeniny, syntetické pryskyřice, organická barviva a barvářské polotovary a dále speciální chemické produkty. V zájmovém seskupení Spolchemie, jak je dnes Spolek pro chemickou a hutní výrobu nazýván, je dále zahrnuta výroba kosmetických přípravků, bytové a spotřební chemie, základních tenzidů, komponent pro nátěrové hmoty a mnoho dalších aktivit. S touto škálou výrobků Spolek samostatně obchoduje a jeho výrobky nacházejí uplatnění v mnoha oborech a odvětvích. Spolek přijal principy ekologicky orientovaného řízení podniku, při zamýšlené restrukturalisaci a obnově technologií se orientuje na ekologicky šetrné výrobky a čisté procesy.
V měřítku chemického průmyslu České republiky představuje přibližně 2% majetku, 3% tržeb a 5% exportu. Má zaregistrováno na 800 ochraných známek (z toho více než 200 v zahraničí) a upevňuje své postavení na trhu s chemickými produkty.
Pro článek byly použity materiály, které má Spolchemie připravené k oslavě 140. výročí založení.