Pred 150 lety se narodil Ira Remsen (1846-1927), odchovanec nemecke chemie, od roku 1876 profesor John Hopkins University v Baltimore. Spolu s C. Fahlbergem pripravili roku 1879 imid kyseliny o-sulfobenzoove, u ktereho Fahlberg zjistil silnou sladivost. Bez vedomi Remsena pak patentoval a zavedl tento produkt na trh pod nazvem Sacharin.
Letos uplyne 100 let od smrti Augusta Kekule von Stradonitz (1829-1896), profesora universit v Gentu a v Bonnu, zakladatele moderni organicke chemie.
Na rok 1896 pripada narozeni nekolika vyznamnych chemiku.
Wallace Hume Carothers (1896 az 1937) byl vedoucim vyzkumu firmy DuPont ve Wilmingtonu (Delavare), kde se zabyval studiem polykondensacnich reakci, ktere vyustily objevem Nylonu 66 (1935). Carothers, podobne jako Victor Meyer a Emil Fischer skoncil sebevrazdou.
Prazsti rodaci a absolventi mediciny na prazske Universite, manzele Carl Ferdinand Cori (1896-1984) a Gerta Theresa Coriova (1896-1957), pusobili jako profesori biochemie na universite v St. Louis. Za objev katalytickeho rozkladu glykogenu ziskali roku 1947 Nobelovu cenu.
Prazskym rodakem je tez Felix Haurowitz (1896-1987), profesor fysiologicke chemie na prazske nemecke universite, pozdeji v Istambulu. Haurowitz se mimo jine zabyval studiem imunity.
Erich Huckel (1896-1980), profesor teoreticke fysiky na Universite v Marburgu (Lahn), je autorem pravidla o aromaticite, metody HMO a spolu s Debyem vytvoril teorii silnych elektrolytu.
Fritz Mietzsch (1896-1958), reditel farmaceutickeho vyzkumu firmy Bayer, participoval na vyzkumu sulfonamidu a na objevu antimalarika Atebrinu a tuberkulostatika Contebenu.
Robert Sanderson Mulliken (1896 az 1986), profesor University v Chicagu a na Florida State University v Tallahassee, ziskal roku 1966 Nobelovu cenu za vyzkumy chemickych vazeb a elektronovych struktur pomoci orbitalove metody.
Ida Eva Noddackova (1896-1978) spolu s manzelem Walterem Noddackem (1893 az 1960) pusobila na Universite ve Freiburgu (Breisgau) a roku 1925 objevili prvek c. 75, ktery nazvali Rhenium.
Nikolaj Nikolajevic Semjonov (1896-1986), profesor fysikalni chemie University v Moskve, ziskal roku 1956 Nobelovu cenu za vyzkumy retezovych reakci (spolu s C. N. Hinshelwoodem).
Z Bruntalu pochazi Ernst Berl (1877 az 1946), profesor techniky v Darmstadtu a od roku 1933 v USA na Carnegie Institute of Technology v Pittsburghu. Berl vydaval Lungeho Chemisch-technische Untersuchungsmethoden.
Otto Eduard Brunck (1866-1946), profesor analyticke chemie na Bergakademie ve Freibergu, se zabyval hlavne analysou kovu.
Profesor analyticke chemie brnenske University Jan Vaclav Dubsky (1882-1946) byl zakem A. Wernera v Curychu, tamtez docentem, jakoz i na Universite v Groningen. Zabyval se koordinacnimi slouceninami a aplikaci organickych cinidel v analyticke chemii.
Gilbert Newton Lewis (1875-1946), profesor fysikalni chemie na kalifornske universite v Berkeley, je spoluautorem (s I. Langmuirem) teorie kovalentni vazby. S jeho jmenem je spojena definice kyselin a zasad, vypracoval zpusob ziskavani deuteriumoxidu z obycejne vody.
Alfred Eduard Stock (1876-1946) profesor anorganicke chemie v Breslau (nyni Wroclav) a v Berline, byl prukopnikem anorganicke chemie hydridu fosforu, arsenu, antimonu, kremiku a hlavne boru (borany).
Na den 23. cervence 1996 pripada 90 let profesora Vladimira Preloga, zaka profesoru Lukese a Votocka, emeritniho profesora ETH v Curychu, laureata Nobelovy ceny, predni osobnosti svetove organicke chemie.