Prumerny plat
Prumerne platy u nas rostou. Tak zatimco byl celkovy prumerny plat v roce 1993 5 900 Kc, v roce 1994 7 119 a v roce 1995 jiz 8 671, jsou platy prumernych chemiku v tychz obdobich 6 528, 8 272 a 9 559 Kc. Chemik tedy dostaval v prumeru plat, ktery se temer shodoval s platem technickeho pracovnika III, byl o ca 1 000 Kc vyssi nez plat sestry a byl dvojnasobkem platu uklizece, ev. ca jedenapulnasobkem platu prodavace ci zeleznicare. Plat chemika byl o 2 tisice Kc nizsi nez plat lekare. Aniz by si tato studie cinila narok na presnost ci uplnost, plyne z ni, ze chemici jsou v "prumernych cislech" ohodnoceni formalne (ciselne) dobre, nebot jejich odborna a casto zdravi neprilis prospivajici prace je hodnocena jednim z nejvyssich prumeru na profesi. Politovat lze, bohuzel, ty formalne nejkvalifikovanejsi, nebot vedecti pracovnici a pedagogove-chemici maji vubec nejvyssi mozny tarifni plat, velmi podobny onomu prumernemu. Stoji za zdurazneni, ze velmi casto vedec ci ucitel nemaji moznost placenych prescasu ci smen, a tak to, co nosi pri vyplate domu, je velmi casto rovno nominalnimu tarifnimu platu. Privydelat si mohou tak jeste nejakymi preklady ci expertyzami. Suma sumarum pak tito nejkvalifikovanejsi chemici odejdou za podstatne vyssim platem a projektuji pocitacove site, provadeji marketing ci primo prodavaji zbozi velkych chemickych ci farmaceutickych firem, anebo skoli pracovniky benzinovych cerpadel. Ten, kdo na tom nakonec prodelava, je stat, ktery ztraci nejkvalifikovanejsi odborniky, nebot jenom nejlepsi jsou povolani s takovou platovou nabidkou, jiz nelze odmitnout.
Nasi chemici mohou byt vcelku radi, protoze jejich platy ve srovnani se slovenskymi kolegy jsou ca o dva tisice Kc vyssi a pokud jdeme jeste dal na vychod, jsou min. petkrat vetsi nez plat chemika ve sfere postsovetske. Na druhou stranu, pokud se nasi chemici srovnaji s chemiky na Zapade, casto jsou jati smutkem. Jejich platy, pokud by byli sehnali praci v teto zone, by mohly dosahnout desetinasobku i vice. Nicmene, napriklad v Nemecku zacina byt pro chemika tesno a nezamestnanost v tomto oboru je tak velika, ze chemici pocituji socialni nejistotu. Takze zase, nasi chemici se vyznamne blizi platovemu prumeru mezi Vychodem a Zapadem. "Jistota desetinasobku", jak se pred nedavnem v jine souvislosti rikalo, je dalsim lakadlem, ktere odcerpava konstantni rychlosti kvalitni chemiky tam, kde maji za svoji praci alespon pocit, ze za to, ze pracuji a studuji 10 hodin denne vcetne sobot a nedeli, prinesou domu tolik, ze se za to pred rodinou nemuseji stydet. Nejlepsi pracovnici sveho oboru by se meli svym platem kdyz ne pysnit, tak alespon by z nej nemeli byt smutni. V reci cisel tocicich se o stokoruny kolem prumeru to vsak jde, jako kdyz se tancuje v hrnci se svestkovymi povidly.
Muzeme chemikum v tomto state jenom poprat, aby se nedali temito cisly strhnout k tomu, ze budou prumerni i stran vedomosti a pracovniho nasazeni. Pak na ne jiste ceka nabidka, kterou nebudou moci odmitnout. Snad v te dobe bude uvedomeni mocnych tohoto sveta takove, ze tato nabidka prijde od kapitanu ceske chemie.
Pavel Drasar