Zareni

Seminar "100 let Rontgenova zareni"

Historie prirodnich a technickych ved nevydava rada svoje tajemstvi, a tak jen u maloktereho vedeckeho objevu nebo vynalezu, byt vedoucich svym vyznamem az k udeleni Nobelovy ceny a vseobecne znamosti, lze urcit presne den, kdy byly ucineny. Jednu z takovych vyjimek predstavuje objev paprsku "X", neviditelneho elektromagnetickeho zareni, majiciho schopnost pronikat tuhymi telesy, ucineny 8. listopadu 1895 profesorem fyziky na Universite ve Wurzburku Wilhelmem Conradem Rontgenem (1845-1923).

Tehdy jeste budouci nositel prvni Nobelovy ceny za fyziku netusil, jaky udelal vyznamny nalez. Ac nebyl zadnym zaletnikem, ten den se vratil domu ke sve zene az v rannich hodinach. Jako prvni smrtelnik spatril na vlastni oci kosti sve ruky a mnohe jine z ziveho a neziveho definitivne prislo o oznaceni "nepruhledne". V prubehu stoleti, ktere letos od jeho prvnich pokusu uplyne, prineslo roentgenovo zareni lidstvu velky uzitek nejen v lekarstvi, ale take v technicke defektoskopii, chemii, mineralogii, krystalografii, fyzice, astronomii a materialovem inzenyrstvi.

Ve vyrocni den Rontgenova objevu se uskutecnil 8. listopadu 1995 v poslucharne F1 Matematicko-fyzikalni fakulty University Karlovy seminar "100 let Rontgenova zareni", poradany spolecne Fyzikalne vedeckou sekci Jednoty ceskych matematiku a fyziku, Krystalografickou spolecnosti, Inzenyrskou akademii CR a Matematicko-fyzikalni fakultou UK. Transdisciplinarni charakter rentgenografie, priznacny pro integracni funkci vedy a inzenyrstvi, spolu s vyberem prednasejicich, kteri jsou nasimi spickovymi specialisty v jednotlivych oborech , do nichz W. C. Rontgen svym objevem zasahnul, byly zarukou vysoke urovne a zajimavosti teto akce, otevrene take siroke verejnosti.

Mimo historicke demonstrace Rontgenova experimentu a promitnuti filmu "100 let po objevu rtg paprsku" byly prosloveny prednasky o praci a zivote W. C. Rontgena (I. Kraus), rentgenogramech Jindricha Eckerta (P. Scheufler), rtg zareni v technicke defektoskopii (R. Dubensky), rtg zareni v lekarstvi (B. Kreuzberg), rtg v chemii a mineralogii ( S. Durovic, J. Podlaha), rentgenove diagnostice plazmatu (A. Krejci), rentgenove astronomii (J. Grygar), historii rtg zareni z hlediska vyrobce rtg aparatur (K. Frey) a soucasne rentgenove optice (J. Hrdy).

Bohumil Tesarik