Sympozium s velmi slavnostni atmosferou, k jehoz prilezitosti vydala rakouska posta pametni znamku, melo vsak predevsim pripomenout jine Loschmidtovo chemicke dilo, ktere bylo donedavna zcela opomijeno, ba zapomenuto. Jsou to Loschmidtovy predstavy o strukture organickych, zejmena aromatickych sloucenin. Kazdy, kdo se s veci dnes seznami, uzna, ze Loschmidt byl genius. O privedeni tohoto Loschmidtova dila pred oci chemicke verejnosti se zaslouzil hlavne Iniciator sympozia, americky organicky chemik a zakladatel svetozname firmy pro vyrobu a distribuci chemikalii (Aldrich Chemicals Co.), Dr. Alfred Bader. V nasi chemicke verejnosti je uz znam svymi sponzorskymi aktivitami.
Na sympoziu prokazovali Loschmidtovi jako "otci molekuloveho modelovani" poctu autori vice nez triceti sdeleni ze svych oboru, ktere nejak souviseji s Loschmidtovou cinnosti nebo s jeho osobnosti. Zahajovaci prednasku "Die Bedeutung der Wasserstoffbrucken fur die Physiologie" mel laureat Nobelovy ceny za vyzkum molekulove struktury proteinu, Brit Max Perutz. Z dalsich zvucnych jmen zaslouzi zminky aspon American Carl Djerassi, ktery vyznamne prispel k rozvoji syntezy steroidu a jmenovite hormonalni antikoncepce. E. Eliel (USA) mel prednasku "Conformation Analysis, Elevation of Two-Dimensional Formulae into the Third Dimension" a A. Eschenmoser (Zurich) "Gedanken und Experimente zu einer chemischen Aetiologie des Strukturtyps der naturlichen Nukleinsauren". Hlavni ze dvou prednasek Dr. A. Badera mela titul: "Loschmidts graphische Formeln von 1861: Vorlaufer der modernen Strukturformeln". Tato prednaska byla vyjadrenim hlavniho zameru sympozia, totiz rehabilitaci Loschmidtova nejvetsiho prinosu chemii.
Uvedene a nektere dalsi prednasky byly plenarni. Krome nich byla jina sdeleni prednasena ve trech sekcich. Vedle sekce organicke strukturni chemie byla usporadana dalsi, venovana Loschmidtovu dilu na poli fyziky a fyzikalni chemie i diskusi modernich otazek z teto oblasti. Pro ilustraci uvedme Nemce P.Beckera a jeho sdeleni "Die Prazisionsbestimmung der Loschmidt-Zahl als Schritt zu einer Neudefinition der Masseneinheit" a Brita H. Bondiho s prednaskou "The Arow of Time - Statistics and the Universe".
Zaverem sympozia byla brilantni prednaska W. M. Heckla (z Mnichova) s titulem "Sichtbarmachung von Molekulen mit Hilfe der Rastersondenmikroskopie".
V teto strucne zprave neni mozne pokusit se reprodukovat ci komentovat obsah ani nejzavaznejsich sdeleni. V brzke dobe vyjde kompletni sbornik a ten bude velmi zajimavou cetbou.( Autor teto zpravy jej ochotne pujci zajemcum.)
Chci se vsak zastavit u jednoho z hlavnich motivacnich prvku sympozia.
Tim je Loschmidtova priorita v nazorech na strukturu aromatickych sloucenin. Vsechen kredit v tomto smeru se obvykle pripisuje Augustu Kekuleovi (1829-1896). O vztahu Kekuleova a Loschmidtova dila existuji v dobre dostupne ceske literature zakladni informace. Predevsim tu mame cenny, i kdyz kratky clanek W. J. Wisswessera "Johann Josef Loschmidt - zapomenuty genius" (Chemicke Listy 84, 1062(1990)). Tento autor celou zalezitost pomeru Loschmidt - Kekule otevrel a po jeho smrti se hlavnim pokracovatelem ve snahach o rehabilitaci Loschmidta stal A. Bader. Ten o cele historii zajimave referoval na schuzi Ceske spolecnosti chemicke v Praze dne 15. 6. 1994, kdyz prejimal jeji cestne clenstvi. Pekny informativni clanek o obsahu teto prednasky i o jejim autorovi prinesl Vesmir (c. 11, 1994) z pera E. Hermanna.
Na videnskem sympoziu se v zalezitostech Loschmidtova objevu a Kekuleova prinosu organicke chemii projevily i kontroverze. O genialite zapomenute (vlastnim nakladem v r. 1861 publikovane) Loschmidtovy brozury "Chemische Studien" nyni uz nikdo nepochybuje. Jeden ucastnik sympozia (Nemec G. P. Schiemenz) vsak vehemntne argumentoval proti tvrzeni (hlavne Baderovu), ze by byl Loschmidt svymi formulemi v uvedene brozure o ctyri roky predesel slavneho Kekulea. Ten totiz sve, i kdyz nejprve velmi vagne formulovane predstavy o cyklicke molekule benzenu uverejnil az v r. 1865. Ucastnici techto diskusi (z nichz mnohe bylo publikovano uz pred videnskym sympoziem) se nemohli vyhnout velmi zavazne otazce vedecke cti a moralky Kekuleovy. Jadrem sporu je nejistota, zda se Kekule ke svemu cyklickemu vzorci dal inspirovat svym snem (kterouzto, mozno rici legendu, dal sam do obehu az v r. 1890). Druhou moznosti totiz je, ze vedome ci nevedome vysel z Loschmidtovych vzorcu. (Ba da se uvazovat jeste o dalsich inspiracnich zdrojich). Existuji vazne indicie, ze to bylo vedome, nebot Loschmidtovu praci znal a vyjadril se o ni posmesne. Je zajimave, jakym zpusobem: Loschmidtovy "Kostitutionsformeln" nazval "Konfusionsformeln". Bylo by uz jen spekulaci argumentovat, ze inspiraci, pochazejici z Loschmidtovych vzorcu, si Kekule neuvedomil ci zapomnel, protoze jim v Loschmidtove brozure neporozumel.
Aniz bychom mohli jit do detailu, "obzaloba" Kekulea se opira o zavazne a dobre (i mimo toto sympozium) dolozene argumenty. Kdyby byl autor teto zpravy clenem "poroty", hlasoval by jiste pro vyrok: "Kekule je vinen tim, ze privodil zapomneni Loschmidtova novatorskeho kroku k poznani chemicke struktury latek".
At uz by rozsudek hypotetickeho tribunalu znel jakkoli, zustava otazkou, jak bylo mozne, ze si Loschmidtovy prace po dlouha desetileti nikdo nevsiml. Na tuto otazku se na sympoziu aspon castecne pokusili odpovedet vidensti historikove chemie. K zajimavemu zaveru dospiva Dr. R. Rosner. Doklada, ze v Loschmidtove dobe byl celkovy stav rakouske chemie i jeji renome v tehdejsim vedeckem svete velmi spatny. Loschmidt sam mel smulu, ze byl zakem velmi druhoradeho ucitele. V dobe, kdy sve "Chemische Studien" publikoval, byl pouhym spolecensky zneuznanym stredoskolskym ucitelem. (Na misto profesora fyziky Videnske univerzity se vypracoval mnohem pozdeji).
Dr. Rosner ve sve analyze vyvoje rakouske chemicke skoly doklada, ze jeji obrodu prinesli az mladi univerzitni ucitele, kteri ziskali sve vzdelani v Praze. Upozornuje tak na dalsi priklad podcenovaneho smeru pohybu kulturnich hodnot v Rakousko-Uhersku: z provincie do centra.
Ceska ucast na Loschmidtove videnskem sympoziu nebyla takova, jak by odpovidalo skutecnosti, ze Loschmidt byl vlastne nasim krajanem. Narodil se nedaleko Karlovych Varu a zmineni historikove zjistili, ze se u Loschmidtu mluvilo cesky.
Loschmidtuv cesky puvod tez opakovane zduraznuje Dr. A. Bader (sam po otci z Moravy), znamy podporou studia ceskych chemiku v Britanii a USA. Deseti ceskym studentum chemie, kteri se kvalifikovali skolnim prospechem a jazykovymi znalostmi, umoznil zvlastnim stipendiem (kazdemu 500 dolaru) tridenni pobyt ve Vidni. Mlada generace tedy byla, diky Dr. Baderovi, ve Vidni docela dustojne zastoupena.
Stalo by za uvahu, zda by skromnoucka pametni deska Loschmidtovi, jako fyziku, na jeho rodnem dome v Pocernech u K. Varu nemela byt peci Ceske spolecnosti chemicke renovovana, aby dustojne reprezentovala jeho dnes znamy prinos svetove vede na poli chemie. Snad by to bylo primerene pristupu Vidne, ktera na pocest jubilea "rakouskeho" chemika usporadala dustojne sympozium a jeho iniciatora, Dr. Alfreda Badera, jmenovala cestnym obcanem krasneho mesta na Dunaji.
Ladislav Skursky