Je vseobecne znamo, ze odborna terminologie v prirodnich vedach a v medicine vychazi z latiny a rectiny. Proto obzvlaste my, prirodovedci a lekari, pokladame za jeden z velkych hrichu minuleho rezimu i to, ze zrusil osvedcenou vyuku latiny i zakladu rectiny na nasich gymnasiich, resp. tehdejsich tzv. strednich vseobecne vzdelavacich skolach. Jejich absolventi prichazeli pak na skoly vysoke bez techto zakladu a v dusledku toho odborne terminy zde bezne pouzivane se pro ne staly jen prazdnymi pojmy, protoze jim zcela unikala jejich etymologie. Nemohli jsme se potom divit, ze si medik pletl treba kalorimetrii s kolorimetrii, nebo ze mu nic nerekly jiz pred dvema tisici let pregnantne definovane ctyri zakladni znaky zanetu: calor, rubor, dolor, fumor. Prave tak si nas medik pletl treba kreatin a keratin, coz by nemusil, kdyby vedel, ze recky kreas, gen. kreatos znamena maso, kdezto recky keras, gen. keratos je roh. Nekdo by treba mohl rici, ze je to pouha hra se slovicky. Ale zamena napr. vysoce ucinneho inzulinu s inertnim inulinem by mohla byt pro pacienta osudna. K takove zamene by nemohlo dojit, kdyby lekar vedel, ze insula je latinsky ostrov a ze tedy musi aplikovat hormon z Langerhansovych ostruvku v pankreatu a nikoli rostlinny polysacharid z ormanu praveho neboli Inula helenium.
Nejsem bohuzel informovan o soucasne situaci ve vyuce latiny na nasich gymnasiich, ale pevne doufam, ze je lepsi, nez tomu bylo v nedavne minulosti. Dockame se tedy casem snad nejen pochopeni vyznamu, ale i spravne vyslovnosti latinskych slov a sentenci. Zatim je to ovsem dost tristni. Snad jsem konservativni laudafor temporis acti, ale priznam se Vam, ze kdyz slysim od herce nebo od hlasatele ci hlasatelky - tedy od profesionala -, jak rika in vivo, vis vitalis, vox populi, vademecum, atp., tak me to primo boli.
Za mene zavazny hrich nedavne minulosti povazujeme ale i to, k cemu patrne prispeli sami nasi jazykovedci. Totiz psani cizich slov, resp. tedy tzv. slov prejatych. Ja vim, ze specialne k teto otazce se vyrojila spousta polemik, vim, ze Pravidla z r. 1993 (Academia, Praha 1993) jsou - tedy alespon v uvodu k tomuto oddilu (s. 28) - dosti tolerantni a jsem si vedom toho, ze jazyk - a tedy i odborna terminologie - se vyviji a nelze ustrnout na archaismech. Nicmene nemohu se smirit s fonetis(z)aci slov prejatych, jestlize vede k zatemneni jejich etymologie!
Tak napr. mne jazykovi korektori opravuji chromosomy na chromozomy, resp. chromozomy, ackoliv termin je odvozen od reckeho soma = telo. Kdyz jsem se otazal, proc se tedy nepise take zomatologie misto somatologie, dostal jsem odpoved, ze se to tak prece nevyslovuje. (Ale kdo vi? Treba nekde na Morave ano). Obavam se, ze chudak "modry abbe" Dobrovsky se se svym analogickym pravopisem obraci v hrobe. Prekvapuje me tato uporna snaha o fonetis(z)aci jen u slov prejatych, zatim co u slov neprejatych, tedy ryze ceskych, stale piseme napr. my jsme, ackoliv to tak nikdo nevyslovuje - v Cechach rikame my sme a na Morave my zme. Nebo proc tedy nepiseme fcela misto vcela nebo lef misto lev?
Je tady zjevny rozpor: Zatim co prirodni vedy usiluji o postupnou transformaci ceskeho obrozeneckeho nazvoslovi minuleho stoleti a jeho priblizeni soucasnym mezinarodnim normam, tak jazykovedci doporucuji pocestovani odbornych terminu a zavadeji leckdy nevhodnou az nesmyslnou fonetis(z)aci a zjednodusovani slov prejatych. Tak napr. v chemii my odbornici doporucujeme misto Preslova kyslicniku ci sirniku mezinarodni oxid ci sulfid, trvame na glukose ci amylase (psano s es a s kratkym o ci a), poukazujeme na to, ze se nesmi bezhlave likvidovat zdvojene hlasky - je totiz zasadni rozdil napr. mezi brommethanem a bromethanem, Ipime na tom , ze je treba odlisovat recke "theta" od "tau" a tedy psat sice tyrosin (od tyros = syr), ale thyroxin (od thyreos = stit), avsak jazykovi korektori nam "th" ci zdvojene hlasky, jakoz i dalsi podle nich zastarale tvary systematicky skrtaji. A zapominaji na to, ze systematicka chemicka nomenklatura je zvlastni mezinarodni exaktni jazyk zavazny pro vsechny cleny celosvetove vrcholne organisace IUPAC - tj. International Union of Pure and Applied Chemistry, a prave tak pro clen I.U.B.M.B. - tj. International Union of Biochemistry and Molecular Biology.
Damy a panove - lingviste, prosim, abyste omluvili moje invektivy, ktere nepochybne prameni z me nedostatecne informovanosti o jazykovede a vsech okolnostech kolem ni. A proto bych Vas velice prosil, abyste v diskusi uvedli na pravou miru moje patrne zcestne nazory a vysvetlili mne, napr. proc mam psat sice somatologie, ale soucasne chromozom. - Dekuji za pozornost."
Pritomni lingviste mne v nasledujici diskusi podrobne vysvetlili, proc musim psat vcela a ne fcela, jakoz i lev a ne lef. Proc ale musim psat chromozom a ne chromosom, to mne nikdo nerekl. V diskusi byl velmi militantni zejmena pan prof. Danes (jehoz si jinak velmi vazim a jehoz clanky ve Vesmiru si s obzvlastnim potesenim ctu), oproti tomu pan prof. Jelinek (znamenite clanky v Lidovych Novinach) a pan prof. Kraus (soucasny reditel Ustavu pro jazyk cesky AV CR) byli tolerantnejsi. Zejmena pan prof. Kraus mne vysvetlil nelehkou situaci Ustavu pro jazyk cesky, na nemz je soucasne na strane jedne zadana maximalni tolerance, volnost a svoboda, a na strane druhe nekompromisni a zavazna primocarost, kodifikace a normalisace v pravopisnych pravidlech. Proto onen relativne tolerantni uvod na s. 28 Pravidel, jakoz i rozumna slova v Predmluve (s. 5).
Kdyz o tom dnes - s temer rocnim odstupem - premyslim, rikam si, ze "vinu" za onu leckdy necitlivou "fonetizaci" slov prejatych patrne nenesou jen nasi jazykovedci, ale i my vsichni - uzivatele odborneho jazyka. Vzdyt Pravidla dovoluji "kolisani". Proc tedy my autori (a zejmena pak redaktori) odbornych sdeleni jsme pripustili onen "progresivni" zpusob psani odbornych terminu, ac nam nepochybne byl ve vetsine pripadu proti mysli?! Zda se vsak, ze v soucasne dobe je jiz pozde. Sotva muzeme dnes psat methoda, theorie, analysa, synthesa, hydrolysa. Ale meli bychom - v odbornych sdelenich - lpet na methanu, glukose, amylase a i na tom chromosomu. Ja vim, je to vec konvence, dohody, neboli - jak je dnes modni - konsensu (konsenzu?), ktery je - v demokracii - vysledkem nazoru vetsiny. Mela by se tedy - v nasem pripade - veskera ceska biochemicka a molekularne-biologicka (ale prave tak i chemicka, biologicka, lekarska) odborna verejnost k temto otazkam v jakemsi celostatnim referendu vyjadrit. Coz je zrejme pozadavek nerealny, nerkuli utopicky. Nicmene ten, kdo nekdy neco odborneho z oboru biochemie a molekularni biologie (jakoz i oboru pribuznych) v cestine psal nebo do cestiny prekladal ci recensoval nebo redigoval ci revidoval, vi velmi dobre s jakymi problemy se musil vyrovnat v oblasti "spravneho" psani odbornych terminu a vubec tzv. slov prejatych se musil vyrovnat.
Protoze autora techto radku potkala ta cest, ze jako clen vyboru Ceske spolecnosti pro biochemii a molekularni biologii byl poveren konstituovanim jeji nazvoslovne komise, byl by velice zavazan vsem clenum Spolecnosti, kteri maji zajem o shora uvedene otazky, kdyby dali o sobe vedet - at jiz formou polemickeho clanku na toto tema v nasem Bulletinu ci (jeste lepe) primym kontaktem (pisemnym, telefonickym) s autorem. Obzvlaste budou vitani zajemci o boj s vetrnymi mlyny, resp. Sisyfovskou praci.
(Adresa: 2.Ustav lekarske chemie a biochemie 1. LF UK, U nemocnice 5, 128 53 Praha 2, tel/fax (02) 24 9154 49-50).
Clanek prejimame na doporuceni kolegu ze sprateleneho Bulletinu CSBMB beze zmen pro jeho obecnou platnost.