Na symposiu bylo pritomno asi 120 ucastniku z temer cele Evropy (zamorska chemie zastoupena nebyla vzhledem k orientaci symposia vylucne na evropska pracoviste). Poradatelem byla divize organicke chemie ECS, nicmene prednasky se netykaly pouze "ciste" organicke chemie, ale i biochemie a vypoctove chemie. Siroky tematicky vyber referatu byl, myslim, velmi stastne zvolen. Poskytl ucelenejsi pohled na problematiku modernich smeru vyzkumu, nez je bezne zvykem u konferenci s monotematickym zamerenim.
Program symposia se skladal vylucne z plenarnich prednasek a dvou posterovych sekci. Na konferenci zazarily nejen hvezdy prvni velikosti jako prof. P. Knochel (Marburg, SRN), prof. C. Bolm (Marburg), prof. K.-A. Jorgensen (Aarhus, Dansko), prof. I. Paterson (Cambridge, VB), prof. B. L. Feringa (Groningen, Nizozemi), prof. D. Tanner (Kodan, Dansko), prof. P. J. De Clercq (Gent, Belgie), ale i predstavitele nastupujici generace jako prof. V. K. Aggarwal (Sheffield, VB), dr. D. Craig (Imperial College, Londyn), dr. I. Marek (Universite P. et M. Curie, Pariz) a prof. M. E. Maier (Halle, SRN), o kterych v budoucnosti jiste mnoho uslysime. Ceska republika byla zastoupena prof. J. Kocou (Masarykova univerzita, Brno) a dr. I. Starym (UOCHB AV CR, Praha).
Ukazalo se, ze v popredi zajmu spickovych evropskych chemiku stoji enantioselektivni synteza biologicky aktivnich latek, rozvoj metodiky enantioselektivni katalyzy, Trostuv princip atomove ekonomie, detailni studium interakce organickych latek s DNA a fundamentalni vyzkum v oblasti molekularnich zarizeni.
Osvezujicim zazitkem bylo vystoupeni dr. J. A. Salthouse (Manchester). Tento anglicky chemik-mag prednasel na tema doslova a do pismene explosivni. V neuveritelnem tempu predvedl bezpocet vicemene kontrolovanych vybuchu a pozaru primo pred ocima vylekanych posluchacu.
Soucasti konference bylo tez slavnostni predani prestizni "Chiroscience Award for Creative European Organic Chemistry 1995", kterou obdrzel prof. P. Knochel za objev novych organozinecnatych cinidel a jejich aplikaci v synteze.
Prof. I. E. Marko (UCL, Louvain-la-Neuve), organizator a duse cele konference, v prubehu setkani usporadal seminar o cinnosti a cilech ECS. Zduraznil, ze aktivita ECS neni namirena proti FECS a ECCC, ale doplnuje je. ECS je zamyslena jako profesni nadnarodni sdruzeni jednotlivcu, nikoliv organizaci. Tomu odpovida i horizontalni struktura ECS bez meziclanku, tj. clenove plus miniaturni sekretariat, kteri komunikuji predevsim pomoci Internetu. Paralelni clenstvi v narodnich chemickych spolecnostech je plne slucitelne s clenstvim v ECS.
Jake jsou cile ECS podle prof. Marka a jeho mladych spolupracovniku? Jmenujme alespon nektere: mluvit za evropske chemiky jednim hlasem, prosadit se do sdelovacich prostredku a zvysit tak spolecenskou prestiz chemie, vytvorit jednotnou komunikacni sit a ucinit snadno pristupnymi informace o konkursech, pracovnich mistech, stipendiich, slevach u nakladatelstvi apod. ECS chce poradat pravidelna symposia, mj. tez pro studenty a doktorandy. ECS usiluje o co nejuzsi spolupraci chemiku v prumyslu a na akademickych pracovistich. ECS zamysli tez realizovat projekt na podporu chemiku v nesnazich.
Plany jsou smele. Na shledanou ECS, budeme se tesit, co dal.
Irena G. Stara