Pracovni moralka

Podnikani a pracovni moralka

Ivan Vavruch
Podnikani v cizine je dnes bezne a podnikatele hledaji vhodne misto pro podnikani tam, kde se jim zdaji dobre podminky pro vynosnou a co mozna trvalou vyrobu. Ve zpravach svycarske firmy Ciba-Geigy byla nedavno zminka o vysledcich studii provadenych BERI-Institutem v Zeneve. Tento ustav si vzal za ukol studovat v 47 zemich z co mozna obecneho hlediska vhodnost podminek pro podnikani. Braly se pri tom v uvahu rozmanite faktory, jako napr. produktivita prace, pracovni pohotovost, mzda zamestnancu a jejich odborne vzdelani, pocet pracovnich dnu ztracenych boji mezi zamestnaci a zamestnavatelem, absence pro nemoc nebo uraz, sazebni a pracovni pravo aj. Vysledky techto studii pak byly vzajemne porovnavany, zpracovany z ruznych hledisek a shrnuty v relativnich ciselnych skalach. Ty jsou velmi zajimave, a proto o nich podavam zpravu v tomto clanku.

Prvni skala se snazi ciselne hodnotit, ktera zeme je pro podnikani nejvhodnejsi. Cim vyssi je pocet bodu uvedenych v nasledujicim prehledu, tim jsou sance pro podnikani lepsi. Maximalni pocet bodu je 100 a poradi je toto:
1.Singapur 79
2.Svycarsko 74
3.Japonsko 72
4.Belgie 72
5.Taiwan 68
6.U.S.A.66
7.Holandsko 66
8.Nemecko (zap. cast)65
9.Svedsko 61
10.Rakousko 59
11.Jizni Korea 56
12.Velka Britanie 55
13.Spanelsko 54
14.Ceska republika 51
15.Mexiko 49
16.Francie 48
17.Indie 42
18.Cina 39
19.Rusko 32
Druhy prehled je tzv. skala pracovni moralky. V teto stupnici bylo vzato za zaklad Japonsko, kde je podle nazoru zenevskeho ustavu pracovni moralka mimoradne dobra. Tomuto statu bylo prisouzeno cislo 100. Vysledky u ostatnich statu pak byly relativne prirovnavany k teto horni hranici:

1.Japonsko 100
2.Svycarsko 94
3.Singapur 82
4.Taiwan 78
5.Nemecko (zap. cast) 73
6.Belgie 73
7.Rakousko 64
8.Svedsko 61
9.Mexiko 61
10.Francie 60
11.U.S.A. 57
12.Spanelsko 51
13.Indie 47
14.Velka Britanie 46
15.Italie 46
16.Ceska republika 45
17.Nigerie 43
18.Brazilie 42
19.Cina 41
20.Rusko 25
21.Peru 25
Studovany problem je komplexni, ciselne zvazeni mnohych faktoru je velice obtizne, a proto muzeme mit o objektivite shora uvedenych skal urcite pochyby. Jsem vsak presvedcen, ze tato poradi zemi presto mezi radky rikaji to, co si vlastne - i kdyz jen pod zornym uhlem urcitych aspektu - o nich v cizine mysli a jak se posuzuji. Podivam-li se pak z tohoto hlediska na zarazeni Ceske republiky v prvni skale, jsem spokojen. Od prevratu v roce 1989 se udelal velky kus prace a Ceskou republiku lze dnes srovnavat s takovymi zapadnimi staty, jako je Francie nebo Spanelsko. Se zarazenim ve skale pracovni moralky vsak spokojen nejsem a po teto strance je nutne jeste mnohe zlepsit. Je pracovni moralka u nas doma opravdu tak spatna jako v Nigerii nebo v Italii? V obou skalach ma vyborne postaveni Japonsko a Svycarsko, ale take hodnoceni Belgie, nebo i Rakouska a Svedska neni spatne. Opak plati o Rusku, kde je celkove situace zrejme katastrofalni. Prekvapuje mne take neprilis lichotive umisteni U.S.A.

Doc. RNDr. Ivan Vavruch, DrSc. (1919), 1939-1953 Vyzkumny ustav cukrovarnicky (VUC) Praha, 1953-1968 prednasel fyzikalni a koloidni chemii jako docent na VSCHT Praha. Roku 1968 odesel z politickych duvodu do ciziny. V letech 1968-1980 Vyzkumne centrum Ciba-Geigy v Marly (Svycarsko). Pres 100 publikaci, knihy, ucebni texty VSCHT. V roce 1992 vyznamenan Votockovou medaili za zasluhy a rozvoj vedy a techniky.