Bunsen, od r.1852 profesor university v Heidelbergu, zpocatku prednasel a pracoval v provizoriu byvaleho klastera. Kdyz si jeden student prisel pro test z prednasek, namitl Bunsen, ze ho nikdy na prednasce nevidel. Na studentovu odpoved, ze vzdycky sedava za sloupem, rika profesor, ze tak se vymlouvaji skoro vsichni, ale stejne studentovi test neodmitl. Bunsen, do konce zivota svobodny, byl zcela oddan laboratorni cinnosti a neodradilo ho ani poraneni oka pri experimentovani s kakodylkyanidem, nasledkem cehoz jistou dobu na prave oko nevidel. Ve sve nove laboratori, kde uz byl zaveden svitiplyn, foukal sklenene aparatury (pri tom pouzival slapaciho dmychadla) a studentum predvadel ruzne experimentalni triky. Mimo jine vypracoval analyzu plynu a s G.R.Kirchhoffem zavedl spektralni analyzu. S tim souvisi i jeho, v te dobe ojedinely experimentalni vykon, izolace 7g chloridu cesneho ze 44.000 l mineralni vody z Durkheimu.
Bunsenova analyticka laborator si brzo ziskala vehlas a stala se Mekkou rady chemiku, napr. i Bohuslava Braunera. Bunsen pusobil na universite az do svych 78 let. V starsich letech se u neho zacala projevovat hluchota a zapomnetlivost. Dokazal zapomenout i den, na ktery byl pozvan do spolecnosti a dostavil se, nalezite vystrojen, az pristiho dne. Hostitel, uveden do rozpaku, narychlo sehnal nekolik pratel a cela spolecnost se musela spokojit jen se zbytky ze vcerejsi tabule. Predmetem anekdot byla i Bunsenova setrnost. Vyzadoval nevyhazovat ani vyskrtane zapalky a shromazdoval je pro pozdejsi jine pouziti. Stalo se, ze laboratorni sluha potaji vyskrtaval zapalky a kladl je na profesoruv pracovni stul.
Miloslav Ferles