Termin "hospodarske tajemstvi" zni asi ponekud podezrele, protoze pripomina minule doby s predpisy o utajeni slozitym schvalovacim rizenim licenci atd. Presto asi vsichni chapeme, ze ve vede a technice ma jiz myslenka svoji trzni hodnotu. Nebudu se zabyvat filozofickymi uvahami o tomto subjektu. Protoze jsem vsak dostal znepokojive zpravy o tom, jake potize vznikaji v zahranici ze vztahu mezi grantovou prihlaskou a omezenimi pri patentovych narocich, vznasenych dodatecne na predmety nebo myslenky obsazene v grantovych prihlaskach, ziskal jsem k tomuto predmetu odborna vyjadreni patentoveho pravnika v Ceske republice i specializovaneho patentoveho pravnika v USA. V teto informaci Vam sdeluji spolu se svym laickym komentarem podstatne body obou techto v podstate shodnych posudku (clanek v c.1 casopisu Prumyslove vlastnictvi z r. 1995 se primo zabyva komentarem k nekterym temto i jinym aspektum).
Situaci v Ceske republice stanovuje paragraf 5 Zakona c.527/1990 Sb. podle dvou zakladnich kriterii:
(a) Vynalez je novy, neni-li soucasti stavu techniky.
(b) Stavem techniky je vse, co bylo prede dnem, od nehoz prislusi prihlasovateli vynalezu prednosti v CR nebo v zahranici.
Pri posuzovani opravnenosti naroku neni podstatne, ze je proti puvodnosti namitana myslenka samotneho prihlasovatele jako jejiho autora. Zverejnenim v uvedenem smyslu muze byt uvedeni pravdepodobneho postupu, vedouciho k nejake skupine latek (t.j. navrh reseni projektu) ci zamer pripravy nejakeho typu latek s uvedenim ocekavaneho ucinku (technickym, biologickym) - neni zapotrebi ani latku syntetizovat, ani aktivitu prokazat, staci myslenka ci hypoteza. Neni ani nutne myslenku, postup atd. uvest explicitne. Neporazitelnou namitkou vsech patentovych uradu proti novosti je totiz tvrzeni, ze by si z uvedenych udaju "osoba znala prislusne problematiky" mohla snadno odpovidajici zaver vyvodit. Je dulezite si uvedomit, ze stejna rizika plati samozrejme i pro prihlasky grantu, ktere nakonec ani nebyly agenturami honorovany!
Na zavadu novosti je vse, co bylo dostupne neomezenemu poctu lidi, napr. tiskem nebo prostrednictvim mezinar. pocitacovych siti.
Na zavadu novosti nejsou materialy pristupne omezenemu poctu lidi a materialy oznacene jako duverne.
Grantove agentury v CR zatim dostatecne nezajistuji duvernost jim postoupenych materialu. Prestoze autor nekdy muze uvest jmeno osoby, ktera nema byt posuzovatelem, agentura se nezavazuje to respektovat. Nazvy a souhrny prihlasek jsou pristupne tretim osobam a uvazuje se dokonce o zpristupneni jejich databaze.
U grantovych agentur v zahranici je situace ruzna; u polosoukromych agentur a nadaci jsou vetsinou pozadovany rozsahle souhrny, dokonce i v laickem vyjadreni, coz znamena jejich siroke zverejnovani, u agentur statnich tyto udaje v ruznem rozsahu zverejnovany byt musi (viz napr. C&E News, nekolik databazi WWW).
Podle clanku 52 Evropske patentove dohody plati, ze vynalez je novy, pokud netvori stav techniky, kterym se rozumi vse, co bylo pred podanim pristupne verejnosti pisemnym ci ustnim podanim, vyuzitim nebo jinym zpusobem, pri cemz neni nutne, aby verejnost takovou informaci obdrzela, ani neni rozhodne v jakem jazyce se tak stalo ci mohlo stat, ci v jake mire k tomuto zpristupneni mohlo dojit.
Podle rozhodnuti EPU staci napr. ulozeni jedineho exemplare zpravy na verejne pristupnem miste (napr. v odborne knihovne), aby byla porusena podminka novosti. Za datum zverejneni v casopise se pocita den, kdy byl dorucen postovni prepravou k prvnimu adresatovi. Patrne by stejne platil take okamzik uvedeni informace v pocitacove siti.
U ustniho podani neni okruh omezen napr. na osoby pritomne, ale pocita se s tim, ze mohly byt pritomny i osoby dalsi. Je mimoradne obtizne prokazovat, ze neco nebylo receno.
Dopustil-li se autor prihlasky uvedenou formou (uvedenim myslenky, nakreslenim struktury, naznacenim jakekoli mozne, byt i nerealne cesty k priprave atd.) ve vyse uvedenem smyslu "zverejneni" ci byly-li proti nemu pri patentovem rizeni na takovem podklade vzneseny namitky proti novosti, muze stale jeste do sesti mesicu od takoveho zverejneni prihlasku podat ve statech Evropske patentove unie a v CR, do roka muze prihlasku podat v USA, jestlize prokaze, ze doslo ke zneuziti jeho myslenky bez jeho zavineni podle bodu 4a paragrafu 5 uvedeneho zakona, ktery stanovi: "Stavem techniky neni takove zverejneni vynalezu, ke kteremu nedoslo drive nez sest mesicu pred podanim prihlasky a ktere primo nebo neprimo vyplyva ze zrejmeho zneuziti vzhledem k prihlasovateli nebo k jeho pravnimu zastupci."
Dokazovat, ze k zneuziti doslo bez zavineni autora, je vsak velmi obtizne, v CR s tim nejsou zkusenosti. Dokazovat musi autor, nikoli namitajici strana. Mel-li ci mohl-li autor vedet, ze grantova agentura nemuze zarucit duvernost informace, je to jednoznacne jeho zavineni.
Zaverem doporuceni:
(a) zduraznit obezretnost pri priprave grantovych prihlasek, a to jak v uvadeni myslenek, konkretnich cest, teoretickych moznosti, moznosti potencialniho praktickeho vyuziti.
(b) peclive prostudovat podminky, za jakych grantova agentura zarucuje duvernost predanych informaci, zda a jaka abstrakta jsou publikovana, kdo muze mit pristup k prihlaskam ci jejich abstraktum.
(c) zjistit si, zda agentura, u niz se prihlaska podava, nepozaduje ucast pri komercnim vyuziti, pripadne si nevyhrazuje pravo podat si patenty sama svym jmenem, odmitne-li to udelat autor projektu (to si vyhrazuji napr. nektere agentury v cizine).
(d) na granty jiz udelene neprijimat a nezadat podporu jine agentury, pokud si kterakoli z obou cini naroky na komercni vyuziti.
(e) ceske grantove agentury vesmes nemohou dostatecne zarucit duvernost informaci pred a po prihlaseni, rozhodne ne po udeleni grantu. Proto je treba dbat opatrnosti pri formulaci tam, kde se lze nadit jakekoli vyuzitelnosti, kterou bychom chteli pozdeji chranit. Statni grantova agentura CR si take ve svych smernicich primo klade podminku spoluucasti v moznem vyuziti.
(f) zvlastni pozornost se musi venovat formulaci projektu v tech oblastech, kde ma pracoviste jiz uzavreny podpory vyzkumu s prumyslovymi organizacemi a kde by mohlo dojit ke stretu zajmu ci hrubemu poruseni takovych dohod s pravnimi dusledky.
(g) kdyz uz se stane, ze se objevi neco uzitecneho, co bylo z nerozvaznosti uvedeno v grantove prihlasce (i nehonorovane), je nutne pokusit se ihned o prihlasku patentu, je-li to jeste mozne stihnout do sesti mesicu od podani grantove prihlasky.
(h) Tam, kde je cilem vyslovene komercializovatelny (ve smyslu patentoveho zakona) vyzkum, je vhodne grantovou prihlasku podat az pote, co byla podana klicova prihlaska vynalezu. Je-li opravneny duvod, ze vyzkum v budoucnosti k takovemu vyuziti vest muze, neni ucelne podavat na nej grantovou prihlasku vubec.
Protoze se ustavy, skoly a vedecka pracoviste bez rozdilu budou muset zabyvat posilenim sve patentove cinnosti jako potencialu pro ziskavani prijmu z licenci, je nutne se vsi vaznosti dbat na to, aby nebyly zbytecne zverejnovany cenne mys- lenky ci dokonce nedochazelo k poskozovani zajmu pracoviste. Z pohledu vedeni pracoviste samo zrejme neni mozne vyvozovat pravni dusledky z toho, ze vedecky pracovnik mel vedet o mozne patentove pravni vyuzitelnosti sve prace a neupozornil na to. Je ovsem mozne vyvodit zavery o kompetenci a inteligenci takoveho pracovnika, pripadne o kompetentnosti jeho nadrizeneho. Vaznym prestupkem by ovsem bylo, kdyby tak pracovnik cinil prokazatelne umyslne.
RNDr. Antonin Holy, DrSc. absolvoval matematicko-fyzikalni fakultu UK, obor organicka chemie, v roce 1960 a v soucasne dobe je reditelem UOCHB AV CR. Ve vedecke oblasti se zabyva medicinalni chemii, antimetabolity, chemii nukleovych kyselin, protivirovymi latkami a cytostatiky.