Narodil se 12. kvetna 1895 v Niagara Falls (Canada) a po studiich elektrotechniky pracoval nejdrive v elektrarne pri Niagarskych vodopadech a pozdeji v technicke laboratori v New Yorku. Zajem o zakladni vedecky vyzkum jej privedl na Kalifornskou universitu v Berkeley, kde se venoval predevsim studiu vlastnosti latek pri velmi nizkych teplotach. V roce 1934 se stal na teto prestizni vysoke skole profesorem chemie. Za svuj prinos k rozvoji chemicke termodynamiky mu byla v roce 1949 udelena Nobelova cena za chemii. V Berkeley take v roce 1982 zemrel.
Kdyz v roku 1906 zformuloval nemecky fyzikalni chemik W. Nernst (nositel Nobelovy ceny za chemii v roce 1920) treti hlavni vetu termodynamiky, podle niz se entropie chemicky stejnorodeho telesa v blizkosti absolutni nuly blizi nulove hodnote, byla prijimana s neduverou a ostrou kritikou. Prvni, kdo experimentalne potvrdil jeji platnost, byl prave Giaque. Vysetroval pokusne relativni entropie a spolu se svymi zaky urcil jejich presne hodnoty pri extremne nizkych teplotach. Pri vyzkumu entropie kysliku take objevil v zemske atmosfere jeho isotopy 17 a 18 a vyvinul adiabatickou demagnetisacni metodu, umoznujici vytvaret teploty v blizkosti absolutni nuly (-273,16 stupnu Celsia). Entropii a jine termodynamicke vlastnosti rady plynu urcil i pomoci kvantove statistiky a studiem energetickych hladin molekul ze spekter a z jinych zdroju.
W. F. Giaque se svymi vyzkumy vlastnosti latek v podminkach extremne nizkych teplot pricinil o rozvoj fyzikalni chemie - zvlaste pak dukazem, ze Nernstuv teorem patri mezi zakladni fyzikalni zakony prirodovedy.
Bohumil Tesarik