V hloucku objevitelu ruznych vitaminu - latek, ktere jsou v malych davkach nezbytne pro spravny rust, vyvoj a cinnost lidskeho organismu, event. nektereho z jeho organu - a v rade tech, kteri zjistili jejich chemicke slozeni a biologicke vlastnosti, moznosti isolace a prumyslove vyroby, jako jsou Eijkman, Hopkins, Szent-Gzorgyi, Windaus, Euler-Chelpin, Haworth, Karrer, Kuhn, Reichstein a dalsi, nemuze chybet jmeno danskeho fysiologa a biochemika Henrika Carla Petera Dama, od jehoz narozeni letos uplynulo sto let.
Narodil se v Kodani dne 2. unora 1895 v rodine lekarnika. Studoval chemii a biochemii na kodanske universite, pote kvantitativni mikroanalysu organickych latek u pozdejsiho nositele Nobelovy ceny za chemii, rakouskeho profesora Fritze Pregla ve Styrskem Hradci a ve Freiburgu. Pozdeji byl zakem svycarskeho chemika a dalsiho laureata Nobelovy ceny (za vyzkum karotenoidu, flavinu a vitaminu A a B), prof.Petera Karrera na universite v Curychu a svoji vice nez dukladnou pripravu na vedeckou drahu zakoncil studijnim pobytem v USA. Po navratu do vlasti pusobil v letech 1928 - 1940 a 1946 - 1965 jako profesor biotechnicke chemie na kodanske technice. Zemrel v roce 1976.
Svoji celozivotni vyzkumnou praci venoval prof. Dam vyreseni rady biochemickych problemu v oblasti chemie tuku, sterinu, vitaminu a dalsich latek prirodniho puvodu. Publikoval v teto oblasti vice nez 80 puvodnich praci, jimiz ziskal velke uznani v mezinarodnim meritku. Za jeho nejcennejsi objev je v odbornych kruzich povazovano zjisteni existence vitaminu K a predevsim objasneni jeho biologickych vlastnosti. Stalo se to v letech 1934 - 1935 v Kodani, kdyz studoval premenu sterinu u mladych slepic. Shledal, ze v tucich rozpustny vitamin K se vyskytuje v zivocisnych organech pouze v nepatrnem mnozstvi, ale ze je pomerne hojne obsazen v nekterych druzich zeleniny (spenat, kostaloviny, rajcata) a dalsich rostlinach (orechove a kastanove listy, ovesne a jecmenove klicky) ve vejcich, jatrech a v mlece. Ve spolupraci s profesorem Karrerem se mu v roce 1939 podarilo vitamin K isolovat z listu vojtesky (K1) a ziskat v krystalickem stavu.
Vitamin K (fylochinon) nebyva u cloveka pricinou avitaminosy, protoze jej vytvareji v dostecnem mnozstvi strevni bakterie. Nedostatek tohoto vitaminu se specifickymi ucinky (projevujici se silnym krvacenim i pri malych poranenich) se muze vyskytovat pri tezkych zaludecnich a strevnich onemocnenich, ktere narusuji prijem a vstrebavani tuku (napr. pri zastave odtoku zluci do streva) a v pripadech, kdy je strevni flora usmrcena dlouhodobou lecbou antibiotiky. Damovym nejvyznamnejsim zjistenim vsak bylo, ze vitamin K je nezbytny pro tvorbu nekterych krevnich bilkovin (koagulacnich faktoru), ktere se ucastni srazeni krve - tedy vlastne zabranuje krvaceni a jeho absence v lidskem organismu ma za nasledek zpomaleni srazeni krve, ktere odjakziva delalo lekarum starost.
Zatim co prof.Dam studoval predevsim fysiologicke pusobeni noveho vitaminu, na druhe strane Atlantickeho oceanu na universite v Saint Luis se ve stejne dobe Edward Adalbert Doisy (1893 az 1986) zcela nezavisle zabyval jeho chemickym slozenim. Po isolaci z rybi moucky (K2) zjistil a potvrdil synthesou, ze podstatnou slozkou vitaminu K1 a K2 jsou slozitejsi derivaty methylnaftochinonu, odlisujici se vzajemne bocnim retezcem.
Uspesne vyzkumne prace obou vedcu vedly bezprostredne k vyrobe synthetickeho vitaminu K (menadiol), ktery se pak zacal pouzivat v bezne lekarske praxi. V roce 1943 jim byla spolecne za objev chemicke a biologicke podstaty vitaminu K udelena prestizni Nobelova cena za fyziologii a medicinu.
Ing. PaedDr. Bohumil Tesarik (1935) je absolventem VSCHT a Pedagogicke fakulty v Plzni. Pusobil ve skolstvi, podnikovem vyzkumu a vyrobe byvaleho n.p. Lachema Kaznejov (1967-1989) a posleze od roku 1990 ve statni sprave. Od letosniho roku je nezavislym odbornym publicistou v duchodu.