KTERAK LZE PRISPET KE ZVYSENI IMPACT FAKTORU CCCC.

Zavedeni impact faktoru (i.f.) jako kriteria hodnoceni ustavu, jejich oddeleni i jednotlivych vedeckych pracovniku vyvolalo rozporne reakce. Cast vedecke obce se pragmaticky prizpusobila nastale situaci a zacala publikovat v zahranicnich casopisech s vyssim i.f., cimz samozrejme utrpela kvalita Collect. Czech. Chem. Commun. (CCCC). Nekteri vedci naopak z vlasteneckych duvodu ci z pohodlnosti nadale publikuji v CCCC, cimz se odsuzuji k velkemu handicapu ve vsech hodnocenich, ktera i.f. pouzivaji. Zatim bohuzel nebyl zaznamenan seriozni pokus o zvyseni i.f. CCCC, coz by podle naseho nazoru melo byt v silach nasi chemie m.j. i z duvodu, ze CCCC maji kvalitni a uznavanou tradici a dnes i velmi dobrou technickou kvalitu.

Zopakujme pro prehlednost definici impact faktoru:

i.f.(1992) = a/b ,

kde a = pocet citaci v roce 1992 na prace publikovane v CCCC v letech 1990-1991; b = pocet praci publikovanych v CCCC v letech 1990 az 1991.

Jiz z matematicke definice je zrejme, ze hodnotu tohoto zlomku lze ovlivnit jak hodnotou citatele, tak hodnotou jmenovatele. Do citatele se pritom pocitaji i autocitace na lonske a predlonske prace. Pokud by tedy byl kazdy clanek v prubehu pristich dvou let od roku uverejneni (avsak nikoli ten samy rok) jednou ocitovan, byl by i.f. prumerne 0.5, coz se blizi skutecnosti. Pokud by ve stejnem obdobi byla kazda prace citovana alespon dvakrat, i.f. by musel presahnout 1 a to je hranice, ktere lze tudiz realisticky dosahnout. Je mozno snadno vycislit, ze pri prumernem poctu 250 praci v CCCC rocne znamena kazda platna citace narust i.f. o cca 0.002.

Zvysit i.f. pri soucasnem stavu, kdy je nedostatek kvalitnich praci zasilanych do CCCC, by bylo mozno predevsim restriktivne, tzn. snizenim jmenovatele zlomku. Prisnou redakcni politikou by se dosahlo snizeni absolutniho poctu praci o mene kvalitni prace, ktere nejsou citovany (napr. oddeleni New Compounds). Rovnez je treba vzit v uvahu nacasovani jednotlivych publikaci. Lepe je napriklad kazdych pul roku publikovat jednu praci a odkazovat na nekolik predchozich, nez jednou za 3 roky opublikovat 6 praci (napr. po dokonceni disertace), ktere, i kdyz vzajemne citovane, k i.f. neprispeji.

Z tabulky je rovnez zrejme, ze obecne vice citovane jsou casopisy publikujici predbezna sdeleni a prehledne clanky. Stalo by za to aktivne ziskavat vice reviews, a to jak vyzadanych od zkusenych chemiku, tak napr. resersni prace aspirantu, patricne upravene jejich skolitelem. Rovnez by se mohlo zdat uzitecnym zavest predbezna sdeleni typu Tetrahedron Letters ci SYNLETT (to znamena bez Experimentalni Casti a kompletnich charakteristik; soucasne Accelerated Communications tomuto nevyhovuji, a proto zustaly od autoru nepovsimnuty).

CCCC nepatri k casopisum, ktere chemici ve svete ctou prubezne, a informace o nem se ziskavaji pouze ze sekundarnich zdroju. Z toho vyplyva, ze pravdepodobnost citace ze zahranici v prubehu 2 let je minimalni. Sledovanost CCCC by vsak bylo mozne zvysit zavedenim grafickych abstraktu (g.a.), na jejichz zbezne prehlednuti staci nekolik sekund. G.a. lze pritom vytvorit z prace z jakehokoli oboru (viz. napr. vsechny oddily J. Chem. Soc.). Jednou za rok by rovnez mohl vyjit sbornik g.a. spolu s rejstriky a byl by napr. distribuovan s poslednim cislem CCCC. Tento "graficky sbornik" by bylo vhodne rozesilat i mimo predplatne jako reklamni a naborovy material k ziskani citaci, autoru i ctenaru-predplatitelu. Sledovanost lze rovnez priznive ovlivnit i dalsim zlepsenim graficke stranky CCCC m.j. zavedenim prehlednejsiho a uspornejsiho formatu A4.

Ze stejnych duvodu je zrejme, ze k i.f. CCCC nejvice prispivaji autocitace. Autori by meli obecne vice citovat (pod jednim cislem je mozno uvest s oznacenim a) az x) jak puvodni praci, tak i nekolik prikladu pouziti). Ke zvyseni i.f. lze vyrazne prispet autocitaci na sve lonske a predlonske prace (samozrejme v rozumne mire a v souladu s publikacni etikou).

V neposledni rade je mozno i.f. neprimo ovlivnit i aktivni propagaci CCCC v zahranici. Toho lze napr. dosahnout publikovanim casti praci v prestiznich casopisech a na CCCC hodne odkazovat. Prostrednictvim osobni korespondence ci dedikovanych cisel v jeste vetsi mire prilakat byvale ceske a slovenske chemiky pusobici v zahranici a dalsi zahranicni kolegy k publikaci v CCCC. Vice lze vyuzivat i konferenci, konanych na nasem uzemi, k talent scoutingu a sborniky abstrakt (ktere mohou byt hodne citovany) vydat jako mimoradne nebo radeji pravidelne (lepe se na nej odkazuje a lepe se dostava do sekundarnich zdroju) cislo CCCC.

Je zrejme, ze nektere faktory (napr. autocitace, nacasovani) vubec nesouvisi s kvalitou casopisu, ale presto vyrazne ovlivnuji i.f. Pres jeho neobjektivnost a snadnou ovlivnitelnost je vsak i.f. dnes vseobecne uznavanym kriteriem hodnoceni, a proto by podle naseho nazoru jeho zvyseni pro CCCC stalo za uvahu a diskusi, kterou snad tento clanek vyvola. Opravdove zvyseni kvality ovsem bude mozne pouze tehdy, pokud bude vetsina chemiku povazovat CCCC za "rodinne stribro" a bude v nem publikovat dostatek kvalitnich a zajimavych praci, ktere by beze studu poslali i do prestiznejsiho zahranicniho casopisu. Redaktori by meli provadet prisnejsi redakcni politiku co do obsahu praci a naopak umoznit vetsi volnost ve forme jejich zpracovani.

Michal Hocek absolvoval VSCHT v Praze roku 1993. Od te doby pracuje na UOCHB AV CR jako aspirant na oddeleni chemie slozek nukleovych kyselin. Zabyva se syntezou heterocyklu a analogu nukleosidu.