Vyzkum a vyvoj leciv (V+V) vyzaduje znacne financni prostredky, ktere se ve statech s vyspelym farmaceutickym prumyslem pohybuji v rozmezi 11 - 15 % z celkoveho obratu. U vetsiny tzv. etickych firem, zabyvajicich se vyvojem originalnich leciv, lze zaznamenat vcelku stabilni pomer mezi ziskem a vydaji na V+V, v hodnote zhruba 3 : 2. Z celkove sumy bylo napr. ve Velke Britanii v r. 1989 vydano vice nez 34 % na zakladni a aplikovany vyzkum, zbyvajici cast predstavovaly naklady na vyvoj a investice, prevazne do pristrojoveho vybaveni. Celkove svetove vydaje na V+V dosahly v roce 1992 vyse temer 24 miliard USD.
Uvedene udaje ukazuji na dulezitost rizeni vyzkumne a vyvojove cinnosti, ktere by zajistilo adekvatni vyuziti vlozenych prostredku. Pri rozhodovani o volbe vyzkumneho programu je treba vzit v uvahu radu ekonomickych vlivu; predevsim soucasny i budouci sortiment leciv v dane terapeuticke oblasti, jejich ceny, budouci postaveni noveho leciva na trhu i v pojistovacim socialnim systemu. Jednim z dulezitych atributu rozumneho rizeni vyzkumu je odvaha zastavit co nejdrive vyvoj tech latek, jejichz nadeje na ekonomicky uspech je miziva.
Ve vyzkumu novych leciv rozlisujeme dva zakladni smery. Prvni z nich predstavuje objev a vyvoj tzv. vudci struktury (lead compound), ktera se casto vyznacuje novym mechanismem ucinku. Vyzkum je nakladny a spojen se znacnym rizikem. V pripade kladneho vysledku vsak poskytuje lecivo zcela nove kvality s rychlou navratnosti vynalozenych prostredku. Nicmene pro vysoke naklady je tento typ vyzkumu vyhrazen nejvetsim farmaceutickym firmam.
Druhy typ vyzkumu smeruje k ucinnym strukturnim obmenam s lepsim farmakokinetickym profilem anebo vyhodnejsim terapeutickym indexem (leciva oznacovana "me-too"). Napr. v r. 1991 bylo v prvni desitce nejprodavanejsich leciv na svete pet latek typu "me-too", z nichz dve (ranitidin a enalapril) byly dokonce na prvnich dvou mistech. Obvykle nizsi naklady na V+V leciva s odvozenou strukturou umoznuji realizovat tento vyzkum i v mensich firmach.
Nezanedbatelnym pozadavkem pro uspesnost V+V novych leciv je vhodna sire vyzkumneho programu. Existuje urcita hranice vynalozenych financnich prostredku, pod niz se vyzkum v dane terapeuticke oblasti stava neefektivnim. Rozmelnovani financnich prostredku na vetsi pocet oblasti muze proto vest ke kolapsu celeho vyzkumneho programu. Omezeni programu na jedinou terapeutickou oblast neni rovnez spravne, nebot neumerne zvysuje riziko omylu, ktere nikdy nelze zcela vyloucit.
Vyzkum humannich leciv v Ceske republice je prevazne soustreden do Vyzkumneho ustavu pro farmacii a biochemii. Tento ustav vznikl v r. 1951 z Vyzkumneho a kontrolniho ustavu Spofa sloucenim s vyzkumnymi laboratoremi nekolika dalsich firem. Svoji cinnost v budove v Kourimske ul. v Praze 3 zahajil 1. ledna 1953. V r. 1967 se spojil s Vyzkumnym ustavem lecivych rostlin v Praze Hloubetine a postupne vybudoval dalsi pobocky v Rosicich a Konarovicich.
V 60. letech se ustav profiloval jako vyznamne a prakticky jedine stredisko vyzkumu pro farmaceuticky prumysl na uzemi Ceskoslovenska.
Obdobi rozvoje ustavu je spjato s radou vyznamnych vedeckych a vyzkumnych pracovniku, mezi nimiz byli zvlaste dlouhodoby reditel Dr. O. Nemecek, DrSc., doc. Dr. M. Semonsky, DrSc., Dr. M. Protiva, DrSc., doc. Dr. V. Trcka, DrSc., Dr. Z. Budesinsky, DrSc., Dr. B. Kakac, CSc., a dalsi. Kvalitni organizace vyzkumne cinnosti prinesla vysledky v podobe 29 novych originalnich leciv, ktere byly v laboratorich ustavu od jeho zalozeni vyvinuty. Sedm dalsich latek je v soucasne dobe v ruznych etapach vyvoje, tri z nich v pokrocilem stadiu klinickeho zkouseni. Sedm z nasich originalnich leciv se uspesne uplatnilo na zahranicnich trzich; zvlast vyznamny uspech predstavuje antidepresivum prothiaden, jehoz lekovou formu pod nazvem Dosulepin vyrabi v licenci anglicka firma Boots. Dalsim uspesnym preparatem je antihypertensivum a antiarytmikum metipranolol, jehoz lekovou formu Torrat vyrabi v licenci nemecka firma Boehringer-Mannheim.
Pusobnost ve Sdruzeni podniku pro zdravotnickou vyrobu (pozdeji Spofa) skoncila v r. 1991 s likvidaci Spofy a ustav vstoupil do novych podminek trzni ekonomiky jako samostatny podnik. Nyni ma statut akciove spolecnosti, jejimiz hlavnimi podilniky jsou vyznamne ceske farmaceuticke firmy Galena a Leciva.
Ustav zajistuje vyvoj originalniho leciva od jeho syntezy az po klinicke zkouseni. Snizeni poctu pracovniku na soucasnych 370, z nichz asi 120 pracuje primo ve vyzkumu a vyvoji, bylo nezbytnym racionalnim opatrenim. Program vyhledavaciho vyzkumu se stabilizoval do ctyr zakladnich indikacnich smeru: nenarkotickych centralnich analgetik, nootropik, antidepresiv (souhrnne predstavuji leciva chorob CNS) a antireumatik. Koncepce vyzkumu klade duraz na studium mechanismu ucinku s vyuzitim biochemicke farmakologie k primarnimu hodnoceni novych latek. Tento trend umoznuje sirsi zapojeni vypocetni techniky k racionalizaci vyzkumu zpracovanim experimentalnich dat v pravdepodobnostnich modelech a studiem interakci metodami molekuloveho modelovani.
Vyzkumna cinnost VUFB se po celou dobu jeho existence soustreduje na leciva typu "me-too", protoze vyzkum zamereny na leciva odvozena od vudci struktury muze az nekolikanasobne snizit naklady, predevsim ve fazi vyhledavaciho vyzkumu.
Stale stoupajici naroky na registracni dokumentaci u nas i v zahranici je vyhodne resit spolupraci nasich firem se zahranicnim partnerem. Jeho spoluucast na klinickem zkouseni v podminkach odpovidajicich evropskym pozadavkum predstavuje vyhodny zpusob zavedeni noveho ceskeho leciva na zahranicni trh.
Spojeni invence ceskych chemiku, biochemiku a farmakologu se zahranicnimi investicemi je jednou z moznych cest vedoucich k uspesnemu rozvoji ceskeho farmaceutickeho vyzkumu a tim i farmaceutickeho prumyslu.
Ing.Miroslav Kuchar, DrSc. absolvoval VSCHT v Praze v r. 1958, od r. 1963 je zamestnan ve VUFB v Praze. Hlavnim oborem vyzkumu jsou protizanetlive latky a vyuziti kvantitativnich vztahu mezi strukturou a aktivitou. Od r. 1993 je vedoucim chemicke sekce a od r. 1994 reditelem pro vyzkum a vyvoj.