Ucebnice chemie v letech 1849 az 1919.
Caste spojovani fyziky a chemie se projevuje i v obsahu ucebnic, v nichz pod nazvem "fyzika" najdeme i kapitoly patrici chemii. Kvalita ucebnic je velmi kolisava, ale je jasne videt, ze progresivni pojeti vyuky (nazvoslovi, zarazovani novych poznatku) si postupne ziskava opravnene postaveni.
V prvni ceske stredoskolske ucebnici "Pocatkove silozpytu cili fysiky" od Dr. F. J. Smetany (Praha r. 1852) je kapitola C nazvana "Lucebna povaha teles" venovana chemii. Je bez pokusu a prakticky i bez ilustrace. Je v ni popsana vyroba kyseliny sirove, vyroba kyseliny dusicne, kyseliny chlorovodikove, uhlicitanu draselneho a sodneho, amoniaku a je tu i zminka o vyrobe mydla.
Za rok na to, roku 1853 vychazi od Fr. Tonnera "Chemie a technologie" vybavena vhodnou ilustraci (napr. prurezy peci) i experimenty. A nasledujici dalsi: pro stredni skoly prilis rozsahla "Chemie nerostna pro vyssi skoly ceske" od J. V. Jahna (Praha 1868), Jahnova "Chemie dle 16.vydani Schoedlerovy Knihy prirody", obsahujici znacne mnozstvi technologickych prvku (Praha 1872) a Stoklasovy "Zakladove chemie cili lucby".
Naproti tomu prakticky chybi technologicke prvky v ucebnici chemie od P. Prochazky (Praha 1882). Zato vyklad je zalozen na pokusech. Znacne mnozstvi pokusu obsahuje i Sykorova "Chemie pro IV. tridu realnych skol" (Praha 1884). Technologicka stranka prakticky chybi v "Zakladech silozpytu pro nizsi tridy strednich skol" od V. Posusty (Praha 1890).
Roku 1902 vychazeji Matznerovy "Zaklady chemie a mineralogie pro IV. tridu realnych skol". V ni jsou uvedeny nektere nove zpusoby vyrob: napr. vyroba dusiku, kysliku, amoniaku jako vedlejsi produkt pri vyrobe svitiplynu, vyroba alkalickych kovu a horciku elektrolysou, vyroba chromu redukci hlinikem.
"Chemie a mineralogie pro IV. tridu realky" z roku 1910 od H. Nemecka a Frantiska Maska je doplnena obrazovym materialem i dostatecnym mnozstvim pokusu. Poslednich 10 listu informuje o nejdulezitejsich poznatcich z organicke chemie.
Chemie na strednich vseobecne vzdelavacich skolach v letech 1918 az 1939.
Od roku 1918 se objevovaly snahy reformovat stredni skolstvi, priblizovat stredni skoly praxi a sblizovat ruzne typy strednich skol. Byly usporadany skolske ankety , byla vypracovana rada reformnich navrhu. Pri ministerstvu skolstvi vznikl Pedagogicky ustav J. A. Komenskeho.
Od skolniho roku 1919-1920 platila nova uprava hodinovych dotaci. Chemie ziskala hodiny ve IV., V. a VI. tride: na gymnasiich a realnych gymnasiich po dvou hodinach tzn. 6 hodin, na realkach po 3 hodinach tzn. 9 hodin, na reformnich realnych gymnasiich a lyceich ve IV. tride 3 hodiny, v V. a VI. tride 2 hodiny tzn. 7 hodin.
Pro velke stiznosti na znacny pocet vyucovacich hodin byla vydana 17. 6. 1927 nova uprava osnov. Chemie se tato uprava tykala pouze na realkach, kde v VI. tride ztratila jednu hodinu.
Roku 1933 vychazi navrh novych ucebnich osnov, kde zastoupeni chemie je nasledujici: realna gymnasia maji ve IV., V. a VI. tride po dvou hodinach, realky a reformni gymnasia maji 2 hodiny chemie ve IV. tride, 3 hodiny v V. tride a 2 hodiny v VI. tride. Jako nepovinny predmet si studenti mohli zvolit prakticka cviceni z chemie.
Ve IV. tride bylo venovano 8 mesicu anorganicke a 2 mesice organicke chemii. V poznamkach k osnovam je uvedeno, ze se studenti v teto tride maji seznamit z anorganicke technologie se zakladnimi poznatky o zpracovani rud, hliny a o vyrobe skla.
Na gymnasiu v V. tride bylo venovano 6 mesicu anorganicke a 4 mesice organicke chemii. Na ostatnich typech strednich vseobecne vzdelavacich skol byla vyuka chemie v V. i VI. tride. Vyuka v V. tride byla venovana anorganicke a v VI. tride organicke chemii. V poznamkach k osnovam se z anorganicke technologie pro V. tridu uvadi : vyuziti vzdusneho dusiku, zpracovani uhli a rud, vyroba kyselin, zasad, sody, strojenych hnojiv, vapna, cementu, skla a zpracovani hliny.
Vynosem ministerstva skolstvi a narodni osvety ze dne 27. 7. 1939 byly vydany "Zatimni ucebni osnovy pro stredni skoly s ceskym vyucovacim jazykem". Pocet hodin chemie zustal stejny jako v roce 1933.
Ucebnice v letech 1919-1939.
Pro IV. tridu vychazeji v tomto obdobi ucebnice Fr. Maska a H. Nemecka) pozdeji: Masek, Nemecek, Krehlik), Matznera, Kopa a Kouta. jsou zamereny predevsim na mineralogii, anorganicka technologie je zastoupena v nejzakladnejsich rysech, organicke chemii je venovano pouze nekolik malo stranek. Nejhodnotnejsi jsou ucebnice Fr. Maska a H. Nemecka. Obsahuji obrazovy material, ale i dostatecne mnozstvi pokusu. Matznerova ucebnice ma take bohaty obrazovy material, ale experimentalni cast je slabsi. Dostatecne mnozstvi nazorneho materialu ma Kopova ucebnice. Koutova "Lucba a nerostopis" pro IV. tridu skol realnych a realnych gymnasii vychazi ze znamych latek (uhli, vzduch, voda atd.) a na nich vyklada chemicke zakony a principy reakci. Ucivo neni systematicky usporadano.
Pro V. tridu vseobecne vzdelavacich skol slouzily ucebnice Fr. Maska a H. Nemecka, pozdeji prepracovane Krehlikem. Zpocatku byly prilis obsahle. Maji velmi bohaty obrazovy material (v ucebnici z roku 1919 je 118 obrazu!), dostatecne mnozstvi pokusu, anorganicka chemie je bohate zastoupena.
Redukce uciva v ucebnici pro gymnasia je zamerena predevsim na kapitoly z oblasti fyzikalni chemie a z technologie. V pozdejsich vydanich byly na konci ucebnice zarazeny tzv. Volne kapitoly, ktere obsahuji vyklad radioaktivity a nove nazory na stavbu hmoty. V souhlase s osnovami z roku 1933 se v ucebnici pro V. tridu gymnasii objevuje i prehled organicke chemie.
A ted, mili ctenari, co si myslite? Meli to nasi predchudci snadnejsi nez my?