Ceska veda proziva tezke obdobi ve slozite ekonomicke a spolecenske situaci, kdy zatim jen malokdo ma zcela jasnou predstavu o vedni politice statu ci o globalnich strategiich nasi vedy. Odtud prameni mnohe nejistoty, ktere vedou k odchodu schopnych do zahranici. Nadace si proto klade za cil stabilizovat vedecke projekty, jednotlive vedce a laboratore, knihovny a badatelske kolektvy. Spoleha pri tom na podporu obcanu i mocnych tohoto sveta.
Jako obecne prospesny cil Nadace sleduje podporu predevsim ceske organicke chemie a ceske biochemie, mezi jinym v oblasti poznani a leceni vyznamnych onemocneni cloveka a v oblasti zachovani hodnot prirodniho prostredi. Nadace se zameruje nejenom na podporu vedy a vyzkumu, ale take na vychovu mladych vedeckych pracovniku, na podporu vedeckych setkani v CR, podporu ucasti vedeckych pracovniku z Ceske republiky na vedeckych setkanich a stazich v zahranici, podporu navstev zahranicnich vedcu v CR a podporu informacnich systemu ve vytcene oblasti, atd.
Svoje ucednicka leta Frantisek Sorm zacinal v dobe druhe svetove valky v dnes jiz legendarni Organicke laboratori Spolku pro chemickou a hutni vyrobu v Praze Vysocanech. Byl tam spolupracovnikem naseho tehdy nejlepsiho organickeho chemika Rudolfa Lukese.
Po valce se stal profesorem a vedoucim "Ustavu technologie lucebnin organickych a vybusnych" na dnesni Vysoke skole chemicko-technologicke v Praze Dejvicich.
V te dobe v nasi organicke chemii mela vetsi tradici jen chemie cukru a heterocyklicka chemie s nekterymi aspekty syntezy alkaloidu. Sorm pro nas otevrel zcela nove oblasti: chemie terpenu a vubec rostlinnych latek, chemie peptidu, steroidu a slozek nukleovych kyselin, chemie a biochemie bilkovin, a take chemie hmyzich hormonu. V tom vsem aplikoval svuj zajem o studium zive hmoty (biologicke aktivity), pripadne hledani novych leciv; dale inicioval prace o chemii organokremicitych sloucenin atd.
V roce 1952 prof. F. Sorm zaklada Chemicky ustav jako soucast Ustredi pro vedecky vyzkum a rozvoj, odkud pozdeji vyclenil Ustav pro organickou chemii a biochemii Ceskoslovenske akademie ved (CSAV).
S pomoci stovky spolupracovniku je prof. F. Sorm autorem nebo spoluautorem vice nez 1 300 vedeckych praci, 150 patentu a nekolika knih. Za sve dilo Sorm ziskal radu vyznamnych oceneni: byl clenem 12 akademii, ziskal cestne doktoraty univerzit v Bruselu a Moskve, byl vyznamenan Fritschovou medaili Americke chemicke spolecnosti, Zlatou medaili Maxe Plancka Nemecke akademie ved, Zlatou medaili londynske Ciba Foundation a dostalo se mu i jinych vysokych poct.
V politickem kvasu roku 1968 se F. Sorm zachoval jako zasadovy a cestny vlastenec. V parlamentu hlasoval proti vstupu vojsk Varsavskeho paktu na uzemi Ceskoslovenska, a sve mineni o tom napsal v protestnim dopise tehdejsimu predsedovi sovetske akademie ved Keldysovi. Politicke dusledky nedaly na sebe dlouho cekat: byl zbaven funkce predsedy CSAV a vedeni Ustavu organicke chemie a biochemie CSAV a nakonec, po dosazeni 60 let, nucene penzionovan. To nesporne ovlivnilo jeho zdravotni stav a privodilo jeho predcasnou smrt. Vzhledem k jeho mimoradnym zasluham jej zahranicni vedci Barton, Djerassi a Lederer ve svem clanku "In Memoriam" pravem nazvali "velkym muzem ceske chemie".
LITERATURA: 1. Wichterle O., Chem. Listy 57, 184 (1953).
2. Barton D. H. R., Djerassi K., Lederer K., Tetrahedron 38, 2223 (1982).
3. Herout V., Vesmir 69, 73 (1990).
4. Kostir J., Chem. Listy 84, 827 (1990).
5. Gut J., Chem. Listy 84, 1225 (1990).
6. Mikes O., Chem. Listy 87, 575 (1993).
Nadace F. Sorma