Podle vlastniho vyjadreni profesora Dr. Ing. Otto Exnera, DrSc. patrila leta jeho zamestnani v Polarografickem ustavu CSAV k prijemnym obdobim jeho zivota. Jeho tehdejsi spoluzamestnanci vzpominaji na jubilanta s pocity vdecnosti za odborne i lidske obohaceni, ktere pro ne toto obdobi prineslo.
Dr. Exnera privedl do "Polaru" v roce 1959 Dr. Petr Zuman, predni odbornik v organicke polarografii s vyhlidkou, ze nove prichozi posili rady nekuraku v ustavu a ze bude pripravovat organicke slouceniny k polarografovani. Exner, ktery v te neutesene dobe prave ztratil misto v Ustavu organicke chemie CSAV, prijal nabidku a zustal polarografistum verny i potom, kdyz Zuman zakotvil za morem. Preparaci organickych sloucenin pro polarografickou potrebu zvladl Otto bravurne i v neuveritelne primitivnich podminkach v predsince jedne z koupelen barokniho palacku "U tri ruzi" ve Vlasske ulici na Male Strane, tehdejsi prazske polarograficke basty. Zbylo mu tedy dost casu k dalsimu rozpracovani oboru fyzikalni organicke chemie, ktere zacal jiz drive.
S osazenstvem ustavu se novy clen rychle szil. S mladistvim elanem a zdatnosti se pravidelne zucastnoval ranniho telocviku, behem polednich prestavek vynikal v soutezi v badmintonu na zahradce s barokni vyzdobou, a nevynechal zadny ze spolecenskych podniku polarografistu. Diky rozhovorum s nim jsme zacali ocenovat organickou chemii jako exaktni disciplinu, prinasejici zvidavym badatelum mnoho stimulujicich problemu zasadni povahy. Netypicky pro tradicni zamereni organickych chemiku Dr. Exner ma vrozene nadani a zalibu v matematice, a byl proto take horlivym uzivatelem prvniho jednoducheho pocitace, ktery prisel do Polarografickeho ustavu. Jen malo kvantitativnich vztahu v organicke chemii odolalo lucavce jeho logicke a matematicke analyzy.
Sve vedecke prace Dr. Exner mezi svymi spoluzamestnanci zvlaste neinzeroval a tak jsme se o jejich vyznamu dozvidali obycejne teprve v zahranici. Kdyz jsem pocatkem sedmdesatych let navstivil univerzitu v Milane, upozornil me elektrochemik profesor Trasatti na vynikajici clanky o linearnich korelacich v chemii z pera meho krajana Exnera. K jedne z nasich praci s kolegou Vavrickou z te doby, na ktere mel lvi podil Dr. Exner, jsme po delsim premlouvani smeli pripojit jeho podpis; jen mezinarodni vahou jeho jmena si vysvetlujeme skutecnost, ze na rozdil od jinych nasich publikaci byly separaty teto prace v kratke dobe uplne rozebrany. Jeste letos pri prilezitosti me cesty do Australie me na chemickem ustavu univerzity v Sydney vyhledal Dr. Aroney, aby se me zeptal, znam-li profesora Exnera z Prahy; kdyz jsem prisvedcil, ukazal mi podle vzhledu zrejme velmi casto v laboratori pouzivanou knihu "Dipole Moments in Organic Chemistry" a prosil me, abych autorovi jeho jmenem podekoval za vynikajici dilo.
Jiz v beznem kazdodennim styku se nam Otto Exner jevil jako nezavisla osobnost a svobodny myslitel s kritickym pristupem k automaticky tradovanym pojmum a naukam v zivote i ve vede. Zvlaste v dobe nedavno minule budil clovek takovych zasad prirozenou nelibost mocnych v obou techto sferach. To bylo i jednou z pricin proc profesor Exner za zmenenych objektivnich podminek po 14 letech nakonec opustil puvodne Polarograficky ustav, novym jmenem Ustav fyzikalni chemie a elektrochemie, kdyz se pro nej naskytla moznost vratit se do Ustavu organicke chemie a biochemie CSAV. Se svymi polarografickymi prateli zustava v kontaktu i nadale. Co mu dal dlouhodoby pobyt v Polarografickem ustavu? Ne-li nic jineho, tedy alespon experimentalne overenou impregnaci rtutovymi parami proti zubu casu.
Mereno historickym pohledem jevi se Otto Exner jako vzorny dedic skepse Roberta Boyla, zakladatele novodobe chemie, a jeho hlavni zasada tvurci prace pripomina postoj Alberta Szent-Gyorgyi. Ten v mladi zmenil mnoho pracovist, nekdy i proti sve vuli, a kdyz byl pozdeji dotazan novinari, co ho dovedlo k Nobelove cene, odpovedel: "Nikdy jsem nedelal to, co jsem oficialne delat mel".
Prejeme duchem i vzhledem mlademu Ottovi, ktery ted nosi modni sediny a pred nedavnem odlozil bryle, aby do dalsich sedmdesatek zustal takovy, jaky je.