Vyuka chemie v Ceskych zemich.

Jana Simova
Snad kazda generace se v myslenkach obcas zastavi a svuj pohled obrati do minulosti: poznava, hodnoti a ziskane zkusenosti se snazi uplatnit v praxi. I jednotlivec se obcas ohlizi - a to nejen kdyz rekapituluje svuj soukromy zivot. Nekladli jste si nekdy pri priprave na vyuku otazku, jak se s problemy vyuky vyrovnavali nasi predchudci pred 50ti, 100 i vice lety? Jake meli moznosti?

Pokusime se nahlednout do minulosti naseho skolstvi se zamerenim na dotaci hodin pro vyuku prirodnich ved a budeme sledovat vyuku chemie do r. 1939 predevsim se zamerenim na dnes trochu opomijenou anorganickou chemickou technologii a na zastoupeni experimentalni casti.

Prirodni vedy na skolach do vzniku prvnich strednich skol:

Se zakladnimi poznatky z oblasti prirodnich ved se poprve setkavame na skolach klasternich, katedralnich, kapitulnich a farnich. Ve vsech techto skolach byla hlavnim predmetem latina. Prvni spolehlivou zpravu o existenci katedralni skoly v Praze mame z r.1068.

Po krizackych valkach splyvaji cirkevni skoly s novou kategorii skol mestskych - partikularnich a jen ojedinele se udrzuji az do reformace. Vznika potreba vzdelani pro kupce a remeslniky. Proto vedle skol mestskych vznikaji skoly elementarni, kde se vyucuje materskym jazykem cteni, psani a zakladnim poctum. Vedle techto skol byly jeste v kazdem meste skoly soukrome.

Humanismus a reformace prinaseji urcite zmeny. Ale na skolach partikularnich zustava hlavnim predmetem latina, predmetum realnym se ucilo jen "mimochodem". Matersky jazyk byl zakazan. Ve 2. polovine 16. stoleti se objevuje "fysika". U nas ji uvadi Kodicill ve svem rade z r.1586 pro nejvyssi tridu partikularnich skol. Jedna se o soubor poznatku a starodavnych baji, ktere obsahovaly knihy zvane Kosmografie.

Prirodni vedy na strednich vseobecne vzdelavacich skolach do r. 1849:

V polovine 16. stol. se vyvinuly z latinskych skol prvni stredni skoly - gymnasia. Byly otevreny prvni jezuitske koleje v Rime. Jejich absolventi se rozchazeji do stredoevropskych zemi a ovladaji skolstvi, zvlaste vyssi, asi na 200 let. Na jezuitskych skolach nebyly prirodni vedy zastoupeny. Na skolach piaristu byla situace nepatrne lepsi.

R. 1773 byl zrusen jezuitsky rad. Skoly byly zestatneny a reformovany, do vyucovani se dostavaji prirodni vedy. Gymnasia byla petitridni. Zakladum prirodovedy se ucilo: v 1.-3. tr. prirodopisu, ve 4. tride fysice.

R. 1805 skolni rad Politische Schulverfassung omezil prirodovedne vyucovani na prvni dve tridy.

Reformou z r. 1819 byla gymnasia sice rozsirena na sestitridni, ale prirodni vedy byly z vyucovani vylouceny. Tento stav trval az do r. 1849.

Ve 30. letech 19. stol. vznikaji i tzv. skoly realne, zakladane zamoznymi soukromniky nebo mesty a urcene pro prakticke potreby. Jejich ukolem bylo pripravovat budouci obchodniky, remeslniky, tovarni uredniky a pod. Na realnych skolach se chemie poprve objevuje jako samostatny predmet. Z 90ti vyucovacich hodin dostala 4 hodiny. Prednasel ji ucitel prirodopisu, ale nemel ani osnovu, ani laborator.

R. 1849 byla v Praze zalozena prvni ceska realka.

Chemie na strednich vseobecne vzdelavacich skolach v letech 1849-1919:

R. 1849 byla gymnasia rozsirena na 8 trid. Prirodni vedy dostaly nejprve 21 hodin (mely byt zastoupeny ve vsech tridach), od r. 1855 byla hodinova dotace snizena na 19 hodin. Pri posledni uprave rakouskeho stredniho skolstvi ze 23. 3. 1909 bylo prirodnim vedam trochu pridano (21-23 hodin). V novych osnovach byla chemie uvedena jako samostatny predmet, ale pouze ve IV. tride v letnim semestru, a to jeste spolu s mineralogii, a v VII. tride.

Po r. 1849 vznikaji sestitridni realky. Po uprave osnov z r. 1851 bylo prirodnim vedam venovano celkem 34 hodin: z toho chemii 12 hodin (III., IV., V. a VI, trida). Vyuka chemie byla zamerena hlavne na praxi. R. 1853 bylo zavedeno vyucovani chemicke technologie. Na realkach byla i nepovinna laboratorni cviceni a analyticka chemie jako fakultativni premet. Tehdy mela chemie nejvetsi pocet vyucovacich hodin - celkem 14.

R. 1869 byl na realkach pocet trid zvysen na 7 a zavedena maturitni zkouska. Realky se dostavaji na uroven gymnasii. Ale pocet hodin chemie byl redukovan na devet. I tak ale jeste i za prvni republiky, jestlize chteli absolventi realek studovat na universite jako radni posluchaci, museli delat doplnovaci zkousky z latiny a rectiny.

Nejmladsim odvetvim rakouskych strednich skol byla tzv. realna gymnasia. Jejich absolventi mohli pokracovat ve studiu na universite i na technice. Prvni ceske realne gymnasium bylo otevreno r. 1862 v Tabore. Chemii bylo venovano v realne vetvi 12 hodin. Pri dalsich reformach pocet hodin chemie klesl. R. 1908 byl pro realna gymnasia vydan novy ucebni plan. Vyuka chemie byla realizovana ve IV., VI. a VII. tride.

Od r. 1900 byla zakladana divci lycea. Na ceskych lyceich nebyla chemie samostatnym predmetem a bylo ji vyucovano v ramci prirodozpytu, ktery mel ve III.-VI. tride 9 nebo 10 hodin a ve IV. tride byl spojovan s prirodopisem.


RNDr. Jana Simova absolvovala Prirodovedeckou fakultu na universite v Bratislave r. 1955. Postupne pusobila jako profesorka chemie na gymnasiu v Benesove, v Plzni; od r. 1959 zaroven vyucovala na VSSE v Plzni, od letosniho roku jako duchodce.