V sedmdesatych a osmdesatych letech bylo pojeti ochrany zivotniho prostredi proti dusledkum vyroby a pouzivani chemickych latek intuitivni a pasivni. Bylo chapano predevsim jako zabrana a kontrola uniku latek z chemickych vyroben. V prumyslovych statech vznikly oddelene a relativne samostatne systemy ochrany slozek zivotniho prostredi (atmosfery, vod, pudy-odpady). Tento pristup ovlivnil i vyvoj chemie a chemickeho inzenyrstvi. Uloha chemie byla chapana jako vyvoj novych specializovanych oblasti orientovanych napr. na analytiku stopovych mnozstvi latek ve vzduchu, vode, pude, potravinach atd. V chemickem inzenyrstvi a chemickem strojirenstvi pak jako vyvoj vyrobnich zarizeni pro cisteni od plynu, odpadnich vod, vyvoj spaloven odpadu atd.
Z hlediska chemickeho prumyslu ma tento pristup vyrazne nedostatky:
- Ztraci se v nem skutecnost, ze u chemickych vyrob je casto ekologicky dusledek urcen nikoliv uniky latek z vyroby, ale pouzitim hlavniho produktu. Proto je ucelne investovat nikoliv jen do cisticich zarizeni, ale i do vyvoje novych produktu s ekologicky priznivymi vlastnostmi.
- Vytvoreni oddelenych systemu ochrany slozek zivotniho prostredi casto vedlo i k pouziti postupu, kterymi se v podstate rizikova latka prenasi z jednoho prostredi do jineho, napr. z vody do odpadnich kalu. Pojeti tedy nevede ke komplexnim resenim.
- Oddelene systemy ochrany jednotlivych slozek zivotniho prostredi znesnadnuji komplexni bilancovani uniku latek, protoze sleduji neporovnatelne parametry.
- Je opomijena skutecnost, ze na podstatu a mnozstvi unikajicich chemickych latek a na mnozstvi vznikajicich odpadu ma casto rozhodujici vliv vlastni technologie, princip vyroby, uroven zarizeni, zpusob rizeni, disciplina obsluhy a pece, ktera je unikum latek venovana. Vyrobci casto investovali do vystavby cisticich zarizeni, ktera v nekterych pripadech jen korigovala zastaralost vyroby a spatny stav zarizeni.
V soucasne dobe se metody reseni obraceji k bilancnim racionalnim pristupum, ktere vychazeji z chemickeho a technologickeho principu vyroby a pouziti dane latky. Pri tomto pristupu je sledovan osud vybranych chemickych sloucenin.
Ekologicka analyza zivotniho cyklu vyrobku.
Pristup je mozne oznacit jako ekologickou analyzu osudu vyrobku od kolebky do hrobu. V anglicky mluvicich zemich se ustalilo oznaceni "Life Cycle Assessment" (LCA). Analyza zivotniho cyklu vyrobku umoznuje ve vyrobnim, spotrebnim a likvidacnim retezci urcit kroky, ktere jsou ekologicky nejvyznamnejsi, vyhodnotit spotrebu surovin, vznik odpadu a spotrebu energie na vyrobu a pri pouziti. Spotreba energie je podstatnym udajem, protoze prave vyroba energie je ekologicky nepriznivym procesem. Napr. pri analyze detergentu bylo zjisteno, ze pro spotrebu energie v jejich zivotnim cyklu je nejdulezitejsi spotreba energie pri vlastnim pracim procesu, tj. pracovni teplota a doba prani. Ekologicka bilance se pouziva zejmena k ekologickemu porovnani vice cest zajisteni dane funkce, kterou spolecnost potrebuje. Prikladem je ekologicke porovnani pouziti vratnych sklenenych lahvi a nevratnych obalu na pivo a mleko. Porovnani je oznacovano jako "eco-comparison".
Celostatni nebo mezinarodni evidence uniku vybranych chemickych latek.
System je jiz zaveden v USA, zavadi se v Kanade, Velke Britanii, Holandsku, Svedsku. V USA je system zaveden pod nazvem TRI (Toxic Release Inventory, 330 sloucenin, se rozsiruje o 300 dalsich latek), mezinarodni program v Evrope je oznacovan zkratkou PRTR (Pollutant Release and Transfer Registers).
- Cilem je ziskat bilancni informace predevsim o trvalych zdrojich uniku latek do zivotniho prostredi (tedy nikoliv nahodnych havarijnich unicich).
- Cilem bilancovani je ziskat kvantitativni strukturu uniku dane latky ve state, coz pak umoznuje soustredit se na zdroje s nejvetsi kapacitou a tim do uniku ucinne zasahnout.
- System vytvari tlak na vyrobce, aby identifikovali a kvantitativne vyhodnotili (nebo alespon odhadli) zdroje uniku primo ve vyrobne. Identifikace zpravidla umoznuje najit cesty, jak uniky snizit.
- Bilancni udaje o unicich jsou zverejnovany, coz vytvari sice jen moralni, ale velice ucinny tlak na jednotlive vyrobce snizovat uniky latek, protoze ekologicke chovani firmy vytvari jeji obraz.
- Zverejnovani vyrocnich bilancnich seznamu zklidnuje vztah mezi verejnosti a prumyslovymi podniky a prevadi jejich dialog na diskusi konkretnich problemu.
Evidence lokalne potencialne nebezpecnych mnozstvi toxickych latek.
Cilem vytvareni tohoto typu seznamu je predevsim zvysovani duvery mezi vyrobnimi podniky a obyvateli. System evidence podchycuje zadrze vybranych toxickych ci jinak nebezpecnych latek ve vyrobnach ci skladech, eviduje tedy potencialni centra uniku nebezpecnych latek, ktere mohou ohrozit bezprostredni okoli zdroje. Pro povinnost registrace je rozhodujici zadrz latky ve vyrobne, a to, napr. v USA, nezavisle na tom, kde je latka zadrzovana, zda ve skladu ci ve vyrobni aparature, a nezavisle na tom, je-li v koncentrovanem stavu nebo jen doprovodnou slozkou jinych produktu. Cilem zavadeni techto systemu je poskytovat obcanum informace o tom, ktere potencialne nebezpecne latky a v jakem mnozstvi se nachazeji v okoli jejich bydliste. Vyrobci jsou soucasne povinni okamzite hlasit jakekoliv havarijni uniky vybranych latek.
Registracni povinnost vymezuji seznamy vybranych latek s uvedenim limitniho mnozstvi, ktere jiz podleha registraci. Tato mnozstvi se radove lisi, pro nektere latky dosahuji stovky tun, pro jine jen mnozstvi kilogramova.
Inventarizace center potencial- nich velkych havarii.
Pricinou vzniku velke havarie je soucinnost dvou faktoru: pritomnost nebezpecneho mnozstvi latky s nebezpecnym ucinkem (latky toxicke, ekotoxicke, drazdive, korozivni, vybusne ci horlave) a zdroje potencialni energie, ktera se muze vlivem poruchy, chybneho rizeni, prasknutim aparatu ci z jine nahodne priciny uvolnit a zpusobit rychle uplatneni ucinku nebezpecne latky (vybusny oblak, jedovaty oblak, velky pozar).
Jako zdroj energie se mohou uplatnit tyto jeji formy:
vybusniny, plyny stlacene na vysoky tlak, kapaliny skladovane nebo zpracovavane pod zvysenym tlakem za teploty, ktera lezi nad jejich bodem varu pri normalnim tlaku, smesi, v nichz mohou probihat exothermni chemicke reakce spojene s nedostatecnou rychlosti odvadeni tepla.
Prof. Ing. Josef Horak, DrSc., predseda CSCH (viz Bulletin
3/1993)